Eurovolby se blíží. Co od nich očekávat?

© Shutterstock

Jaká jsou očekávání europoslanců v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu? A jaké hlavní okamžiky se v EU v roce 2019 odehrají? Na naše otázky odpovídali čeští zástupci v europarlamentu.


Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP)

Moc bych si přál říct, že očekávám zájem voličů, kteří si budou zjišťovat informace o programech, odvedené práci a budou se následně rozhodovat na základě faktů. Jsem ale realista, proto jsem připraven na tvrdý boj, rozhodování na základě emocí a hlavně na co nejvíce osobních rozhovorů s lidmi, abych jim některé věci mohl vysvětlit a přesvědčit je, že má smysl jít k volbám. Čekám také, že budu muset hodně vysvětlovat, že neexistují žádná jednoduchá řešení, jak se snaží namluvit různí populisté.

Osobně doufám, že největší změna se v roce 2019 dotkne návrhů, jak reformovat EU tak, aby se víc přiblížila lidem a byla více transparentní a pružnější v rozhodování. Už jsem doufal, že se tak stane kvůli brexitu, který kolem tématu rozšířil už poměrně intenzivní debatu. Bude ale potřeba nového impulzu po volbách, aby se skutečně přešlo od slov k činům.


Pavel Poc (ČSSD, S&D)

Lze očekávat, že proevropské síly budou po evropských volbách 2019 ve většině. Dá se ale čekat větší polarizace sil, což může komplikovat legislativní procesy. Samozřejmě se nebude hrát jen o EP ale i o Evropskou komisi.

Co se důležitých okamžiků týče, určitě dojde na brexit v březnu, volby do europarlamentu a v neposlední řadě i návrh a potvrzení nové Komise. Důležité také bude obsazení prezidenta Evropské centrální banky.

 


Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE/NGL)

Volby budou zřejmě ovlivněny nestabilitou současného světa a předpokládám významný nástup populistických subjektů. Tím by se znepřehlednila situace v Evropském parlamentu. Pokud naopak dojde k výraznějšímu úspěchu levicových subjektů, nastane postupný odklon od dosud prosazované liberální politiky k prosazování unie v sociální oblasti a tedy ke sjednocování a sbližování sociálního zabezpečení. Podle složení europarlamentu bude buď další tlak na potlačení samostatnosti států EU, nebo naopak dojde k rozvolnění některých politik a k většímu důrazu na mezistátní spolupráci.

V roce 2019 dojde k ustavení EP, volbě předsedy Evropské Komise a „rožnění“ kandidátů. Dále pak dokončení jednání o rozpočtovém výhledu, další jednání o propojení systému plynovodů sever – jih i přívodu plynu do EU ze třetích zemí (Nord Stream 2 a Turkish Stream). Uskuteční se i diskuse o propojení a řízení vysokonapěťových sítí.


Martina Dlabajová (ANO, ALDE)

Je jasné, že složení Evropského parlamentu se po příštích volbách zásadně změní. Ať již mluvíme o počtu europoslanců nebo o politickém složení europarlamentu. Po vystoupení Velké Británie z EU zanikne 46 poslaneckých míst a dalších 27 míst se rozdělí mezi ostatní členské státy. Nejvíce z toho vytěží zejména Francie a Španělsko, kteří získají hned pět nových křesel.

Zásadním okamžikem bude v roce 2019 bezpochyby vystoupení Velké Británie z EU. Bezprecedentní proces vystoupení členského státu se ukázal jako nesmírně komplikovaný a problematický. Jak pro Velkou Británii, tak pro celou EU. Nyní jsme v situaci, kdy nikdo z nás netuší, jakým směrem se bude vývoj dále ubírat a jak dopadne dohoda mezi EU a VB. Důležité je, že ostatní členské státy EU postupují jednotně a společným cílem je, co nejvíce zmírnit dopady brexitu na naše občany. Nalézt dohodu bude zásadní i pro české občany, pro český průmysl a pracovní místa.


Jaromír Štětina (TOP 09, EPP)

Důležité volby v EU v posledním období provázely dezinformace. S blížícím se termínem voleb bude aktivita například dezinformačních webů nabírat na obrátkách. Podle průzkumů existuje velké nebezpečí, že populistické strany, krajní pravice a levice získají daleko větší počet mandátů, než doposud. To by měl být hlavní apel pro české občany jít tentokrát k volbám. EP o většině evropské legislativy spolurozhoduje s Radou, tedy zástupci vlád členských států. Mít populisty ve vládách i v EP by znamenalo ohrožení Unie, jak ji známe dnes.

Kromě důležitých květnových voleb do EP, na podzim příštího roku nastoupí do funkce nový předseda Evropské komise. Ke změně dojde i na dalších nejvýznamnějších postech jako je předseda Evropské rady či vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Klíčovým slovem i v roce 2019 zůstává brexit. Výslednou formu brexitu zatím neznáme, pokud nastane odchod VB bez dohody, nastanou větší turbulence.


Miroslav Poche (ČSSD, S&D)

Jsem si vědom, že existují obavy ohledně masivního nárůstu populistů a nacionalistů. Domnívám se však, že ve skutečnosti to nebude tak horké. Bez ohledu na trvající potřebu reformovat evropskou azylovou a migrační politiku jsme zvládli migrační krizi, zvládli jsme krizi ekonomickou. V EU je nejnižší nezaměstnanost od počátku milénia a hospodářsky roste. V Česku samozřejmě pojede populistická kampaň, včetně oblíbených hoaxů, týkajících se migrace, národních zájmů nebo zakřivenosti banánů, ale věřím, že se stále lépe daří vysvětlovat lidem smysl našeho zakotvení v evropských strukturách. Troufám si také odhadnout, že volební účast bude vyšší než v minulých letech.

V roce 2019 zde bude nový Evropský parlament a nová Komise, a právě složení těchto dvou orgánů bude určovat, do jaké míry se změní Unie v příštích letech. Tématem číslo jedna bude samozřejmě brexit a dále pak vše, co souvisí s vyjednáváním víceletého finančního rámce pro roky 2021 – 2027. Jsou zde i zahraničně politické otázky, EU bude muset pracovat na citlivém vztahu s USA, řešit svůj vztah k Rusku či se prosazovat v mezinárodním měřítku v oblasti politik na ochranu klimatu. Věřím, že také dojde k nějakému reálnému posunu u formování společné azylové a migrační politiky, i když pokrok v této oblasti očekávám spíše až u finského předsednictví.


Petr Ježek (zvolen za ANO, ALDE)

Očekávám, že oslabí sociální demokraté, a tak zřejmě již nebudou mít spolu s lidovci v EP většinu. Posílí protievropské formace, jejich poslanci se však v drtivé většině nepodílejí na jednání o legislativě EU, je to příliš pracné a málo vděčné z hlediska mediálního pokrytí. Atmosféra v EP bude více otrávená, ale vliv na legislativu, tedy oblast, kde má EP zásadní pravomoc a práci, zde nepředpokládám. Větší obavu mám o vnitropolitický vývoj v některých zemích Unie a jejich chování v Radě EU.

V roce 2019 bude dále probíhat práce na legislativě a běžný provoz Unie. S volbami do EP se dále pojí i vznik nové Evropské komise. Domnívám se, že její předseda by měl být především charismatický a důvěryhodný komunikátor, kterému se podaří oslovit Evropany. Spitzenkandidáti evropských politických stran to podle mě bohužel nejsou. Vzhledem k nárůstu populismu budou obzvláště důležité volby ve členských státech EU, které se uskuteční v nadcházejícím roce, a to jak volby parlamentní, tak i prezidentské. Za největší problémy, které budou určovat příští rok, považuji brexit a sílu populistů v některých členských státech, od Itálie po Visegrád.


Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL)

Přála bych si, abychom vedli s ostatními kandidáty debatu o tom, jakou vizi EU máme. Ocenila bych, kdybychom českému voliči ukázali, co chceme, aby pro něj EU dělala a jak mu přesně pomáhala. Je zapotřebí si uvědomit, že český volič má dojem, že je Brusel “daleko“ a nezajímá se o něj. Bude tedy zapotřebí, toto přesvědčení na konkrétních příkladech zpochybnit a zároveň ukázat, jak by se v této oblasti mohla EU zlepšit. Je smutnou pravdou, že o EU se v českých médiích hovoří primárně v souvislosti s nejrůznějšími krizemi a problémy a pozitiva jsou velmi často upozaďována. To bychom se měli snažit napravit.

EU v novém roce v prvé řadě čeká brexit, o kterém dnes nikdo vůbec neví, jak dopadne, ač jeho následky mohou být ekonomicky i politicky katastrofální. Kromě toho nás čekají volby do EP, o kterých se všeobecně předpokládá, že výrazně přepíší dosavadní politickou mapu europarlamentu. V závislosti na výsledku voleb se změní nejvyšší obsazení Evropské komise. Slyšení s navrhovaným předsedou i kandidáty nový parlament čeká na podzim roku 2019. S novým složením EP a Komise také čekám odblokování rozhovorů o reformě institucionálního uspořádání Unie a eurozóny.


Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) 

Zásadní otázkou je, zda bude v europarlamentu silná, konstruktivní, prounijní většina. S tím, jak roste vliv skupin, které dle mého názoru i zkušenosti chtějí Unii spíše rozkládat, je akceschopný europarlament stále více v sázce. Přitom je podmínkou toho, aby Unie dobře fungovala ve prospěch občanů.

Je velmi mnoho témat, jejichž řešení je podmíněno dohodou členských zemí v Radě. Jde o otázky ekonomické jako Evropskou měnovou unii, zdanění, dále otázky bezpečnostně strategické – kontrola hranic, migrace, pravidla azylu, nebo neméně důležitý víceletý finanční rámec. Myslím, že čas na nalezení řešení se zkracuje. A nenalezení dohody může být pro Unii a její občany dosti bolestivé. A pak je to samozřejmě brexit.


Pavel Telička (zvolen za ANO, ALDE) 

Očekávání se mohou lišit v závislosti na tom, zda se rozhodnu kandidovat. Obecně vzato neočekávám zásadní změny oproti předchozí volební kampani v tom smyslu, že strany vnímají evropská témata plytce, postrádají odvahu a nenabízejí řešení skutečně relevantních otázek.

V roce 2019 bude navolen nový Evropský parlament a bude jmenována nová Evropská komise. Doufám, že se podaří pokročit v řešení bezpečnostních otázek, reformě eurozóny a dokončí se financování politik EU. Rád bych, aby vznikla reformní agenda, aby se přišlo s agendou pro 21. století, a to pro řadu oblastí, ve kterých to občan – spotřebitel pocítí.