Jourová ke sporu s Polskem: Nemáme precedens, uvidíme jak Varšava zareaguje

Věra Jourová a polský premiér Mateusz Morawiecki. © European Union 2021

Evropská komise učinila ostrý řez a iniciovala udělení pokuty Polsku, protože Varšava nereaguje na výzvy k nápravě problémové situace v polské justici. Komise zároveň napjatě očekává verdikt polského ústavního soudu o nadřazenosti polského či unijního práva, který může jeho dialog s Evropskou unií dále zásadně zkomplikovat. ČTK to dnes řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová. Polsko podle ní navzdory současným sporům o právní stát do Evropské unie patří, mělo by ale respektovat základní pravidla, k nimž se dobrovolně přihlásilo.

Několik let trvající spor unijních institucí a Polska o nezávislost tamní justice se tento týden dále prohloubil poté, co Komise požádala Soudní dvůr EU, aby Varšavu pokutoval za neuposlechnutí jeho verdiktu. Ten nařídil polským úřadům ukončit činnost disciplinární komory trestající soudce, která funguje dál přes částečné omezení a sliby polské strany.

„Pokud nerespektujeme rozhodnutí nejvyššího arbitra v Evropě, tak se nám hroutí pravidla hry a nemůžeme fungovat. Proto tam je tenhle ostrý řez, ta možná finanční sankce,“ zdůvodnila aktuální krok Jourová.

Právě peníze jsou nyní nástrojem, na který chce Brusel vsadit při přesvědčování Polska, aby respektovalo společné hodnoty, zejména nezávislost justice. Komise, Evropský parlament i velká část členských zemí dlouhodobě kritizuje polskou reformu soudnictví, která podle nich posiluje vliv vládnoucích politiků na justici. Polská nacionálně konzervativní vláda však námitky odmítá jako nepřípustné vměšování a většině požadavků Unie nechce vyhovět.

„Je otázka, zda ty sankce zaberou, zda je bude třeba stupňovat, zda zvýšit cenu za nerespektování. Zatím nemáme precedens, takže uvidíme, jak se Polsko postaví k této nové situaci,“ uvedla Jourová.

Polsko by mělo za nedodržování soudních příkazů platit, žádá Evropská komise

Evropská komise dnes požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby vyměřil pokutu Polsku, protože se nepodřídilo soudnímu příkazu, který požaduje zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce.

Polský plán obnovy zatím nemá zelenou

Brusel má přitom v rukou další páky, kterými je připraven finanční tlak zvýšit. Již během příštích týdnů či měsíců by se jejich prostřednictvím mohl evropský blok přiblížit k odpovědi na otázku, zda dokáže přesvědčit svého člena k respektování společných pravidel.

Prvním z nich je schvalování národního plánu obnovy, které se v případě Polska táhne výrazně déle než u ostatních zemí vyjma podobně kritizovaného Maďarska. Komise kvůli pochybnostem okolo stavu polského soudnictví zatím neschválila investiční plán, který má zemi přinést přímé granty ve výši téměř 24 miliard eur (605 miliard korun).

„Polsko dostalo opakovaně doporučení udělat si pořádek v justici. Na polské straně nevidíme, že by se činily tím směrem kroky, proto to jednání trvá déle,“ řekla Jourová. Komise může podle ní čekat na bezvýhradné splnění podmínek a neschválit polský plán ještě dlouho, nebo jej schválit s dodatečnými požadavky ke splnění. To učinila například u českého plánu, kde požaduje do poloviny příštího roku vyřešit problém se střetem zájmů.

Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko

Česká ekonomika se začíná po úderu pandemie covid-19 pomalu stavět na nohy. Zpátky do formy jí může pomoci národní plán obnovy financovaný z nového evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti. Co vlastně český plán obnovy obsahuje? Server EURACTIV.cz přináší sérii článků, které představí jeho hlavní body a iniciativy. 

Polsko jako první případ nového nástroje?

Další riziko pro polský rozpočet představuje nové pravidlo podmiňující čerpání unijních peněz. Pokud členská země nectí principy právního státu, tedy i nezávislost justice, může přijít o evropské peníze.

Podle Jourové Komise připraví první využití tohoto nástroje v průběhu podzimu. Pokud se bude případ týkat skutečně Polska ale není jasné.

Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU. Jak má fungovat nový mechanismus?

Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý se potvrdila pouze částečně.

Europoslanci již vyzývali Komisi, aby novou pojistku uplatnila před prázdninami, argumentovali právě neutěšenou situací v dodržování hodnot právního státu v Polsku nebo v Maďarsku. Europarlament vnímá zdrženlivost Komise jako nečinnost a hrozí unijní exekutivě kvůli dosavadnímu neuplatnění nového nástroje žalobou.

Podle Jourové je nové pravidlo daleko silnějším nástrojem než několik let trvající bezvýsledné řízení kvůli porušování evropských hodnot podle čl. 7 Smlouvy o EU.

„Budeme muset mít velmi precizně vyargumentováno a podloženo důkazy, že tam to ohrožení (finančních zájmů EU) opravdu je,“ zdůvodnila dlouhou přípravu spuštění nového mechanismu Jourová.

V Bruselu to jiskří. Europoslanci hrozí Evropské komisi, že na ni podají žalobu

Ochrana právního státu je pro Evropskou unii třaskavým tématem, zejména kvůli Polsku, Maďarsku a částečně i Česku. Teď navíc stojí i za sporem mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

Jourová: Polsko patří do Evropy

Polská vláda by si mohla unijní peníze pojistit tím, že vyjde vstříc požadavkům Komise, k čemuž však podle Jourové poslední vývoj nesměřuje. Polsko sice dříve avizovalo změnu legislativy v oblasti justice, zda v ní ale chystá vyhovět požadavkům Bruselu není zcela jasné.

Podle Jourové hrozí další vyhrocení vztahů mezi EU a Polskem, a to pokud polský ústavní soud rozhodne o nadřazenosti ústavy nad právem EU. Soud zatím už po několikáté svůj verdikt odložil.

„Jestli bude někde nějaký milník, tak to bude toto rozhodnutí…Bude těžší ten dialog vést, když ten stát ústy svého ústavního soudu řekne: ‚My nebudeme respektovat základní pravidla hry‘,“ řekla místopředsedkyně unijní exekutivy.

Polská opozice se kvůli vyostřování vztahů vlády s Bruselem a některými zvláště západoevropskými zeměmi obává, že Polsko se může brzy po vzoru Británie ocitnout na cestě z evropského spolku.

„Nevěřím tomu, Polsko patří do Evropy, silné Polsko patří do Evropy. A podle mě je síla členských států také v tom, že respektují pravidla hry a těší se plné důvěře. O takovém Polsku mluvím,“ dodala Jourová.

The Capitals: Soud EU je ve sporu s Polskem, ombudsman varuje před „právním polexitem“

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.