Česká republika postrádá strategickou komunikaci. Proto prohrává informační válku

© Pixabay

Probíhající pandemie naplno odhalila, jak důležitá je efektivní a rychlá reakce na dezinformační kampaně. Česká republika tuto hrozbu dlouhodobě přehlížela. Nyní vidíme výsledky.

V současné době je jasnější než kdy dřív, že pokud stát není schopen dostatečně rychle a efektivně bojovat proti dezinformačním kampaním a fake news, které se šíří na internetu, jejich dopad na společnost a veřejné mínění je obrovský.

Přesně to se stalo v České republice během posledních dvanácti měsíců. Čím více se zhoršovala situace kolem pandemie nového koronaviru, tím více nabíraly na síle i dezinformační kampaně na sociálních sítích.

Výsledkem jsou obrovské počty dezinformací týkající se probíhající pandemie, vakcín či počtu obětí Covidu-19. Nezanedbatelná část Čechů je přesvědčena, že žádná pandemie neexistuje, očkování je jen způsob k ovládnutí či dokonce zabití občanů nebo že počty mrtvých jsou smyšlené nebo minimálně výrazně zmanipulované.

„O nepříznivých efektech dezinformací není třeba pochybovat, zejména pak během koronavirové pandemie. Existuje velké množství lživých informací třeba ohledně prevence proti Covidu-19 nebo dezinformace posilující nenávist vůči druhým, ale zapomínat nesmíme ani na kybernetickou kriminalitu či podvody vůči spotřebitelům,“ řekl redakci EURACTIV.cz pirátský poslanec a zároveň člen stálé komise pro hybridní hrozby Jan Lipavský.

„Tohle ve svém důsledku posiluje i vzájemnou nedůvěru mezi lidmi či jejich nedůvěru vůči institucím. Tato nedůvěra může být zneužita různými aktéry, což představuje hrozbu pro demokracii jako takovou,“ dodal.

Komise vyzvala sociální sítě k boji proti dezinformacím o očkování

Provozovatelé sociálních sítí by se v příštím půlroce měli zaměřit na boj s dezinformacemi kolem očkování proti covidu-19. Facebook, Twitter, Google a další velké internetové firmy k tomu dnes vyzvala Evropská komise.

Nedostatečná vládní komunikace

Podle experta na dezinformace, strategickou komunikaci a propagandu Dominika Presla z Asociace pro mezinárodní otázky je dopad dezinformací na společnost nepopiratelný, na druhou stranu je však potřeba na tomto poli provést více empirických studií.

„Bohužel postrádáme dostatečné množství dat na toto téma, potřebujeme více vědeckých studií, které by se zaměřily kupříkladu na souvislost mezi dezinformacemi ohledně očkování a tendencí obyvatel očkování odmítat,“ vysvětlil.

„Už nyní ale víme, že kolem 40 % českých občanů vakcínu proti Covidu-19 pravděpodobně odmítne, a to navzdory tomu, že se jedná o vakcíny certifikované a otestované. Většina z těchto lidí se obává negativních vedlejších účinků. Když vezmeme v úvahu, že tak velké obavy jsou naprosto iracionální v kontextu skutečného rizika, která z očkování mohou plynout, jsem přesvědčen o tom, že toto iracionální chování je do velké míry zapříčiněno ,infodemií‘, které Česká republika v současnosti čelí,“ zdůraznil.

Hlavní otázka, kterou si mnohé země v současné době kladou, je na místě. Co v tomto ohledu mohou národní vlády dělat, jak mohou proti dezinformacím bojovat? Odborníci jako je Dominik Presl přinášejí jasnou odpověď.

„Nejefektivnější cestou, jak nyní bojovat proti dezinformacím, je odpovídající a proaktivní vládní komunikace. Jakmile se nacházíme v již v probíhající krizi, je bohužel příliš pozdě na jakékoli metody prevence, jako třeba budování dlouhodobé odolnosti státu,“ varoval.

„Naneštěstí v České republice neexistuje prakticky žádná komunikační strategie vlády, která by byla zaměřená proti dezinformacím. Neměli jsme jedinou komunikační kampaň, která by odhalovala a vyvracela dezinformace či propagovala očkování či vládní opatření. A to navzdory tomu, že vláda o spuštění takových kampaní mluví celé měsíce,“ připomněl Presl.

Evropští i čeští poslanci na stejné vlně. Oba parlamenty chtějí bojovat proti dezinformacím

V Evropském parlamentu i české Poslanecké sněmovně se zákonodárci rozhodli přitvrdit v boji proti hybridním hrozbám. V Bruselu proto vznikl speciální výbor, v Praze stálá komise.

Žádné plány, žádná koordinace

S tím souhlasí i Jan Lipavský, který zároveň zdůrazňuje nedostatek koordinace, spolupráce a strategického plánování v této oblasti.

„Je velmi těžké vyzdvihnout slabá místa v nějakém plánu, který de facto vůbec neexistuje. Největším nedostatkem vládních opatření je proto jejich nesoudržnost a nedostatečná koordinace, což vede k podlomení společenské důvěry ve vládu,“ kritizuje opoziční poslanec Lipavský vládní kroky.

„Covidová krize je samozřejmě smutným příklad nezvládnuté komunikace, ať už jde o vysvětlování vládních opatření proti šíření viru, vyvracení mýtů kolem koronaviru či vysvětlování účinků a důležitosti vakcinace,“ dodal.

Na druhou stranu je pravda, že hrozba dezinformací není ničím novým, existuje již celé roky. Politici ji však dlouhodobě podceňují a přehlížejí. Nedostatek strategické komunikace a absence plánu pro efektivní boj proti dezinformacím jsou problémy, které zde existovaly dlouho před vypuknutím pandemie. Současná situace je tak pouhým nevyhnutelným důsledkem tohoto dlouhodobého a neadekvátního přístupu české vlády.

Odborníci v této oblasti přitom vládě opakovaně radí, jak tento neefektivní přístup změnit.

„Jedním často připomínaným krokem je centralizace vládní komunikace. To umožní proaktivní přístup, který bude součástí dlouhodobého plánu pro strategickou komunikaci. Stejně tak to umožní rychle reagovat na dezinformační kampaně,“ myslí si Jan Lipavský.

S tím souhlasí i Dominik Presl. „Česká vláda potřebuje specializovaný orgán, který bude mít za úkol monitorování a analýzu dezinformací, stejně jako přípravu vhodné komunikační strategie a adekvátních reakcí na dezinformace. Ty země, které jsou v boji proti dezinformacím úspěšné – jako třeba Spojené království nebo Tchaj-wan – takové institute na centrální úrovni mají,“ prozradil a dodal, že příklady strategické komunikace těchto dvou zemí rozebírá mimo jiné i v nedávno vydaném policy paperu.

Vláda odborníky ignoruje

Podle Dominika Presla by vláda měla z boje proti dezinformacím učinit jednu ze svých priorit. „Navzdory proklamacím je zde ve skutečnosti velmi slabá politická vůle pro jakékoli efektivní reakce,“ myslí si.

Toto tvrzení dokazuje i nedávné rozhodnutí společnosti Semantic Visions ukončit spolupráci s českým ministerstvem zdravotnictví.

Semantic Visions je analytická společnost se sídlem v Praze a Londýně, která se zaměřuje na podrobnou a kvantitativní analýzu dezinformací, dezinformačních narativů a dezinformačních kampaní na internetu. Od října loňského roku společnost spolupracovala s ministerstvem zdravotnictví, pro které monitorovala a analyzovala dezinformace kolem Covidu-19. Vedle toho firma resortu poskytovala i různá doporučení a rady, jak se s dezinformacemi vypořádat a jak o tomto problému komunikovat s veřejností.

Společnost se však nyní rozhodla spolupráci během února ukončit. Důvodem podle ní je, že ministerstvo i vláda jejich doporučení, analýzy a rady nebraly vůbec v potaz.

„Nastal čas, abychom se z toho stáhli. Vláda na nás nedá, takže nemá smysl pokračovat,“ oznámil šéf společnosti František Vrabel v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Krátce po něm zamířil do Spojených států, kde ho o pomoc s dezinformacemi požádalo tamní ministerstvo zahraničí.

Europol varuje před deepfake technologií. Může vyvolat politickou nestabilitu a polarizaci

Evropský policejní úřad známý pod zkratkou Europol se ve své poslední zprávě rozhodl upřít svou pozornost směrem k hrozbám umělé inteligence. Konkrétně se zaměřil na nebezpečí tzv. deepfakes videí, které podle něj mohou vyvolat občanské nepokoje a polarizovat společnost.

Strategická komunikace není politický marketing

Dominik Presl, který vedle Asociace pro mezinárodní otázky působí jako analytik i ve společnosti Semantic Visions, zdůraznil, jak důležitá je ve skutečnosti efektivní a rychlá strategická komunikace státu.

„Strategická komunikace je způsob, jakým lze dosáhnout strategických cílů státu nebo jednotlivých institucí. Abych uvedl příklad, pokud chce stát proočkovat populaci, měl by komunikovat způsobem, který lidi přesvědčí o výhodách tohoto kroku a zároveň vyvrátí dezinformace, které celý proces vakcinace zpomalují,“ vysvětlil.

„Nicméně jak naše politické vedení, tak celý vládní aparát bohužel naprosto postrádají porozumění tomuto konceptu,“ varoval.

Podle jeho názoru si česká vláda neuvědomuje, jak důležitá je ve skutečnosti komunikace ze strany státu, její vliv na společnost a také fakt, že se často jedná o ten nejefektivnější nástroj, který má stát k dispozici.

„Současná česká vláda navíc není schopna rozlišovat mezi strategickou komunikací státu, která má propagovat skutečné státní zájmy, a mezi vlastním politickým marketingem,“ dodal Presl.

Český opoziční poslanec Jan Lipavský navíc připomněl, že na tento nedostatek strategické komunikace upozornil již Audit národní bezpečnosti v roce 2016. Od té doby se však podle něj nic nezměnilo.

„Strategická komunikace je schopnost státu předat informaci v jasné a konzistentní podobě a sledovat přitom dosažení dlouhodobých cílů a zájmů. Tuto schopnost nicméně stát v současné době postrádá,“ uzavřel.

Článek vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.

Digital Services Act: V4 chce rozlišovat mezi nelegálním a škodlivým obsahem na internetu

Digitální revoluce přinesla velké množství výhod a užitečných technologií, s moderním a propojeným světem však přicházejí i velké výzvy. Online platformy, internetové a technologické společnosti mají nezanedbatelný vliv na společnost.