Maďarsko a Polsko trvají na vetu, nový mechanismus by podle nich právní stát spíše oslabil

Polský premiér Mateusz Morawiecki (vlevo) a maďarský premiér Viktor Orbán © EPA-EFE/Andrzej Lange

Maďarsko a Polsko trvají na svém, veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu obnovy považují za nutné. Kvůli zablokovaným jednáním sílí v řadách Evropské lidové strany (EPP) hlasy volající po vyloučení členů hnutí Fidesz maďarského premiéra Orbána.

„Naším cílem je zabránit mechanismu, který by neposílil, ale oslabil právní stát v Evropské unii tím, že by ho ponížil na politický nástroj,“ uvádí se v prohlášení polského premiéra Mateusze Morawieckého a jeho maďarského protějšku Viktora Orbána, ve kterém oba státníci slíbili, že pokud se jedné zemi nebude líbit nějaký návrh, nepřijme ho ani ta druhá.

Vadí jim také, že definice právního státu je „široká a vágní“. Podle Orbána je nezodpovědné spojovat politickou debatu týkající se právního státu s ekonomickými otázkami spojenými se zvládnutím krize vyvolané koronavirem. Dodal, že v krizi je nutné rychle dělat rozhodnutí s dopadem na ekonomiku.

Podle Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu. Prohlásil, že je jeho „vlasteneckou povinností“ zavrhnout jakékoli řešení, které by poškozovalo maďarské zájmy.

Boj o právní stát i rozpočet: Maďarsko a Polsko čekají na ústupek Unie

Po maďarském a polském vetu unijního víceletého rozpočtu kvůli provázání financí s dodržováním vlády práva budou evropští lídři v následujících dnech hledat z patové situace cestu ven. Pokud se totiž evropské státy neshodnou, hrozí Unii rozpočtové provizorium. Obě strany si však zatím stojí za svým.

Podmínit čerpání peněz z unijní pokladny dodržováním principů vlády práva se EU rozhodla na základě dohody členských zemí a Evropského parlamentu ze začátku listopadu. Maďarsko a Polsko, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují úpravu za porušení unijních smluv.

Pokud Varšava a Budapešť bezprecedentní balík v celkové hodnotě před 1,8 bilionu eur zablokují, zbrzdí se v zemích sedmadvacítky výplata miliard eur v době, kdy blok čelí druhé vlně pandemie covidu a hospodářské recesi, připomíná Reuters. Polsko a Maďarsko přitom z unijních peněz silně profitují, Polsko je jejich největším čistým příjemce v EU.

Nejmenovaný vysoce postavený unijní diplomat řekl, že ostatní členské státy a europoslanci nemají chuť znovu vyjednávat o podmínce navázat peníze na dodržování demokratických principů. „Polsko a Maďarsko se svým prohlášením odsouvají do hlubší a hlubší izolace,“ cituje diplomata agentura Reuters.

Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU. Jak má fungovat nový mechanismus?

Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý se potvrdila pouze částečně.

Napětí v Evropské lidové straně

Spor kolem schvalování sedmiletého rozpočtu Evropské unie navíc zvýšil tlak na nejsilnější politickou skupinu Evropského parlamentu. V řadách Evropské lidové strany kvůli zablokovaným jednáním sílí hlasy volající po vyloučení členů hnutí Fidesz maďarského premiéra Orbána. Napětí ve středu vyhrotil jeden z maďarských členů frakce, který přirovnal snahu jejího šéfa Manfreda Webera přesvědčit Budapešť ke změně názoru k praktikám gestapa.

„‚Pokud nemáte co skrývat, nemusíte se bát.‘ – Vzpomínám si, že gestapo používalo stejný slogan,“ přirovnal podle webu Euronews v maďarské televizi Weberova slova k údajným vyjádřením pracovníků nacistické tajné policie europarlamentní lídr Orbánova uskupení Tamás Deutsch. Weber se podobným výrokem snažil přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby přestaly blokovat schvalování rozpočtu a s ním spojeného fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirem.

The Capitals: Orbánova strana Fidesz zůstává v EPP. Alespoň prozatím

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

„Takový přístup nemá místo ani ve straně, ani v parlamentní frakci. Nemůžeme to jen tak přejít, musíme vyvodit důsledky,“ prohlásil v reakci na výrok maďarského kolegy rakouský člen skupiny Othmar Karas. Deutsche na twitteru vyzval, aby se Weberovi veřejně omluvil nebo opustil parlamentní skupinu.

Fidesz má v EPP již od loňska na neurčito pozastavené členství kvůli kontroverzním krokům, které posilují moc této strany a v EU vyvolávají obavy o demokracii a o respektování zásad právního státu v Maďarsku. Letos na jaře se pro její přímé vyloučení vyslovilo 13 členských stran z unijních zemí včetně české TOP 09.

„Nedovedu si představit, že pokud bude zablokovaný rozpočet a fond obnovy, bude Fidesz dál sedět v EPP,“ prohlásil tento týden její europoslanec strany Jiří Pospíšil (TOP-09, EPP).

Tlak na vyloučení maďarských členů sílí i od konkurenčních frakcí. Ty EPP vyčítají, že se jí 13 maďarských hlasů hodí pro udržení pozice nejsilnější skupiny a proto se k ráznému kroku neodhodlají.

Někteří členové strany včetně například české lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové se naproti tomu domnívají, že vyloučení Fideszu není na místě, neboť by mohlo dát Orbánovi argumenty v protiunijní rétorice.

„Ještě nebyly vyčerpány všechny prostředky, jak Fideszu jasně ukázat, že oni sami sebe vylučují z EPP,“ uvedla Šojdrová.

EK členským státům vystavila vysvědčení z vlády práva. Česku vytkla nedostatečný boj s korupcí

Komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou zprávu o stavu právního státu v Evropské unii. Jedná se o preventivní nástroj nového mechanismu na ochranu vlády práva v EU. Jak si unijní země vedou?