Tomáš Zdechovský: EU se musí změnit. Tématem eurovoleb bude reforma

© European Union, 2018

V evropských volbách se určitě objeví snaha nahnat body pomocí strachu, bude to taktika populistických stran, říká Tomáš Zdechovský.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) je členem výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věcí a také výboru pro rozpočtovou kontrolu. Před vstupem do politiky pracoval jako krizový manažer a mediální poradce.

Průzkumy říkají, že řešení migrace a boj proti terorismu jsou pro Čechy i ostatní Evropany jedno z nejdůležitějších témat. Co se Evropské unii v těchto oblastech podařilo, a v čem má naopak mezery?

Začnu tím, co se nepovedlo. Nepodařilo se zavést migrační proceduru, jako mají v Nizozemí, tedy aby rozhodnutí, zda člověk azyl dostane nebo nedostane, netrvala déle než šest týdnů včetně všech odvolání. Nepovedla se ani větší osvěta ve státech, ze kterých přicházejí migranti bez nároku na azyl. Třetí věcí, která se nedaří, je nastavit systém tak, aby v některých členských státech, konkrétně v Itálii a Řecku, nedocházelo k porušování migračních procedur.

Na druhou stranu se podařilo efektivně začít řešit problémy zemí, ze kterých migranti pocházejí. Například zlepšit pomoc mířící do těchto zemí, zlepšit komunikaci a zefektivnit návratovou politiku. Pak se povedlo snížit počet příchozích, ať už tím, že EU začala lépe bojovat s pašeráky nebo lepší dohodou s vládci ve třetích zemích, aby se i oni podíleli na řešení. Dále se zlepšilo předávání informací v systému. Například v Itálii zrušili zákon, který dovolal migrantům nedat otisky prstů. Teď musí migranti dávat otisky všude, což pomohlo filtrovat ty, kteří žádali o azyl opakovaně.

Další krok proti nelegální migraci. EU chce posílit pobřežní stráž, nové lodě dostane i Libye

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se má do roku 2020 rozrůst až na 10 000 lidí. Kromě ochrany hranic budou pohraničníci moci nosit zbraň, odmítnout vstup do EU a pomáhat s navrácením nelegálních migrantů.

Když se vrátíme k tomu, co se nepovedlo, tak co je podle Vás příčinou neúspěchu?

V Itálii nebyla stabilní vláda a některé rozhodovací procesy tam trvají velmi dlouho. Itálie a Řecko například dlouho odmítaly přijmout agenturu Frontex (Evropská pobřežní a pohraniční stráž – pozn. red.), který by proceduru rozhodování o přijetí či nepřijetí zrychlil. Frontex tam sice nyní přítomen je, ale není tam v dostatečném množství. Kdyby řízení boje s pašeráky převzaly evropské agentury a měly bychom tam pět tisíc evropských policistů, tak dnes můžeme mluvit o migraci v řádech tisíců příchozích ročně.

V rámci svého mandátu jste se účastnil misí do jižní Evropy. Jak to tam nyní vypadá?

V současné době se většina italských zařízení pro migranty vyprazdňuje a to samé se děje i na Maltě, kde se největší tábor vyprazdňoval, až byl nakonec zavřen. Počet příchozích lidí výrazně klesl, většina z nich jsou přitom muži. Během léta se tam pašeráci snažili nacpat i ženy a děti, čímž se snažili vyvolat tlak na vlády, aby je přijímaly. To se však nestalo. Snížil se také počet neziskových organizací, které přispívaly k tomu, že se migranti vydávali na vodu. Neziskovky už nedělají tu práci co předtím a řada migrantů byla zadržena libyjskými úřady. Nyní nejvíce lidí proudí přes Maroko, které teď čelí největšímu přílivu migrantů ze subsaharské Afriky.

Je podle Vás migrace stále téma, které bude lidi zajímat nejvíce? Nebo časem ztratí atraktivitu?  

To téma bude i nadále spojené s tématem bezpečnosti. Některé lidi bez azylu se stále nedaří vrátit do zemí původu. Mluvím teď o Německu a Francii, kde tito lidé páchají trestné činy, což vyvolává obrovské vášně a protievropské nálady. Příkladem jsou protesty v Saské Kamenici (německy Chemnitz – pozn. red.).

Evropané chtějí aktivnější EU, ukazuje průzkum. Češi požadují více v oblasti bezpečnosti

Nová data z Eurobarometeru poukazují na to, že občané unijních zemí by byli rádi, kdyby aktivita EU v řadě oblastí byla ještě intenzivnější. Konkrétně u Čechů pak jde o témata jako terorismus, bezpečnost vnějších hranic nebo boj proti daňovým podvodům.

EU a boj proti terorismu

Zůstaňme nyní u bezpečnosti. Co dělá EU proto, aby se neopakovaly teroristické útoky na jejím území, kterých jsme byli svědky v předchozích letech?

Řešíme různé návrhy, jednou z legislativ je, že v celé Evropě budeme mít možnost konfiskace majetku do 45 dní, čímž se v celé Evropě sjednotí právo a pomůže to odradit teroristy, kteří dopředu promýšlejí svou činnost. Dále se podařilo zlepšit výměnu informací. Europol má nyní lepší přístup k informacím a datům, což dosud nebylo, protože Velká Británie a Francie tuto spolupráci bojkotovaly. Je dobře, že se to nyní posouvá. Třetí věcí je trénink policistů a investice do inteligentních bezpečnostních systémů. Řada letišť je osazena inteligentními kamerami, které jsou schopné rozpoznat člověka na základě záznamu fotky, a následně jsme schopni nebezpečné osoby zadržet. Příkladem je identifikace ruských agentů po atentátu na agenta Skripala. Je to ukázka využití moderní techniky, kdy jsme byli schopni na základě jednoho kamerového záznamu zajistit pohyb těchto osob na 30 tisících místech ve Velké Británii. Právě takhle by měla vypadat budoucnost boje s terorismem.

Hromadné vyhoštění ruských diplomatů. Tak zní odpověď zemí EU na útoky nervovým plynem v Británii

Rusko je s vysokou pravděpodobností zodpovědné za útok nervovým plynem v anglickém Salisbury, čtrnáct členských zemí EU se proto rozhodlo vyhostit ruské diplomaty.

Ve kterých konkrétních oblastech boje proti terorismu by měla EU přidat?

Je potřeba zlepšit a prohloubit policejní a bezpečnostní spolupráci. Je to o zkušenostech, o čase, analýze a dostatku lidí, kteří jsou jazykově vybaveni tak, aby si dokázali v reálném čase vyměňovat důležité informace. Bude to chtít ještě dva tři roky, aby si ta spolupráce více sedla. Jedná se o velice citlivé informace a je potřeba více času na propojení systémů jednotlivých členských států.

Chtějí členské státy spolupráci bezpečnostních a informačních složek prohlubovat? Jak sám říkáte, jedná se o velice citlivou oblast.

Dneska to většina států opravdu chce. Jediný problém, na který narážíme, se objevuje v souvislosti s brexitem. Bezpečnost Velké Británie je ale spojená s bezpečností Evropy. Svědčí o tom i kauza agenta Skripala, kdy státy EU výrazně pomohly Británii při vyšetřování.

EU musí být štíhlejší a rychlejší

Budou podle Vás právě migrace a bezpečnost těmi hlavními tématy blížících se evropských voleb?

Řada lidí bude chtít, aby volby byly buď o proevropanství, nebo protievropanství, případně o euru. O tom se ale nerozhoduje v evropských volbách, ale volbách do Poslanecké sněmovny, kde již protievropské síly vyjma Okamury a komunistů prohrály.

V evropských volbách se ale určitě objeví snaha nahnat body pomocí strachu, bude to taktika populistických stran. Demokratické síly se soustředí na téma reformy Evropské unie. EU se potřebuje změnit, musíme zrušit agentury, které se neosvědčily, a také zlepšit systém financování. EU musí být štíhlejší, rychlejší, lépe schopná reagovat na věci, jako je migrační krize. Do budoucna je třeba stopnout dotace pro soukromé firmy a směřovat je jen do veřejného sektoru.

Myslíte si, že politické strany téma reformy EU otevřou v kampaních před evropskými volbami?

Ano. V srpnu jsme měli jednání Evropské lidové strany v Rakousku a téma chtějí otevřít jak Rakušané, tak i Slováci, Maďaři a Poláci. Hovořili jsme také s bavorskou CSU a Manfred Weber (předseda Evropské lidové strany – pozn. red.) je tomu také nakloněn. Evropská unie už nesmí být nadále socialistická a neomarxistická, musí být pragmatická a zaměřit se na témata spojená s globálními výzvami, nehrnout se do věcí, které by si členské státy měly řešit samy.

Je tedy už skutečně zapotřebí vyměnit stávající lídry Bruselu?

Určitě. Politické proudy už přistoupily na to, že budou tvořit politiku tzv. spitzenkandidátů. Říká to i ECR (Evropští konzervativci a reformisté), která minulé volby kvůli tomu bojkotovala. V těch následujících volbách si ale také zvolí lídra, který bude reprezentovat jejich politiku. Je to důležitý signál i pro budoucí směřování EU. Spitzenkandidát může reflektovat volání lidí a vyslyšet témata, která je zajímají.

Říkáte, že EU již nesmí být socialistická. Čekáte oslabení sociální demokracie?

Sociální demokracie v Evropě zažije obrovský propad. Ta odstřiženost od reality a snaha v době migrační krize dostat sem co nejvíce lidí na místo řešení problému se na výsledku voleb projeví.

A co budoucnost Vaší lidovecké frakce? Čekáte nějaké změny?

Ano. Čekám, že v té straně bude větší polarita, což se projevilo už při hlasování o Maďarsku, kdy jsme se rozdělili na dva tábory – jeden hodně liberální, který volal po tvrdém postupu proti Orbánovi, a druhý konzervativní, který se snažil vidět věci v kontextu globální situace, tedy že by se Maďarsko pak mohlo více obrátit směrem k Rusku, což by destabilizovalo EU. Musíme vnímat fakt, že Maďarsko je branou na Balkán. I když nesouhlasím s některými kroky Viktora Orbána a jsem jeho velkým kritikem, tak s ním musíme především umět jednat.

Obchod s maďarskými médii vyvolává nové obavy o jejich svobodu a nezávislost

Maďarsko je v hledáčku Evropské unie již několik let především kvůli ohrožování principů právního státu, jejichž zachování je jednou ze základních hodnot Unie. Jedná se například o narušení nezávislosti médií.

Jste Orbánovým kritikem, ale zprávu Evropského parlamentu o obavách z porušení hodnot EU v Maďarsku jste nepodpořil. Proč?

S Maďarskem se dá komunikovat. Kdyby se našel někdo jiný než Juncker nebo jeho zástupce Timmermans, tak ta situace bude vypadat jinak. Viktor Orbán potřebuje vedle sebe cítit tvrdého politika, jedině v tom případě je schopen diskutovat a ustoupit. Bohužel současný předseda Komise tím politikem není.

Zároveň jsem si vědom, že situace v Maďarsku není ideální. Musíme to ale vnímat v globálu. Strana Viktora Orbána může být po příštích volbách součástí koalice populistických stran, jako je Hnutí pěti hvězd nebo česká SPD, které můžou výrazným způsobem zkomplikovat situaci v Evropě. Třetí věc je vliv Maďarska na dění v ostatních státech, ať je to Slovensko, Rumunsko nebo Slovinsko.

Má EU v současné době toho tvrdého politika, o kterém jste hovořil?

Manfred Weber dokáže být jedním z těch politiků, kteří dokáží nastavovat zrcadlo. I nyní byl proti Orbánovi tvrdý a nekompromisní. Takové politiky, kteří umí jednat a zároveň říkat tvrdou pravdu do očí, potřebujeme. Nedovedu si představit v čele EU Michela Barniera nebo Maroše Šefčoviče, i když je to velice vzdělaný a inteligentní člověk. Potřebujeme spíše někoho, kdo je tak trochu šachista a nebojí se dělat občas nepopulární kroky.

Boj o křesla v Bruselu začíná. Slovák Šefčovič chce kandidovat na šéfa Komise

Místopředseda Evropské komise Šefčovič dnes potvrdil, že má zájem stát se před volbami do Evropského parlamentu „vedoucím kandidátem“ evropské socialistické frakce (S&D).

A co politici mimo Brusel, vidíte v Evropě nějakou výraznou osobnost, nového lídra?

Sebastian Kurz. Pokud se více vyprofiluje, získá více zkušeností a projde si premiérováním, tak za pět let je z něj šéf Evropské komise jak vyšitý. Je velice otevřený, pracovitý a schopný. Z jeho kancléřování jsem zatím nadšen, na rozdíl třeba od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který mě zklamal, protože hodně mluví, ale v reálu nic nedotahuje do konce.

Kurz si vzal do svého týmu dobré poradce a profiluje se správným směrem. Je přijatelnou variantou pro všechny státy a v budoucnu může být politikem, který bude sjednocovat Evropu. Pro to následující období ale nevidím lepšího kandidáta na předsedu Evropské komise než Manfreda Webera.

Co říkáte na rozhodnutí Jana Zahradila kandidovat na pozici tzv. spitzenkandidáta frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR)?

Je to dobře. On je v evropské politice už 15 let a je to vyústění jeho zkušeností. Předsedá Alianci konzervativců a reformistů v Evropě a v zahraničí je respektovaným lídrem. I když neuspěje, bude se ve všech evropských médiích mluvit o českém kandidátovi, což může zlepšit vnímání Čechů v EU.

Absence ministra zahraničí ČR ublížila

Co by podle Vás teď mělo z ČR zaznívat, aby se vnímání naší země v EU zlepšilo?

Nyní jsme bohužel v situaci, kde je ČR zmiňována nejčastěji v souvislosti se střetem zájmů českého premiéra Andreje Babiše. To je špatně. Musíme přijít s vizí, třeba že chceme nějaké věci změnit. Máme tu evropskou agenturu Galileo, jak to ale dokážeme prodat? Jak sem nalákáme firmy? Z Velké Británie nyní odcházejí desítky firem do států EU. My jsme zatím nenalákaly žádnou z nich. ČR by mohlo pomoci, kdybychom říkali, že chceme být součástí EU a být konstruktivními partnery.

Díky GSA je Praha centrem evropských vesmírných aktivit. Co bude dál?

Vesmírná agentura GSA již šest let úspěšně působí v Praze. Rozsah jejích zodpovědností se stále rozšiřuje. Existují v ČR domněnky, že se chystá oslabení pražské centrály. Česká vláda se zasazuje o úzkou spolupráci s agenturou a o navýšení jejích aktivit.

Kdo by měl být tím hlavním rétorem, který sem firmy naláká a prosadí v Evropě český hlas?

Měl by to být silný prezident, kterého nemáme. Dále silný premiér, který také není. Samozřejmě je potřeba i ministr zahraničních věcí a toho také nemáme.

Uškodilo ČR, že jsme několik měsíců v podstatě neměli ministra zahraničí?

Samozřejmě. Ten, kdo si myslí, že agenda ministerstva zahraničních věcí se dá spojit s jinou, je blázen. Ministr zahraničních věcí je důležitou postavou, která komunikuje s našimi partnery.

Je Tomáš Petříček, kterého prezident jmenuje 16. října ministrem zahraničí, správnou volbou pro tuto pozici?

Znám ho pouze jako asistenta, nikoli politika. Komunikovalo se mi s ním ale vždycky dobře, a zda to byla dobrá volba, ukáže jen čas. Vzkázal bych mu, aby byl tvrdý při vyjednávání, aby si dokázal dupnout a nebál se promluvit při zasedáních Rady EU. Měl by také iniciovat vlastní řešení a brát české podnikatele na mise do zahraničí.

Vraťme se na závěr k evropským volbám. Jak dostat Čechy v květnu 2019 k volebním urnám?

Osobním přístupem. Musíme je přesvědčit, musíme vystoupit z bublin na sociálních sítí, kde si masírujeme svá ega, a vysvětlovat evropskou politiku. Skvělým příkladem je Radek Špicar a Tomáš Prouza, kteří teď jezdí po celé ČR. Jinak se to prostě dělat nedá.

Pokud byste měl vzkázat lidem, proč by měli jít k evropským volbám, co byste jim řekl? 

Když si zvolíte lidi, kteří za Vás nebudou bojovat, tak je to zmařená volba. Pokud ale bude v Evropském parlamentu jednadvacet pracovitých Čechů, tak pak skutečně můžeme v Evropě hájit české zájmy.