Česko buduje přeshraniční spolupráci ve zdravotnictví. V době pandemie ale nefunguje

© EPA/JAN-PHILIPP STROBEL

Přeshraniční zdravotní péče nabírá v době koronavirové pandemie na významu. Česko zatím nabídky ze zahraničí na pomoc s předáváním těžce nemocných covid pacientů nevyužívá, přesto se na budování spolupráce ve zdravotnictví napříč hranicemi podílí.

Na česko-rakouských hranicích se buduje dlouhodobá spolupráce v oblasti přeshraničního poskytování zdravotní péče. Jedním ze stěžejních bodů je zdravotnická klinika v Gmündu, kterou hojně navštěvují čeští pacienti. Mělo by se tak dít i v době koronavirové pandemie, kdy je zdravotnictví na obou dvou stranách hranic potřebné více než kdy dřív. K předávání pacientů mezi Českem a Rakouskem ale zatím oficiálně nedochází.

Průkopníkem v přeshraniční spolupráci ve zdravotnictví je dolnorakouská iniciativa „Healthacross“ (v překladu přeshraniční zdravotnictví), která nemá v Evropě obdoby.

„Jedním z hlavních úkolů iniciativy Healthacross je rozšíření přeshraniční spolupráce mezi nemocnicemi za účelem zlepšení zdravotní péče v blízkosti domova v příhraničních regionech. Dále se zaměřuje na přeshraniční přepravu pacientů – obyvatelé v příhraničních regionech mají mít možnost zdravotnické péče v blízkosti domova, a tím i možnost péče přes státní hranice,“ vysvětlila na dotaz redakce Simona Standlerová, zástupkyně vedoucí kanceláře Evropského regionu Dunaj-Vltava (ERDV), v rámci kterého spolupráce probíhá.

Podle Standlerové je i během koronavirové pandemie možné zajistit přeshraniční předávání pacientů, o konkrétních případech ale nemá informace. Podrobnosti redakci nesdělilo ani české ministerstvo zdravotnictví.

Z dosavadních tiskových briefingů, na které redakci ministerstvo odkázalo, vyplývá, že česká vláda o možnosti předávání pacientů přes hranice zatím jedná. Týká se to ale hlavně nejpostiženějších krajů, tedy Královéhradeckého a Karlovarského, a tím pádem také zejména spolupráce s Německem nebo Polskem.

Podcast: Pandemie ukázala, jak důležitá je přeshraniční spolupráce. Ve zdravotní péči ale zatím vázne

Přeshraniční spolupráce v EU pomáhá stírat přetrvávající hranice, což evropské země ocenily v posledních měsících zejména v rámci výpomoci v péči o covidové pacienty. Spolupráce ve veřejných službách ale mnohdy není jednoduchá.

Česko-rakouská nemocnice

Přeshraniční iniciativy často těží z podpory z evropských fondů, zejména z programu Interreg. Týká se to i projektů v oblasti zdravotnictví. V rámci spolupráce Česka s Rakouskem se už zhruba 16 let pracuje na posílení zdravotní péče v rakouské zemské klinice Gmünd, která leží v blízkosti hraničního přechodu u Českých Velenicích.

Nejprve se rozvinula ambulantní péče, nyní se již pracuje na péči stacionární, tedy komplexní dlouhodobé odborné péči o zdraví. V rámci aktuálně probíhajícího projektu na posílení přeshraniční zdravotní lůžkové péče poskytla EU prostřednictvím Interregu téměř 370 000 eur z celkových téměř 435 000 eur.

„V rámci projektu nám jde o možnost běžného léčení pacientů navzájem mezi našimi příhraničními oblastmi. Spolupráce při akutních stavech a možnostech zásahu záchranných složek je již nastavena,“ popsal na dotaz redakce Petr Studenovský, vedoucí odboru zdravotnictví na Krajském úřadu Jihočeského kraje, který se přímo podílí na přeshraničních projektech v oblasti zdravotnictví.

Letos by měla být dokončena stavba prvního přeshraničního zdravotnického centra mezi Dolním Rakouskem a jižními Čechami, kterou financuje rakouský program pro regionální rozvoj. Pracovat by zde společně měli čeští a rakouští lékaři.

Záchranáři bez hranic. Češi a Němci pomáhají lidem v nouzi společně

Čeští záchranáři z pohraničních regionů jsou nyní připraveni zasahovat nejen na území České republiky, ale i v sousedním Německu. Umožnil jim to evropský projekt, v rámci kterého proběhla společná cvičení v teoretických i reálných situacích.

Nemocniční služby v Gmündu za běžných podmínek hojně využívají hlavně občané česko-rakouského příhraničí, ať už jako pacienti či jako zdravotníci. Na české straně totiž mají příhraniční obce nejbližší zdravotnické středisko 20 až 60 km vzdálené, Gmünd však leží od českých hranic dva kilometry. Dostupnost kvalitní zdravotní péče je při zdravotních obtížích klíčová a čas hraje zásadní roli.

Lékařské ošetření je zde poskytováno českým občanům, kteří jsou plátci českého zdravotního pojištění. Ani jazykové bariéry nemusí být problematické, na klinice by se kromě česky mluvícího zdravotnického personálu měli nacházet i čeští tlumočníci. Lékařské zprávy se rovněž poskytují v češtině. Problémem může být platba za poskytnuté zdravotní služby, kterou ne vždy a celou hradí česká pojišťovna.

„Představte si, že jste český občan, bydlíte v Českých Velenicích a vidíte, že na druhé straně hranice, dvě stě metrů od vás, stojí nemocnice. Vy ale nemáte žádnou možnost ji využít. Když budete mít nehodu, přijede pro vás z dvacetikilometrové vzdálenosti sanitka a odveze vás pak do šedesát kilometrů vzdálených Českých Budějovic. A to byla přesně situace, kdy jsme si řekli, že v dnešní spojené Evropě by měla být hranice otevřená také pro zdravotní péči,“ popisuje počátek spolupráce Elke Ledlová, vedoucí iniciativy Healthacross při Dolnorakouském zdravotním a sociálním fondu.

Kraje a města se mohou připojit k evropské platformě s nápady, jak ven z krize. ČR ji nevyužívá

Regiony a města ze zemí EU sdílí své zkušenosti a postupy boje s pandemií na specializované platformě. Češi ji zatím nevyužívají.

Omezené přeshraniční zdravotní služby v době pandemie

V době pandemie jsou ale tyto možnosti omezené. Spolupráce v rámci Interregu v průběhu koronavirové pandemie podle Studenovského neprobíhá.

Podle Standlerové sice „čeští pacienti mají nadále možnost navštívit regionální nemocnici v Gmündu,“ musí ale dodržovat aktuální krizová pravidla Česka a Rakouska platná pro překračování hranic v době pandemie, tedy absolvování testu na covid-19 před samotnou cestou, případně nástup do karantény po příjezdu.

Spolupráce je podle koordinátora komunikace mezi Gmündem a českou stranou Jaromírem Kocem omezena pouze na akutní případy.

„To jsou případy, kdy je pacient v akutním ohrožení života. Zde je bráno i v potaz, zda se v ten určitý okamžik nachází blíže nemocnici v Gmündu než k nemocnicím v Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích, tedy zda by sanitka pro něj z Gmündu jela například kratší dobu než třeba záchranka na území ČR,“ upřesnil pro redakci EURACTIV.

„Dále pak mohou služeb nemocnice v Gmündu aktuálně využívat pendleři, kteří mají pracovní poměr v Rakousku,“ dodal Koc. V této souvislosti upřesnil, že pendleři využívají v omezené míře rakouské zdravotní zařízení pro testování na covid-19, jehož výsledek musí předkládat na hranicích.

Lékařské kontroly českých pacientů v rakouské nemocnici jsou dle jeho slov až do odvolání pozastaveny a to včetně plánovaných lékařských zákroků.

„Podle informací z nemocnice v současné době v nemocnici v Gmündu není žádný český pacient s onemocněním covid-19,“ dodal Jaromír Koc.

Pandemie razantně omezila přeshraniční spolupráci. Nyní ji musíme znovu nastartovat, říká Pavel Branda

Přeshraniční veřejné služby jsou jakousi vyšší formou přeshraniční spolupráce. V jejich rozvoji jim pomáhají i přeshraniční programy spolufinancované z fondů EU. Nezbytný je také legislativní rámec, ten se však mezi členskými státy může lišit.

Výhled do budoucna

Zda se situace nějak do budoucna změní, zůstává otázkou. Podle Studenovského se zatím nerýsuje žádný konkrétní projekt, který by na pandemii reagoval.

Podle Vandy Pánkové z oddělení evropské integrace na Krajském úřadu Jihočeského kraje bude oblast zdravotnictví bezesporu součástí nově připravovaného přeshraničního programu s Rakouskem v programovém období 2021-2027.

„Přesná forma a obsah se nyní teprve nastavují. Nicméně potenciál pro další spolupráci v této oblasti určitě existuje a z obou stran je zájem pokračovat ve společných projektech,“ upřesnila Pánková.

Sama EU se tématu zdravotnictví hodlá v reakci na koronavirovou pandemii mnohem více zabývat. V případě přeshraniční spolupráce ale stále existuje několik překážek, které je i v běžné době těžké překonat.

Spolupráce napříč hranicemi může oživit odlehlé regiony, v jejím rozvoji ale stojí právní i finanční překážky

Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.