Brusel vyhlíží „beztabákovou generaci“. Chystá osvětovou kampaň i zdražení cigaret

© Pixabay

Evropská komise chystá ambiciózní plán takzvané „beztabákové generace“. Za dvacet let si má podle něj na kontinentu zapálit cigaretu jen pět procent lidí. Od menšího počtu kuřáků si komise slibuje hlavně nižší výskyt rakoviny plic. V současnosti přitom kouří zhruba čtvrtina Evropanů, stejný podíl kuřáků zaznamenává i Česko.

Kouření patří mezi nejčastější příčiny rakoviny. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že tabák stojí za karcinomem plic v devíti z deseti zaznamenaných případů. A právě o tato data se opřela Evropská komise při přípravě nového plánu boje proti tomuto onemocnění. Starší generaci kuřáků od jejich zlozvyku zřejmě neodradí, zaměřit se chce proto na mladé lidi.

Brusel plánuje osvětovou kampaň o zdravém životním stylu, odbourávání reklam na cigarety, ale i drastičtější opatření, včetně uvalení vyšší daně na tabákové výrobky.

„Chceme zpřísnit stávající regulaci tabáku a zvýšit daň na tabákové výrobky,“ upřesnil místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. Unie přitom reguluje spotřební daň z tabáku již nyní. Od roku 2014 musí činit nejméně 60 procent průměrné maloobchodní ceny cigaret. Jak by se měla daň změnit, zatím není jasné. Komise návrh teprve připravuje.

Právě vyšší zdanění cigaret je podle WHO jedním z nejefektivnějších způsobů, jak evropskou mládež od kouření odlákat. Nahrává k tomu i současný trend, mladí lidé totiž ke kouření inklinují čím dál tím méně. Zatímco v roce 2017 kouřilo 29 procent Evropanů ve věku 15 až 24 let, loni to bylo jen 20 procent.

Nařízení nic neřeší

Ambiciózní plán „beztabákové generace“ však naráží na kritiku odborníků.

„Plán boje proti rakovině v současné podobě je nevyužitou šancí efektivně pomoci lidem se závislostí na kouření, alkoholu a dalších návykových látkách,“ komentoval návrh komise Jindřich Vobořil, přední český expert na drogovou problematiku, který dříve působil jako národní protidrogový koordinátor.

Úřady přistupují k závislým lidem krátkozrace, mohly by ušetřit miliardy, říká Jindřich Vobořil

Dopady kouření, alkoholu a drog řeší v Evropské komisi různá generální ředitelství, závislosti jsou však jeden spojený problém, říká odborník na drogovou problematiku Jindřich Vobořil. Ke změně má přispět i jeho think tank.

Evropská komise podle Vobořila přistupuje k závislostem nevědeckým ideologickým způsobem. „Předpokládá možnost jejich vymýcení ze společnosti. Vědecké poznatky a zkušenosti z praxe jsou ale v protikladu k tomuto přístupu,“ vysvětlil Vobořil.

Zároveň zdůraznil, že závislost nevyřeší zákazy ani nařízení, ale lidský přístup s ohledem na životní situaci kuřáků. Zapotřebí je podle Vobořila zvolit takzvaný harm reduction přístup, jehož smyslem není eliminovat drogy jako takové, nýbrž snížit jejich negativní důsledky – například volbou méně nebezpečných alternativ. Tento systém se podle něj osvědčil i v Česku.

Mezi alternativní drogy patří například elektronické cigarety. Komise však ve svém plánu naznačila, že i na ně se chce zaměřit. Již loni v červnu ji k tomu vyzvaly státy EU.

Cigarety politickým tématem

Návrhy, které by podle Evropské komise měly vést k vytvoření „beztabákové“ generace do roku 2040, již mají na stolech poslanci Evropského parlamentu. Ti zveřejnění plánu boje proti rakovině přivítali, právě v oblasti cigaret se však očekává ostrá debata.

Německý europoslanec Peter Liese, expert na zdravotnictví Evropské lidové strany, největší frakce v Evropském parlamentu, již loni avizoval, že EU by měla být k elektronickým cigaretám shovívavější. „Elektronické cigarety a nikotinové nálepky jsou alternativami, u nichž jsou negativní dopady na plíce nepravděpodobné,“ uvedl Liese na loňském jednání europarlamentního výboru pro boj s rakovinou. Stejně jako Vobořil upozornil na důležitost harm reduction přístupu, který by podle něj komise měla při přípravě legislativy zohlednit.

Koronavirus ovlivnil i obchod s drogami. Pouliční prodej se přesunul do on-line prostředí

Zavřené hranice a karanténní opatření proměňují evropské trhy s drogami a závislým lidem mění život. Organizovaný zločin a distribuční sítě se však nové situaci přizpůsobují a využívají k tomu například internet.

Celkově ale Liese plán boje proti rakovině rozhodně vítá. Pozitivně plán hodnotí i česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

„Víme, že se 40 procentům případů rakoviny dá předejít, ať už prevencí, změnou životního stylu či včasnou diagnostikou – a na to se musíme zaměřit. Pozdní diagnostika a léčba zhoršuje životy, zatěžuje ekonomiku a hlavně zbytečně umírají lidé. Přitom máme potřebné nástroje k tomu, aby to tak nebylo, například sdílení dat, platforem, registrů,“ dodala.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu