Junckera zřejmě vystřídá konzervativní politik z Bavorska. Hlavní slovo ale mají voliči

© Shutterstock

Největším favoritem na příštího šéfa Evropské komise je konzervativní politik z bavorské CSU a zároveň předseda politické skupiny Evropská lidová strana (EPP) Manfred Weber.

Během čtvrtečního sjezdu v Helsinkách o tom rozhodli zástupci evropských politických stran, které jsou součástí skupiny EPP. Ta je v rámci Evropského parlamentu nejsilnější politickou frakcí. Jejich kandidát na předsedu Komise má proto největší šanci na úspěch.

Weber na sjezdu získal podporu od téměř 80 % delegátů.

Z českých politických stran se k frakci EPP řadí KDU-ČSL, TOP 09 a europoslanec Stanislav Polčák z hnutí STAN. I jejich zástupci se proto sjezdu v Helsinkách zúčastnili.

„S volbou Manfreda Webera jednoznačně souhlasím. Vzhledem k tomu, že je z Bavorska, má i hodně blízko nejen k Čechám, ale i k českým pozicím, a to nejen ohledně migrace. Je i velmi nakloněný reformě Evropské unie,“ zdůvodnil své hlasování český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

„Podporuji volbu Manfreda Webera. Patří totiž ke konzervativnímu křídlu EPP, kam myšlenkově patřím také. Stejně tak je jeho silnou stránkou to, že rozumí východní Evropě,“ dodal další lidovecký europoslanec Pavel Svoboda.

Podobně to vidí i další čeští europoslanci.

Podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila představuje Weber novou generaci evropských politiků.

„Trendem posledních let je nástup mladších politiků typu Sebastiana Kurze. Weberovou výhodou je skutečnost, že patří právě k této nové generaci a může být schopen dát evropským institucím novou dynamiku,“ uvedl.

A svou podporu mu vyjádřil i europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09, EPP). Hlasoval jsem pro Manfreda Webera. Je to osvědčená značka.“

O nominaci na post předsedy Komise za frakci EPP se na sjezdu v Helsinkách ucházel také bývalý finský premiér Alexander Stubb. Z českých zástupců jeho kandidaturu podpořilo třeba hnutí STAN nebo europoslanec Luďek Niedermayer (TOP 09, EPP).

Místo Junckera přijde Weber. Možná

Kandidáta na post předsedy Komise nominují předsedové vlád a hlavy států EU, tedy Evropská rada. Konečné slovo však má Evropský parlament, který návrh unijních lídrů schvaluje. I z toho důvodu se nová Komise ustanovuje vždy po evropských volbách.

Při těch minulých v roce 2014 Evropská rada akceptovala princip tzv. spitzenkandidata. To znamená, že na šéfa Komise navrhla kandidáta vítězné politické frakce.

Tou se tehdy stala právě EPP, která na tento post předem nominovala Jean-Claude Junckera. Evropským lidovcům pak stačilo nalézt pro svého kandidáta dostatečný počet hlasů v parlamentu.

Někteří unijní lídři ale s tímto způsobem výběru nesouhlasí. Český premiér Andrej Babiš (ANO) jej v minulosti nazval „podivným systémem“. Rakouský kancléř Sebastian Kurz se pak nechal slyšet, že státy nehodlají jen automaticky přejímat rozhodnutí evropských politických stran, které spitzenkandidaty navrhují.

Konec Merkelové v CDU by německý postoj k EU poznamenat neměl, říkají odborníci

Rozhodnutí Angely Merkelové odejít z čela CDU nebude mít bezprostřední vliv na postoj Německa v diskusích na úrovni EU, myslí si odborníci. Posun na německé politické scéně se ale nejspíš promítne do vnímání a výsledků voleb do EP.

Proto úspěch EPP v evropských volbách nemusí stačit. Evropští lidovci jsou sice i nadále favoritem, summit představitelů zemí EU se ale může rozhodnout, že na post předsedy Komise nominuje někoho úplně jiného.

Otázkou ale zůstává, jak by si takový kandidát hledal podporu v Evropském parlamentu, jehož budoucí složení je nyní velice těžké předvídat. Frakce s největším počtem křesel se totiž „svého“ předsedy Komise nebude chtít jen tak vzdát. I proto poslanci systém spitzenkandidata podporují.

„Evropské volby dostávají díky výběru celoevropských lídrů nový náboj. Je to krok správným směrem,“ uvedl Pospíšil, který věří, že EPP zůstane nejsilnějším klubem v parlamentu i po květnových volbách.

Podobně to vidí i Zdechovský.

„Princip spitzenkandidata podporuji z důvodu, že vzniká diskuze v členských státech. Díky slyšením navíc i přímo kandidáti mohou slyšet zpětnou vazbu na svoje postoje, nejsou tak zcela odtržení od reality. Také je to více demokratické, protože lidé dopředu kandidáty znají a mohou to pak ve volbách zohlednit,“ uvedl.

Podpora mezi mladými

Weber může skutečně představovat novou generaci politiků. Podporu mu vyjadřují mimo jiné i zástupci Mladých lidovců.

Ti se nedávno zúčastnili německého sjezdu Junge Union, což je mládežnická organizace stran CDU/CSU, na kterém Weber vystoupil.

„Role EPP by podle Webera měla spočívat hlavně v hájení křesťanských hodnot, nikoliv však panicky a za cenu potlačování práv a svobod. Vyznělo to jako jisté vymezení se vůči některým krokům Viktora Orbána,“ uvedl předseda Mladých lidovců v Praze a nově zvolený zastupitel na Praze 10 Adam Šilar.

„Dále na sjezdu vyzdvihl témata jako je migrační krize, brexit nebo vzrůstající vliv extremistů. Vyzýval také k co největší jednotě EU, nehledě na nové či starší členské státy nebo na jejich velikost,“ dodal.

Slovák Šefčovič nebude kandidovat na šéfa Evropské komise

Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič ze Slovenska nebude takzvaným vedoucím kandidátem evropských socialistů ve volbách do Evropského parlamentu (EP). Rozhodl se totiž podpořit kandidaturu svého kolegy z EK, Franse Timmermanse z Nizozemska.

Právě rozdíly mezi starými a novými členskými státy se především kvůli migrační krizi zvětšily. I proto zaznívají otázky, jestli by v čele Komise neměl stanout někdo z „novějších“ států EU.

„Jistá obava z kandidáta z Německa či Francie je ze strany novějších členských států pochopitelná, ale Manfred Weber je schopný stavět mosty, přesně takového člověka teď EU potřebuje,“ zdůraznil Šilar.

Zdechovský si však myslí, že novější státy v současné době nemají silné osobnosti. Zároveň připomíná příchod nové generace politiků, mezi které řadí třeba rakouského kancléře.

„Osobně si myslím, že za pět let bude kandidátem na předsedu Komise i Sebastian Kurz,“ uzavřel.