Evropský úřad OLAF má se zeměmi Visegrádu plné ruce práce

European Anti-Fraud Office (OLAF) (EC/AV)

Země V4 patří mezi největší příjemce evropských dotací a spojuje je také neefektivní systém využití těchto peněz. Situace v jednotlivých zemích ale zdaleka není stejná. Evropský úřad pro boj proti podvodům má omezený vliv, protože hlavní slovo mají národní orgány.

Článek vznikl jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Evropská unie přišla mezi lety 2002 a 2017 kvůli podvodům o více než 9 miliard eur. Zpráva Evropského účetního dvora z počátku letošního roku ukazuje, že členské státy se nevyznačují přílišnou snahou odhalovat případy korupce nebo jim předcházet. Obzvlášť výrazně je to vidět v zemích Visegrádské čtyřky, kde je obecná rizikovost korupce vyšší.

Při pohledu na nejzávažnější systémové korupční problémy Visegrádu se objeví poměrně alarmující seznam individuálních případů: veřejná zakázka v rukou bývalé firmy zetě Viktora Orbána, údajné napojení italské mafie na zemědělské dotace na Slovensku nebo evropské peníze pro farmu Čapí hnízdo blízkou Andreji Babišovi. Jejich společným jmenovatelem jsou fondy Evropské unie, není proto žádným překvapením, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) má v posledních letech poměrně plné ruce práce s odhalováním a prověřováním zmíněných problémů. Podle nejnovějšího reportu úřadu pocházelo nejvíce ze 197 uzavřených případů z Rumunska, které následovaly Maďarsko a Polsko. OLAF doporučil Rumunsku zahájit soudní řízení v osmi případech, Maďarsku v sedmi a stejně tak Polsku.

OLAF k Čapímu hnízdu: nepravdivé a neúplné informace a možný podvod

Zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům k vyšetřování kauzy Čapí hnízdo hovoří o možném podvodu při žádosti o evropské dotace. Mandátový a imunitní výbor Sněmovny se kvůli vydání Babiše a Faltýnka schází už zítra.

„Achillovou patou“ jsou slabé kontrolní orgány

Jedna z hlavních slabin V4 pramení z neefektivních metod kontrolních a donucovacích orgánů. Procento uzavřených případů, které OLAF národním kontrolorům doporučil k řešení jako problematické, je velmi nízké. Okolo 22-33 % doporučení úřadu mířících do České republiky, Maďarska a Polska skončilo v roce 2016 obžalobou, nejcitlivější případy byly ovšem uzavřeny bez dalšího vyšetřování. Přestože zpráva OLAFu obsahovala „přesvědčivé důkazy“ o vážných nesrovnalostech, kterých se dopustila firma zetě premiéra Viktora Orbána, maďarské úřady vyšetřování ukončily pro „nedostatek zjištěné trestné činnosti“. Vláda navíc stále nebere v potaz, že by případ vůbec existoval.

„Achillovou patou maďarských protikorupčních a soudních snah je státní zastupitelství, protože orgán zodpovědný za obžalobu blokuje vyšetřování podobných případů a brání tomu, aby byli pachatelé dohnáni k odpovědnosti,“ říká József Péter Martin, ředitel výzkumu Transparency International UK a lektor na Korvínově univerzitě v Budapešti. Pouze v hrstce případů týkajících se nějakým způsobem vlády se podle něj státní zastupitelství rozhodlo někoho obžalovat.

Podobná situace panuje na Slovensku, kde je podle Nadace Zatavme korupciu navzdory relativně vysokému počtu problémů se správou evropských fondů pouze malá část z nich klasifikována jako podvod a jen několik lidí bylo odsouzeno za manipulace s veřejnými zakázkami. Od vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové se vášnivě debatuje o podvodech s evropskými dotacemi v oblasti přímých zemědělských plateb. Rozsah a systémovost těchto nesrovnalostí vyšla na světlo v Kuciakových článcích, na které navázali další novináři a opoziční politici. Ministerstvo zemědělství, které fondy spravuje, jakékoliv pochybení odmítá.

Europoslanci monitorovali vyšetřování vraždy novináře Kuciaka přímo na Slovensku. Kritikou nešetřili

I více než půl roku po vraždě novináře Jána Kuciaka se situace kolem fungování policie na Slovensku nelepší a přetrvává tak nedůvěra Slováků ve vlastní zemi. Europoslancům to na jejich návštěvě potvrdil i samotný prezident Kiska.

Přestože maďarský nejvyšší státní zástupce Péter Polt říká, že „52 % případů dojde do stádia obžaloby, což je v EU nadprůměr“ a tvrdí, že „spolupráce s úřadem OLAF je více než dobrá“, maďarská vláda často zpochybňuje reporty evropského protikorupčního úřadu jako politicky motivované. Český premiér Andrej Babiš zvolil podobný přístup, když obvinil Evropskou komisi ze snahy „destabilizovat“ Českou republiku poté, co se na světlo dostaly předběžné zprávy bruselských auditorů, které identifikují jeho střet zájmů ohledně přetrvávajícího napojení na holding Agrofert a další problémy v českém systému přerozdělování evropských dotací. Audity přispěly k nejmasovějším veřejným protestům v České republice od pádu komunismu. V Maďarsku ovšem problémy tohoto typu k demonstracím nevedou, což je z části důsledkem silné politické apatie a z části hodnotovou orientací Maďarů, kteří jsou poměrně shovívaví k problémům se systémovou korupcí.

Babiš považuje audit Evropské komise za útok na Českou republiku

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh auditní zprávy Evropské komise ohledně svého střetu zájmů za útok na Česko a na české zájmy a za destabilizaci Česka. Před poslanci dnes zopakoval, že se kvůli němu a jeho bývalé skupině Agrofert žádné evropské dotace vracet nebudou. Babiš trvá na tom, že ve střetu zájmů není.

Země V4 patří k jedenáctce největších příjemců evropských dotací – Polsko a Maďarsko jsou na špičce tohoto seznamu – a veřejné zakázky spolufinancované z evropských fondů zde hrají klíčovou roli v oblasti veřejných investic. V rozmezí let 2014 a 2020 se peníze z Evropských strukturálních a investičních fondů podílely na 90 % veřejných investic na Slovensku, což je největší podíl v Evropě. V nejmenší zemi V4 se situace nicméně mění pomalým tempem.

„U veřejných zakázek zahrnujících evropské fondy tlačím na zkrácení procesu na 45 dní,“ říká Miroslav Hlivák, předseda Úradu pre verejné obstarávanie (ÚVO). V minulosti byl úřad na černé listině a nemohl posuzovat veřejné zakázky založené na unijních fondech, situace se ovšem změnila a ÚVO bude v příštím finančním cyklu jediným národním úřadem s pravomocí kontrolovat tendry tohoto typu.

Podobná čísla zaznamenávají také v Maďarsku, kde je přibližně 60 % veřejných investic kofinancováno Evropskou unií. Unijní fondy se na maďarském HDP každý rok podílí z 4-5 %. Podle odhadu Józsefa Pétera Martina by bez nich maďarská ekonomika rostla jen velmi pomalu a veřejné investice by také nedosahovaly současného objemu. Bez fondů by v posledních letech nerostly ani mzdy.

Rozsah zpronevěřených evropských fondů se dá jen odhadovat. Pobočka Transparency International (TI) v Maďarsku odhaduje předražení unijních projektů v zemi na průměrných 25-30 %, což by v rámci finančního cyklu EU odpovídalo 1000 miliardám forintů (3,1 miliardy eur, 79 miliard korun). Skandál kolem firmy Elios a Orbánova zetě je jen špičkou ledovce. TI Maďarsko například odhalilo případ, kdy maďarské Národní středisko zdravotnických služeb – v rámci projektu financovaného EU – nakoupilo zdravotnické vybavení od slovenské firmy za pětinásobek jeho tržní hodnoty.

Hlavní vítěze v tomto systému představují podnikatelé a oligarchové s vazbami na vládu. Zbohatnutí Lőrince Mészárose je fascinující ze všech úhlů – běžný instalatér se proměnil v nejbohatšího Maďara a v současnosti vlastní více než 220 firem. Ty v roce 2017 získaly 10 % všech veřejných zakázek a čtyři pětiny z nich zahrnovaly evropské fondy. Podobná monopolizace přerozdělování zdrojů je podle Martina v EU a OECD bezprecedentní.

Infografika: OLAF chrání evropské finance. Vyšetřuje podvody i korupci

V prosinci roku 2017 obdrželo české ministerstvo financí zprávu od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a to kvůli kauze Čapí hnízdo. V čem vlastně spočívá práce úřadu OLAF?

Podle analýzy Centrální antikorupční kanceláře (CBA) z roku 2013 zvyšuje tok evropských fondů riziko korupce také v Polsku. Jde především o nestandardní organizaci státních aukcí týkajících se implementace velkých investic v oblasti infrastruktury, automatizace a energetiky. Na celé řadě z nich se z velké části podílí peníze z evropských fondů a jejich hodnota dosahuje desítek ne-li stovek milionů zlotých. CBA upozorňuje také na riziko korupce u armádních zakázek, které ovšem nejsou tak často financovány z peněz EU.

Co se týká veřejných zakázek, útrata přibližně 120 miliard zlotých (720 mld. korun) je velice striktně regulována zákonem o veřejných zakázkách a přísnými pravidly pro zveřejňování a oznamování tendrů. Zbývajících 80 miliard zlotých (480 mld. korun) veřejné subjekty nicméně utrácí bez ohledu na zákon, což je legální, pokud tendry splňují určité podmínky (např. jejich hodnota nepřesáhne několik tisíc zlotých). Právě zde je v Polsku největší riziko pochybení. Země má navíc nejvyšší počet tendrů, kde je pouze jeden uchazeč: podle Digiwhist se do 46 % tendrů přihlásí pouze jeden zájemce. OLAF odhaduje, že 19-23 % polských veřejných zakázek může být ohroženo korupcí. Dva nedávné případy potenciální korupce ve veřejné sféře odhalila CBA a týkaly se Polské pošty (ve výši 30 mil. zlotých) a Odvolacího soudu ve Vratislavi (2 mil. zlotých).

Čtyři odstíny korupce

Pokud jde o obecnou strukturu korupce, region zdaleka není homogenní. Podle analytika Marka Zelenky z protikorupčního projektu Oživení jsou v České republice zásadním problémem podfinancovaní a tím pádem nedostatečně kvalifikovaní úředníci veřejné správy, kteří jsou snadno zmanipulovatelní a snadno podléhají tlaku soukromého byznysu.

Naopak v maďarském případě korupce vychází z centra, a to vzhledem k faktu, že celé Maďarsko je politicky i ekonomicky nejvíce centralizovanou zemí v Unii. „Říká se tomu politický nebo obrácený únos státu: nejsou to dříve zbohatlí oligarchové, kdo následně převezme moc ve státě, jako to udělal Babiš v Česku, ale neformální kruh politiků, oligarchů a šedých eminencí, kde většinou rozhoduje sám premiér,“ zdůraznil József Péter Martin. Efekt se ukazuje také na proměně elit v Maďarsku, kdy je obohacování vyvolených zajištěno jejich pozicemi ve veřejné správě.

Na Slovensku existuje mnoho případů ukazujících na rozsáhlou korupci, nejproslulejší je takzvaná kauza Gorila z roku 2011. Nahrávky, na nichž je případ založen, se našly v trezoru kontroverzního podnikatele Mariána Kočnera, který v současnosti sedí ve vazbě a čelí obvinění za objednávku vraždy novináře Jána Kuciaka. Předseda Inštitútu pre verejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov poukazuje na to, že slovenský „únos státu“ urychlují praktiky „selektivní spravedlnosti“, které jsou výsledkem pochybných vazeb mezi politickými stranami, podnikatelskými kruhy a neefektivními a zkorumpovanými kontrolními orgány.

OLAF řeší zneužívání dotací na Slovensku. Prověřuje, zda může zahájit vyšetřování

Evropský úřad pro boj proti podvodům sbírá informace a obvinění týkající se zneužívání dotací na Slovensku. Na problém upozorňoval zavražděný novinář Ján Kuciak.

Přestože je na tom Varšava na základě Indexu vnímání korupce Transparency International mezi ostatními hlavními městy Visegrádu nejlépe, situace v Polsku zdaleka není uspokojivá. Zatímco v loňské zprávě v rámci Evropského semestru korupce není vůbec zmíněna, letos Evropská komise poukazuje na listopadové zpochybnění systému finančního dozoru kvůli obviněním z korupce, které vedly k náhlé rezignaci šéfa Úřadu pro finanční dohled. Grzegorz Markowski z Nadace Batory navíc upozorňuje na to, že nejslabším místem polského systému je takzvaná „protokorupce“, kdy vládní strana PiS systematicky oslabuje nezávislost soudů a „kazí“ státní instituce.

Tvrdý oříšek

Nebylo by fér chtít po Evropské unii, aby sama vyřešila všechny problémy s korupcí ve členských státech – určitě ale může dělat více. To potvrzuje i Evropský účetní dvůr, podle kterého má OLAF „vrozené slabiny“ a volá po jeho rozsáhlé reformě. Evropský parlament na to zareagoval přijetím reformy spolupráce OLAFu s nově vzniklým Evropským úřadem veřejného žalobce (EPPO), která zdokonalí vzájemnou výměnu informací a zajistí, aby se jejich práce při vyšetřování neduplikovala, ale doplňovala.

Tento koncept je ovšem zranitelný. Narozdíl od Slovenska a Česka totiž Maďarsko a Polsko nejsou členy EPPO – vstup odmítly s odkazem na potenciální ztrátu suverenity. K připojení každopádně nemohou být „donuceny“, protože se podle Martina jedná o spolupráci nad rámec povinností pro členské státy. Přestože Parlament nedávno odsouhlasil podmínky, které by zpřísnily vyplácení peněz z fondů při riziku jejich zpronevěry, poslední slovo mají státy v Radě EU. Kromě nových nápadů uzrál také čas aplikovat existující nařízení, jako je Článek 142 z Nařízení o společných ustanoveních, které umožňuje pozastavení plateb v případě systematického porušování vlády práva.

Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.