2020: Visegrád bude bojovat za objemné fondy a svou lepší image

© Shutterstock

Tento článek je součástí Special reportu: Rok 2020 v evropské politice: Od azylu po žalobce

Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji k migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?

Středoevropský blok, jehož členem je Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko, se po odeznění migrační krize stáhl do ústraní a rok 2019 se v rámci jeho působení v EU nesl spíše v duchu stagnace, a to i přesto, že se v uplynulém roce otevřelo tradiční visegrádské téma rozšíření Unie o státy západního Balkánu.

Posledním výrazným pojítkem visegrádské spolupráce v EU bylo zmíněné téma migrace, V4 tehdy ale vsadila na politiku odmítání a vysloužila si v EU špatnou pověst. Té neprospěly ani polské a maďarské problémy s vládou práva, kvůli kterým nyní země čelí žalobě u Soudního dvora EU, a ani výsledky auditů Evropské komise v Česku a na Slovensku.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

Podle odborníků má V4 stále příležitost se ze své špatné pověsti vymanit a začít na unijní úrovni aktivně spolupracovat. Mohla by oprášit spolupráci v tématech, jako je například energetika, obrana, Východní partnerství a zmíněné rozšíření Unie o západobalkánské země.

Visegrád je pak poměrně aktivní při vyjednávání o budoucím rozpočtu, zejména co se kohezních a zemědělských fondů týče. V této otázce ale utvořil rozsáhlejší platformu s dalšími unijními zeměmi. Jedná se o tzv. Přátele koheze, jejichž summit se koncem loňského roku uskutečnil v Praze. 

Přátelé koheze se nechtějí vzdát evropských dotací. Šestnáctka států v Praze podepsala deklaraci

Evropská unie se stále nedohodla na podobě nového víceletého finančního rámce, podle kterého se plánují společné výdaje. Využít toho chce skupina 16 států, která plánuje na poslední chvíli společně zatlačit na zachování objemu financí v politice soudržnosti.

Spolupráce upozaděna vlastními problémy

Polsko a Maďarsko se stále nachází ve sporu s Evropskou komisí kvůli stavu právního státu, problémem jsou konkrétně justiční reformy v Polsku a ústavní změny v Maďarsku. Českou republikou otřásly problémy premiéra Andreje Babiše, kvůli kterým zde proběhl audit Evropské komise, ve kterém Komise upozorňuje na střet zájmů premiéra Babiše a problematické čerpání dotací.

Unijní auditoři vyšetřovali letos i Slovensko kvůli zemědělským dotacím. To je navíc zaneprázdněno kauzou vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, za kterou stojí před soudem slovenský kontroverzní podnikatel Marián Kočner, který má podle odhalení slovenských novinářů napojení na slovenskou politiku a justici. Právě na problémy se zemědělskými dotacemi upozornil v roce 2018 zavražděný Ján Kuciak.

Evropský úřad OLAF má se zeměmi Visegrádu plné ruce práce

Země V4 patří mezi největší příjemce evropských dotací a spojuje je také neefektivní systém využití těchto peněz. Situace v jednotlivých zemích ale zdaleka není stejná. Evropský úřad pro boj proti podvodům má omezený vliv, protože hlavní slovo mají národní orgány.

Letošním pojivem Visegrádu se stala především otázka rozšíření Evropské unie o západobalkánské země. Ačkoliv V4 dlouhodobě stojí za tím, aby se Unie o tyto země rozšířila, říjnový summit Evropské rady rozšíření o Severní Makedonii a Albánii, které jsou na Balkáně k otevření rozhovorů o přistoupení do Unie nejblíže, nepodpořil. Proti byla především Francie a Nizozemsko.

Ještě před zmíněným summitem premiéři V4 podepsali deklaraci, ve které otevření přístupových rozhovorů podporují. V otázce rozšíření EU o země západního Balkánu, ale aktivita V4 končí, tak jako před osudným summitem, deklaracemi. Podporu pro vstup do EU má ze strany V4 Srbsko i Černá Hora. Štěpící linku otázky pak představuje Kosovo, Slovensko jej totiž oficiálně neuznává.

V4 je v podpoře vstupu zemí západního Balkánu do EU jednotná. To ale nestačí

Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.

Kromě toho je V4 zajedno v otázce kohezní politiky a digitálního zdanění. Neshodne se naopak v postoji k zřízení evropského veřejného žalobce (EPPO). Zatímco Česko a Slovensko se k úřadu připojily, Maďarsko a Polsko nikoliv. Vzhledem k tomu, že je zřízen v rámci tzv. posílené spolupráce, účast v něm je pro unijní státy dobrovolná.

V4 je podle Francie v klíčových tématech nejednotná, proto k zemím raději přistupuje jednotlivě

Francouzská apatie vůči zemím V4 má několik příčin. Patří mezi ně historická neochota rozšiřovat EU, strach, že Německo zaujme v této širší Unii vedoucí postavení, a v neposlední řadě také geografická tendence nedívat se na východ, ale spíše na jih.

České předsednictví

Od července minulého roku začala Visegrádské skupině předsedat Česká republika, pomyslné žezlo převzala od Slovenska a letos jej po roce předá Polsku.

Pod taktovkou Česka „V4 pro rozumnou Evropu“, jehož hlavním cílem bylo upevnit postavení V4 v EU, zůstala prioritami tradiční visegrádská témata jako například obrana, migrace, Východní partnerství a rozšíření EU, ale také energetika, zejména jaderná, a inovace.

Český ministr Tomáš Petříček uvedl, že cílem českého předsednictví je „posílit koaliční potenciál V4“ a zlepšit její pověst a postavení v EU. Skupina by podle jeho názoru měla vystupovat aktivně a přinášet pozitivní body na evropská jednání, pro která bude hledat spojence i mimo střední Evropu.

Mnoho přelomového a pozitivního se v tomto smyslu ve V4 ale loni vzhledem k výše zmíněným problémům jednotlivých států a odmítnutí otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, neudálo.

Příznivě nedopadlo ani obsazovaní unijních institucí po loňských eurovolbách. Zatímco v minulém období vedl Evropskou radu Polák Donald Tusk, v tom nynějším středoevropské státy na vrcholných pozicích své zastoupení nemají. Česku a Slovensku se podařilo obsadit „pouze“ místopředsednické posty v Evropské komisi. Slovák Maroš Šefčovič se stal místopředsedou EK pro interinstitucionální vztahy a prognostiku, Češka Věra Jourová pak místopředsedkyní EK pro hodnoty a transparentnost.

Co čeká V4 v roce 2020?

1. Právní stát

Právě portfolio Jourové může v budoucnu zamíchat pospolitostí Visegrádu. Ve své funkci se bude totiž mimo jiné věnovat i stavu právního států v zemích Unie, s čímž má zejména Polsko a Maďarsko problémy. Už nyní se proti její osobě objevuje kritika ze strany polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS, RE).

Jourová na parlamentním grilu. Jak si vedla česká kandidátka před europoslanci?

Svého slyšení před europarlamentními výbory se dočkala i česká eurokomisařka a kandidátka do nového kabinetu Evropské komise Věra Jourová. Chce zajistit transparentnější legislativní proces EU, zlepšit boj s dezinformacemi, a v otázce právního státu měřit všem stejným metrem.

2. Víceletý finanční rámec a kohezní politika

Jednání o víceletém finančním rámci a kohezní politice, která s ním úzce souvisí, se značně opozdilo. Zároveň se jedná o témata, ve kterých V4 dokáže najít společný postoj. Letos se jí proto naskýtá příležitost využít aktivního přístupu a koaličního potenciálu.

Pro a proti kohezní politiky: Jak ji zefektivnit?

V květnu 2018 přišla Evropská komise s návrhem nového rámce kohezní politiky. Ta má být v novém programovém období 2021-2027 inteligentnější, zelenější, flexibilnější a jednodušší. Jaká jsou pro a proti nově navržené podoby kohezní politiky? A jak zvýšit její efektivitu?

3. Rozšiřování a Východní partnerství

Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost V4, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Ideálním prostředkem k nastolování agendy Východního partnerství na evropské úrovni je pozice eurokomisaře pro rozšiřování a sousedství, kterým je Maďar Olivér Várhelyi. Problémem však může být problematický vztah Maďarska k Ukrajině. 

Visegrád má příležitost převzít otěže evropské politiky vůči Východnímu partnerství

Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost Visegrádské čtyřce, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Problematický vztah Maďarska s Ukrajinou však tyto šance snižuje.

4. Migrace

Nová Evropská komise chce znovu oživit debatu o reformě azylové a migrační politiky. Uprchlické kvóty či další způsoby přerozdělování migrantů se ve Visegrádu opět nesetká s pozitivním ohlasem. Země ale budou usilovat o řešení problémů v místech jejich vzniku a posilovat strategická partnerství s africkými protějšky.