Ukrajinský analytik: Proruské postoje českých a maďarských politiků byly silnější než italské nebo rakouské

[© Shutterstock/Oleg_Mit]

Kyjev dříve spoléhal na Visegrád jako na obhájce Ukrajiny v Unii. Dnes se snaží s jednotlivými zeměmi jednat pouze bilaterálně, říká Jurij Pančenko, expert ukrajinského portálu Evropská pravda.

Rozhovor vznikl jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Považuje Kyjev Visegrádskou čtyřku za uceleného partnera nebo se snaží s členskými státy jednat odděleně?

Dlouhou dobu Ukrajina považovala V4 za jednu z platforem evropské integrace a za „obhájce“ Ukrajiny v Evropské unii. Kvůli významným rozdílům mezi Ukrajinou a některými státy V4 však dnes spíše upřednostňuje bilaterální jednání. Státy Visegrádu navíc o Ukrajině nemluví jednotným hlasem a některé z nich se přou se západoevropskými členskými státy. Kyjev se nechce stát součástí vnitřních sporů v Unii, protože by to mohlo ohrozit vztahy s Berlínem nebo Bruselem. Diskutovaným tématem na Ukrajině je Iniciativa tří moří, které by se země ráda účastnila, ale nebyla přizvána.

Jaké jsou nejvýznamnější rozdíly ve vnímání jednotlivých států V4 ze strany Ukrajiny? Hraje roli historie, potenciál pro rozvoj ekonomických vztahů, energetika, nebo něco jiného?

Na oblastech, které jste zmínil, záleží, ale je potřeba připomenout i další dimenzi vnímání. Pro Ukrajinu je rozdělení jednoduché, vyplývá z geografie. Polsko je vnímáno odlišně oproti ostatním státům, protože nás s ním toho spojuje nejvíce.

Země V4 vnímají integraci Ukrajiny do Evropské unie rozdílně. Polsko v ní vidí příležitost, Maďarsko naopak varuje, že kvůli sporům o maďarskou menšinu na Ukrajině bude jakoukoliv smlouvu blokovat. Jak důležité jsou pro Kyjev podobné reakce?

Určitě jsou důležité. Země V4 byly často považovány za obhájce Ukrajiny v Unii. V současnosti jsou ale vztahy s Maďarskem a Polskem, v druhém případě vinou historie, vnímané jako velké chyby prezidenta Porošenka, zejména jeho oponenty. Jeho stoupenci to naopak chápou jako objektivní důsledky ukrajinské snahy o posílení suverenity v mezinárodním prostředí.

V4 je v podpoře vstupu zemí západního Balkánu do EU jednotná. To ale nestačí

Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.

Jaké jsou potenciální scénáře spolupráce mezi Ukrajinou a V4. Existují vůbec nějaké plány do budoucna?

Nejprve musíme vyřešit problémy ve vztahu s Polskem a Maďarskem. Naděje na pozitivní vývoj existuje, ale není vysoká, proto bude Kyjev spíše preferovat bilaterální spolupráci.

Záleží Ukrajině na vztahu států Visegrádu s Ruskem? Polsko je vůči Moskvě velmi kritické, Maďarsko naopak proruské, v Česku vedle sebe existují dva narativy, proruský prezident a proevropský premiér.

Blízké vazby politických elit v zemích V4 na Moskvu jsou pro Ukrajinu velmi bolestivou zkušeností. Přestože v důležitých otázkách jako jsou sankce záleží víc na postoji Berlína, proruské postoje lídrů zemí V4 byly silnější než ty od rakouských či italských lídrů.

Může nový ukrajinský prezident přinést změnu do vztahů s V4?

Očekávám od něho, že se pokusí vyřešit problémy, které se objevily již v době úřadu prezidenta Porošenka. Některé kroky Polska nebo Maďarska však Ukrajina nemusí vítat. Se špetkou skepticismu očekávám určitou změnu.

V jakých oblastech by se spolupráce mezi Ukrajinou a V4 mohla nejvíce projevit?

Nadějný je energetický sektor, protože i přes politické neshody spolupráce funguje relativně hladce a je skutečně intenzivní. V důsledku spolupráce už Ukrajina nemusí plyn nakupovat přímo z Ruska. Bohužel, i přes zvýšený bilaterální obchod zůstávají vzájemné investice nízké.