Levná pracovní síla v budoucnu investory nepřiláká, země V4 by se měly zaměřit na digitalizaci

© Shutterstock

Pokud chce být V4 v příštích desetiletích konkurenceschopná, měla by se více zaměřit na probíhající digitální revoluci a zavádění moderních technologií. Levná pracovní síla už totiž v budoucnu nebude lákadlem pro zahraniční investory.

Digitální revoluce je v plném proudu a mění podobu ekonomiky i celé společnosti. Pokud chce být visegrádský region jedním z ekonomických center Unie, nesmí dopustit, aby mu v této oblasti ujel vlak. Zatím se však zdá, že vlády jednotlivých zemí V4 nevěnují tzv. Společnosti 4.0 dostatečnou pozornost, zaznělo na nedávné debatě pod názvem Society 4.0 – The V4 Perspective.

„Pro Maďarsko je digitální ekonomika jedním z nejdůležitějších témat, ale pořád vidíme spoustu překážek,“ uvedl Máté Hajba z maďarské organizace Free Market Foundation během akce, kterou pořádala Asociace pro mezinárodní otázky.

Jako největší problém maďarského „přechodu“ na digitální a moderní Společnost 4.0 vidí třeba rozdíly mezi velkými městy a venkovskými oblastmi.

Tahounem digitalizace jsou soukromé společnosti, hlavně v oblasti automobilového či elektrotechnického průmyslu.

Například v Budapešti podle jeho názoru existuje celá řada skvělých start-upů, bez kvalifikovaných lidí se však nemohou dáte rozvíjet. „Základem je digitální vzdělání, a to už od dětského věku. Zapojit se musí školy i rodiče,“ myslí si.

Maďarská vláda se podle něj snaží vytvářet lepší podmínky, spustila mimo jiné i tzv. Digital Welfare Programme, který má například umožnit více lidem využívat výhody internetu či pomáhat internetovým službám.

Stále však existují legislativní překážky, což je problém vyskytující se v rámci celé V4. „Je třeba vytvořit právní rámec a odstranit administrativní překážky,“ dodal Hajba.

Špatná slovenská infrastruktura

Digitalizace průmyslu je palčivým tématem na Slovensku, jehož ekonomiku (podobně jaké v České republice) táhne průmyslové odvětví. „Z digitální revoluce může Slovensko hodně získat, ale také hodně ztratit. Musíme jít těmto trendům naproti,“ prohlásil Martin Reguli ze slovenské nadace F.  A. Hayeka.

Podle jeho názoru zaspala slovenská vláda, která představila svou strategii pro malé a střední podniky v této oblasti teprve v roce 2016. Dalším velkým problémem je nedostatek infrastruktury, a to jak té fyzické, tak digitální, stejně jako malý počet kvalifikované pracovní síly. Špatná infrastruktura je vždy problémem hlavně pro růst firem, které tak raději odcházejí jinam.

„Je třeba, aby slovenská vláda více investovala do informačních technologií, pomáhala malým a středním podnikům a podpořila výzkum a inovace,“ upozornil.

Maďarsko má řadu dobrých start-upů, na Slovensku jich tolik není.

Na rozdíl od Maďarska můžeme na Slovensku vidět jen málo start-upů, což je podle Reguliho škoda. „Potenciál je rozhodně větší.“ Stejně tak chybí větší spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, IT sektorem a dalšími technologickými odvětvími.

„I u nás postrádáme kvalitní právní rámec, který by na digitální věk dostatečně reagoval. Třeba nové digitalizační standardy a definice nebyly buďto plně implementovány, nebo dokonce ani vytvořeny,“ připomněl.

Hlavním tahounem digitalizace na Slovensku tak jsou (stejně jako v jiných zemí V4) soukromé společnosti, zejména v oblasti automobilového či elektrotechnického průmyslu. V oblasti vzdělání a budování infrastruktury však musí udělat velký krok dopředu slovenská vláda.

Nepotřebná levná pracovní síla

Pokud jde o Polsko, tamní vláda v roce 2016 přijala takzvaný plán Morawieckého, jehož pět pilířů je spojeno mimo jiné i s probíhající digitální revolucí. Plán má za cíl posunout Polsko směrem k technologicky moderní ekonomice. Podle Marcina Frenkela z univerzity v Lodži je ale pro budoucnost Polska stěžejní reforma vzdělání.

„Polský vzdělávací systém je konzervativní, založený na memorování a není zaměřen na budoucnost,“ upozornil. To má podle něj za následek nedostatek kvalifikovaných lidí a celkově nízký sociální kapitál polské společnosti.

Pokud západní státy plně přejdou na moderní technologie, nebudou už dále potřebovat levnou pracovní sílu z východu.

Základem pro polskou ekonomiku jsou ovšem zahraniční investoři. „Pokud západní státy plně přejdou na moderní technologie, nebudou už dále potřebovat levnou pracovní sílu z východu. A pokud se tak stane, jejich investice v Polsku budou klesat,“ dodal Frenkel.

Podobné problémy jako zbytek Visegrádu zažívá i Česká republika. Ta je na svém (zejména automobilovém) průmyslu ekonomicky závislá, a úspěšný přechod na automatizaci a robotizaci výroby je pro ni tedy klíčový.

Přechod do digitálního světa je komplikovaný hlavně pro malé a střední podniky.

Velké soukromé firmy by s probíhajícími změnami neměly mít velký problém, vždyť to jsou právě ony, kdo udávají v tomto směru tempo. Minulá vláda zároveň na digitalizaci a realizaci konceptu Společnost 4.0 kladla důraz, podle odborníků je ale třeba namísto dlouhodobých cílů zaměřit pozornost na konkrétní problémy, kterými jsou například vzdělávací systém nebo moderní infrastruktura.

A potřebná je také větší podpora ze strany státu směrem k malým a středním podnikům, pro které je adaptace na nové prostředí komplikovaná.

„Prvotní investice počítáme v řádech statisíců, vyšplhat se však můžou i k milionům. Velkým problémem jej ale paradoxně stále přístup k dostatečně rychlému internetu,“ připomněl Evžen Reitschläger z Asociace malých a středních podniků.

„Měl by být vytvořen prostředek pro podporu malých a středních podniků. Musíme v tomto ohledu dohnat sever Evropy. Pro podniky je stále těžší držet krok s velkými firmami v rámci jejich subdodavatelských sítí. Nejmenovaná automobilka musela jednoho takového malého subdodavatele dokonce koupit, protože nezvládal držet krok,“ uzavřel.