Česká onkologie má dobře našlápnuto, nerovnosti ale existují. Základem úspěchu jsou kvalitní data

© Pixabay

Data, data, data. Nejde jen o jejich sběr, ale také schopnost je správně využít. Platí to i pro dostupnost onkologické péče, kde Česko trápí nerovnosti. Nápadů na zlepšení mají ale odborníci víc než dost.

Česká péče o pacienty s rakovinou se v uplynulých 15 letech posunula značně vpřed. Vybudovala se síť komplexních onkologických center (KOC) a ve statistikách úmrtnosti se Česko dostalo na úroveň Německa nebo Nizozemska.

Stále je však co zlepšovat. Velkou šancí vyšplhat se na vyšší úroveň je připravovaný Národní onkologický plán (NOP), který by měl spatřit světlo světa v červnu a který je jedním z klíčů k odemknutí evropských post-pandemických investic z Národního plánu obnovy.

Strategické cíle NOP se velmi blízce potkávají s prioritami obsaženými v Evropském plánu boje proti rakovině (EU Beating Cancer Plan), který je jednou z vlajkových lodí současné Evropské komise. K desítce jeho zásadních bodů patří také snižování nerovností v přístupu ke zdravotní péči, které v Evropě panují nejen z geografického hlediska.

Lépe tyto nerovnosti pochopit a do budoucna ideálně vymýtit už pomáhá tzv. Evropský registr nerovností v oblasti rakoviny (European Cancer Inequalities Registry), který shromažďuje data o rozdílech v unijních zemích a regionech, a to v oblastech prevence, včasného záchytu nemocí, dostupnosti diagnostiky a terapie nebo kvality života, stejně jako o zátěži sociálních a zdravotnických systémů v jednotlivých zemích.

Také Česká republika se potýká s nerovnostmi, a to v rámci regionů i jednotlivých diagnóz, kde dostupnost péče závisí na tom, jestli se jedná o časté nebo vzácné nádory. Svůj vliv má například také dojezdová vzdálenost do onkologických center, úroveň dosaženého vzdělání a sociální postavení pacienta nebo jeho příslušnost k určité pojišťovně.

Národní onkologický plán si klade za cíl zajistit rovný přístup k nejvyšší možné kvalitě péče v různých stádiích onemocnění po celé ČR bez rozdílů. Něco takového ale rozhodně nebude jednoduché.

Jednu z nejtěžších evropských výzev pro Česko představuje dostupnost moderních léků. Podle čerstvé analýzy Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) je země v dostupnosti nových onkologik v rámci EU na 14. místě, a to společně s Belgií. Nicméně fyzická dostupnost léčiva není to samé jako jeho reálná dostupnost pro konkrétního pacienta, kterou brzdí různá omezení. Celkovou situaci by měla zlepšit přijatá novela o veřejném zdravotním pojištění, která ulehčuje vstup inovativních léčiv na český trh.

Evropa se vydává na „misi Rakovina“, zapojí se i vědci z Česka

Český onkologický výzkum má co nabídnout celé Evropě. Ke zvýšení své konkurenceschopnosti ale potřebuje hlubší spolupráci doma. Pomoct mu v tom mohou evropské peníze.

Data, data, data

Příčin dnešních nerovností je celá řada, nápadů na zlepšení ale také. Základním kamenem všeho je dostupnost relevantních, vzájemně srovnatelných a propojených dat.

Jak na nedávném kulatém stole Zdravotnického deníku uvedla Kateřina Kopečková z Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Evropská komise předložila nové nařízení o vytvoření Evropského prostoru pro sdílení zdravotnických dat  (European Health Data Space), které má ambici změnit přístup ke zdravotním datům a jejich využívání.

Aktivita v oblasti dat je ale potřeba i doma. Podle ředitele Masarykova onkologického ústavu Brno Marka Svobody by se měly přehodnotit sledované indikátory poskytované onkologické péče, protože některé z těch starších neměří dobře její kvalitu a efektivitu. Nové modernější indikátory by lépe monitorovaly cestu pacienta celým systémem. Některé změny už se podle Svobody odrážejí v českých i evropských strategiích.

K něčemu takovému je samozřejmě zapotřebí rychlá a kvalitní elektronizace a digitalizace zdravotnictví, se kterými evropské i české plány také počítají. Některé změny však můžou trvat dlouhé roky a stát mnoho peněz.

„Jestli chcete udělat revoluci v českém zdravotnictví, zaveďte povinně jednotný informační systém, který bude parametrizovaný a půjdou z něj vytáhnout data. My máme v nemocnici systém na platformě DOS, ve kterém nejde ani vyhledávat. Zaměstnávám několik administrativních pracovnic, a ty jen přepisují data z jedné databáze do jiné. To je absurdní,“ nechal se slyšet předseda České hematologické společnosti ČLS JEP Jiří Mayer. Uznal ale, že něco takového zatím představuje nedosažitelný cíl.

Modernizovat by se měl také samotný sběr potřebných dat. U tzv. precizní či personalizované onkologie, která pracuje s unikátními pacienty se specifickým charakterem onemocnění, už podle přednostky Farmakologického ústavu LF MU Brno Reginy Demlové nestačí data z velkých klinických studií. Precizní medicína vyžaduje data z reálné praxe, k čemuž by podle ní pomohlo vybudování systému, který umožní sdílení anonymizovaných výsledků léčby konkrétních pacientů.

Fond obnovy pomůže Česku bojovat s rakovinou. Nad rozvojem eHealth visí otazník

Z nového evropského fondu doputuje na odolnost a modernizaci českého zdravotnictví nebo zdravotní výzkum až 20 miliard korun. Nebude to ale zadarmo, podmínkou jsou reformy.

Průvodce pacienta a super-týmy

Snížit nerovnost pomůže také to, když budou pacienti přesně vědět, co mají dělat a na koho se obrátit v každé fázi svého onemocnění. Podle předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů Petry Adámkové zejména nově diagnostikovaní pacienti často postrádají informace o zdravotní, sociální, psychologické i následné péči.

„Přesně to, co nám chybí, je průvodce pacienta systémem zdravotní péče. Souvisí to se zdravotní gramotností a aktivizací obyvatel, a to nejen pacientů,“ řekla Adámková s tím, že její organizace má ambici popsat „cestu“ pacientů se všemi různými diagnózami, zatím se ale nachází na začátku.

Na startovní čáře je také propojování českého zdravotního a sociálního systému. Hosté kulatého stolu upozornili na typické bolavé místo tuzemského zdravotnictví – nevyřešené pokrývání nákladů na převoz a ubytování pacientů během vyšetření. Dostat se včas do centra tak pro někoho nemusí být vůbec jednoduché.

Pokud jde o centra samotná, hosté debaty se shodli na tom, že i když není rozložení onkologických center v Česku úplně rovnoměrné, z hlediska efektivity vynaložených peněz nedává smysl budovat centra nová. Daleko lepší řešení je rozšířit ta stávající a případně podpořit jejich úzkou specializaci.

Předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová má zato, že lepší dostupnost nejkvalitnější péče i pro pacienty se závažnými diagnózami někde na periferii republiky by pomohly zajistit multidisciplinární „super-týmy“, které by konzultovaly i s praktickými lékaři online.

„Veliký problém je dostat pacienta včas od praktického lékaře do centra. I když jsme nadávali na covid, tak nám umožnil zahájit online komunikaci, která není plnohodnotná, nicméně je to často jediná cesta,“ popsala překážky Prausová.

České téma? Prevence a screening

Naopak negativně ovlivnila pandemie prevenci. Nejen Češi totiž kvůli obavám z nákazy v nemocnicích a centrech často zanedbávali screeningová vyšetření.

Jak potvrdil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, právě screening a prevence rakoviny budou patřit mezi hlavní zdravotní témata českého předsednictví v Radě EU, které začíná 1. července. Během šesti měsíců v čele dostanou Češi za úkol najít kompromis v celé řadě důležitých návrhů v oblasti zdravotnictví, které se kvůli pandemii samozřejmě dostalo do popředí.

Předpokladem pro jakékoliv velké změny ve zdravotnictví i pro udržení dosavadní úrovně péče jsou dostatečné prostředky. I když se situace okolo inflace nevyvíjí pozitivně a uplynulé dva roky s pandemií pokřivily prostředí poskytování zdravotní péče, podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka se Češi omezování onkologické léčby bát nemusejí.

EU má velké plány, jak zatočit s rakovinou. Přispěje i české předsednictví

Evropa bude mít co dělat, aby v následujících několika letech splnila své cíle v boji s rakovinou. Řada úkolů čeká i na české předsednictví, které může ostatním zemím pomoct například s rozvojem screeningových programů.