Covid pasy jsou klíčem z krize, zní z Česka. Piráti vítají odklon od centrálního registru

© Pixabay

Evropská unie už vyhlíží návrat cestování. Zavedení „covid pasů“, jejichž parametry ve středu představila Evropská komise, vítá ministr zahraničí Tomáš Petříček i čeští europoslanci. Podle Petříčka je klíčové, aby absolvování testu nebo existence protilátek v těle měly v certifikátu stejnou váhu jako očkování.

Hlavní myšlenkou nového certifikátu z dílny Evropské komise není povolit někomu cestování jako takové, volný pohyb v principu zakázaný není. Cílem je sjednotit národní pravidla tak, aby k obnově cestovního ruchu mohlo dojít koordinovaně. Mělo by se tak zabránit například i tomu, aby se různá potvrzení falšovala.

„Využití covid pasu nijak neovlivní právo volného pohybu osob v schengenském prostoru, ale bude alternativou pro karantény či povinné testy po překročení vnitřních hranic,“ upozornil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Komise představila covidový pas, podle Petříčka může platit už na konci května

Evropská komise (EK) dnes představila návrh tzv. jednotného „covidového pasu“. Ten by měl lidem v Evropské unii usnadnit cestování a pomoci strádajícímu turistickému ruchu. Na přesné podobě pasů se v příštích měsících musí shodnout členské státy.

Aby mohly certifikáty začít co nejdříve fungovat, musí návrh posvětit vlády členských zemí i europoslanci. „V Evropském parlamentu budeme požadovat urychlené přijetí tohoto návrhu, tak aby mohl být využíván už v létě,“ uvedl europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP). Stejně jako další čeští europoslanci myšlenku certifikátu přivítal.

I podle Prouzy bude klíčové, aby finální dohoda vznikla rychle, nejpozději počátkem června, a covid pas tak šlo využít už pro letní turistickou sezonu. Jindy vyhledávané evropské destinace se se zásadním nedostatkem turistů potýkají přibližně rok.

„Doufám, že se návrhem Evropské komise inspiruje i česká vláda, protože na stejných pravidlech postavená domácí aplikace může pomoci rychle a bezpečně otevřít služby, restaurace i cestování a ubytování v rámci ČR. I tady je důležitá rychlost – a aplikace stejných pravidel jako na evropské úrovni,“ okomentoval téma Prouza.

O covidových pasech se mluví už měsíce

Rychlá dohoda na evropské úrovni však není zdaleka jistá, už v minulosti zůstala EU často stát „na mrtvém bodě“, když chtěla nějakým způsobem sjednotit protikrizová opatření či pravidla. Příkladem může být neúspěch při propojování trasovacích aplikací, státy se zatím neshodly ani na vzájemném uznávání testů.

O společných „očkovacích pasech“ EU se mluví už od podzimu. Teprve nyní ale získaly konkrétní obrysy. Evropská komise tento týden představila návrh tzv. zelených digitálních certifikátů. Brusel sám se záměrně vyhýbá označení „očkovací pas“, protože podmínkou získání certifikátu a výhod s ním spojených nebude jen očkování, ale i negativní PCR test nebo prodělání nemoci covid-19.

Certifikáty by měly být pouze dočasné, platit budou jen do konce pandemie, který vyhlásí Světová zdravotnická organizace (WHO).

V čem spočívá evropský očkovací pas?

Očkování, negativní PCR test nebo doklad o prodělání nemoci covid-19. Právě to jsou tři klíčové prvky evropských očkovacích pasů, které dnes představí Evropská komise.

Domácí úkol pro státy

I když návrhu Komise předcházely měsíce diskusí se členskými státy, hotovo zdaleka není. „Je třeba doladit některé detaily, je nutné zajistit nediskriminaci těch, kteří očkováni nebudou, garantovat ochranu osobních údajů a podobně. Jdeme ale správným směrem,“ podotkla česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE).

Kromě cestování by podle ní tento pas mohl potenciálně sloužit i dalším účelům, například pro vstup do muzea nebo na koncert. „V tom směru se přikláním k tomu, aby o jeho dalším využití rozhodoval každý stát samostatně,“ doplnila Charanzová.

Další český místopředseda europarlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Greens/EFA) ocenil, že Komise nakonec upustila od centrálního registru na úrovni celé EU a počítá se zřízením národních registrů. „Ideální varianta by ale podle nás byla, kdyby registry neexistovaly vůbec a průkazy vydávala samotná vakcinační centra. Jsem rád, že si Komise alespoň uvědomila citlivost zdravotních důvodů a přistoupila k formě QR nebo čárového kódu, který budou mít lidé u sebe, třeba v mobilu,“ podělil se o svůj pohled Kolaja.

Nejistotu pak vzbuzuje i otázka protilátek poté, co člověk onemocnění prodělá. Slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič na středečním tiskovém briefingu vysvětlil, že Komise počítá s konkrétní lhůtou. Pokud u člověka uplyne 11 dní od potvrzené nákazy a dostane certifikát, ten by mu pak měl platit po dobu 90 dní.

Šefčovič připomněl, že před členskými státy stojí kromě shody na společných detailech i další velký „domácí úkol“ – co nejdříve se rozhodnout, kdo bude mít v zemi vydávání certifikátů na starosti. „Evropská komise dělá maximum pro to, aby jim to co nejvíce usnadnila,“ nechal se slyšet komisař. EK konkrétně pracuje na digitální bráně, která by měla umožnit kompatibilitu jednotlivých národních systémů.

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR) není v tomto ohledu příliš optimistická. „Za problematickou považuji potřebu jednotlivých zemí připravit systém, který bude evidovat osoby a vydávat certifikáty. Vzhledem k tomu, jak vláda Andreje Babiše nezvládá digitální projekty typu elektronická dálniční známka nebo funkční registr očkování, tak mám obavy, abychom to včas stihli,“ řekla europoslankyně.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.