Evropa se vydává na „misi Rakovina“, zapojí se i vědci z Česka

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Stopy české vědy, výzkumu a inovací v Evropě

Český onkologický výzkum má co nabídnout celé Evropě. Ke zvýšení své konkurenceschopnosti ale potřebuje hlubší spolupráci na domácí půdě. Pomoct mu v tom mohou evropské peníze.

Jednou z nejdůležitějších zbraní v boji proti rakovině, na kterou každý rok v Evropě umírá 1,3 milionu lidí, je špičkový výzkum. Konkrétně v České republice se více než jedna čtvrtina biomedicínského výzkumu věnuje právě onkologii, což je zdaleka největší podíl.

Podle molekulárního biologa a přednosty Biologického ústavu Lékařské fakulty MU v Brně Ondřeje Slabého pokrývá český onkologický výzkum poměrně komplexně všechny možné nádorové choroby, a to včetně těch mozkových, krevních, urologických nebo gastrointestinálních, stejně jako různé aspekty těchto nádorů.

Problémy leží jinde – jednotlivé české výzkumné instituce a jejich týmy o sobě navzájem příliš do detailu nevědí, nesdílejí nákladné technologie, zároveň panuje jistá „regionální rivalita“. Spolupráce zkrátka není dokonalá.

Europoslanci dali na stůl nápady, jak bojovat s rakovinou. Největší spory přinesl alkohol

Dostupnější léky i onkologická léčba, lepší screeningové programy či kontroly karcinogenů, plošné očkovací kampaně. Po tom všem volá Evropský parlament ve své nové zprávě. Doporučení okolo pití alkoholu nakonec „naředil“ politický kompromis.

Napravit by to mělo plánované vytvoření Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Tento blížící se projekt spadá pod program podpory excelentního zdravotního výzkumu nazvaný EXCELES, do kterého poputují evropské „post-pandemické“ peníze z Národního plánu obnovy.

„Do projektu s rozpočtem 1,5 miliardy korun bude zapojeno celkem 11 institucí a podpořeno přes 70 výzkumných týmů, vzniknou také nové týmy. (…) Hlavním cílem ale není řešení konkrétních výzkumných otázek, ale vytvoření nové národní vědecké autority, která dá dohromady to nejlepší, co máme, a to napříč regiony i různými výzkumnými organizacemi,“ popsal záměr projektu Slabý, který působí i ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC MU.

Nová platforma, která by měla dostat zelenou v květnu, umožní intenzivnější spolupráci napříč Českem, sdílení infrastruktury a v konečném důsledku pravděpodobně i zvýšení efektivity výzkumu. Přibližně třetina rozpočtu projektu pak půjde na investice, konkrétně na nové technologie nebo na menší stavební úpravy infrastruktury.

Připravit tak ambiciózní změny rozhodně nebylo jednoduché. Autorům projektu včetně Ondřeje Slabého se tak velmi hodila prosincová analýza Technologického centra Akademie věd ČR, která mapovala a hodnotila potenciál domácího výzkumu a vývoje.

„Součástí projektové žádosti bylo i shrnutí aktuálního stavu onkologického výzkumu v ČR. V tomto nám obrovským způsobem analýza Technologického centra pomohla, díky ní jsme mohli pracovat s reálnými čísly a daty,“ řekl redakci EURACTIV.cz Slabý s tím, že spolupráce s centrem je „dlouhodobě perfektní“.

Evropa se vydává na misi

Zmíněná analýza měla posoudit potenciál českého výzkumu a vývoje pro zapojení do velkých mezinárodních výzkumných projektů, konkrétně těch podporovaných v rámci tzv. mise Rakovina.

Evropské mise jsou zcela novým formátem unijního programu Horizont Evropa v oblasti výzkumu a inovací. Kromě rakoviny se soustředí na další čtyři témata – Zdravé oceány, moře, pobřežní a vnitrozemské vody; Zdravá půda a potraviny; Adaptace na změnu klimatu včetně společenské transformace; a Klimaticky neutrální a chytrá města. Cíle těchto misí jsou velice ambiciózní a počítá se s tím, že do roku 2030 přinesou konkrétní výsledky.

„Mise Rakovina nabízí komplexní přístup ke zlepšení prevence a kontroly rakoviny prostřednictvím systematického spojování výzkumu, inovací a rozvoje politik, čehož by nebylo možné dosáhnout jednotlivými, velice často fragmentovanými, výzkumnými aktivitami a jednotlivými národními či evropskými politikami,“ vysvětlila Monika Vrajová z Technologického centra, která má na starosti oblast zdraví.

Mise, která je součástí priority současné Evropské komise nazvané Evropský plán pro boj proti rakovině (EU Beating Cancer Plan), má podle Vrajové potenciál realizovat zásadní změny v tom, jakým způsobem bude na úrovni výzkumu a zdravotních politik řešena rakovina. Každý ze čtyř dílčích cílů mise (lepší porozumění onkologickým onemocněním; prevence a včasná detekce; optimalizace diagnostiky a léčby; podpora kvality života pacientů) bude přispívat k celkovému cíli, kterým je snížení nových počtů případů rakoviny a zlepšení míry přežití a kvality života.

EU má velké plány, jak zatočit s rakovinou. Přispěje i české předsednictví

Evropa bude mít co dělat, aby v následujících několika letech splnila své cíle v boji s rakovinou. Řada úkolů čeká i na české předsednictví, které může ostatním zemím pomoct například s rozvojem screeningových programů.

Analýza Technologického centra ukázala, že český potenciál zapojit se leží v oblasti výzkumu vedoucímu k rozvoji poznání v oblasti onkologie a výzkumu diagnostiky rakoviny a její terapie.

„V těchto oblastech působí v Česku řada špičkových týmů, které jsou aktivní v domácím i mezinárodním výzkumu. Zároveň zde existují výzkumná centra disponující moderní a kvalitní (a v řadě případů i světově unikátní) výzkumnou infrastrukturou, která umožňuje realizovat náročný multidisciplinární výzkum,“ píše se v závěrech analýzy.

První takové české zapojení už je navíc na světě, týká se širšího tématu porozumění rakovině. Česká republika je prostřednictvím Masarykova onkologického ústavu v Brně součástí třicetičlenného konsorcia, jehož projekt 4.UNCAN.eu byl vybrán k financování a bude začínat ještě v tomto roce.

„Zapojení České republiky do tohoto projektu je naprosto klíčové, jelikož na zmíněný projekt budou navazovat další otevíraná témata mise,“ podotkla Monika Vrajová.

Další české příspěvky do celoevropské mise se už budou soustředit spíše na konkrétnější výzkumy. Ondřej Slabý potvrdil, že jednotlivé týmy zapojené do Národního ústavu pro výzkum rakoviny se budou do budoucna zcela jistě ucházet o prostředky a podporu z výzev v rámci mise Rakovina. Odborník podle svých slov věří, že nová národní autorita a s ní spojené prohloubení spolupráce uvnitř Česka pomůžou výzkumným týmům zvýšit jejich konkurenceschopnost i na mezinárodní scéně.

Důležitou roli bude nadále sehrávat Technologické centrum, které je národním kontaktním bodem pro evropské rámcové programy pro výzkum a inovace, v současné době tedy pro Horizont Evropa. Zároveň je národním výzkumným pracovištěm a think-tankem pro oblast řízení výzkumu, vývoje a inovací.

Evropa má svůj „urychlovač“ inovací. Čeští výzkumníci jsou jeho součástí

Věda, výzkum a inovace jsou tahouny evropské ekonomiky. Navíc přichází s odpověďmi na klíčové výzvy budoucnosti, jako je například klimatická krize nebo pandemie covid-19. Evropská unie vědu podporuje již dlouhá léta pomocí speciálních programů.