Maďarské tranzitní zóny pro běžence byly protiprávní, rozhodl unijní soud

© EPA-EFE/ Tibor Rosta

Zadržováním běženců v tranzitních zónách u svých hranic porušovalo Maďarsko právo Evropské unie. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU, podle něhož maďarské úřady neumožnily zadržovaným lidem účinně požádat o azyl, jak stanovují unijní právní předpisy.

Na nejvyšší orgán unijní justice se obrátila Evropská komise, která kvůli zacházení s uprchlíky zahájila s Maďarskem řízení pro porušování povinností plynoucích z unijních směrnic.

Soudci dnes v Lucemburku konstatovali, že tímto přístupem Maďarsko porušilo několik unijních směrnic. Pro cizince, kteří chtěli na maďarské hranici požádat o azyl, bylo podle soudu „téměř fakticky nemožné tuto žádost učinit“. Soudci zdůraznili, že členské státy musejí zajistit, aby lidé mohli požádat o azyl, „jakmile v tomto směru projeví svou vůli“.

Maďarsko podle dnešního verdiktu zároveň běžence neoprávněně vyhošťovalo, protože maďarský zákon umožňoval úřadům posílat je zpátky do Srbska bez dodržení všech azylových pravidel EU. Dalším porušením unijních směrnic byl podle soudců fakt, že někteří lidé usilující o azyl neměli možnost zůstat na maďarském území po zamítnutí žádosti, aby mohli podat případné odvolání.

Soud zároveň odmítl maďarské argumenty, že v době migrační krize mělo v zájmu ochrany bezpečnosti svých obyvatel právo přistupovat k uprchlíkům mířícím do Evropy zmíněným způsobem. Výjimečné porušení směrnic z důvodů ochrany bezpečnosti připouštějí unijní smlouvy. Budapešť však podle soudu dostatečně neprokázala, že by bylo nutné tuto možnost využít.

Evropská společnost má být soudržnější. Počítá s tím nový unijní plán pro integraci přistěhovalců

Sociální politika je sice primární odpovědností členských států, Unie ji však může podporovat například financemi. Komise dnes pro to navrhla cílená opatření na zlepšení a posílení integrace migrantů ze třetích zemí, kteří již na evropském kontinentu nějaký čas žijí.

Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová dnes na facebooku o verdiktu napsala, že „postrádá smysl“, neboť tranzitní zóny už země uzavřela. „Budeme i nadále chránit hranice Maďarska a EU a uděláme vše, abychom zabránili vzniku mezinárodních migračních koridorů,“ napsala ministryně. „Maďarsko bude maďarské jen, když jeho hranice zůstanou nedotčené. K tomu, abychom své hranice chránili, nás zavazuje nejen tisíciletá tradice naší státnosti, ale i budoucnost našich dětí,“ dodala.

Přes Maďarsko mířily před pěti lety do západní Evropy statisíce uprchlíků. Orbánova vláda se v té době stala terčem kritiky ochránců lidských práv v Maďarsku i zahraničí. Kromě zmíněných zón nechala na jižní hranici postavit plot se žiletkovým drátem. Lidé včetně rodin s malými dětmi přebývali u hranic v nákladních kontejnerech a podle nevládních organizacích často neměli dostatek jídla.

Protože Maďarsko již své pochybení napravilo, žádné pokuty či jiné postihy mu v souvislosti se zónami nehrozí.

Podcast: Velké migrační plány EU a jak se k nim staví Česko

V Evropě opět ožilo téma migrace. Evropská komise v září představila nový Evropský pakt o migraci a azylu, který členské státy včetně Česka už stihly detailněji analyzovat a začaly o něm vyjednávat. Jaká je současná česká pozice k novému migračnímu paktu? A co Evropská unie v oblasti migrace, boje proti terorismu nebo integrace migrantů chystá?