Měla by mít EU více pravomocí ve zdravotnictví? Země V4 váhají

© Pixabay

Země V4 dávaly najevo svou nespokojenost s nákupy zdravotnického materiálu a vakcín, které zorganizoval Brusel, a to i přesto, že z programů EU značně těží. Peníze z post-pandemického fondu chtějí ve velké míře nalít do své značně podfinancované a zastaralé zdravotnické infrastruktury.

Instituce EU zareagovaly na nákazu covid-19 pozdě a až do března loňského roku nebraly situaci dostatečně vážně. Někteří politici však upozorňují, že za problémy s řízením pandemie nesou odpovědnost i členské státy. „Na jaře způsobila první vlna problematickou situaci, když země v šoku zablokovaly vývoz respirátorů, roušek a jiných lékařských potřeb,“ připomněla slovenská europoslankyně Monika Beňová (S&D). Situace se však postupně zlepšovala a zvyšovala se i solidarita mezi zeměmi.

Europoslanec za maďarskou sociálnědemokratickou stranu István Újhelyi (S&D) zdůraznil, že EU čelí bezprecedentním výzvám, a to bez pomoci zkušeností a návodů, jak je zvládnout. Právě proto je klíčové, aby byla lépe připravena na obdobné krize v budoucnosti.

Krize je příležitostí pro nový, udržitelný model ekonomiky, říkají experti z V4

Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.

Přesun výroby zdravotnického materiálu do Evropy

Jedním z požadavků na evropské úrovni bylo, aby se výroba zdravotnických prostředků přesunula do Evropy. Tímto způsobem by se předešlo nedostatku produktů, které chyběly na začátku první vlny.

Slovenský europoslanec Vladimír Bilčík (EPP) se vyjádřil, že „výroba strategicky důležitého materiálu je v Evropě naléhavá a musí být prioritní“. V Evropě se produkce zaměřuje přirozeně na výrobu s přadnou hodnotou. Méně sofistikované výrobky, jako ochranné oděvy, respirátory a roušky, se vyráběly mimo EU, připomněl Bilčík s tím, že evropské výrobní kapacity očividně nedokázaly řádně zareagovat na náhlou poptávku.

„Měli bychom monitorovat míru připravenosti našich odvětví, reagovat na aktuální poptávku a sledovat, zda jsou v případě potřeby schopná vyrábět i ochranné prostředky,“ upozornil Bilčík. „Měli bychom nadále investovat do výroby, výzkumu a vývoje vakcín. Jejich samotná výroba, která je velmi potřebná, se může urychlit právě díky dodatečným investicím do výrobního procesu v rámci EU,“ dodal.

Existují různé návrhy, jak navrátit výrobu zdravotnického materiálu zpět do Evropy. Například český ekonom Tomáš Doležal, který se zaměřuje na farmaceutický průmysl, poukázal na to, že „zabezpečení soběstačnosti v dodávkách těchto produktů na úrovni EU by bylo spojeno se zvýšenými náklady na výzkum, vývoj i vlastní výrobu. Je třeba udělat detailní studii ekonomických dopadů. Evropa těžila a těží v této oblasti z vysokých investic v USA a levné pracovní síly v Indii a Číně. Byl bych spíše pro cestu posílení investic do výzkumu a vývoje cestou férové ceny za inovace a dostupnosti účinných a bezpečných produktů.“

Česká komunistická europoslankyně Kateřina Konečná (GUE/NGL) si myslí, že návrat výroby klíčových produktů na území EU je zcela nezbytný. Podle svých slov dlouhodobě kritizuje například současný rámec patentové ochrany v EU. „Ten je již zastaralý a nedostatečný, díky svým mezerám umožňuje například některým společnostem donekonečna obnovovat patenty na léky, které nejsou ani zdaleka inovativní. V oblasti výroby a distribuce generik panují zase větší restrikce než v oblasti tzv. paralelního re-exportu léků. To vše trh pokřivuje a odrazuje výrobce od toho, aby sídlili v EU,“ podělila se o svůj pohled Konečná.

Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) věří, že nejlepší způsob, jak navýšit míru evropské soběstačnosti ve výrobě léků, je změnit regulační rámec tak, aby podněcoval investice do výzkumu a celkovou výrobní kapacitu. Současná cenová politika Unie, která vždy preferuje nižší cenu, je jedním z důvodů, proč se značné množství dodavatelů nachází mimo EU, tvrdí asociace.

Farmaceutická strategie je jen začátek, nesoběstačnou Evropu čeká kus práce

Evropská komise zveřejní ve středu 25. listopadu Farmaceutickou strategii EU, kterou chce mimo jiné snížit závislost Evropy na klíčových materiálech z jiných kontinentů. Práce na reformě ale teprve začíná.

Společné nákupy vakcín terčem kritiky

Evropská unie představila ambiciózní program společného nákupu vakcín ještě v červnu minulého roku. Evropské komisi se s podporou členských států podařilo zajistit dostatečné množství dávek na to, aby se k vakcíně dostali všichni obyvatelé Unie. Samotné dodávky vakcín jsou ale pomalejší, než se čekalo. Komise je v této souvislosti kritizována například za to, že „příliš pozdě uzavřela kontrakty s farmaceutickými společnostmi“. Stejně tak čelí kritice i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) za „opožděné“ schválení některých vakcín.

Premiér České republiky Andrej Babiš, jehož vládě se momentálně nedaří dostat pandemickou situaci pod kontrolu, opakovaně kritizoval různá rozhodnutí Evropské komise. V lednu například prohlásil, že Komise jednala „příliš pomalu“ při obstarávání vakcín. České ministerstvo zdravotnictví nicméně přiznalo, že bez jednotného evropského postupu by Česká republika nebyla schopna zajistit dostatečný počet vakcín.

Babiš dokonce navštívil několik zemí, které používají vakcíny z Ruska a Číny, aby se „dozvěděl více o jejich zkušenostech“. I když se nejvyšší ústavní činitelé shodli, že Česko bude očkovat jen těmi vakcínami, které schválí EMA, prezident Miloš Zeman se snaží prosadit využití ruských a čínských vakcín, i když zatím nemají evropskou certifikaci. To odmítá ministr zdravotnictví Jan Blatný, který se kvůli tomu dostal na Zemanovu mušku.

Česko musí očkovat vakcínami schválenými Evropskou unií, shodli se ústavní činitelé

Vakcíny, kterými se bude očkovat v České republice, musí projít schvalovacím procesem Evropské komise. Shodli se na tom na dnešním jednání nejvyšší ústavní činitelé. Vyplývá to z jejich společného prohlášení.

Webová stránka maďarské vlády o koronaviru pravidelně píše, že „protože k nám z Bruselu přichází pouze malé množství vakcín, Maďarsko dělá vše proto, aby zajistilo dostatek dávek pro hromadné očkování“. Odbornice na zdravotní péči z maďarské středopravicové strany Nový začátek Gabriella Lantosová si myslí, že za tento stav mohou nedostatečné výrobní kapacity v Evropě. Právě z tohoto důvodu je podle ní tak klíčová soběstačnost Evropy ve výrobě zdravotnického materiálu.

Polští představitelé jsou stejně kritičtí vůči tomu, jak si Evropská unie počíná při pandemii covid-19. Jejich kritika se týká především společného nákupu vakcín, za který odpovídá Komise. „Bohužel musíme konstatovat, že unijní politika nákupu vakcín bude částečně zodpovědná za třetí vlnu v Evropě,“ řekl polský ministr zdravotnictví Adam Niedzelski.

„Situace je pro společné orgány EU složitá, protože kompetence v oblasti zdraví/zdravotnictví jsou až na výjimky na úrovni členských států. Dosavadní role, tj. schvalování léčiv a vakcín na úrovni EMA či společný nákup vakcín, hodnotím spíše pozitivně. Malým státům dává společný přístup mnohem lepší vyjednávací pozici,“ nechal se slyšet ekonom Doležal.

Kateřina Konečná si také myslí, že Unie si počíná vcelku dobře vzhledem k tomu, že její zdravotnická agenda měla dosud vedlejší postavení. Zdůraznila, že vývoj vakcín je možný díky EU, která do něj investovala miliony eur a změnila svůj regulační rámec tak, aby se mohlo začít s očkováním v krátkém časovém úseku. Unie však podle ní udělala i řadu chyb. „K selháním rozhodně patří to, jak zcela netransparentně byly vyjednávány smlouvy o nákupu vakcín s farmaceutickými společnosti i jejich konečné znění,“ dodala.

István Újhelyi se vyjádřil, že Maďarsko těží ze společného programu EU. Bez něj by měly silnější členské státy větší šanci nahromadit většinu vakcín a ostatním by nezůstalo skoro nic. Bývalý ředitel maďarské nemocnice je toho názoru, že Maďarsko může dosáhnout stavu kolektivní imunity právě až díky jednomu až dvěma milionům vakcín z Ruska a Číny. Pokud by se to podařilo, byl by to pozoruhodný úspěch a mohl by otřást důvěrou ostatních členských států ve společné nákupy EU. „Věřím, že to se nakonec nestane, neboť důvěra vůči vakcínám je již nyní nízká v důsledku tajuplných způsobů, jakými vláda přistupuje k řešení pandemie,“ doplnil.

Melchior Szczepanik z polského Institutu pro mezinárodní záležitosti si myslí, že se Unie při společném nákupu vakcín rozhodla správně, protože se tím členské státy vyhnuly soutěži. „Pokud bychom měli Evropské komisi něco vytknout, tak je to přílišný optimismus, že farmaceutické společnosti budou jednat v souladu s uzavřenými dohodami,“ řekl expert.

Małgorzata Gałązková-Sobotková z Ústavu řízení zdravotní péče na Lazarská univerzitě ve Varšavě však tvrdí, že není možné se vyhnout tržní pravidlům založeným na poptávce a nabídce. „Pokud se podíváte na Ukrajinu a některé další země, tak buď nemají vůbec přístup k vakcínám, nebo jich mají velmi málo,“ podotkla odbornice.

Podcast: Schvaluje EU vakcíny dostatečně rychle? A co je to očkovací diplomacie? 

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila další vakcínu proti covid-19. Jak vlastně probíhá hodnocení vakcín? Schválil by Státní ústav pro kontrolu léčiv vakcínu rychleji než EMA? A co je to očkovací diplomacie?

Na zdravotní unii se neshodneme

Evropská komise představila reformu zdravotní politiky loni v listopadu. Eurokomisařka odpovědná za oblast zdraví Stella Kyriakidisová si přeje, aby EU měla do budoucna možnost sama vyhlásit stav zdravotní pohotovosti, dokázala vytvořit celoevropský pandemický plán, založila novou agenturu pro zdravotní rizika a mohla si vyžádat více dat od členských států. Považuje také za důležité, aby Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) mohlo dávat státům konkrétní doporučení.

Na Slovensku neproběhla téměř žádná diskuse o návrhu vytvořit Evropskou zdravotní unii. Dnes už bývalý slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí řekl redakci EURACTIV Slovensko jen to, že vláda „vítá a podporuje založení Evropské zdravotní unie“.

Slovenský europoslanec Martin Hojsík (RE) zmínil, že lidé právem očekávají od EU, že předloží několik řešení, jak krizi překonat. „Z této krize jsme se poučili o tom, že musíme najít procesy, které nám umožní postupovat koordinovaně. V praxi to zahrnuje i posílení kompetencí EU,“ podotkl.

Ambice EU však pravděpodobně nezajdou až tak daleko, aby se objevil požadavek přenosu kompetencí v oblasti zdravotnictví z členských států na Unii. Například česká vláda se dosud nevyjádřila k nápadu založit Evropskou zdravotní unii, a ani nijak neprojevila zájem posílit v budoucnu kompetence Unie.

Ekonom Tomáš Doležal by souhlasil s posílením kompetencí EU v oblasti zdravotnictví. „Při volném pohybu osob infekční onemocnění neznají hranice. Jednou z oblastí by mohla být koordinace testování, trasování, pravidel pohybu, dále koordinace zdravotních kapacit v rámci přeshraniční péče. A rozhodně bych přivítal posílení role Evropy ve společném klinickém hodnocení nových technologií pomocí HTA,“ uvedl Doležal.

Kateřina Konečná, která byla v minulosti sledovala aktivity ECDC v Evropském parlamentu, si myslí, že předložené změny o fungování agentury ECDC jsou jen „kosmetické“. EU by podle ní prospělo, kdyby tato agentura vydávala v době krizí závazná nařízení namísto nezávazných doporučení.

Europoslankyně za maďarskou vládní stranu Fidesz Edina Tóthová si myslí, že EU by měla „spolupracovat se členskými státy, podporovat je a harmonizovat tak jednotlivá opatření“. István Újhelyi zdůraznil, že je potřeba „přehodnotit některé národní kompetence“ a v oblasti zdravotnictví „najít  zlatou střední cestu“.

V Polsku zatím neproběhla seriózní diskuse o navýšení kompetencí EU v otázkách ochrany zdraví. Přesto je nepravděpodobné, že polská vláda bude něco takového iniciovat, protože na problematiku potratů, eutanázie, léčby neplodnosti a antikoncepce zastává jiný názor než většina členských států EU.

Europoslanci podpořili tučný balík financí na posílení zdravotnictví v EU. Za návrhem stojí česká zástupkyně

EU v reakci na současnou pandemii covidu-19 patrně výrazně posílí svůj společný rozpočet na zdravotnictví. Většina poslanců Evropského parlamentu v dnešní debatě podpořila schválení částky 5,1 miliardy eur (téměř 135 miliard korun).

Slovensko si prochází nejhoršími pandemickými časy

Přestože se očkování na Slovensku v polovině února mírně zrychlilo, země si od února prochází zřejmě tou nejhorší fází pandemie. Před měsícem měla země pod Tatrami nejvyšší počet úmrtí i hospitalizovaných na sto tisíc obyvatel v celosvětovém srovnání. Každý den pak země registruje další 2 tisíce nově nakažených. Pod náporem pacientů kolabují také nemocnice. Důvody nejsou zřejmé, chybí totiž spolehlivá a srozumitelná data. Údaje z antigenního celoplošného testování se totiž mísí s oficiálními údaji z PCR testování.

Slovensko zatím získalo 400 tisíc dávek vakcín od EU. Na počátku března pak bylo do země dovezeno 200 tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V. Následně bylo zemi, podobně jako Česku, přenecháno od ostatních států EU 100 tisíc dávek. Do konce března by mělo podle původních předpokladů získat až 850 tisíc dávek vakcín od EU. S nimi se mělo naočkovat necelých 15 procent populace. Díky dodatečným dodávkám bude ale procento vyšší. Z Ruska by totiž měl dorazit do konce března až milion dávek.

Podle předpokládané distribuce vakcín v EU lze odhadnout, že do konce léta bude naočkováno 70 procent obyvatel. Ne všichni se ale chtějí očkovat. Podle únorových průzkumů se nehodlá očkovat 20 procent respondentů na Slovensku, 40 procent stále váhá.

Očkování je na Slovensku dobrovolné. Ministerstvo zdravotnictví proto spustilo kampaň, která má zvýšit důvěru v očkování. Vystupují v ní celebrity, které se plánují nechat naočkovat, až na ně přijde řada.

Vakcinace však v zemi neprobíhá hladce. Očkovací strategie musela být několikrát změněna. V únoru probíhalo očkování osob nad 60 let, ke konci měsíce se mohli jít očkovat také mladší ročníky, které vykonávají profese typu prodavač, vlakový strojvedoucí a průvodčí, řidiči a revizoři veřejné hromadné dopravy nebo taxikáři.

Vláda samotná je dlouhodobě kritizována za to, jak řídí pandemii. Situace se vyhrotila poté, co předseda vlády Igor Matovič nakoupil ruskou vakcínu Sputnik V.

Matovič původně plánoval, že ruská vakcína bude schválena alespoň na národní úrovni. Poté by ji mohli získat ti, kteří se nechtějí očkovat jinou vakcínou než tou z Ruska. Podle průzkumu by se vakcínou Sputnik V nechalo naočkovat přibližně tolik lidí, jako vakcínou od Pfizer/BioNTech a dokonce víc lidí, než vakcínou od Moderny či AstraZeneca.

The Capitals: Slováci důvěřují ruské vakcíně Sputnik více než Moderně nebo AstraZenece

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Na Slovensku, podobně jako v Česku, si však lidé vakcínu vybírat nemohou. Kromě toho, dokud ruskou vakcínu neschválí Evropská léková agentura, tak za její použití bude zodpovědný lékař. Využívat se navíc bude až poté, co projde národním kontrolním systémem.

Nákup ruské vakcíny neměl podporu koaličních partnerů, přesto však rezort zdravotnictví vakcíny nakoupil a první dodávku 1. března vítal na košickém letišti sám premiér Igor Matovič.

Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli neví, jak bude dále postupovat v boji s pandemií. Pro slovenský EURACTIV uvedlo, že se „od počátku pandemie snaží ze všech sil, ale největší výzvou je lidský faktor“. Podle vyjádření ministerstva se během pandemie omezily pouze postupy a léčba, která nepředstavuje pro pacienta žádné riziko. „Vše ostatní probíhá standardně a pacientům se dostává řádná péče,“ upřesnil rezort.

Krize se dále prohlubuje poté, co na tlak koaličních partnerů odstoupil sám ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Na kahánku teď má samotná vládní koalice

Co se očkování týče, Slovensko postupuje v souladu s evropskými lékařskými výrobními kapacitami. Slovensko se samo nabídlo, že má zájem pomoc EU dosáhnout soběstačnosti ve výrobě vakcín. V únoru o tom hovořila prezidentka Zuzana Čaputová s komisařem pro vnitřní trh Thierrym Bretonem.

Na Slovensku sídlí společnost Chirana T. Injecta, která už dodává injekční stříkačky a jehly do 20 států v Evropě i mimo ni. Díky jejich specifickému tvaru umožňují z ampule vytáhnout maximální počet dávek vakcíny.

Slovenská vláda se na společnost Chirana obrátila až v lednu tohoto roku, v tu dobu už ale firma měla objednávky ze zahraničí. Nakonec se Chirana dohodla s vládou, že dodá slovenskému zdravotnictví 4 miliony injekčních stříkaček a 5 milionů jehel.

Maďarsko očekává reformy

Maďarsko prožívá podobně náročný průběh pandemie. Míra úmrtnosti se pohybuje okolo 147 mrtvých na sto tisíc obyvatel, což je poměrně velké číslo například v porovnání s Rakouskem (95 úmrtí na sto tisíc obyvatel), které maďarský kabinet označil za „virovou laboratoř“.

Maďarsko svou očkovací kampaň zahájilo 26. prosince a podle dat ECDC do 23. února naočkovalo 4,9 procent obyvatel. Podle hlavního infektologa nemocnice Dél-Pesti Jánose Szlávika by mělo Maďarsko stihnout naočkovat všechny obyvatele do konce roku 2021, a to nepočítal s vakcínami, které do Maďarska následně dorazily z východu. Maďarské očkovací plány by však mohl zkomplikovat fakt, že tamní veřejnost není očkování příliš nakloněna.

V centru pozornosti v době pandemie není pochopitelně pouze očkování, ale celé zdravotnictví. Maďarská vláda již podnikla některé kroky k jeho vylepšení, výsledky však zatím nenaznačují velký úspěch. Kabinet sice zvýšil lékařům mzdy a přišel s novým schématem pro zaměstnávání lékařů, nové smlouvy však sklidily od mnoha z nich kritiku. Několik lékařů je odmítlo podepsat a z veřejného zdravotnictví odešlo. Vláda plánuje navýšit platy také všeobecným lékařům, stoprocentní navýšení mzdy se však bude týkat jen členů „komunity všeobecných lékařů“.

Lantosová je přesvědčená, že klíčem k úspěchu maďarského zdravotnictví je dostatek doktorů a sester. Zároveň se ale musí proměnit struktura a rozsah veřejných zdravotnických služeb, a to právě na základě kapacit personálu.

Maďarský kabinet plánuje na investice do zdravotnictví, například na vylepšení infrastruktury zdravotnických zařízení, využít dotace z národního plánu obnovy. Na dosažení těchto cílů využije Maďarsko asi šestinu celkové obálky, kterou z unijního fondu obnovy na oživení ekonomiky po krizi obdrží. Část peněz půjde také například na zdravotnické vzdělávání.

Příprava národních plánů obnovy nejde v zemích V4 úplně hladce

Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.

Financování polského zdravotnictví poroste

Polsko zatím obdrželo více než 2,7 milionu dávek vakcíny proti covid-19. Obě dávky dostalo skoro 930 tisíc lidí a první dávkou bylo zatím naočkováno přes 1,78 milionu občanů. Denně však zvládnou polští zdravotníci naočkovat jen 15 tisíc lidí (data z února, pozn. red.). Podle vládního zmocněnce pro očkování Michała Dworczyka by se mohla očkovací kapacita zvýšit, Polsko ale nemá dostatek vakcín.

„Očkováno již bylo 94 procent lidí z nulté skupiny, kterou tvoří doktoři, sestry a zbylý zdravotnický personál. Zbytek skupiny bude naočkován v březnu, až dostaneme vakcíny AstraZeneca,“ uvedl Dworczyk.

V Polsku se nyní očkují také lidé starší 70 let, vakcínu ale zatím dostala jen malá část z nich. V prioritní skupině jsou i učitelé. Termíny lze ale rezervovat pouze do konce března, na řadu lidí se tak zatím nedostalo.

Polsko si také nechává otevřena zadní vrátka a jedná na vlastní pěst s některými výrobci pro případ, že by s nimi Evropská komise neuzavřela dohodu včas. Bližší informace však nejsou k dispozici, neboť výrobci jsou stále ve stádiu registrace, a jejich vakcíny tak nemohou být aplikovány.

„Jednání jsou náročná, protože výrobci, kteří přicházejí na trh, chtějí obchodovat s Evropskou komisí a bojí se jednat zvlášť s členskými státy. Momentálně s nimi jednáme na neformální úrovni a může se stát, že uzavřeme vlastní dohody o dodání dodatečných vakcín,“ potvrdil Waldemar Buda, náměstek ministra pro fondy a regionální politiku. Polsko zatím žádné separátní smlouvy neuzavřelo a dostává nyní pouze vakcíny, které schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky.

Polsko dosud patřilo k těm méně zasaženým státům. První vlna prošla Polskem ve srovnání s ostatními zeměmi mírně, druhá vlna trvala zhruba měsíc. V zemi se zatím ani masivně nešíří nové mutace viru. Krysztof Pyrć z Malopolského centra pro biotechnologie Jagellonské univerzity v Krakově odhaduje, že britská varianta SARS-CoV-2 tvoří přibližně 5 až 10 procent všech případů nákazy.

Díky tomu se polský zdravotnický systém, který je obecně podfinancovaný a zanedbaný, nezhroutil. Před polskými nemocnicemi se však tvořily dlouhé fronty, a to zejména na podzim loňského roku, kdy se začalo masivně testovat. Ve stejné době musely polské úřady zajistit převoz pacientů z přetížených nemocnic do jiných částí země, kde byl lůžek dostatek.

Problémy spojené s pandemií covid-19 otevřely diskusi o financování zdravotnictví. První zmínky o slabém financování se však objevily již v roce 2017, kdy mladí lékaři stávkovali a žádali navýšení veřejných výdajů na zdravotnictví na 6,8 procent HDP. Vláda v reakci na to přislíbila navýšení financování na 6 procent HDP do roku 2025, čímž lékaře uspokojila. V roce 2019 však vyšlo najevo, že vláda chtěla při výpočtech výdajů použít starou hodnotu HDP. Mladí lékaři proto stávku obnovili. Další protest se měl konat loni, kvůli pandemii byl však odložen. Lékaři však již avizovali, že pracují na jeho dalším pokračování.

„Pandemie odhalila nedostatky zdravotnického systému, zejména chybějící personál. Zdravotníci pracující ve veřejném systému jsou přetížení. Lékařské vybavení buď chybí, nebo je rozbité a není nikdo, kdo by jej opravil. Je náročné pracovat v takových podmínkách,“ upozornil Piotr Pisula z Národního odborového svazu lékařů.

Mladí lékaři nyní opět vyzývají k navýšení výdajů na zdravotnictví na 6,8 procent HDP s tím, že úroveň by se měla v následujících letech zvýšit až na 8 procent HDP. Z posledního zasedání polské Rady pro sociální dialog vyplývá, že vláda je ochotna učinit drobnější ústupky a navýšit financování na úroveň 6,5 až 7 procent HDP.

V Česku se očkování rozjíždí pomalu

Současný management pandemie se v Česku jeví jako nedostatečný už kvůli tomu, že vláda často nedbala na doporučení z evropské úrovně. Hlavním příkladem je nedostatečně připravená očkovací strategie, kvůli čemuž Česko zaostává v podávaní vakcín a zatím není schopno využít ani všechny dávky, které má. Nedávno přitom požádalo ostatní země EU o dočasné přenechání poměrně značné části dávek. V současnosti je proto velmi obtížné předpovědět, kdy česká populace dosáhne stavu kolektivní imunity. Zatím je naočkováno přibližně 7,3 procent populace.

Vláda se několikrát pokoušela propagovat očkování v médiích, ale celoplošná očkovací kampaň ještě nezačala. Odhaduje se, že se její první části spustí nejdříve na konci března a celá by měla být hotová do konce května. Podle analytiků však skutečný problém spočívá v nedostatečné strategické komunikaci vlády, kvůli čemuž jsou Češi v mnohem větším ohrožení dezinformacemi.

Česká republika postrádá strategickou komunikaci. Proto prohrává informační válku

Probíhající pandemie naplno odhalila, jak důležitá je efektivní a rychlá reakce na dezinformační kampaně. Česká republika tuto hrozbu dlouhodobě přehlížela. Nyní vidíme výsledky.

Přestože zdravotnický systém s přehledem zvládl první vlnu pandemie, druhá a třetí vlna ho výrazně zasáhla a je pod velkým tlakem. Léčby, které nesouvisejí s onemocněním covid-19, se odkládají a nenahrazují. Důležitou součástí návratu do normálu je proto i zajištění odolnosti zdravotnického systému proti podobným krizím v budoucnu. Europoslankyně Konečná by například uvítala, kdyby se obnovily původní kapacity lůžek intenzivní péče, které „prošly v poslední dekádě naprostou devastací“. Dále chce, aby se navýšila podpora pro regionální zdravotnická zařízení, jako členka KSČM je také pro ukončení privatizace a sloučení všech veřejných zdravotnických pojišťoven do jedné.

Tomáš Doležal je toho názoru, že Česko musí obnovit svůj pandemický plán tak, aby „bylo možné v řádech jednotek dnů, maximálně týdnů navýšit kapacity testování/trasování a také nemocničních akutních lůžek.“ Zmínil také, že míra digitalizace zdravotnictví se po vypuknutí pandemie ukázala být „zoufale nízká“. Problémem je podle něj i nedostatek objektivních dat kombinovaný s neochotou je sdílet ani v anonymizované a agregované podobě.

V modernizaci českého zdravotnictví určitě alespoň z části pomohou evropské fondy. Při pohledu na data z předešlých let je očividné, že evropské peníze v tomto procesu hrají stále důležitější roli. Jen z REACT-EU do zdravotnictví připutuje 19,3 miliardy korun. Vedle klasických operačních programů by měl investice do zdravotnického sektoru zprostředkovat i národní plán obnovy, jeho konkrétní podoba ale ještě není známa.

Policy brief vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.

ČR by uvítala celounijní očkovací pas, v záloze má „regionální“ alternativu

Česko preferuje, aby vakcinační pasy pro snadnější cestování lidí očkovaných proti covidu-19 vznikly na úrovni celé Evropské unie. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Pokud by Unie shodu nenalezla, zvážila by ČR užší systém se sousedními státy.