Tošenovský: EU je Čechům vzdálená, vidíme jen na ten „náš dvorek“

© Archiv Evžena Tošenovského

Splnit nové emisní limity EU bude podle europoslance Evžena Tošenovského pro české automobilky velká výzva. Odchod Británie z EU dnes mohl vypadat jinak, kdyby byla Evropská komise od začátku vstřícnější, říká v rozhovoru.

Evžen Tošenovský je místopředseda Občanské demokratické strany a od roku 2009 také český europoslanec. V této pozici by chtěl působit i nadále, svoji kandidaturu už oznámil. V minulosti seděl například v ostravském primátorském křesle nebo vedl Moravskoslezský kraj jako hejtman. EURACTIV.cz ho vyzpovídal při příležitosti diskuse „Regulace emisí CO2 z aut“ na VŠB Technické univerzitě v Ostravě.

Na úvod se určitě nevyhneme aktualitám. V komentáři k odmítnutí dohody o brexitu britskou Dolní sněmovnou jste napsal, že k „zabránění tvrdému brexitu bude potřeba vstřícnost na obou stranách“. Neměly by tedy podle Vás členské státy přehodnotit svůj neustále opakovaný postoj, že dohoda se už otevírat nebude?

Měl jsem namysli, aby jednotlivé státy – protože nyní budou do hry více vstupovat – aby byly vstřícnější a otevřenější v rámci vyjednávání. Všichni jsou si už vědomi toho, že brexit pravděpodobně bude. Sami Britové mi říkají, že nové referendum si nedokáží představit. Z vyjednávání, která probíhala, jsem měl pocit, že Komise k nim přistupovala ve stylu ,protože jste si dovolili, co jste si dovolili, tak my vás za to budeme otravovat trochu více, než se vám bude líbit‘. To je velmi špatný postup. Už na začátku, když Cameron vyhlásil referendum, byla reakce Jean-Claude Junckera a Komise negativistická. Kdyby tenkrát z jejich strany přišla větší vstřícnost vůči Britům, tak jsme teď nebyli v této situaci.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

V Evropském parlamentu jste členem delegace pro vztahy s Čínou. Jak vnímáte současný česko-čínský konflikt okolo společností Huawei a ZTE?

Konflikt nevnímám jako nějaký zásadní. Už delší dobu, možná dva, tři roky, vím, že v kritické infrastruktuře a ohledně firem, které ji realizují, existuje určitá obava. To není jen u nás, mnohdy se prostředky a výrobky těchto firem kvůli tomu ani nepoužívají – pro mě to tedy není překvapivé. V rámci čínské delegace se téma zatím neřešilo. Nepřeháněl bych to do úrovně nějakého dramatu – základem je od Huawei vyžadovat certifikace. Největší problém, co zde ovšem vidím, je zpochybňování našich bezpečnostních složek od českých ústavních politiků. To je nepřijatelné.

Od emisí do vesmíru

Právě jste vystoupil na diskusi, která se zabývala tématem emisí v autodopravě a novými pravidly v rámci EU. Co bude výsledný kompromis 37,5% snížení emisí CO2 u nových automobilů znamenat pro české výrobce v blízké budoucnosti?

Pro české automobilky a jejich dodavatele to bude obrovský úkol. Jestli bude technologicky řešitelný, nevím. Jak velký dopad na české firmy to bude mít, to si netroufám odhadovat.

Co se týká dopravy, v Česku velmi sledovaný balíček mobility, který by měl upravit pravidla pro vysílání pracovníků v autodopravě, se stále nedaří schválit. Dojde podle Vás vůbec k jeho přijetí?

Byl jsem u nedávného hlasování dopravního výboru Evropského parlamentu a na stole leželo tuším pět kompromisů, což bylo samo o sobě velmi špatné. Myslím si, že balíček se skoro určitě schválit nestihne. U mnohých legislativních návrhů, které jsou lépe připravené a v pokročilejší fázi, se to očekává až po nástupu nové parlamentní reprezentace. Myslím si, že společná řeč s Radou se bude v této fázi hledat velice těžce.

Čeká kvůli tomu české autodopravce temná budoucnost?

Pro české autodopravce by to problém být mohl. Všechny návrhy, které byly v balíčku mobility, byly pořád lepší než stávající mezinárodní systém, podle kterého se pojede. Zde vidím chybu v tom, že Parlament šel opět cestou přemrštěných ambicí.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Kromě tématu dopravy je Vám blízká také energetika. Co považujete v Evropském parlamentu za svou „rozdělanou práci“, ve které byste chtěl do budoucna pokračovat? 

Dál bych se chtěl zabývat energetikou, protože si myslím, že v této oblasti probíhá jedna z největších ekonomických změn, které hýbají Evropou. V tématu automobilismu se pohybuji už dlouho, a zajímá mě také kyberbezpečnost, což souvisí i s případem Huawei. Dlouhodobě se zabývám tématem vesmíru. Agentura GSA, která je v Praze, je jedna z největších, a naší snahou je, aby neobsluhovala jen satelitní systém Galileo, ale aby tam byl zařazen i Copernicus, aby měla větší dosah. Určitě bych chtěl dál pokračovat v tématu vědy a výzkumu, v současné době mám za frakci na starost celkové nastavení programu Horizont Europe s rozpočtem 120 mld EUR.

Čech jako volební lídr frakce je obrovský úspěch

Česká účast ve volbách do Evropského parlamentu tradičně patří mezi ty nejnižší. Myslíte si, že by spitzenkandidatura (zvolení kandidáta frakce na předsedu Komise) Vašeho kolegy z ODS Jana Zahradila mohla v tomto ohledu pomoct a dostat letošní volby do povědomí více Čechů?

Myslím, že by to pomoct mohlo. Je ještě brzo, hra o předsedu Evropské komise se ještě naplno nerozehrála, ale spitzenkandidát je skutečně někdo, kdo reprezentuje celou frakci, a ne pouze jednu zemi. Myslím, že je obrovský úspěch, že je to právě český politik – v jiné frakci se k podobné pozici nikdo z Čechů ani nepřiblížil. Jan Zahradil je uznávaným člověkem a uvidíme, jak se nám v kampani podaří lidem vysvětlit, co to spitzenkandidát je. Nedělám si iluzi, že je to všem úplně jasné.

ODS představila své kandidáty pro eurovolby. Lídrem je Zahradil

Druhá nejsilnější strana české politické scény dnes představila složení kandidátky. Vévodí jí dva současní europoslanci.

Podle průzkumu agentury STEM jsou čeští europoslanci mezi Čechy většinou neznámí. Vy se řadíte mezi výjimky, ale například poslankyně za ANO nezná až 80 % Čechů. Proč je Parlament lidem tak vzdálený? 

Možná je to běžný český přístup – vidíme jen na náš dvorek a Brusel je pro nás velmi komplikovaný, vzdálený. Lidé vidí složitost unijního procesu a málokdo mu rozumí. Tady se sbíhají velikost instituce, její vzdálenost a pocit, že nám nerozumí. Na rozdíl například od Poláků nebo Němců, Brusel pro nás není součástí české politické scény – ani co se týká lidí, ani témat. Bereme to tak, že Brusel rozhoduje o automobilech a nás se to netýká. V Německu, Polsku nebo Rakousku jsou evropští politici součástí politické scény. Z hlediska mediálního pokrytí se to za poslední dobu hodně změnilo, ale pro lidi samotné je EU něco vzdáleného.

Takže evropskou politiku vnímáme jako součást politiky zahraniční?

Ano, je to pro nás zahraniční politika, což je možná i chyba nás politiků. Na Brusel se Češi dívají odtažitě.

Jan Zahradil: Nastal čas, aby se i naše část Evropy dostala ke slovu

Chtěli bychom vybudovat střední cestu mezi radikálními eurokritiky a silnými proevropany. Současná situace nám nahrává a evropští voliči by na to mohli slyšet, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz český kandidát na předsedu Evropské komise Jan Zahradil.

Proměny konzervativní frakce

Zajímal by mě Váš pohled na budoucnost frakce Evropských konzervativců a reformistů. Jak bude vypadat po květnových volbách?

Frakce může překvapit a být silným hráčem, protože všichni očekávají velmi silné oslabení socialistů a uvidí se, jak dopadnou lidovci. Přistoupili k nám Italové, očekává se, že k nám zamíří poslanci i z dalších zemí – z hlediska počtu tedy neočekáváme výrazný propad, ale samozřejmě teď je to věštění z koule.

Frakce přijde o britské konzervativce, ale mně budou Britové chybět z jiných důvodů. Jejich zkušenost a profesionalita byla úžasná, já jsem se od nich mnohé naučil – frakci budou chybět jako velká instituce. Jejich „vztyčený prst“ ve smyslu „pozor, tady narážíme na omezení demokracie“ byl neuvěřitelný. Parlamentní mechanismy v sobě mají prostě zažité.

Nemohla by ECR v souboji o euroskeptičtější voliče ztratit v konkurenci s potenciálním spojením sil lidí jako italský ministr vnitra Matteo Salvini a polský lídr PiS  (Právo a Spravedlnost) Jarosław Kaczyński?

U nás v médiích se objevuje velký omyl, že Poláci jsou euroskeptičtí. Poláci jsou velmi proevropští, a to i ti ze strany PiS. Já si nedovedu představit, že by se spojili například s Marine Le Penovou.

Se Salvinim ale o spolupráci mluví…

Určitě se o něčem podobném bavili, protože pochopitelným zájmem je vytvořit si v Parlamentu nějaké zázemí. Co ale osobně od Poláků vím, tak spíše tam šlo o snahu Kaczyńskiho přemluvit Salviniho, aby přistoupil k ECR. Troufnu si říct, že například český premiér Andrej Babiš je mnohem větší euroskeptik než mnoho Poláků v Evropském parlamentu.

Osu Paříž-Berlín nahraďme italsko-polskou alternativou, vyzývá Salvini

Italský krajně-pravicový ministr vnitra Matteo Salvini ve středu prohlásil, že populisté z Itálie a Polska by měli inspirovat „evropské jaro“, které by před evropskými volbami v květnu nahradilo středo-pravicový vliv Německa a Francie.

Prokletí kohezních fondů

Na závěr bych rád zamířil na regionální úroveň. Sedíme v Ostravě, kterou jste vedl jako primátor, působil jste také v pozici hejtmana tohoto kraje. České regiony se musí připravit na to, že v novém víceletém finančním rámci už na ně s velkou pravděpodobností nebude čekat tolik peněz z kohezní politiky. Zvládnou to?

Doufám, že ano. Samozřejmě někde jsou na tom hůře a někde lépe, což je ovšem normální. Proto jezdím na školy jako dnes a snažím se všechny přesvědčit, aby se přeorientovali z kohezních fondů (nebo českých podpůrných, které z nich vychází) na Horizont Europe. Tento fond neustále bobtná, teď je někde na úrovni 100 mld EUR a očekává se 120, možná 150 miliard. Tyto fondy budou pro budoucnost zásadní i z hlediska inovačních aktivit – pro tento kraj bude nejdůležitější, aby se nabízené příležitosti chopil. Samozřejmě s tím souvisí další centrální nebo spíše evropské fondy, jako je CEF a další, a bude životně důležité, aby se české regiony v této oblasti naučily pohybovat.

Teď se jednalo o tom, zda by Rada či Komise měly mít možnost odebírat zemím dotační programy, pokud by nesplňovaly nějaké parametry. Já jsem proti tomu a skoro si myslím, že by bylo nejlépe, kdyby kohezní fondy skončily – dělají nám velké problémy, přinášejí do země ekonomický zmatek. Vím, že mnohým budou chybět miliardy na silnice a podobně, ale když si vezmete, co přinášejí za obrovské problémy a za tlak – „my vám dáváme peníze z rozpočtu, a vy něco nedodržujete“. Jednou jsme u uprchlíků, podruhé u ústavních soudů a podobně. Já bych byl mnohem radši, abychom se stali normální součástí soutěže s Francouzi nebo Němci o standardní mechanismy, jako je to v Horizontu. Buď budeme úspěšní, nebo nebudeme.

Unijní rozpočet a velké ambice Moravskoslezského kraje

Česká republika se bude muset přizpůsobit novému rozpočtu EU. Příkladem jí může jít Moravskoslezský kraj, který si stanovil ambiciózní cíle. Jeho zástupci ale ví, že kromě dalších změn to nepůjde ani bez větší reprezentace přímo v Bruselu.