Autor polské justiční reformy Ziobro komplikuje smír mezi Varšavou a Bruselem

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. © EPA-EFE/Pawel Supernak POLAND OUT

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro komplikuje urovnání sporu mezi EU a Polskem. Polská opozice se tak snaží ministra z funkce odvolat. Přesto se Polsku podle premiéra Mateusze Morawieckého podařilo dohodnout s Evropskou komisí alespoň na uvolnění peněz z fondu obnovy. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové se k tomu ale její exekutiva zatím nechystá. 

Polský ministr spravedlnosti Ziobro, který je současně i státním žalobcem, stojí v čele jedné ze stran polské vládní koalice, a sice Solidárního Polska. Vedle ní vládu tvoří Právo a spravedlnost (PiS) v čele s premiérem Morawieckim a Dohoda v čele s Jaroslawem Gowinem.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michala Lebdušky je Ziobro ve sporu Polska s EU klíčovým hráčem.

„Otázka soudnictví patří do jeho agendy a je to právě on, kdo dlouhodobě tvrdě prosazuje ‚reformy‘, kvůli kterým celý spor vznikl,“ řekl redakci. 

Spor Varšavy a Bruselu o vládu práva trvá dlouhá léta, jádrem sváru jsou zejména reformy v justici. Polsko ale letos rozproudilo s EU dialog. Jedním z důvodů jsou peníze. 

Kvůli problémům v justici totiž Evropská komise nechce dát zelenou polskému plánu obnovy, do země tak zatím neproudí miliardy z unijního pokrizového fondu. Právě ty Polsko v současné době potřebuje využít na zvládání uprchlické krize. Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jich do Polska přišlo už více než tři miliony, což je v unijním srovnání nejvíce. 

Jak už před časem uvedla pro EURACTIV.cz Jana Plaňavová-Latanowicz z Varšavské univerzity, peníze by mohly být pro řešení prohřešků v oblasti právního státu v Polsku účinnou pákou Unie. 

Podobně to vidí i analytik Lebduška. „Finance jsou vzhledem k velmi štědrým investičním a sociálním programům PiS určitě zásadním faktorem, a to tím spíš, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu veškerá další témata v Polsku ustoupila do pozadí,“ řekl. 

Za snahou Polska začít alespoň nějak řešit zamrzlý spor ale podle Lebdušky nestojí jen peníze. Expert připomněl, že se představitelé vládní strany Právo a spravedlnost a polský prezident Andrzej Duda pokoušeli urovnat spor už před ruskou invazí.

Podle analytika hraji roli i jiné faktory, například snaha o „vyčíštění napjaté atmosféry“.

„Ve světle invaze bych nepodceňoval ani faktor snahy o zařazení se zpět do hlavního proudu EU kvůli postoji maďarského premiéra (Viktora) Orbána. Být spojován s ním je nyní pro vládu PiS na domácí scéně velmi nevýhodné,“ dodal. 

Jourová: Proti Maďarsku máme silné důkazy o nedostatečném stíhání podvodů a korupce

Evropská komise spustí proti Maďarsku nový mechanismus na ochranu rozpočtu a právního státu. Proti Polsku ho spustit nehodlá, boj o právní stát ale probíhá na více frontách.

Faktor Ziobro

Zmírnění napětí mezi EU a Polskem a přístup k penězům ale komplikuje dynamika v polské koalici. To už v lednu naznačil v rozhovoru pro Politico eurokomisař pro justici Didier Reynders. 

„Jasné je, že v mnoha členských státech, nejen v Polsku, jsou koalice, ve kterých probíhá milion diskusí,“ popsal opatrně pro vlivný bruselský server eurokomisař. Myslí si to i polská opozice, která chce hlasovat o nedůvěře ministra Ziobra.

Komise podmínila uvolnění peněz z fondu obnovy třemi změnami v justici. Po Polsku chce, aby zrušilo kontroverzní disciplinární komisi trestající soudce, reformovalo disciplinární režim v justici jako takový a umožnilo návrat nespravedlivě odvolaným soudcům. 

To znamená ustoupení ze Ziobrových reforem. Ziobro je navíc výrazně více proti-unijně naladěný a stojí například za návrhem, aby vláda pozastavila finanční příspěvky mířící do unijního rozpočtu. V roli žalobce se také obrátil na polský ústavní soud, aby rozhodl, zda je nový unijní mechanismus, který podmiňuje čerpání fondů dodržováním právního státu, v souladu s polskou ústavou. 

Nesmíme ustoupit „malým Putinům“. Europoslanci chtějí odstřihnout Orbána od fondů, válce a volbám navzdory

Komise sklízí kritiku za to, že dosud nepoužila nový nástroj na ochranu rozpočtu EU a právního státu. Europoslanci volají po tom, aby Komise právní stát ve světle války na Ukrajině neignorovala. Načasování komplikují také nadcházející maďarské parlamentní volby.

Dohoda není překvapením 

Přesto se ale vládní koalice dohodla, a podle premiéra Morawieckého i s Evropskou komisí. Informoval o tom server EURACTIV.com. 

Premiér Morawiecki totiž o víkendu oznámil, že od 10. května probíhá schvalování polského národního plánu obnovy. „Dosáhli jsme shody nad všemi milníky, jak podmínkami Komise, tak našimi,“ řekl. Morawiecki zároveň vyzval všechny politické strany, aby tuto pomoc EU, kterou podle něj Polsko velmi potřebuje, „neodmítly“. 

Dohoda podle Lebdušky není překvapivá. „Minimálně v některých bodech, jako je klíčový požadavek zrušení disciplinární komory nejvyššího soudu, už totiž došlo k dohodě mezi PiS a Ziobrovou koaliční stranou. Podobných vládních krizí už vláda PiS zažila celou řadu a prozatím se jí vždy podařilo nějak dohodnout,“ vysvětlil. 

Podmínky Evropské komise má uspokojit nová legislativa upravující disciplinární režim v justici. Ta je kombinací návrhů z pera vládní PiS, prezidenta Dudy a jak předpokládá Lebduška, tak i ústupků Ziobrovi. Podle analytika má ministr vysoký vyděračský potenciál, protože vládní PiS má v parlamentu jen nestabilní minimální většinu, a je tak závislá na zvedlých rukou poslanců Ziobrova Solidárního Polska. 

„I když dojde ke změnám, které budou vyhovovat EU, tak stejně bude muset PiS, pokud nebude chtít projekt prohlasovat s opozicí a riskovat rozpad vládní většiny, nějaké jeho požadavky akceptovat,“ popsal Lebduška.

„Na druhou stranu má ale na urovnání sporu zájem i sám Ziobro, protože jeho strana je zcela závislá na PiS a samostatně by se do Sejmu nikdy nedostala, což je faktor který naopak možnou dohodu usnadňuje,“ dodal.

Komise stále trvá na splnění všech tří zmíněných podmínek a posvěcení polského plánu obnovy zatím neoznámila. Podle právního experta Laurenta Pecha by takovým krokem v tuto chvíli „obětovala“ právní stát. Pech má polské záruky za nedostatečné. Upozornil například, že má sice dojít ke zrušení disciplinární komise, tu má ale nahradit stejný orgán jen s jiným názvem. 

V odpovědi europoslancům datované k 17. květnu pak šéfka unijní exekutivy von der Leyenová potvrdila, že peníze z fondu obnovy Polsku neuvolní do té doby, než budou naplněny všechny požadavky.

„Polsko bude muset dokázat, že naplnilo tyto podmínky, než bude moci vůbec dojít k uvolnění (peněz) z facility na obnovu a odolnost (fond obnovy – pozn. red.),“ napsala von der Leyenová europoslancům.

Pech ale upozorňuje, že Komise by mohla případné uvolnění peněz Polsku odůvodnit na základě „snáz naplnitelných požadavků“ nebo změn v justici, které by Polsko udělalo jen „na oko“ a které by systémové problémy tamní vlády práva neřešily.

https://twitter.com/ProfPech/status/1526620253924515840