EU má velké plány, jak zatočit s rakovinou. Přispěje i české předsednictví

Protest z roku 2016 proti kontroverznímu herbicidu Roundup obsahujícímu glyfosát, který údajně způsobuje rakovinu © EPA

Evropa bude mít co dělat, aby v následujících několika letech splnila své cíle v boji s rakovinou. Řada úkolů čeká i na české předsednictví, které může ostatním zemím pomoct například s rozvojem screeningových programů.

Na závěr roku si europoslanci odškrtli jednu důležitou položku – shodli se na tom, jak by měl do budoucna vypadat společný evropský boj s rakovinou. Stalo se tak konkrétně ve zvláštním europarlamentním výboru BECA, který se soustředí výhradně na tuto zákeřnou nemoc, a kde se pod drobnohled poslanců dostal návrh Evropské komise z loňského roku nazvaný Evropský plán boje proti rakovině (Europe’s Beating Cancer Plan).

Europoslanci napříč politickým spektrem mají za to, že Unie by měla usnadnit přístup k přeshraniční zdravotní péči a klinickým testům pro pacienty s rakovinou, rozšířit využívání společných nákupů, vyřešit plošný nedostatek léků proti rakovině, stejně jako zajistit rovný přístup k léčbě a inovativním lékům. Tři slova, která pohled Evropského parlamentu na boj s rakovinou charakterizují, jsou „prevence, péče a výzkum“. Přijatá zpráva se má stát vodítkem, jak do těchto oblastí nasměrovat evropské i národní peníze.

„Myslím si, že se strany více méně shodly na tom nejdůležitějším. Všechny kompromisy prošly, a pokud byly nějaké hlasy proti, i z mojí strany, tak se snažily poukázat na nedokonalosti, které report má a které mohou do budoucna způsobit nechtěné dopady na mnoho lidí v Evropě,“ okomentovala dohodu z minulého týdne česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL), členka BECA.

Nyní už se čeká jen na to, až na začátku příštího roku na plénu Evropského parlamentu tento kompromis potvrdí všichni europoslanci. To je ale většinou pouze formalita.

Úkol splněn

Zpráva symbolicky uzavírá roční fungování zvláštního výboru BECA. V průběhu dvanácti měsíců si europoslanci mimo jiné vyslechli téměř stovku uznávaných expertů na rakovinu a zdravotní péči, aby tak jejich návrhy měly oporu v reálných zkušenostech. Konzultovali například i s národními parlamenty.

„Základní myšlenka, proč byl tento výbor zřízen, byla naplněna. Přicházíme s ucelenou strategií, jejíž součástí jsou celkem čtyři pilíře, které se postupně věnují prevenci vzniku rakovinových onemocnění, včasné detekci, rovnému přístupu k diagnóze a dostupnosti léčby rakoviny v rámci jednotlivých států EU. Poslední pilíř je pak věnován zlepšení kvality života pacientů s rakovinou, tak i pacientů po ukončené léčbě,“ vyjmenoval europoslanec Ondřej Knotek (ANO, RE), který také patří mezi členy výboru.

On sám se ve finálovém kompromisu neztotožňuje například s návrhem zakázat reklamy na alkoholické výrobky při sportovních událostech. „Dále také s navrženými opatřeními pro omezení užívání cigaret, která neberou v potaz všechny dostupné vapingové technologie, což může v důsledku paradoxně demotivovat současné uživatele standartních cigaret od přechodu na méně škodlivé výrobky,“ je přesvědčený Knotek.

Komora elektronického vapování (KEVAP) nicméně ve své páteční tiskové zprávě konečný kompromis v otázce tabáku ocenila. „Uznání toho, že elektronické cigarety mohou pomoci současným kuřákům, je velký krok,“ řekl mluvčí KEVAP Antonín Berdych. „Europoslanci tak vzali na vědomí výsledky mnoha odborných studií i statistik z praxe, což je správné. Důležité bude, jak se tato myšlenka projeví v praxi, až dojde na změny v evropské legislativě,“ doplnil.

Za špatný kompromis považuje Knotek také opatření ohledně úlohy zdravého stravování, kde se členským státům doporučuje, aby využily svých možností s cílem ovlivnit poptávku po některých potravinách a nápojích. „Myslím si, že nám nepřísluší takto ovlivňovat možnost volby občanů členských států,“ doplnil europoslanec z ANO. Toto konkrétní opatření by mělo formu „nutričního štítku“ na potravinách, který má „povzbudit spotřebitele a pomoci jim, aby se informovaně, zdravě a udržitelně rozhodovali o potravinářských výrobcích“.

„Cestovní mapa“ do roku 2025

Prosincový příspěvek europoslanců zapadá do širší mozaiky, která dostala konkrétnější obrysy v listopadu. Evropská komise zveřejnila tzv. implementační mapu (roadmap), strategický dokument, který krok po kroku načrtává, jak v následujících čtyřech letech dosáhnout cílů Evropského plánu boje proti rakovině. Mapa obsahuje „ukazatele pokroku“, které umožní posoudit, jestli se plány daří naplňovat.

Pokud jde například o kouření cigaret, mapa definuje konkrétní postupné kroky, jak zajistit, aby do konce roku 2040 kouřilo méně než pět procent Evropanů. Plán také zahrnuje návrh na vyhubení rakoviny způsobené lidskými papilomaviry (HPV), jako jsou některé rakoviny děložního čípku, a to prostřednictvím rozsáhlých očkovacích kampaní. Podle plánu by měla být v roce 2022 zřízena speciální pracovní skupina, po níž by v letech 2023 a 2024 následovalo první kolo očkování.

Harmonogram plánů EU v oblasti včasné detekce rakoviny © European Union

Kateřina Konečná označila „roadmapu“ Evropské komise za hodně ambiciózní. „Jen čas ukáže, zda se to podaří. Ambice EU zaujmout komplexní přístup k rakovině je povzbudivá a měla by přispět k dalšímu přidělování veřejných a soukromých zdrojů v oblasti rakoviny. Ty jsou nezbytné vzhledem ke stárnutí populace, která naznačuje, že by se počet nových případů rakoviny měl v příštích 20 letech zvýšit o 60 procent,“ upozornila europoslankyně.

Zároveň poukázala na to, že peněz nemusí být dostatek. Program EU4Health, který je hlavním zdrojem pro plán a financuje i Farmaceutickou strategii EU nebo novou unijní „agenturu“ HERA, totiž podle ní už dnes v podstatě žádné volné prostředky nemá. „Budou se muset snažit i rozpočty členských států,“ dodala Konečná.

Šance na českou stopu

Českou republiku čeká ve druhé polovině příštího roku předsednictví Rady EU, je tedy jasné, že dojednání některých kompromisů ohledně Evropského plánu boje proti rakovině jí chtě nechtě „spadne do klína“.

„Evropská komise plánuje v říjnu 2022 představit návrh doporučení ke screeningům onkologických onemocnění. ČR se tak během předsednictví bude snažit navázat na aktivity Francie během jejího předsednictví a představí návrh výše zmíněného doporučení, u kterého bude usilovat o vyjednání společné pozice členských států EU,“ uvedla za ministerstvo zdravotnictví Gréta Rakašová z tiskového oddělení.

Rakašová doplnila, že Česko bude k tomuto tématu příští rok v červenci pořádat expertní konferenci, jejíž závěry by mohli ministři zdravotnictví zemí EU schválit na zářijovém neformálním setkání v Praze. Právě organizace takových jednání patří mezi úkoly předsednické země.

Screening rakoviny je podle europoslankyně Konečné oblast, kde má Česko určitě co nabídnout. „Naše screeningové programy jsou dlouhodobě na velmi vysoké úrovni a v rámci předsednictví může přinést know-how a strukturu, které pomůžou i jiným členským státům,“ myslí si.

Česká republika by se podle ní měla v době předsednictví také co nejvíce zaměřit na digitalizaci. „Naše zdravotnictví není skoro vůbec digitalizované. Bylo by dobré se k tomu postavit čelem,“ vyzvala europoslankyně s tím, že využití a vývoj metod umělé inteligence pro veřejné zdraví by měly být podporovány také prostřednictvím rozsáhlých grantů.