Lék na Alzheimerovu chorobu je možná na dosah, EU na jeho využití ale není připravena

laboratory-3827745

Země Evropské unie stále zaostávají v boji proti Alzheimerově chorobě. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom vyzývá k bezodkladnému jednání, počet případů v Evropě by se totiž mohl v budoucnu zdvojnásobit.

Překážkou pro zavádění slibných léčebných postupů je nedostatečná infrastruktura státních zdravotních systémů napříč celým blokem.

Nevládní organizace Alzheimer Europe, která zastupuje pacienty s demencí, odhaduje, že v roce 2018 žilo s demencí 7,8 milionu občanů EU, z nichž dvě třetiny tvořily ženy. Alzheimerova choroba (AD) přitom tvoří 60 až 80 procent případů demence.

Podle výkonného ředitele Alzheimer Europe Jeana Georgese počet nemocných vzhledem ke stárnutí evropské populace roste, v budoucnu se má dokonce zdvojnásobit.

„Bez výrazné změny způsobu léčby a prevence AD a dalších typů demence očekáváme, že se počet lidí s demencí do roku 2050 téměř zdvojnásobí na 14,3 milionu. Proto by mělo být jasné, že je zapotřebí naléhavé celoevropské akce na podporu výzkumu demence a péče,“ sdělil Georges serveru EURACTIV.

Dostupnost péče o vážně nemocné se v Česku zlepšuje, i díky dotacím z EU

V Česku ročně umírá přes 100 tisíc lidí, více než polovina z nich zemře v nemocnicích, zatímco necelých 30 procent doma či v zařízení sociálních služeb. Podle průzkumů si však téměř 80 procent Čechů přeje zemřít doma. Paliativní péče by to pacientům mohla umožnit, její dostupnost se zvyšuje i díky evropským fondům.

Lék na obzoru

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA) schválil loni v červnu přípravek Aduhelm (aducanumab), který se zaměřuje na léčbu nemoci v její rané fázi. Jeho schválení vyvolalo ve Spojených státech silné reakce, rozpory se objevily dokonce i uvnitř FDA.

Kritici poukazují na jeho vysoké náklady, které se odhadují na zhruba 48 000 eur ročně.

Léčivý přípravek byl rovněž předložen ke schválení Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) a je v pokročilé fázi přezkumu.

Problém však spočívá v tom, že i kdyby byl tento lék či jiná inovativní léčba schválena, evropské zdravotnické systémy nejsou připraveny jej efektivně využít. Evropa má totiž stále problém s včasnou diagnózou choroby.

Podle průzkumu Alzheimer Europe, kterého se zúčastnilo více než 1400 pečovatelů v pěti evropských zemích (Česko, Finsko, Itálie, Nizozemsko a Skotsko), je diagnostika Alzheimerovy choroby značně pomalá. Stanovení diagnózy trvalo v průměru 2,1 roku (od 1,6 roku v Česku a Itálii po 2,5 roku ve Skotsku).

Podle Georgese patří k hlavním překážkám nedostatečná informovanost rodin pacientů, ale i zdravotníků. Léčbu znemožňuje také stigmatizace nemocných lidí, nedostatečná infrastruktura a dlouhé čekací lhůty na objednání ke specialistům na diagnostická vyšetření, jako je vyšetření mozku.

„S novou slibnou léčbou zaměřenou na dřívější stádia AD (např. na mírnou kognitivní poruchu nebo mírné stádium demence), se tyto problémy dále prohloubí,“ zdůraznil Georges.

Měla by mít EU více pravomocí ve zdravotnictví? Země V4 váhají

Země V4 dávaly najevo svou nespokojenost s nákupy zdravotnického materiálu a vakcín, které zorganizoval Brusel, a to i přesto, že z programů EU značně těží. Peníze z post-pandemického fondu chtějí ve velké míře nalít do zastaralé zdravotnické infrastruktury.

Vlády zemí EU podle něj musí investovat do osvětových kampaní a vzdělávání praktických lékařů a specialistů. Zároveň by měly rozvíjet specializovanou infrastrukturu potřebnou k tomu, aby se pacienti dostali k diagnóze a léčbě včas.

Na dotaz redakce, zda je Evropa připravena používat aducanumab, odpověděl mluvčí Evropské komise, že exekutiva nemůže komentovat jednotlivé přípravky s dosud nevyřízenou žádostí o registraci.

Symptomy se mohou objevit až po dvaceti letech

Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations, EFPIA) v e-mailové reakci uvedla, že zdravotnické systémy ve většině členských států EU nejsou připraveny zavést léky, které by mohly chorobu zkrotit.

„Je zapotřebí mnohem více investic do diagnostických zařízení a léčebných procesů. Bude zapotřebí vyškoleného personálu, který bude diagnostikovat, léčit a sledovat vývoj pacientů s demencí,“ uvedla EFPIA a dodala, že zvláštní pozornost je třeba věnovat vyšetření pacientů na časnou kognitivní poruchu a demenci.

EU se poučila z pandemie, chce dohlížet na připravenost zdravotníků v sedmadvacítce

Evropská unie má v oblasti zdravotnictví jen omezené pravomoci, přesto chce mít k dispozici lepší arzenál v boji proti přeshraničním zdravotním hrozbám. Brusel by tak již brzy mohl začít dohlížet na zdravotnické kapacity členských států.

Pokud jde o farmaceutický průmysl, Evropa by podle něj měla významně investovat do zvyšování povědomí o této nemoci. Její symptomy se totiž mohou začít projevovat až po dvaceti letech od jejího propuknutí.

„Veřejnost si musí být této skutečnosti vědoma, aby příznaky rozpoznala co nejdříve. I zdravotničtí pracovníci potřebují školení, aby mohli rozpoznat AD v dřívějších stadiích,“ uvedla EFPIA.

Federace dále podotkla, že k prosazení Alzheimerovy choroby mezi priority zdravotní politiky je zapotřebí silného vedení. „Mělo by to začít na evropské úrovni a postupně se to přenést na vnitrostátní systémy zdravotní péče,“ dodala EFPIA.

Občanská společnost a průmysl volají po vypracování evropského akčního plánu, podobně jako je to u boje proti rakovině. Plán by totiž mohl zajistit, že se demence stane prioritou programů EU4Health a Horizont Evropa.

Onkologická centra nebo další regulace tabáku. Evropský boj proti rakovině dostává konkrétní obrysy

Součástí evropského tažení proti rakovině je také plán dosáhnout „beztabákové generace“ do roku 2040. Ke splnění tohoto ambiciózního cíle bude zapotřebí pečlivě promyšlený mix opatření, na kterém EU v současnosti pracuje.

Na otázku, zda Evropská komise uvažuje o vytvoření celounijního plánu boje proti AD, její mluvčí uvedl, že Komise klade důraz na obecnou podporu zdraví a prevenci nemocí, nikoli na boj proti konkrétnímu onemocnění. Unijní exekutiva se také snaží tlačit na členské státy, aby posilovaly své vnitrostátní zdravotní systémy.

„Komise si je vědoma toho, jak Alzheimerova choroba zatěžuje zdraví a kvalitu života. K řešení nepřenosných nemocí, včetně duševních a neurologických poruch, přistupuje komplexně,“ uvedl mluvčí Komise.

Mluvčí s odkazem na farmaceutickou strategii EU podotkl, že léčba důležitých nemocí, například neurodegenerativních onemocnění a rakoviny u dětí, je stále nedostatečná.

„To samozřejmě zahrnuje i Alzheimerovu chorobu. Součástí strategie je zamyslet se nad lepším rámcem farmaceutické politiky, který by stimuloval inovace v oblastech, kde je to potřeba,“ prohlásil zástupce unijní exekutivy.

Podle něj je zatím předčasné říkat, zda pracovní program EU4Health pro rok 2022 bude výslovně zahrnovat AD, jednání s členskými státy totiž stále probíhají.

„Pro přijetí programu je nezbytné kladné stanovisko v programovém výboru EU4Health,“ řekl představitel exekutivy s tím, že Komise by měla pracovní program přijmout do konce roku 2021.

Europoslanci podpořili tučný balík financí na posílení zdravotnictví v EU. Za návrhem stojí česká zástupkyně

EU v reakci na současnou pandemii covidu-19 patrně výrazně posílí svůj společný rozpočet na zdravotnictví. Většina poslanců Evropského parlamentu v dnešní debatě podpořila schválení částky 5,1 miliardy eur (téměř 135 miliard korun).