Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

© Shutterstock

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

Visegrád byl v posledních letech skloňován zejména v souvislosti s migrační krizí a společným bojem Česka, Slovenska, Polska a Maďarska proti povinnému přerozdělování uprchlíků. Charakter V4 se tak výrazně proměnil. Pro EURACTIV.cz to uvedl Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

„Migrační politika se stala momentem, kdy V4 začali pozitivně vnímat politici i veřejnost,“ prohlásil Dostál.

Odmítání uprchlíků ale negativně poznamenalo pozici Visegrádu v EU. Agenda pro českou zahraniční politiku 2016 z dílny AMO v této souvislosti například uvádí, že „V4 získala nálepku nesolidárního uskupení.“

Pomůžeme Maroku s příčinami migrace, shodla se V4 s Německem

Na Slovensku se dnes potkali zástupci Visegrádské čtyřky a Německa. Probrali migraci, skladbu dlouhodobého rozpočtu EU nebo proměnu regionu za poslední tři dekády.

Konfrontační přístup zaujímá v otázce migrace především Maďarsko. „Téma migrace bylo politickým bojem, v jehož popředí stálo Maďarsko. Česko se s ním spíš vezlo,“ sdělil pro EURACTIV.cz odborník na střední Evropu Michal Kořan z Global Arena Research Institute.

To tvrdí i Dostál, nicméně dodává, že: „S nástupem Andreje Babiše se pro Česko stalo téma migrace důležitější než třeba pro Slovensko.“ Podle Dostála tak má Česko jasný podíl na etablování V4 jako protiimigračního uskupení. „Navíc, došlo ke změně českého vnímání Maďarska. Tuto proměnu bych označil v rámci otázky migrace za jakousi hungarizaci české středoevropské politiky,“ dodal analytik.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Michal Bucháček pro EURACTIV.cz potvrdil, že pozice ČR vůči migraci se do značné míry formovala uvnitř Visegrádské skupiny. „Česká strana se však nevyhýbala debatě o migraci ani s jinými partnery. V rámci česko-německého strategického dialogu vznikla například speciální diskusní platforma,“ podotkl.

Podle ministerstva by si ale měla V4 dávat pozor na to, aby její vystupování nebylo zbytečně konfrontační a nevedlo ke spekulacím o rozdílech mezi V4 a Bruselem“. „I ve chvílích našich rozporů s Bruselem totiž platí, že i my jsme Brusel,“ uvedl Bucháček.

Do EU loni nelegálně přišlo 150 tisíc lidí. Migrační krize pominula

V minulém roce se podařilo výrazně snížit počet nelegálních migrantů na trase mezi severní Afrikou a Itálií. K navýšení však došlo mezi Španělskem a Afrikou.

Migrace není jediným tématem spolupráce V4

Spolupráce v oblasti migrace přebila v roce 2015 jinak bohatou agendu Visegrádu. V minulém roce však začalo téma migrace ustupovat do pozadí a podle Michala Kořana se pozornost přesunula na Polsko a Maďarsko, které nyní s Unií vedou spory. Evropská komise podala v loňském roce na oba státy žalobu k Soudnímu dvoru EU. V případě Polska se Komise domnívá, že tamní reforma soudnictví porušuje zásadu nezávislosti, Maďarsko pak čelí žalobě kvůli azylovým zákonům, které dle Komise porušují unijní smlouvy.

Kořan však nesouhlasí s tím, že by migrace byla jedinou problematikou, která by aktivizovala a sjednocovala země Visegrádu. „V4 byla na poli EU aktivní již předtím v několika oblastech. Například v otázce Východního partnerství nebo rozšíření EU o západní Balkán. To jsou spolu s energetikou, bezpečností a infrastrukturou tradiční témata Visegrádu,“ vysvětlil. Stejná témata zdůrazňuje i ministerstvo zahraničních věcí.

Kořan zároveň upozorňuje na to, že migrace Visegrád i rozdělila. „Zdá se, že jsme se sjednotili kvůli migraci. Podle mého názoru to je ale i naopak. Před migrační krizí totiž měla V4 společná témata, která byla schopna prosazovat. Nyní jsou ta témata daleko méně uchopitelnější,“ uvedl.

Ve sporu EU s Polskem a Maďarskem podporují Česko i Slovensko dialog

Ministři zahraničí Česka a Slovenska se shodují v názoru na řízení EU vůči Maďarsku a Polsku. Rozdíly však zatím panují v přístupu zemí k plánovanému globálnímu paktu o migraci z dílny OSN.

Klíčovým momentem bude jednání o rozpočtu

V současné době se nabízí otázka, k jakým tématům by se měl Visegrád po opadnutí migrační krize uchýlit. „Nyní bude klíčové, jaká interpretace V4 zvítězí. Jestli to bude ta maďarská konfrontační, nebo česká pragmatická,“ řekl Kořan a dodal, že dle jeho názoru bude Visegrád využíván k domácímu politickému zviditelnění zemí.

Podle Agendy pro českou zahraniční politiku 2018 se spolupráce Visegrádu prověří při jednání o víceletém finančním rámci EU. „Víceletý finanční rámec bude zásadní moment pro budoucí spolupráci V4. Země Visegrádu se v určité fázi jednání samozřejmě přestanou shodovat, ale je důležité, do jaké míry bude V4 schopna spolupracovat.“ uvedl Dostál.

Kořan vnímá víceletý finanční rámec jako téma, které by se sice mohlo politizovat, ale obává se, že se na něm Visegrád neshodne. „Z mého pohledu je klíčová oblast výzkumu, technologií a inovací. V této oblasti je region V4 nepřipravený a nekonkurenceschopný,“ sdělil.

Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku

Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.

Oba odborníci vkládají naděje do budoucího českého předsednictví Visegrádské čtyřky, které ČR převezme tento rok od Slovenska. Některé oblasti, kterým se bude Česko v rámci budoucího předsednictví věnovat, prozradilo redakci české ministerstvo zahraničí.

Jedná se o vyjednávání o víceletém finančním rámci, podporu integrace zemí západního Balkánu do EU, podporu zemí Východního partnerství, prohlubování jednotného trhu, vědu a výzkum nebo také o umělou inteligenci. „Naší ústřední ambicí je dosáhnout toho, aby Visegrád nerozděloval, ale podněcoval úvahy o tom, jak dosahovat větší jednoty a efektivity EU v dobách rostoucí globální nejistoty,“ uvedlo ministerstvo.