EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

© Shutterstock

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů, jako je Google či Facebook, ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Ministři financí zemí Visegrádské čtyřky se na loňském summitu na Štrbském plese dohodli na podpoře evropského plánu zdanění digitální ekonomiky. Ve společné deklaraci označili digitalizaci za jednu „z nejvýraznějších změn v ekonomice od průmyslové revoluce“. Zdůraznili také, že dnešní pravidla zdanění digitální ekonomiky nereflektují výhodné postavení, které její rozvoj poskytl technologickým gigantům. Všichni čtyři ministři na závěr podpořili přijetí daně z digitálních služeb, aniž by byl dotčen závěrečný text navrhované směrnice.

Deklarace odkazovala na návrh Evropské komise o dani z digitálních služeb (DST) z března minulého roku, který otevřel několikaměsíční vyjednávání doprovázené neshodami členských států. Cílem návrhu bylo nastavení 3% daně z digitálních služeb pro společnosti s ročním obratem nad 750 milionů eur a se zdanitelnými příjmy nad 50 milionů eur v rámci EU, přičemž daň by společnosti odváděly v každé zemi, ve které tyto příjmy vytvářejí. Nová pravidla by se vztahovala zejména na firmy, jako je Facebook, Google či Amazon.

Evropská legislativa dnes těmto společnostem umožňuje platit daně pouze v zemích, kde mají trvalé sídlo, tedy zpravidla v zemích s nízkými nebo nulovými daněmi z příjmu.

Digitální firmy daní tam, kde je to výhodné. Unie to chce změnit

Evropská unie potřebuje novou legislativu pro danění digitálních firem, jako je Google nebo Facebook. Byznys se však obává negativních dopadů. 

Přestože se většina zemí Unie shoduje na tom, že jsou daňové předpisy EU zastaralé, nedokázaly se dohodnout na jejich změně. Pro přijetí rozhodnutí v daňové oblasti je totiž nutný jednomyslný souhlas všech členských zemí EU. Legislativa tedy narazila na odpor zemí, kde velké společnosti sídlí, a stejný osud postihl i kompromisní návrh Francie a Německa na zdanění příjmů z online reklamy (daň z digitální reklamy, DAT).

Digitální daň jako top téma

Žhavá diskuse o digitální dani se odehrávala zejména v České republice. Efektivní zdanění je totiž jednou z priorit současné vlády a o digitální dani se zde hovoří již dlouhou dobu. Praha také při hlasování Rady EU o digitální dani podpořila návrh Komise.

„Česká republika prosazovala společný přístup k DST, což však Rada pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) zamítla. Za nejlepší možnost dnes považujeme dlouhodobé řešení na úrovni zemí OECD,“ uvádí české ministerstva financí.

Vladimír Štípek ze Svazu průmyslu a dopravy tvrdí, že i když vláda návrh Komise od začátku podporovala, Svaz z něj nadšený nebyl. „Původní návrh nebyl dobře připraven, a proto jsme ho odmítali. Jedna z klauzulí by vedla ke dvojímu zdanění evropských společností,“ říká Štípek. Svaz podle něj upřednostňuje řešení na úrovni OECD.

Zdanění digitální ekonomiky na evropské úrovni od počátku podporovalo i Slovensko. „Slovensko podporovalo přijetí DST a v zájmu dosažení harmonizovaného kompromisu i přijetí DAT,“ dodává mluvčí ministerstva financí Alexandra Gogová.

Lídr opoziční Slobody a Solidarity (SaS) Richard Sulík v zavedení digitální daně naopak vidí „mnohá rizika“. Sulík říká, že její zavedení vyžaduje harmonizaci korporátní daně v EU, což podle něj vydláždí cestu k přijetí společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). „Vidím v tom salámovou metodu, jejímž konečným cílem je harmonizace daňových systémů v Evropě, proto jsem proti tomuto návrhu,“ vysvětluje Sulík.

Digitální daň se dostala i na program varšavské schůzky polského a slovenského premiéra v dubnu 2018. Polský premiér Mateusz Morawiecki přitom zdůraznil snahu zavést digitální daň společně s ostatními členskými zeměmi EU. Oba premiéři podotkli, že v jejich zemích působí několik firem, které u nich vytvářejí příjmy, ale daně platí v členských zemích s nízkým daňovým zatížením.

„Podnikání se odehrává v digitálním prostoru, většinou bez použití fyzických peněz, proto je jednoduché kontrolovat, odkud a od koho příjmy pocházejí,“ říká slovenský premiér Peter Pellegrini. Dodal, že „je velmi snadné“ digitální giganty donutit, aby z tržeb a zisků generovaných v zemi platily příslušné daně.

Morawiecki zdůraznil, že to bylo právě Polsko spolu s Německem a Francií, které v Radě tlačilo na přijetí společné digitální daně. Obecně ale digitální daň nikdy nebyla v polském veřejném prostoru tématem číslo jedna a zůstala spíše doménou expertů.

Zástupce ředitele daňového odboru polského ministerstva financí Filip Majdowski potvrzuje, že Polsko debatuje o zavedení digitální dani jak na evropské úrovni, tak v rámci OECD. Majdowski ale také připomíná, že s DST souvisí několik problémů, kterým je třeba zabránit. Mezi nejvýznamnější patří dvojí zdanění a mezery v zákoně, které by umožnily přesouvat peníze mezi divizemi s cílem vyhnout se zdanění.

Podle expertky Evropské technologické asociace (European Tech Alliance), která sdružuje evropské digitální společnosti, Magdaleny Piechové, musí být nové fiskální zatížení založené na principu férového zdanění. V tomto ohledu by příjmy, které jsou již zdaněny korporátními daněmi, neměly být zdaněny podruhé. „Abychom zajistili férovou konkurenci digitálních společností, nová daň by měla být aplikována pouze v případě, kdy daná společnost neplatí korporátní daň v každé zemi, kde operuje,“ varuje Piechová.

Oproti ostatním třem zemím V4 je situace v Maďarsku poněkud odlišná. Přestože se na podzim maďarský ministr financí Mihály Varga podepsal pod společnou deklaraci zemí V4, na domácí scéně prezentoval trochu odlišný pohled na věc. Varga věří, že velké digitální společnosti mohou být efektivně zdaněny pouze na základě celosvětové iniciativy. Dokud taková iniciativa nevznikne, musí podle něj Maďarsko zavést dočasné opatření. Podle ministerstva financí by diskuse měla probíhat na úrovni OECD a rozproudit by ji měl právě návrh Evropské komise.

Digitální daň v EU bude mít negativní dopady na malé evropské podniky, upozorňují technologické firmy

Bude-li v EU zavedena digitální daň, může to omezit hospodářský růst, který je závislý na malých domácích firmách. Brusel takový argument odmítá. Velké americké firmy by se s novými náklady vypořádaly lépe.

Visegrád volá po národních opatřeních

Jelikož ani jeden z návrhů evropské digitální daně nezískal v Radě podporu všech členských států, některé z nich začaly s přípravou vlastních plánů jak zdanit velké internetové firmy. Stejný krok nyní zvažují i ​​země V4.

Slovensko patří mezi vůbec první země evropské osmadvacítky, které začalo s daněním digitální ekonomiky. Již v roce 2017 vláda prosadila novou legislativu, která měla zlepšit výběr daní od digitálních platforem, jež zprostředkovávají služby v dopravě či bydlení. Nový zákon společnostem typu Uber, Airbnb či Booking.com uložil povinnost zřídit takzvané stálé provozovny, na základě kterých zdaňují své příjmy přímo na Slovensku. Cílem novely je zrovnoprávnění podmínek jednotlivých poskytovatelů služeb bez ohledu na to, zda své služby zprostředkovávají fyzicky nebo digitálně.

Po zavedení této daně se chtělo slovenské ministerstvo financí zaměřit i na velké digitální společnosti. Později se však prioritou stalo společné evropské řešení, a resort tak zatím nepředstavil žádné konkrétní legislativní kroky. Po krachu jednání na úrovni EU se ministerstvo údajně začíná digitální daní opět zabývat.

Tématu se nedávno chopil i šéf Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko, který začátkem března navrhl zrušení koncesionářských poplatků za využívání služeb slovenského rozhlasu a televize (RTVS). Díru v rozpočtu, kterou zrušení koncesionářských poplatků přinese, Danko navrhl kompenzovat národní digitální daní.

Europoslanec Ivan Štefanec (KDH, EPP) ale se zaváděním nových daní nesouhlasí. Umí si však představit nový mechanismus, který by nahradil navrhované zdanění digitálních společností. „Řešení však musí být rozpočtově neutrální a nesmí vytvářet novou byrokracii,“ dodává Štefanec.

Vytvoření vlastní verze digitální daně avizovala i Česká republika. „Intenzivně analyzujeme možné cesty a zvažujeme zavedení digitální daně na národní úrovni. Další kroky budou záviset na dohodě v koalici,“ uvádí ministerstvo. Konkrétní návrhy však zatím na stole nejsou.

Za zavedení digitální daně se paradoxně vyslovuje i společnost Seznam.cz, český konkurent společnosti Google.

„Myslíme si, že není udržitelné, aby společnosti ve stejném sektoru platily rozdílné daně. Seznam.cz zaplatil v roce 2017 24 milionů eur (600 milionů korun) na dani z přidané hodnoty. Nadnárodní korporace přitom platí daně ve výši několika set tisíc eur,“ říká Věra Průchová ze Seznam.cz. „Je nepřijatelné, aby daňové zvýhodnění a nerovnost nadále deformovaly trh a znevýhodňovaly evropské společnosti,“ dodává.

S Průchovou souhlasí i místopředseda opoziční Pirátské strany Mikuláš Peksa. „Pokud chceme dále rozvíjet naši ekonomiku, v první řadě potřebujeme férové ​​podmínky pro naše společnosti i nadnárodní technologické giganty,“ říká. Zdanění společností se silnou pozicí na trhu považuje za logické. Na druhou stranu je ale podle něj nutné chránit malé a střední podniky, které jsou hybnou silou inovací.

Stejný názor má i Svaz průmyslu a dopravy. „Z diskusí a posledních návrhů vyplývá, že minimální obrat (od kterého bude daň platit, pozn. red.) bude dostatečně vysoký, takže české společnosti nezasáhne,“ uvádí Štípek.

Rakousko chce dohodu o digitální dani do konce roku. Existuje i vhodnější řešení, upozorňuje expert

Členské země v Radě tento týden řešily, jak přistoupit ke zdanění digitálního obsahu v EU. Předsedající Rakousko by chtělo dohodu ještě letos, musí ale přesvědčit skeptičtější země.

V Maďarsku vláda v roce 2014 zavedla daň z reklamy, která cílí na reklamy v maďarském jazyce a reklamy na maďarských webových stránkách. To zvýhodňuje společnosti jako Google a Facebook, protože se jich tato daň netýká. Maďarská novinářka Mercédecz Gyukeriová tvrdí, že řešením není rozšíření vládních opatření, ale zrušení daně z reklamy jako takové, protože nemá valný vliv na státní rozpočet.

Podle současného schématu platí všechny společnosti shodnou 9% daň. „Během několika posledních let se Maďarsko díky nízkým sazbám a způsobu výpočtu daní změnilo na daňový ráj. Není překvapením, že skandál LuxLeaks odhalil v zemi přítomnost společností jako Walmart nebo Walt Disney,“ podotýká Gyukeriová.

Polský premiér Mateusz Morawiecki digitální daň nedávno zmínil jako možný způsob financování nového sociálního balíčku, který na konci února představil šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński. Pět bodů Kaczyńského sociálního programu by mělo stát kolem deseti miliard eur. Polská digitální daň by podle Morawieckeho mohla do státního rozpočtu přinést 230 milionů eur a vztahovala by se pouze na technologické giganty, jako je Facebook, Google či Apple.

Vláda ale zatím o digitální dani neposkytla mnoho detailů. Není jasné ani to, zda již na návrhu zákona pracuje. Oficiálně ale Varšava spolupracuje na návrzích legislativy v Evropské unii a OECD. „Ministerstvo financí v současnosti analyzuje stávající regulace a návrhy v různých zemích. Stále však hledáme řešení na evropské úrovni a snažíme se najít přijatelný kompromis pro členské státy,“ uvádí polské ministerstvo.

V4 se nechce vzdát fiskální suverenity

Pomalý posun v debatách o digitálním zdanění v EU otevřel prostor pro širší diskusi o reformě rozhodovacího procesu ve věcech evropské daňové politiky. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v posledním projevu o stavu Unie navrhl, aby Rada v některých daňových otázkách přešla na hlasování kvalifikovanou většinou. V lednu Komise připravila strategii, v níž navrhuje čtyři kroky vedoucí ke zrušení práva veta v daňové politice.

Hlasování o daních by se mělo změnit, navrhuje Komise

Dosavadní jednomyslnost by měla při hlasování o daňových otázkách v Radě EU nahradit kvalifikovaná většina. Změnit by se však měl i způsob danění u velkých digitálních firem.

Komise poukázala na praktiku některých členských států, které podporu důležitých návrhů v oblasti daní podmiňují podporou svých návrhů ve zcela odlišných oblastech. Příkladem je český premiér Andrej Babiš, který zablokoval návrh snížit daň z přidané hodnoty pro e-knihy ve snaze získat podporu členských států pro svůj návrh takzvaného reverse charge mechanismu, který přesouvá platbu DPH z dodavatele na odběratele.

Babiš plán Komise týkající se přechodu na systém hlasování kvalifikovanou většinou jednoznačně odmítá. „V této oblasti preferujeme konsensuální hlasování. Kvalifikovaná většina oslabí úlohu menších členských států,“ upřesňuje českou pozici ministerstvo financí.

Středoevropské země oficiálně nadále podporují expertní debaty o návrhu DST. Zároveň se však snaží zabránit tomu, aby byla omezena jejich pravomoc v oblasti daní. Považují ji totiž za základní atribut suverénního státu.

Viktor Orbán v Maďarsku zdůrazňuje, že výběr daní od digitálních společností je v zájmu země a zároveň se distancuje od iniciativ na evropské úrovni. V kontextu dalších maďarských kroků to však není nic překvapivého. Orbán několikrát zdůraznil, že jakákoliv harmonizace daní je proti zájmům Maďarska.

Podle Gyukeriové je vláda v Budapešti přesvědčena, že evropská legislativa přinese více škody než užitku. „Pokud by tento návrh přijali, mohli by se tím otevřít dveře další harmonizaci,“ konstatuje Gyukeriová.

Maďarská vláda podle Gyukeriové považuje daňovou suverenitu za klíčovou pro lákání zahraničních investorů. Tento přístup může mít ale v případě digitálních společností opačný efekt, jelikož ušlý příjem z daní velké nadnárodní společnosti nekompenzují žádnou aktivitou v oblasti produkce a nemají velký přínos ani v sociální oblasti.

Komise ve své iniciativě nemůže počítat ani s podporou Slovenska. Pro EURACTIV.sk to potvrdil slovenský resort financí. V tomto postoji jsou s vládou na jedné lodi i opoziční politici. Richard Sulík považuje právo veta za nejsilnější politický nástroj, který mají malé země EU k prosazování svých zájmů. Je za jeho zachování ve všech oblastech, kde se dnes rozhoduje jednomyslně.

„V opačném případě by tím Slovensko předalo budoucnost svého daňového systému z rukou slovenské vlády do Bruselu,“ varuje Sulík. Proti návrhu evropské exekutivy je i jeho kolega z europarlamentu Ivan Štefanec, podle něhož by mohl vážně poškodit slovenskou ekonomiku.