Budou Evropu jednou pohánět polské baterie?

© Unsplash

Lithium-iontové baterie do elektromobilů se stávají jednou z polských exportních specialit a míří převážně do členských států Evropské unie. Aby se však Polsko na pozici evropského lídra udrželo a zároveň mohlo konkurovat asijskému trhu, musí výrobu navýšit a ozelenit.

Lithium-iontové baterie změnily svět, mimo jiné stojí za revolucí v automobilovém průmyslu a rozšířením elektromobilů. Není divu, že si jejich vývoj vysloužil v roce 2019 Nobelovu cenu za chemii.

V té době už bylo Polsko největším vývozcem baterií určených pro elektromobily v Evropské unii. Poláci mají v tomto odvětví velký potenciál, nejprve ale musí překonat několik výzev, zejména těch energetických a environmentálních.

Zelená transformace dopravy: Evropa sází na elektromobilitu a vodík

Spravedlivá transformace, tedy přechod evropských zemí a jejich regionů k nízkouhlíkové ekonomice, se netýká jen uhelného sektoru. Zásadní změnou bude muset projít také doprava. Jaké výzvy před sektorem stojí?

Export roste pandemii navzdory

Vývoz v Polsku vyrobených baterií nezastavila ani koronavirová krize. Podle dat statistického úřadu jeho hodnota na konci roku 2020 dosáhla 400 milionů eur a dále roste. Baterie se staly jedničkou v polském exportním žebříčku a na konci loňského roku také nejprodávanějším polským zbožím v zahraničí. K tomu dopomohlo především zvýšení výrobních kapacit.

„Každý devátý elektromobil v Evropě bude mít baterii z Polska,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki v roce 2017, když začala stavba v současné době největší evropské továrny na lithium-iontové baterie v obci Biskupice Podgórne v Dolnoslezském vojvodství. Továrna patří korejskému koncernu LG Energy Solutions (dříve LG Chem) a ročně vyrobí až 100 000 kusů baterií.

Rozvoj bateriového průmyslu v Polsku napovídá, že v Evropě bude jezdit elektromobilů s polskými bateriemi ještě více.

Podcast: Koronavirus vs. V4: Dopady, výzvy a příležitosti

Jak země V4 reagovaly na pandemii nového koronaviru? Jaké výzvy jim koronavirová krize přinesla? Jak se liší jejich zkušenost s bezprecedentní situací? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová.

Největší továrna na světě bude v Polsku

LG má v Polsku velké plány. Korejský koncern na konci ledna oznámil, že rozšíří továrnu v obci Kobierzyce poblíž Vratislavi. Ta má být dokončena na konci roku 2022 a zaměstnat až 10 000 lidí.

„Bude to největší továrna na baterie do elektromobilů na světě, která pokryje až 60 procent poptávky,“ řekl ředitel Agentury pro průmyslový rozvoj (IDA) Cezariusz Lesisz. A IDA plán korejského investora podporuje.

Nová továrna má ročně vyrábět baterie s celkovou kapacitou dosahující 100 GWh. To by vystačilo zhruba na jeden milion elektromobilů nebo téměř 10 milionů hybridů typu plug-in, a výrazně tak přispělo k navýšení kapacit globální produkce, která v roce 2019 dosahovala 180 GWh. Pro srovnání, největší továrna na světě, která se nachází v Číně, dosahuje ročně výrobní kapacity 60 GWh.

Továrny nestojí pouze v Dolnoslezském vojvodství, ale i v Opolském vojvodství nebo v regionu Zagłębie. Nevyrábí se zde pouze celé baterie, ale také jejich komponenty.

K Polsku navíc obracejí svou pozornost i další investoři. Z těch jihokorejských je to například SK Innovations, Nara Battery Engineering, Foosung či Enchem. Zájem je znát také z Evropy, třeba od belgické společnosti Umicore, britské firmy Johnson Matthey nebo švédské společnosti Northvolt.

Potvrzeno. Česko zažaluje Polsko kvůli dolu Turów

Spor Česka a Polska o nelegální těžbu v hnědouhelném dole Turów se posouvá do další fáze. Vláda ČR dnes rozhodla, že podá žalobu k Soudnímu dvoru EU, který může těžbu definitivně zastavit. 

Poptávka je především z Německa

Není náhodou, že jsou polské výrobní závody situovány v západní části země. Největšími odběrateli jsou totiž německé firmy, jako jsou Volkswagen, Daimler a BMW. Baterie z Polska směřují také do české Škody, francouzského Renaultu, britského Jaguaru či korejského Hyundaie. Nová výroba v obci Kobierzyce má pak dodávat baterie i americkému Fordu-Mustangu a Transitu.

„Nesmíme také opomenout, že koncern BMZ v Hlivicích vyrábí baterie do elektrických autobusů, kol, koloběžek a dalších zařízení,“ dodal v rozhovoru pro EURACTIV.pl Jan Wiśniewski z Polské asociace alternativních paliv.

Poptávku navíc popohání pokles cen baterií. Mezi lety 2010 a 2019 klesla cena za jednu kWh asi o 90 procent (počítáno v dolarech). Ještě před několika lety stála baterie zhruba 60 procent ceny elektrického vozidla, v současné době je to o polovinu méně. Za poklesem ceny stojí jednak účinnost samotných baterií a jednak také inovace, díky kterým už k jejich výrobě není potřeba tolik drahého a vzácného materiálu, jako jsou kobalt a lithium.

Německo uvalilo daň na topení zemním plynem. Měla by ji zavést celá EU, říká německý expert

Německo zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň. Podle německého experta na bioenergii Dominika Rutze by měla stejně tak postupovat i celá Evropská unie. Uvedl to v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

Popožene polskou výrobu úspěch Tesly?

O rostoucím zájmu o lithium-iontové baterie ve světě svědčí mimo jiné loňský úspěch americké společnosti Tesla. Té se i přes koronavirovou krizi podařilo téměř naplnit stanovený plán výroby. Na trh se nakonec nedostalo 450 z půl milionu automobilů Tesla.

Tesla chce výrazně zvýšit svou výrobní kapacitu, a to prostřednictvím tzv. „gigatováren“. Jednu z nich chce vybudovat i v Evropě, konkrétně v Německu. Ta by měla kromě celých elektromobilů vyrábět také jejich součástky včetně baterií.

Majitel Tesly Elon Musk už dříve oznámil, že firma bude do roku 2030 ve vlastních továrnách vyrábět ročně baterie s kapacitou 3 000 GWh. K tomu však bude pravděpodobně potřebovat externí dodavatele, minimálně v tomto desetiletí.

Jak v rozhovoru pro EURACTIV.pl objasnil Rafał Bajczuk z Nadace pro elektrické automobily, Tesla v současné době nakupuje baterie od korejského koncernu LG Chem, japonské firmy Panasonic nebo čínské společnosti CATL.

Doprava: Auta, vlaky, letadla, lodě, kola i rakety. Kam popojede dopravní sektor?

Před evropským dopravním sektorem, který významně zasáhla koronavirová krize, stojí letos další klíčové výzvy. Lhůta pro snížení emisí se blíží a na scénu přichází nové technologie. Co ještě přinese rok 2020?

Muskova firma pracuje také na výrobě nového typu vlastních bateriových článků známých jako 4680. Ty by měla od letošního léta vyrábět i německá gigatovárna. „Nové baterie bude ale pro Teslu vyrábět také Panasonic a pravděpodobně i LG,“ doplnil Bajczuk.

Bajczuk vidí v úspěchu Tesly příležitost pro Polsko. „Obchodní úspěch Tesly pravděpodobně povede k dalším objednávkám článků od externích výrobců včetně těch z Polska. Poptávka navíc poroste s nárůstem popularity elektromobility. Sektor má velký potenciál,“ předpověděl.

Důvodů proč se baterie vyrábí ve velkém zrovna v Polsku je několik. Jedná se například o nízkou cenu práce v porovnání se západní Evropou, atraktivní geografickou pozici poblíž evropských automobilek, ale také o podporu pro investory ze strany státu. V roce 2019 polská vláda přišla pro tyto účely s dotační obálkou přesahující tři miliardy eur.

Slovenský automobilový průmysl je pro zemi klíčový, za zbytkem V4 ale zaostává

Slovensko má problém s udržením tempa digitalizace a zelené transformace svého automobilového průmyslu. I přes vysokou produkci aut je z hlediska inovací za ostatními zeměmi Visegrádu pozadu.

Rozšiřování výroby doprovází komplikace

Investoři však ve své expanzi čelí několika komplikacím. Například těm administrativním, což zdržuje rozvoj výrobních kapacit. Společnosti Capchem, která chce otevřít továrnu na elektrolyty v prostorách bývalé továrny BASF ve městě Śrem ve Velkopolském vojvodství, se stále nepodařilo získat povolení od samosprávy. Ta totiž přihlíží k názorům místních, kteří zde továrnu nechtějí kvůli obavám ze znečištění. Navíc zjistili, že investor nenechal vypracovat náležité vyhodnocení rizik pro životní prostředí.

Mimoto jsou tu také klimatické výzvy. Jak připomněl Bajczuk, bude náročné naplnit požadavky evropské bateriové směrnice, podle které budou muset evropští výrobci od roku 2027 uvádět uhlíkovou stopu svého produktu.

Část polského vojvodství chce být „laboratoří“ na cestě ke klimatické neutralitě

V roce 2030 spotřebuje východní část Velkopolského vojvodství poslední elektřinu z uhlí, o deset let později pak plánuje tento region dosáhnout klimatické neutrality. „Nejde o PR, vše máme do detailu promyšlené,“ zdůrazňuje spoluautor strategie.

„Pro Polsko, které má nejvíce znečišťující energetický mix v EU, to může znamenat, že už nadále nebude tak atraktivním místem pro investice do výroby baterií. Pokud jím chce Polsko v dlouhodobém horizontu zůstat, musí přijít s dobrými předpisy a nabídnout atraktivní podmínky pro investice do recyklace baterií tak, aby bylo schopné výrobcům zajistit přístup k surovinám pro výrobu nových bateriových článků,” upozornil Bajczuk.

Konkurovat asijskému trhu zatím není nemožné

Největším výrobcem lithium-iontových článků zůstává Čína a v případě „malých“ baterií určených například pro laptopy či smartphony jím pravděpodobně zůstane. Do budoucna by si však nemusela udržet prvenství ve výrobě baterií pro elektromobily, jejichž výroba se rozšířila po celém světě včetně Evropy.

Jak ale upozornil Wiśniewski, Evropa má stále co dohánět. „V roce 2020 byli největšími výrobci asijské země – Čína, Jižní Korea a Japonsko. Vyrobilo se zde asi 77 procent článků z celosvětové výroby, 80 procent surovin a 60 procent součástek pro baterie,” upřesnil expert. V Číně se nachází také většina velkých továren, které na světě jsou (109 ze 142 továren).

Evropská unie ale chce, aby byla Evropa ve výrobě baterií soběstačná. Podle Evropské komise by toho měla dosáhnout už do roku 2025 a poté, co uspokojí poptávku zdejšího automobilového sektoru, by mohla mít i exportní ambice.

Do evropské výroby tak směřují masivní investice. Podle odhadů Komise jen v roce 2019 činily investice do celého dodavatelského řetězce v EU asi 60 miliard eur, což je třikrát vice než v Číně.

Evropský inovativní projekt na výrobu baterií za 2,9 miliardy eur dostal od Komise zelenou. Česko se ho neúčastní

Dosud největší společný projekt výroby baterií financovaný dvanácti zeměmi EU získal svolení Evropské komise. Ta dospěla k závěru, že veřejné investice v celkovém objemu 2,9 miliardy eur neporušují pravidla pro státní podporu firem.

Unie se také vzhledem ke svým ambiciózním klimatickým závazkům soustředí na dopady výroby na životní prostředí. „Návrh nové legislativy k bateriím cílí na vytvoření konkurenceschopnosti založené na udržitelném rozvoji. Není to navíc jen o nízké uhlíkové stopě, ale také o udržitelném a etickém získávání materiálů. V této oblasti mohou být evropští hráči úspěšní,” vysvětlil Bajczuk.

Polsko tedy musí nejprve ozelenit výrobu, a snížit tak uhlíkovou stopu „svých“ továren. Mělo by se to ale vyplatit, ohled na životní prostředí se může stát konkurenční výhodou. Například Švédská továrna v Skellefteå dokáže čínské výrobě konkurovat co do ceny a účinnosti baterie, ale také právě výrobou šetrnější k životnímu prostředí.

Podle Wiśniewskiho jsou plány EU na bateriovou soběstačnosti „velmi optimistické“. „Energeticko-ekonomická prognóza od Bloombergu předpokládá, že asijské státy si svou dominantní pozici udrží právě pouze do roku 2025,“ poznamenal.

Jak si český autoprůmysl poradil s brexitem?

Kdo je připraven, není překvapen. Takovou strategii zvolili čeští vývozci automobilů a autodílů, a proto se zatím s výraznějšími komplikacemi způsobenými vystoupením Velké Británie z jednotného trhu a celní unie nepotýkají.

Článek vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.