Evropa se chystá na květnové volby do Evropského parlamentu. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. První z nich odemyká základní pravidla fungování voleb.
► Volby do Evropského parlamentu probíhají každých pět let, přímo se volí už čtyři dekády od roku 1979. Ty nejbližší Evropany čekají ve dnech 23. až 26. května letošního roku, v Česku to pak bude tradičně volební pátek a sobota, tedy 24. a 25. května. V tuzemsku se k volebním urnám půjde celkově počtvrté.
► Ačkoliv základní pravidla jsou napříč EU stejná, v některých aspektech se mohou v jednotlivých členských zemích lišit. Klíčové je především to, že se jedná o poměrný volební systém – získaná procenta se přepočítávají na mandáty. S tím je v řadě států spojená i minimální hranice nutná pro „kvalifikaci“ do boje o křesla – v Česku je to zisk 5 % hlasů. V některých zemích jsou však hranice nižší nebo neexistují vůbec.
► Rozdělení na volební obvody známé ze senátních nebo sněmovních voleb v českém případě nenajdeme, celá ČR představuje jeden obvod. V některých unijních zemích jich ovšem existuje více.
► V každé členské zemi EU se volí samostatně, ačkoliv o možnosti nadnárodních kandidátek, které by ty národní doplnily, se diskutuje – návrh ovšem prozatím neprošel.
► V České republice a několika dalších státech EU mohou kandidatury předkládat pouze politické strany a politické organizace, jinde může kandidátovi stačit například dostatečný počet podpisů.
► V rámci předvolebních kampaní se pak uplatňují obdobná pravidla a omezení známá z vnitrostátních voleb – vysílací čas propagačních spotů, zveřejňování výsledků průzkumů veřejného mínění nebo povolená výše vynaložených financí. V českém případě se jedná o strop 50 milionů korun.
► V Česku kandidáti usilují o 21 europoslaneckých křesel z celkového počtu 705 – kvůli plánovanému odchodu Spojeného království z EU se nyní dosavadní počet 751 poslanců sníží.
► Stejně jako u jiných typů voleb může český volič využít preferenční hlasy a potenciálně posunout své oblíbence na vyšší pozice – zakroužkovat však může maximálně dva kandidáty ze seznamu.
► Volit může každý občan zemí Evropské unie, který má hlasovací právo. V drtivé většině států toto právo vzniká s dovršením 18 let. Kandidovat pak konkrétně Češi mohou nejdříve ve 21 letech.
► Češi žijící v jiné zemi Unie tam mohou volit a být voleni za stejných podmínek jako místní, tedy pokud splňují tamní předpisy. Požadavkem může být dočasný či trvalý pobyt a volební registrace.
► V zahraničí však Češi volí pouze kandidáty příslušné země, ty české volit nemůžou. Přenosný voličský průkaz platí pouze v rámci území ČR. Jiné země volbu ze zahraničí dovolují, s tím se ovšem může pojit riziko tzv. dvojího hlasování, kdy občan volí jak doma, tak v zahraničí.