Boj proti dotačním podvodům? Visegrád se v otázce evropského žalobce neshodne

© Shutterstock

V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.

Už v příštím roce by v EU měl začít fungovat orgán, který se dosud ve světě objevoval pouze na národní nebo federální úrovni.

Jedná se o Úřad evropského veřejného žalobce známý pod zkratkou EPPO (European Public Prosecutor´s Office), který se zaměří na trestnou činnost poškozující finanční zájmy EU.

„Zřizuje se v podstatě instituce, jež by za normálních okolností fungovala ve federálním systému. Na jednu stranu je to krok správným směrem. Na druhou stranu se ale domnívám, že dochází vlastně k institucionalizaci federálního prvku do organizace, která federální není. S tím může souviset několik dalších problémů,“ upozorňuje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Zřízení EPPO mimo jiné znamená, že evropský nadnárodní orgán bude mít vůbec poprvé vyšetřovací pravomoc na území jednotlivých států. To je v odvětví trestního práva, které se cestou větší harmonizace vydává jen velmi pozvolna, významný přelom.

Účast v EPPO je ale pro členské státy zatím dobrovolná. Je totiž zřízen v rámci tzv. posílené spolupráce, které se účastní pouze ty země, které chtějí.

Europoslanci schválili evropského žalobce. Zachrání desítky miliard a posvítí si na dotace

Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.

Rozdělený Visegrád

„Žádný stát není do své účasti na tomto projektu nucen. Jde o projev dobrovolného rozhodnutí a integrační flexibility, která je otevřená v budoucnu každému státu, který změní názor,“ zdůrazňuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky a předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš.

Dosud se k Úřadu připojilo 22 zemí včetně České republiky a Slovenska. Mimo pravomoc evropského žalobce ale zůstane největší příjemce unijních peněz, tedy Polsko, stejně jako Maďarsko, které je také významným příjemcem dotací. Obě země se rozhodly se posílené spolupráce neúčastnit (mimo zůstává ještě Švédsko; Dánsko, Irsko a Británie mají v těchto oblastech integrace od počátku vyjednanou výjimku, pozn. red.).

EPPO přitom bude mít na starosti vedle vyšetřování přeshraničních daňových podvodů především odhalování trestných činů spojených s evropskými fondy. Do Varšavy a Budapešti však jeho pravomoc nedosáhne.

„Na straně Maďarska a Polska může jít o přirozený protitlak tamních vlád. Někteří představitelé EU na tyto země v posledních letech tlačí kvůli fungování právního státu a pod takovýmto tlakem je logické, že projekty směřující k prohloubení integrace tam u vládních stran nemají přílišnou politickou podporu,“ myslí si Kruliš.

Původně se uvažovalo o tom, že nepřipojení se k EPPO bude znamenat snížení dotační podpory pro daný stát.

„Pokud jde o období od roku 2021 dále, EPPO by měl být součástí rozhodování ohledně přerozdělování dotací v EU. V tomto ohledu si umím představit, že Unie bude posílat masivní finanční částky pouze státům, které se snaží finanční kriminalitu skutečně potírat a budou součástí úřadu,“ říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz česká eurokomisařka Věra Jourová.

Podle ní je těžko představitelné, aby se do stíhání přeshraniční finanční kriminality v EU nezapojila země, která v tomto období čerpá z Unie 80 miliard eur, tedy nejvíce ze všech.

Kruliš je ale s možným zaváděním podobných sankcí opatrný.

„Zavádění jakýchkoliv penalizací či nevýhod by bylo v rozporu se smyslem posílené spolupráce, která je z podstaty věci dobrovolná a nelze nalézt oporu v primárním právu EU, podle které by účast na projektu v rámci posílené spolupráce měla být takto vynucována,“ zdůrazňuje analytik.

EU vybírá nového evropského žalobce. Ohlídá zneužívání dotací a daňové podvody

Evropská unie vybírá kandidáty na post evropského veřejného žalobce. Jeho úkolem bude bojovat proti podvodům v řádu desítek miliard eur.

Ztráty přesahují 50 miliard eur ročně

Odborníci naopak kvitují zapojení České republiky. Podle nejvyššího státního zástupce totiž v Česku už nyní najdeme případy, které by do kompetence evropského žalobce spadaly. V některých kauzách jde podle něj i o miliardové škody.

A zdaleka nejde jen o dotační podvody, na což upozorňuje i Kruliš.

„Účast České republiky na projektu EPPO je dokladem, že naše země patří mezi státy, kterým přeshraniční podvody s DPH v EU vadí a chtějí s tím i skrze posílenou spolupráci něco dělat,“ dodává.

Státy EU podle oficiálních unijních statistik přijdou kvůli podvodům s DPH ročně až o 50 miliard eur. Pokud jde o dotační podvody, tam roční ztráty dosahují kolem 600 milionů eur. Skutečné částky ale mohou být mnohem vyšší.

„Státní zástupci v členských státech, stejně jako jiné subjekty EU jako OLAF nebo Eurojust, mají jen omezené možnosti. EPPO by měl pomoci tyto nedostatky překonat, protože bude nadán pravomocí vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy EU,“ uvádí mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Evropský žalobce bude podle jeho slov ve své činnosti úzce spolupracovat jak s vnitrostátními orgány činnými v trestním řízení, tak i s orgány Eurojust či Europol.

„Díky tomu přispěje k ochraně finančních zájmů EU a k odhalování s tím související trestné činnosti jako jsou podvody, korupce, praní peněz a přeshraniční podvody v oblasti DPH,“ dodává Řepka.

Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

Velkou otázkou ale stále zůstává míra nezávislosti a efektivnosti úřadu.

Žalobce bude totiž muset i nadále spoléhat na jednotlivé národní policejní orgány a kauzy bude žalovat opět k národním soudům, přičemž bude postupovat podle národní práva.

„Evropského žalobce si můžeme představit jako takovou ‚objížďku‘, kdy národní policie bude vyšetřovat, ale místo, aby ji dozoroval národní žalobce, bude tak činit evropský žalobce, který následně bude věc žalovat k národnímu soudu podle národních předpisů,“ doplňuje Pavel Zeman.

O nezávislost úřadu se však nebojí, a to zejména díky jeho odloučení od národních systémů státních zastupitelství. Stěžejní ale podle něj bude podoba jednacího řádu, který si vytvoří sám úřad žalobce, jakmile bude funkční. Stejně tak stále není úplně jasná spolupráce EPPO s policejními orgány.

Na druhou stranu garant Rekonstrukce státu a vedoucí think-tanku Econlab Jiří Skuhrovec má o pozitivním přínosu nového úřadu jasno.

„Řada korupčních skandálů v historii ČR se začala rozplétat díky prokuraturám ve Švýcarsku, Rakousku, Švédsku. Jde třeba o kauzy Mostecká uhelná, Pandury nebo Gripeny,“ připomíná.

„Myslím, že možnost externího vyšetřování může být zárukou určité nezávislosti. Kdo ví, jak neovlivnitelné bude naše domácí státní zastupitelství třeba za 10 let,“ uzavírá Skuhrovec.