Země V4 by měly být v digitalizaci ambicióznější a inspirovat se v Pobaltí, říká lotyšská expertka

© Archiv KB

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Za tímto účelem musí evropské země projít tzv. zelenou a digitální transformací. Měly by ozelenit svou energetiku a ekonomiku a masivně digitalizovat, aby byly schopny držet tempo s digitální érou. O energetických a digitálních výzvách se redakce EURACTIV.cz bavila s expertkou Kristine Berzinovou.

Kristine Berzinová působí jako analytička Německého Marshallova fondu (German Marshall Fund) a věnuje se mimo jiné oblastem, jako jsou energetická bezpečnost, technologie a inovace.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Mezitím pokračuje výstavba plynovodu Nord Stream 2 a kritické hlasy tvrdí, že plynovod jde proti klimatickým cílům EU. Je podle Vás plynovod s unijními cíli slučitelný?

Lze se na to dívat dvěma způsoby. Nord Stream 2 rozšíří užívání zemního plynu a umožní odklon od uhlí. Ale zemní plyn je také fosilním palivem. Na druhou stranu to tedy znamená, že Evropa bude nadále využívat fosilní palivo. Pokud využíváte zemní plyn k odklonu od uhlí, což je například případ Německa, můžete sice snížit emise, ale pouze krátkodobě. Musíme si uvědomit, že Evropská unie má být uhlíkově neutrální už v roce 2050, a to není tak daleká budoucnost, jak by se mohlo zdát. Pokud máte plynovod, který teprve začal fungovat a investice se má teprve vrátit, jak dlouho bude v provozu? Plynovod je dlouhodobá investice. Znamená to, že Německo a střední Evropa budou spalovat zemní plyn ještě dlouho. Alternativní řešení jsou sice komplikovaná, myslím si ale, že jim začínáme čím dál více rozumět.

Unijní státy se v názoru na plynovod Nord Stream 2 neshodnou. Platí to i pro země Visegrádské čtyřky (V4)?

Velmi mě znepokojují geopolitické dopady, které Nord Stream 2 doprovázejí. Projekt naboural důvěru mezi členskými státy Evropské unie a zejména Rusko napětí v EU využilo ve svůj prospěch. Pouhý fakt, že EU přiznala, že se názory členských států liší, v očích ruské veřejnosti potvrzuje, že demokratická a tak trochu chaotická forma vlády nefunguje.

Odlišný přístup mají i země V4. Navíc vztahy visegrádských zemí s Ruskem se do oblasti energetiky promítají. Máme tady Maďarsko, které chce postavit jadernou elektrárnu ve spolupráci s Ruskem. Ale taky Polsko, které je zarytě proti plynovodu Nord Stream 2, chce budovat spíše terminály na zkapalněný zemní plyn (pro správu dovozu a vývozu plynu – pozn. red.) a nadále vést plyn již existujícími plynovody. Myslím, že individuální charakter vztahu s Ruskem je jedním z faktorů, který ovlivňuje přístup zemí k plynovodu.

Modernizační fond má očistit průmysl od emisí. Peníze dostanou hlavně výrobci elektřiny a teplárny

Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.

Jednou z cest je komunitní energetika

Zatímco plyn je vnímán jako mezikrok na cestě k obnovitelným zdrojům energie a klimatické neutralitě, jaký bude status jaderné energie ještě není jasné. Země Visegrádu využití jaderné energie tváří v tvář ozelenění energetiky podporují. Jsou v tomto v EU osamoceny?

Státy, které jadernou energii již využívají, jsou více nakloněny výstavbě nových bloků a elektráren. Například Francie má velmi dobře zavedený systém jaderné energetiky, výrazná část elektřiny pochází právě z jaderných elektráren. Na druhou stranu, v Německu vidíme jiný přístup. Jaderné katastrofy v Černobylu a Fukušimě vedly v Německu k silné opozici proti jaderné energii a tato země se s ní rozhodla skončit.

Zmíněné události ale takový efekt ve střední Evropě neměly. Zdá se, že volba paliva pravděpodobně souvisí s otázkou politické kultury. Rychlost, jakou probíhají změny v energetickém sektoru, může nějakým způsobem odrážet rychlost, jakou se dějí, případně nedějí, ostatní politické změny. Politická rozhodnutí o tom, jaký zdroj energie zvolit, souvisí se schopností vlády tolerovat jistou míru chaosu. Pokud máte tendence k top-down ekonomickému nebo politickému systému, pravděpodobně pro vás bude tento přístup přijatelnější také v energetice.

Česká vláda by měla dát od jádra ruce pryč, není ekonomicky únosné, říká britský expert

Náklady spojené s výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany budou mnohonásobně vyšší, než česká vláda nyní tvrdí. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedl britský expert Stephen Thomas. 

V Polsku probíhá stavba nové jaderné elektrárny, Česko plánuje dostavbu jaderné elektrárny Dukovany… Myslíte si, že je to dobrá strategie vzhledem k úsilí dosáhnout klimatické neutrality a ozelenění energetiky?

Stejně jako v případě nového plynovodu, nová masivní infrastruktura s dlouhodobými náklady představuje v době transformace risk. Navíc stále neexistuje jasná odpověď na obavy spojené s nakládáním a ukládáním jaderného odpadu. Užívejme zastaralou energetickou infrastrukturu pouze dokud bude stále bezpečná, a dokud nebudeme mít k dispozici jiný, lepší systém. Jinak to není žádoucí. Budete schopni vytvořit flexibilní, dynamický energetický systém, pokud jedním z jeho klíčových součástí bude těžkopádná jaderná elektrárna? Chcete, aby byl základní pilíř vašeho systému neflexibilní? Opravdu chcete jít nadále cestou top-down přístupu? Nejsem si tím tak jistá.

Říkáte ale, že alternativní řešení jsou komplikovaná. Bylo by možné se k nim uchýlit už nyní, aniž by se státy spoléhaly v transformaci energetiky na zemní plyn a jadernou energii?

Alternativy jsou sice komplikované, obzvlášť v tomto desetiletí jsme ale blíže představě, jak by jiný systém mohl ve skutečnosti vypadat. Ten se podobá aplikaci Uber nebo aplikaci pro donášku jídla. Nefunguje staticky, není to jen o tom zaplnit celé pole solárními panely, které by v podstatě dělaly to samé, co klasická elektrárna. Můžeme se místo toho soustředit na individuální spotřebitele a výrobce energie a na to, jaké energetické vzorce fungují v rámci komunit. Proč tedy nevyužít prostředky na vybudování lokálně řízené, nezávislé, geopoliticky bezpečné a zelené budoucnosti? To by však vyžadovalo politické ambice, představivost a odmítnutí všech průmyslových zájmových skupin, které trvají na tom, že způsob, jakým energetika funguje dnes, je tím jediným možným způsobem. Vyžaduje to zkrátka obrátit celou představu o tom, jak funguje energetický sektor vzhůru nohama. Svět se ale v současné době potýká s pandemií, takže nikdo nemá kapacitu zabývat se masivní strukturální reformou.

V Česku zatím nejsou podmínky pro rozvoj komunitní energetiky, Praha chce být průkopníkem

Výroba energie je sice tradiční parketou velkých společností, v Evropě ale přibývají projekty tzv. komunitní energetiky. Česko v jejich rozvoji zatím zaostává, za což mohou nejen nevhodné legislativní podmínky, ale také rezervovaný český přístup k obnovitelným zdrojům a družstevnictví.

Digitalizace je o rozhodnutí

Kromě ozelenění ekonomiky se státy mají zaměřit i na její digitalizaci. Země Visegrádu však v oblasti digitálu příliš neexcelují. Co pro ně bude v následujících letech největší výzvou?

Měly by být ambicióznější. Na jejich velikost a na tom, že byly součástí bývalého východního bloku, totiž nezáleží. Příkladem toho je Estonsko a obecně státy Pobaltí, které mají ohromnou digitální infrastrukturu. Digitalizace má velký ekonomický potenciál. Mít digitálně gramotné regiony je velkou výhodou a státům V4 by to pomohlo přiblížit se úrovni západních zemí Evropské unie.

Mezi městy a regiony existují co do digitální infrastruktury velké rozdíly. Visegrád by se měl tedy soustředit na regiony a budovat v nich infrastrukturu. A není to nemožné. Musí se ale zkrátka rozhodnout, že to udělá. Země V4 by se měly inspirovat ve státech Pobaltí, kde je také zastaralá infrastruktura a úplně jiný systém než ve státech západní Evropy, a přesto se jim v digitální oblasti daří. Visegrád se tedy má co učit, domnívám se ale, že jde spíše o politické rozhodnutí než o problém jako takový.

Zabezpečování 5G sítí v některých státech pokulhává. Česko své povinnosti v oblasti 5G plní částečně

Země EU postupují odlišnou rychlostí v zabezpečení telekomunikačních sítí nové generace, a odchylují se tak od požadavků Evropské komise. Upozornil na to Evropský účetní dvůr.

Rozhovor vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.