Jourová: Proti Maďarsku máme silné důkazy o nedostatečném stíhání podvodů a korupce

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na plénu Evropského parlamentu 6. dubna 2022. © European Union 2022

Evropská komise spustí proti Maďarsku nový mechanismus na ochranu rozpočtu a právního státu. Proti Polsku ho spustit nehodlá, boj o právní stát ale probíhá na více frontách. Obě země čelí ještě řízení podle článku 7 Smlouvy o EU a nedosáhly na peníze z fondu obnovy, žádostem o ně a solidaritě s uprchlíky navzdory.

„Musíme učinit další krok. Proto eurokomisař (pro rozpočet Johannes) Hahn dnes mluvil s maďarskými úřady, aby jim oznámil, že Komise Maďarsku pošle písemné oznámení a spustí tak mechanismus podmíněnosti,“ řekla dle očekávání europoslancům v úterý (5. dubna) šéfka Komise Ursula von der Leyenová.

Komise tak hodlá v dubnu poprvé historii spustit nový mechanismus, který podmiňuje čerpání peněz z rozpočtu EU dodržováním některých principů právního státu. Mechanismus má chránit finanční zájmy bloku a peníze daňových poplatníků členských zemí v evropské kase.

Spojením s principy právního státu, jako jsou nezávislost soudnictví nebo předcházení a potírání finančních podvodů, tak mechanismus zároveň představuje páku, jak může Unie vymáhat napravení porušování části evropských základních hodnot, do kterých respekt k principům právního státu patří. 

Komise ke spuštění mechanismu přistoupila dle očekávání po maďarských parlamentních volbách, které po čtvrté v řadě drtivě vyhrál Viktor Orbán a jeho strana Fidesz s koaličním partnerem Křesťanskodemokratickou lidovou stranou. Více než 54 % získaných hlasů mu navíc přineslo 136 mandátů, a tedy ústavní většinu, se kterou může pohodlně pokračovat v upevňování svého režimu. Ten podle indexu organizace Freedom House není demokracií, ale tzv. hybridním režimem.

Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, která o právním státu s europoslanci debatovala ve středu (5. dubna), Orbán v kampani opakoval, že maďarským zájmem je zůstat v EU, proto se domnívá, že maďarský premiér rozumí tomu, že v takovém případě musí respektovat unijní pravidla.

„Jedním z pravidel je, že vítěz po volbách nebere vše. Že nepřevezme justici, média, státní aparát. To je pravidlem, protože vidíme-li systém, kde vítěz bere vše, vidíme autokracii,“ dodala Jourová. 

Spuštění mechanismu proti Maďarsku na středeční debatě na plénu europoslanci uvítali. Právě Evropský parlament velmi tlačil na to, aby Komise s jeho aktivací nečekala a podal na ni žalobu za nečinnost.

„Od posledního usnesení (Evropského parlamentu) o úpadku právního státu v Maďarsku a v Polsku uplynuly asi dva roky. Ovšem s lítostí musím konstatovat, že od té doby nedošlo k žádnému zlepšení (…) V případě Maďarska se mi ulevilo, že Komise konečně vyslechla doporučení Parlamentu a rozhodla se spustit mechanismus podmíněnosti. Viktor Orbán už nebude moci budovat za evropské peníze diktaturu,“ reagoval český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa (Zelení/ESA).

Kdy přijde Maďarsko o peníze z EU?

To že Komise proti Maďarsku nový mechanismus spustí ovšem ještě nutně neznamená, že Budapešť přijde o peníze z unijního rozpočtu. Jak uvedla von der Leyenová, Maďarsko nejprve obdrží od Komise oznámení. Na to může nejpozději do tří měsíců reagovat a navrhnout opatření k nápravě. Pokud bude unijní exekutiva s jeho reakcí spokojena, procedura se tady může zastavit.

Pokud ovšem reakce státu Komisi neuspokojí, navrhne unijní exekutiva sankce – jejich podobu a rozsah. A nejde jen o hojně skloňované škrtání zdrojů z fondů EU, ale i jiných finančních nástrojů EU, jde třeba o přístup k půjčkám se zárukou z unijního rozpočtu. Členský stát opět může reagovat na návrh sankcí z pera Komise, a to do jednoho měsíce.

Pokud obavy Komise stále trvají, předloží svůj návrh sankcí Radě Evropské unie, a ta rozhodne. Jsou to tedy ministři sedmadvacítky, v jejichž rukou leží rozhodnutí o tom, zda bude dotčený stát sankcionován. Musí se rozhodnout nejpozději do dvou měsíců, a aby sankce posvětili, musí pro ně zvednou ruku tzv. kvalifikovaná většina. Tedy zástupci z minimálně 15 zemí EU, které reprezentují minimálně 65 % unijních obyvatel. 

Pokud tedy Maďarsko o peníze z EU nakonec přijde, tak v tuto chvíli není zcela jasné jakou formou a v jakém rozsahu. A nejdříve se tak stane za několik měsíců. 

„Věříme, že proti Maďarsku máme silné důkazy o tom, že tam nedostatečně funguje stíhání a vyšetřování podvodů a korupce,“  sdělila ve středu Jourová.

Nesmíme ustoupit „malým Putinům“. Europoslanci chtějí odstřihnout Orbána od fondů, válce a volbám navzdory

Komise sklízí kritiku za to, že dosud nepoužila nový nástroj na ochranu rozpočtu EU a právního státu. Europoslanci volají po tom, aby Komise právní stát ve světle války na Ukrajině neignorovala. Načasování komplikují také nadcházející maďarské parlamentní volby.

Ursula míří do Polska, dárky ale neveze

O některé peníze už Maďarsko nicméně „přišlo“. Respektive je zatím nedostalo. Unijní exekutiva se totiž snaží jako páku k řešení problémů jak v Maďarsku, tak v Polsku využít pokrizový fond obnovy. A navzdory žádostem obou zemí o uvolnění pocovidových peněz, zejména kvůli nákladům spojeným s přílivem ukrajinských uprchlíků, trvá na svých podmínkách a plány obnovy ani jedné zemi dosud neposvětila.

V Polském případě by se k tomu ale mohlo schylovat. „Jsme blízko, ale ještě nejsme v cíli,“ uvedla k pokroku Polska na cestě za penězi na pokrizovou obnovu von der Leyenová.

Aby Komise Polsku peníze uvolnila, musí země reformovat disciplinární režim, který funguje v tamní justici, včetně rozpuštění kontroverzní disciplinární komory trestající soudce. Za tímto účelem přišlo Polsko s několika legislativními návrhy, které jsou však podle kritiků nedostatečné.

Komise se tak zatím nechystá polskému plánu obnovy dát zelenou. Spekulace o tom, že by tak mohla učinit při příležitosti návštěvy Ursuly von der Leyenové v Polsku, která je naplánovaná na 9. dubna, šéfka Komise vyvrátila.

Polsko je od samého počátku také považováno vedle Maďarska za adepta ke spuštění nového mechanismu na ochranu rozpočtu. Jeho aktivaci proti Polsku však von der Leyenová v úterý před europoslanci neoznámila.

O den později k Polsku Jourová pouze upřesnila, že Komise v současné době analyzuje informace, které od země obdržela poté, co jí loni na podzim poslala neformální dopis týkající se tamního stavu vlády práva.

Adeptem Polsko podle Komise v tuto chvíli není. Pro web Nepszava.hu to ve středu potvrdil eurokomisař Hahn. Podle něj v polském případě nebyla nalezena vazba mezi porušováním principů právního státu a ohrožením finančních zájmů EU.

Podcast: Orbán vyhrává v Maďarsku, prohrává v Evropě. Přijde Budapešť o peníze z EU?

V maďarských volbách zvítězil Viktor Orbán. Zatímco mnoha gratulací od kolegů z EU se nedočkal, dočkal se řízení vůči své zemi kvůli vládě práva. Jak může jeho vítězství ovlivnit další kroky EU vůči Rusku? A přijde Budapešť o peníze z EU?

Článek číslo sedm žije

Hlavním předmětem středeční debaty mezi europoslanci byla ovšem jiná procedura spojená s ochranou právního státu v sedmadvacítce. A sice procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii. Ta se vztahuje na všechny hodnoty EU včetně principů právního státu. Zemím, které je porušují, pak hrozí sankce v podobě pozastavení hlasovacích práv. 

Článek 7 byl aktivován jak proti Polsku, tak proti Maďarsku. V roce 2017 ho Komise spustila proti Polsku, a to zejména kvůli reformě polské justice, jejíž některé prvky jsou podle unijního soudu v rozporu s právem EU a porušují zásadu nezávislosti justice.

O rok později byl článek použit z iniciativy Evropského parlamentu proti Maďarsku, především kvůli fungování justice a omezování základních svobod a práv, jako jsou například svoboda projevu nebo práva menšin.

Od té doby se však nic zásadního v řízení neudálo. Článek 7 nemá totiž přesně dané lhůty pro jednotlivé kroky tak, jak je tomu u nového mechanismu. V rámci procedury zatím během let proběhlo několik slyšení s oběma zeměmi – s Polskem naposledy letos v únoru, Maďarsko čeká další slyšení letos v květnu.

Situace k vyústění procedury ale nespěje. To by mělo v tomto případě podobu hlasování v Radě EU o tom, zda v dotčeném členském státě existuje riziko porušení právního státu. Nebo pak podobu hlasování na úrovni Evropské rady, kde by prezidenti a premiéři sedmadvacítky rozhodovali o tom, zda v dané zemi dochází k „závažnému a trvalému“ porušení hodnot EU. Shodnout by se na tom ale museli všichni. Teprve potom by se ke slovu – stejně jako v případě nového mechanismu – dostali ministři v Radě EU, aby hlasovali o sankcích. Pro jejich uvalení je vyžadována opět kvalifikovaná většina. 

„Bohužel dnes nemohu prezentovat pozitivní vývoj v řízení podle článku 7,“ řekla europoslancům Jourová s tím, že problémy v oblasti právního státu v obou zemích přetrvávají. 

V řízení podle článku 7 je teď míč na straně Rady, pokud by se mělo od slyšení pokročit k hlasování.

„Tři a půl roku řízení podle článku 7 (proti Maďarsku – pozn. red.) nepřineslo žádné výsledky. (…) Ráda bych se tedy Rady zeptala: Jaký konkrétní plán máte, abyste to změnili? Protože menšiny, novináři a obhájci lidských práv v Maďarsku jsou také evropští občané. Co jim můžete nabídnout kromě prázdných slov?“ obrátila se maďarská europoslankyně Katalin Csehová (Renew) na Radu, které nyní předsedá Francie, jež má právní stát mezi předsednickými prioritami.

S výzvou se na Radu obrátila i německá europoslankyně Terry Reintkeová (Zelení/ESA). „Vyzývám francouzské předsednictví, aby v řízení podle článku 7 pokročilo, a to nejen ve slyšeních. Další krok je jasný: Potřebujeme závazné doporučení (typ dokumentu z pera Rady – pozn. red.) s jasnou časovou osou (procedury),“ vzkázala Clémetovi Beaunemu, francouzskému státnímu tajemníkovi pro evropské záležitosti, který Radu na plénu zastupoval.

Naopak podle řady europoslanců z frakce Identita a demokracie, ve které je například česká Strana přímé demokracie, nebo europarlamentních zástupců polské vládní strany Právo a spravedlnost, jejího koaličního partnera strany Solidární Polsko a maďarské vládní strany Fidesz jsou kroky vůči zemím ze strany EU „útokem“.

Spíše než vývoj směřující k nějakému konci lze tak očekávat další slyšení, zatímco Unie bude v otázce porušování právního státu sázet na jiné páky – prevenci skrze pravidelný monitoring stavu právního státu, který bude od letoška nově obsahovat doporučení, nový mechanismus na ochranu rozpočtu EU nebo třeba pokrizový fond obnovy.