Komise se stále obává o nezávislost polských soudců, a proto žaluje zemi u Soudního dvora EU, řekl dnes evropský komisař pro justici Didier Reynders. Unijní exekutiva požaduje, aby unijní soud ještě před konečným verdiktem vydal předběžná opatření. Podle mluvčího polské vlády není tento návrh právně ani fakticky opodstatněný.
Aby se neztrácel čas, vyzvala Komise unijní soudce, aby před konečným rozsudkem ve sporu unijní exekutivy a Polska vyhlásili předběžná opatření, vysvětlil Reynders. „Jsem hluboce znepokojena pokračujícími opatřeními, která podrývají nezávislost justice v Polsku,“ prohlásila dnes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Tlak na polské soudce podle ní stále sílí a jejich nezávislost je stále více oslabována.
Z pohledu Evropské komise jsou sporné dva hlavní body. Jednak úprava týkající se disciplinárního režimu soudců podle EK podrývá nezávislost polských soudců a není v souladu se zásadou přednosti unijního práva. Kromě toho by podle Komise disciplinární komora polského nejvyššího soudu neměla být dále aktivní, protože možná není nezávislá.
I am deeply concerned about the continued actions that undermine judicial independence in Poland.
Polish judges are European judges and they should do their job without political pressure. We decided to refer again Poland to the @EUCourtPress. https://t.co/kQ3Jreh1Ul pic.twitter.com/kJwK0EdMGq— Věra Jourová (@VeraJourova) March 31, 2021
Polsko nesouhlasí
„Žádost EK postrádá právní a faktické opodstatnění,“ uvedl mluvčí polské vlády Piotr Müller v první reakci na twitteru. Regulace týkající se justice je výlučnou kompetencí členských států, což vyplývá z polské ústavy a unijních smluv, a polské předpisy v této oblasti se nevymykají standardům platným v EU, dodal mluvčí podle serveru Onet.
„Reformy soudnictví jsou v rukou národních vlád,“ potvrdila dnes Jourová. „Musí být ale v souladu se Smlouvami EU,“ dodala.
Agentura AFP připomněla, že polský premiér Mateusz Morawiecki v pondělí požádal ústavní soud, tvořený převážně členy nominovanými vládní stranou, aby stanovil, že polská ústava má přednost před unijními předpisy.
Polská disciplinární komise nadále funguje
Zákon o disciplinárním řízení soudců je v platnosti od poloviny února 2020. Předpokládá, že soudci musí počítat s peněžními tresty, zbavením funkce nebo propuštěním, pokud zpochybňují rozhodovací kompetenci nebo legalitu jiného soudce, soudní komory nebo soudu. Soudci se rovněž nesmí politicky angažovat. Jourová už dříve varovala, že zákon by mohl být zneužíván mimo jiné k „politické kontrole obsahu soudních rozhodnutí“.
Kromě toho jde ve sporu o disciplinární komoru, která vznikla díky polské reformě soudnictví v roce 2018. Soudní dvůr EU už v dubnu 2020 na základě žádosti EK rozhodl, že komora musí svou práci pozastavit. Obává se, že disciplinární řízení se soudci vede možná nedostatečně nezávislý orgán, což by mohlo ohrozit nezávislost soudců. EK kritizuje, že disciplinární komora přesto nadále přijímá rozhodnutí, která mají přímý vliv na činnost soudců, například i na jejich imunitu.
