Jourová pro Der Spiegel: Polská reforma justice může být nezvratná

© European Union 2020

Česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro Der Spiegel zkritizovala vývoj v Polsku a Maďarsku, zejména polskou reformu soudnictví a situaci médií v Maďarsku. Podle ní jsou tyto země křehké demokracie.

Věru Jourovou (ANO 2011), která má na starosti portfolio pro hodnoty a transparentnost, na polských reformách znepokojuje mimo jiné to, že přinášejí extrémně široké možnosti disciplinárních trestů pro soudce, čímž podle ní ohrožují jejich nezávislost. „Už to není cílený zásah proti jednotlivým černým ovcím, jak ho znají i jiné členské země EU, ale plošné bombardování. Není to žádná reforma, je to zničení,“ míní.

„Reformy soudnictví nemají nic společného s ničením,“ reagoval podle internetového portálu polské zpravodajské televize TVN24 mluvčí vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Radoslaw Fogiel. „Pokud to někdo tvrdí, považoval bych ho spíše za žáka surrealistů než za seriózního politika, zejména člena Evropské komise (…),“ dodal.

EU chce podle Jourové pomoci polskému soudnictví. Varšava však unijní kritiku ignoruje

Kampaň vedená proti soudcům v Polsku je znepokojující, justice nemá podmínky potřebné k práci. Evropská komise (EK) chce vést s polskou vládou dialog, má však také nástroje, jak polským soudcům pomoci, uvedla během návštěvy Polska česká eurokomisařka Jourová.

Polská reforma představuje riziko

„Ta takzvaná reforma v Polsku dospěla do velmi nebezpečné fáze, protože hrozí, že bude nezvratnou. Postihuje nyní všechny úrovně justičního systému,“ obává se Jourová. Připomíná, že EK v půlce ledna požádala Soudní dvůr EU, aby předběžným opatřením zastavil práci disciplinární komory nejvyššího polského soudu.

Komise požádala Soudní dvůr EU o pozastavení zákona o trestání soudců

Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost polského zákona o trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice. Unijní soud to dnes oznámil na twitteru.

Kvůli reformě koncem ledna místopředsedkyně EK navštívila Varšavu, kde se setkala mimo jiné s ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. „Mluvila jsem s ním, což je dobré, ale nenastal ještě žádný pozitivní vývoj. Vysvětlil mi, proč chce justici přebudovat, já jsem mu vysvětlila, jak porušuje právo EU,“ poznamenala k setkání Jourová, která je – pokud jde o možný kompromis z polské strany – podle svých slov realistická.

Polský prezident Andrzej Duda, blízký spojenec PiS, tento týden podepsal sporný zákon o trestání soudců. Kritici nových předpisů varují, že umožní pokutovat, disciplinárně trestat nebo propouštět soudce dávající najevo odpor vůči reformě justice prosazované současnou vládou. Nejedná se však o první spornou reformu soudnictví, před Soudním dvorem EU se již v minulosti octl také  polský zákon o obecných soudech a legislativa týkající se tamního nejvyššího soudu.

2020: Jak chránit právní stát?

Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?

Vývoj v Maďarsku je nebezpečný

V Maďarsku jsou podle Jourové změny týkající se demokracie plíživější, ale širší. „Tam jsou postižena i média. Zažili jsme tam velké slučování mediálních domů, které píšou a vysílají, co vládě vyhovuje,“ upozornila. Už v prosinci Jourová mluvila o tom, že Maďarsko nerozptýlilo obavy týkající se dodržování základních hodnot Evropské unie. Vývoj v zemi označila za nebezpečný, protože se týká řady oblastí od justice po média.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

V rozhovoru pro Der Spiegel také připomíná, že to není tak dlouho, co se Polsko a Maďarsko staly demokraciemi, a upozorňuje na slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, že demokracie potřebuje 50 let nerušeného vývoje. „Nezapomínejme: Polsko a Maďarsko jsou mladé, křehké demokracie,“ poznamenala.

Jourová byla v rozhovoru dotazovaná i na Česko. Tam podle ní ale nedochází k žádnému systematickému útoku na právní stát, a proto to není případ pro ni.

Maďarsko nadále pod palbou unijní kritiky kvůli omezování principů právního státu

Maďarsko dnes nerozptýlilo obavy týkající se dodržování základních hodnot Evropské unie. Nová Komise bude pokračovat v započatém dialogu nejen s Budapeští, ale také s Varšavou. Chystá také hodnocení dodržování principů vlády práva všech členských států.

Jourová terčem kritiky

Polsko i Maďarsko čelí už několik let kritice ze strany Evropské unie, Rady Evropy i nevládních organizací za porušování principů demokracie a právního státu. Proti oběma zemím byla spuštěna procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii. Polská vláda opakovaně Bruselu vzkázala, že smlouvy o Evropské unii neupravují soudní systémy v jednotlivých členských zemích.

Na Jourovou kvůli jejímu přístupu vůči vládám v Polsku a v Maďarsku útočí provládní média v obou zemích, zdůrazňují třeba, že v minulosti strávila měsíc ve vazbě kvůli korupčnímu podezření. Polský pravicový portál neizaležna.pl se v souvislosti s rozhovorem eurokomisařky s Der Spiegel ptá, zda Jourová „zpochybňuje rozhodnutí polské vlády“.

Jourová na parlamentním grilu. Jak si vedla česká kandidátka před europoslanci?

Svého slyšení před europarlamentními výbory se dočkala i česká eurokomisařka a kandidátka do nového kabinetu Evropské komise Věra Jourová. Chce zajistit transparentnější legislativní proces EU, zlepšit boj s dezinformacemi, a v otázce právního státu měřit všem stejným metrem.