EU v krajských kampaních? To jsou hlavně sliby lepšího čerpání dotací

© Pixabay

Volby do krajských zastupitelstev mají také svůj „evropský rozměr“. Nejenže jsou právě kraje jedněmi z největších příjemců evropských dotací, mají zároveň příležitost prezentovat své zájmy v Bruselu, nezávisle na české vládě.

„Vrátíme brambory na Vysočinu,“ hlásá volební kampaň SPD. Kandidát na hejtmana Karel Fink pod tímto heslem prosazuje potravinovou soběstačnost kraje. „Naši spoluobčané si zaslouží kvalitní potraviny, ne drahý odpad z Evropské unie,“ napsal na Facebook. Jeho strana dává Unii nekvalitní a drahé potraviny v Česku za vinu dlouhodobě, a nyní toto téma posloužilo i v kampani před krajskými volbami.

I když pomineme celkem běžný trend, že strany slibují něco, co na krajské úrovni ani zařídit nemohou, krok SPD je i tak výjimkou. Kandidáti „evropská“ témata zpravidla nevyzdvihují. „V kampaních do kraje se EU ani Evropa neobjevuje,“ potvrdil redakci politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity. Strany letos kvůli pandemii v rámci kampaní neřeší dokonce ani palčivé téma reformy migrační politiky EU, připomněl novinář Ondřej Houska.

Krajské volby nicméně svůj „evropský rozměr“ rozhodně mají. Právě velké krajské projekty jsou totiž velice často spolufinancovány ze strukturálních a investičních fondů Evropské unie. Záleží pak na šikovnosti krajských radních, úředníků a případně zastupitelů, jak dobře dokáží všechny různé unijní příležitosti a „penězovody“ využít.

Česko splnilo podmínky čerpání dotací, letos opět nemusí EU nic vracet

Česko i pro letošní rok splnilo podmínky pro čerpání evropských dotací, v současném programovém období 2014 až 2020 tak zatím nemuselo nic vracet. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které za čerpání odpovídá.

„V programech [pro krajské volby] jsou velmi často finanční prostředky EU chápány jako zdroje pro financování krajských projektů. Strany často slibují ,lepší čerpání‘, ,důsledné čerpání‘, nebo ,čerpání‘ obecně, aby se zajistilo financování toho či onoho projektu,“ poznamenal Eibl.

„Podpoříme efektivnější čerpání dotací pro malé a střední podniky a inovační centra a podnikatelské inkubátory,“ píší ve společném programu pro všechny kraje například Piráti.

Kraje vlastní a spravují silnice II. a III. třídy, ve velké míře proto využívají například Integrovaný regionální operační program (IROP) určený pro rozvoj území a infrastruktury. Vypisují také dotační výzvy, příkladem mohou být kotlíkové dotace, do kterých dosud plynuly peníze z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP).

Evropská unie velmi sází na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci, krajům jsou tak vedle čistě českých operačních programů k dispozici také společné programy s dalšími unijními zeměmi, například Interreg V-A ČR – Polsko.

Nutno podotknout, že EU se v otázce čerpání prostředků nedívá na české kraje jednotlivě, ale spojuje je do menšího počtu tzv. regionů soudržnosti (NUTS2). „Severovýchod“ je tak například společné označení pro Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj.

Snaha „být u zdroje“

Hlasem ve volbách lze ovlivnit také to, jestli se do čela kraje dostanou lidé, kteří chtějí být aktivnější i na evropské úrovni. Existuje tam totiž příležitost prosadit krajské zájmy, a to nejen v otázce unijních financí.

Existují různé způsoby, jak se zapojit do jednání v Bruselu – například české kraje závislé na fosilních palivech využívají tzv. Platformu pro uhelné regiony v transformaci. Nejpřímočařejší cestou je však pravděpodobně zřízení stálého krajského zastoupení. Díky němu se dá mimo jiné lépe monitorovat dění v EU a vznik legislativy už od počátku, snadněji budovat důležité kontakty nebo prezentovat zájmy kraje a propagovat ho jako turistickou destinaci.

V Bruselu se dá lépe domluvit než v Česku, říká zástupce Plzeňského kraje v hlavním městě EU

Zatímco většina českých krajů své zastoupení v Bruselu zrušila, Plzeňský kraj zde má svého zástupce již od roku 2006. O tom, jak zastoupení funguje a jak je zapojeno do vyjednávání budoucí kohezní politiky jsme hovořili v rozhovoru se Zbyňkem Prokopem.

Finanční příležitosti pak nepřicházejí pouze ve formě dotací ze strukturálních a investičních fondů, které se do krajů dostanou skrze ministerstva. EU bude do budoucna mnohem více sázet na centrálně řízené (komunitární) programy a jejich finanční nástroje, o které se však musí soutěžit přímo v Bruselu. O důvod více mít tam své zastoupení.

Většina českých krajů z personálních nebo finančních důvodů svá zastoupení zrušila, i když ještě v průběhu českého předsednictví EU v roce 2009 měly své „ambasády“ všechny kraje. Výjimkou jsou v současné době vedle Prahy také Vysočina a Plzeňský a Jihomoravský kraj. Existuje šance, že s přípravami na druhé předsednictví České republiky v Radě EU, které přijde v roce 2022, se do Brusel vrátí i některé další kraje.

Příležitost něco na evropské úrovni prosadit přináší krajům do jisté míry také Výbor regionů. Mezi dvanáctkou českých zástupců v tomto poradním orgánu EU sedí i několik představitelů krajů, které zpravidla vládě navrhuje Asociace krajů ČR.

„Výbor regionů se do [krajských] voleb nepromítá, pokud vím, vůbec nijak,“ podotkl Eibl. Pro běžné Čechy se zřejmě jedná o něco tak vzdáleného, že kandidáti ani nemají zapotřebí tuto úroveň vůbec zmiňovat. Právě Výbor regionů jim přitom může díky své platformě pro spolupráci pomoct se zvládáním pandemie, která v Česku opět nabírá na síle.

Kraje a města se mohou připojit k evropské platformě s nápady, jak ven z krize. ČR ji nevyužívá

Regiony a města ze zemí EU sdílí své zkušenosti a postupy boje s pandemií na specializované platformě. Češi ji zatím nevyužívají.

Krajské volby proběhnou společně se senátními (pro třetinu obvodů) v pátek a v sobotu 2. a 3. října.