Stanislav Polčák: Střet zájmů premiéra ČR je v Evropě dosud nevídaný. Musí být co nejdříve vyřešen

© European Union, 2017

Proč by měl švédský, francouzský nebo španělský daňový poplatník posílat své peníze do evropského rozpočtu, aby je dostával český miliardář? Nemá to žádnou logiku, říká europoslanec Stanislav Polčák.

Stanislav Polčák byl do Evropského parlamentu zvolen v roce 2014, a to ze společné kandidátky Starostů a nezávislých a TOP 09. Působí ve výboru pro regionální rozvoj a dále je předsedou Sdružení místních samospráv ČR.

Budete v květnových evropských volbách lídrem Starostů a nezávislých?

Při hlasování celostátního výboru Starostů a nezávislých jsem získal od svých kolegů jednomyslnou podporu. Nyní se pokoušíme sestavit širší společnou kandidátku proevropských sil, které by měly hájit dobré jméno České republiky v Evropě. Není to omezeno pouze na Starosty a nezávislé, nabídka je směřována a diskutována s řadou dalších uskupení regionálního formátu, ale také s TOP 09 nebo Stranou zelených.

Starostové a nezávislí půjdou do eurovoleb se Zelenými. O spolupráci s TOP 09 se zatím vyjednává

Starostové a nezávislí (STAN) se dohodli na spolupráci pro květnové volby do Evropského parlamentu se Stranou zelených a s desítkou regionálních subjektů.

Jednání s KDU-ČSL už je tedy ukončené jako neúspěšné?

Ano, odmítli náš návrh a jednání je bohužel u konce. Jejich rozhodnutí respektujeme a nemůžeme s ním nic udělat, je to smutné završení vztahu mezi stranami, které působí ve stejné politické frakci – Evropské lidové straně. Myslím si, že voliči, kteří mají blízko k těmto stranám, si jejich samostatnou kandidaturu nepřejí. Proto se snažíme alespoň o to, aby kandidovaly společně STAN a TOP 09, která také působí v Evropské lidové straně.

Jak se k vaší nabídce v současné době staví TOP 09?

Finalizujeme jednání, dostáváme se do fáze, kdy se jedná prakticky každý týden. Již máme návrh koaliční smlouvy, je to konglomerát podmínek, který bude završen zřejmě v únoru. Pro nás je zásadní, aby se splňovalo programové směřování a aby ten projekt byl skutečně společný, aby se do něj mohlo zapojit více subjektů a byl otevřený. Na evropské úrovni jsme schopni překonat více rozdílů, které máme tu a tam na národní úrovni, konkrétně mluvím třeba o zelené politice. STAN se určitě přiklání k environmentálním prvkům, které jsou nezbytné pro zachování naší budoucnosti. Chceme reagovat s našimi partnery na výzvy, před kterými evropský kontinent stojí. Nejsou to jen bezpečnostní otázky, ale i environmentální, a samozřejmě také inovace a vzdělávání. Právě to jsou klíčové priority naší budoucnosti, na kterých se snad shodneme. Program včetně sestavy jsme schopni ukázat v první polovině února.

Máte odhad, jak bude vypadat Evropský parlament po volbách? Objevují se různé obavy, že nastane úpadek tradičních stran a posílí populisté…

Nepochybně se to stane, ale očekávám, že proevropské síly budou mít nadále většinu, což je klíčové. Pokud by Evropský parlament měly ovládnout síly protievropské, bude to zásadní podkopání principů evropské spolupráce, které se budovaly šedesát let. Evropané a občané ČR si to musí uvědomit. Proto je důležité, jak bude volit Česká republika, jestli zase vyšle sortu poslanců, kteří jsou ochotní přes národní rozdíly jet ve stejných evropských kolejích. STAN má třeba nepochybně velké rozdíly s ANO, ale na evropské úrovni skupina čtyř jejich poslanců působila kompaktně proevropsky, tedy minimálně v první polovině volebního období. Teď to vnímám tak, že pan Telička a pan Ježek se drží principů, na základě kterých byli zvoleni. Oproti tomu paní Charanzová chce být zvolena znovu, a já chápu, proč dělá kroky, které dělá.

Jak dosud fungovala spolupráce českých europoslanců? Dokázali jste se shodnout napříč politickými stranami, pokud se zrovna jednalo o národní zájmy?

V Evropském parlamentu jsem začínal v roce 2004 v roli asistenta. Když si vzpomenu na tu dobu, tehdy jsem necítil takovou spolupráci, jakou vnímám dnes. I pro mě samotného je to překvapivé. Potkáváme se na chodbách, diskutujeme spolu a často při prosazování českých národních zájmů nehledíme na stranické tričko. Občas se projeví určitá ideologická zaujatost, zejména co se týče komunistů a jejich názoru na otázku Ukrajiny a Ruska. Jinak jsem ale cítil výraznou snahu se dohodnout a mluvit jako 21 zástupců ČR. Měli jsme určitě sadu hlasování, kdy jsme se rozcházeli, ale myslím si, že náš cíl byl v mnoha otázkách velmi podobný, společný.

Do Evropského parlamentu se volí přímo už čtyřicet let. Co se za tu dobu změnilo?

Ministerstvo vnitra nedávno potvrdilo termín příštích voleb do Evropského parlamentu v České republice – 24. a 25. května 2019. Češi půjdou k urnám počtvrté.

Pokud obhájíte mandát, budete se chtít věnovat stejným tématům, kterým jste se věnoval dosud, nebo se pustíte do nových oblastí?

Působil jsem v zemědělském výboru a především v regionálním výboru, přičemž do obou těchto oblastí jde 40 % prostředků z evropského rozpočtu. Právě těmto každodenním politikám se chci věnovat. Bezpečnosti a dalším hlavním evropským politikám se věnují ostatní kolegové. Já se chci zaměřit na podporu krajů, obcí, zemědělství, rozvoj venkova a ochranu životního prostředí. Musíme zkoumat látky působící na lidské zdraví a podporovat inovace a technologie, které umožňují reagovat politikou EU na to, co se nám dostává do těla, do přírody, do našich zdrojů.

Máte nějaký plán, jak dostat více Čechů k volebním urnám?

Chtěl bych vyzvat každého, aby k těm volbách přišel, protože jsou opravdu důležité. Já vím, že se to říká skoro o každých volbách, ale není to žádné plané slovo. Jedná se o volby, které budou předurčovat naši budoucnost, protože Evropa je naším hlavním strategickým zájmem. Do zemí EU směřujeme přes 80 procent vývozu, a pokud by tento prostor neměl být stabilní, pokud by měl být předmětem krizí, tak se to dotkne naší nezaměstnanosti, vzdělanosti, konkurenceschopnosti, životní úrovně.

Když se nepovedou volby na národní úrovní, tak za ty čtyři roky není úplně možné změnit kormidlo, máme tady více složek státní moci, které by měly garantovat hodnotové zaměření. Ale jestliže se na evropské úrovni skutečně zásadním způsobem rozdrolí spolupráce, tak dát ji znovu dohromady může zabrat více než pět let. Spolupráce mezi státy je založena na primární důvěře, a jestliže vyprchá, tak je nepochybné, že budou spolupracovat jen státy, které k sobě tu důvěru budou cítit více, budou vznikat nějaká jádra. A ti, kteří sice budou součástí EU, ale budou na oběhových soustavách daleko od centra, budou na úbytě. Evropský rozpočet se přepracuje, aby základní podpora výzkumu, inovací a kvality života směřovala k zemím, které jsou schopny najít společný hodnotový rámec a spolupracovat.

Kromě nového Evropského parlamentu vznikne i nová Evropská komise. Kdo podle Vás bude jejím předsedou? 

Naše parlamentní skupina STAN podpořila v EPP kandidáta, který nakonec nebyl zvolen. Hlavním kandidátem je nyní Manfred Weber, na sjezdu EPP ve Finsku získal přesvědčivý mandát, tudíž pevně věřím, že bude sestavovat příští Evropskou komisi. Evropská smlouva říká, že Evropská rada při obsazování pozice předsedy Komise přihlédne k výsledkům voleb. Evropská komise, která má získat podporu Evropského parlamentu, tak musí volby odrážet.

Co znamená odklad brexitu pro volby do Evropského parlamentu?

Pokud se odložení termín brexitu, Británie se bude muset zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu, jinak jí hrozí žaloba před Soudním dvorem EU. Diplomaté EU se obávají, že Britové do Štrasburku pošlou 73 Nigelů Faragů.

Stěhování lidí do měst jako bezpečnostní riziko

Dlouho se věnujete tématu rozvoje venkova. Co vlastně české obce od Evropské unie potřebují?

Evropská unie by měla garantovat jakýsi standard kvality života. Máme u nás stovky obcí, které dodnes nemají napojení na veřejné vodovody a lidé jsou tam odkázáni na vlastní studny. Jestliže vám studny vyschnou, musíte je prohloubit. Jedná se o velice nákladné, mnohatisícové položky. Musíme tedy všechny obce napojit na vodovody a veřejnou kanalizaci. V některých obcích nadále chybí občanská vybavenost.

Pokud se podíváme na města, dramaticky se u nás nerozvíjí smart technologie, chytrá řešení. Technologický rozvoj širokopásmového internetu je v některých regionech jako výlet na Mars. Bohužel stále potřebujeme dobudovat základní infrastrukturu, jedině tak udržíme lidi v regionech. Evropská unie má studii, která je bohužel naprosto negativní a říká, že 80 procent evropské populace bude do 10 let bydlet v aglomeracích nad 100 tisíc obyvatel. Představte si, že by se v ČR 8 milionů lidí zdržovalo v pěti městech a zbytek by měl pokrýt celou rozlohu ČR. Stěhování lidí do aglomeračních celků má obrovské dopady na životní prostředí, zdraví lidí a ceny bytů, vidíme to v Praze, v Mnichově. Bavorsko teď řeší základní cíl, jak dostat lidi zpět z velkých aglomeračních center do venkovských oblastí. Musí tam zajistit kvalitu života, musí zajistit, že tam budou školy, školky, zdravotní péče a sociální péče. Jestliže lidé cítí, že mají tyto služby zaručené spíše ve městech nebo velkoměstech, jedná se o primární nebezpečí pro Evropu jako takovou. Velkoměsta jsou jednoduché strategické cíle pro bezpečnostní rizika – atentáty, terorismus nebo třeba otrávení zdroje pitné vody.

Vesnice je hlavně o lidech, říká starosta Vepříkova na Vysočině

Vepříkov je menší vesnička ležící na Havlíčkobrodsku. Momentálně tady žije zhruba 350 obyvatel. Většina z nich je aktivně zapojená do různých spolků, které se starají o rozvoj obce a společenské dění. Letos se Vepříkov může chlubit titulem vesnice Vysočiny 2018.

Kohezní politika EU zaměřená právě na regiony funguje v ČR již řadu let. Měla by se změnit?

Důležité je, aby se české orgány daleko více zapojily do jednání s evropskými partnery. Naše potřeby a priority musí skutečně odrážet výslednou Dohodu o partnerství, která se uzavírá s Evropskou komisí o čerpání evropských fondů. Nesmíme řešit naprosté detaily, měli bychom se zaměřit na to, co je skutečně klíčové pro naši budoucnost, tedy boj s klimatickými změnami. Jsme střechou Evropy, pouze dvě řeky přivádí vodu k nám a jinak všechno odteče. Musíme se zaměřit na to, abychom dokázali vybudovat nejen systém velkých přehrad, ale i retenční úpravy v území. Pro nás je klíčové, aby zemědělci opravdu prováděli zadržování závlahy v rámci svých polností. Problém je v tom, že u nás uživatel půdy není často vlastníkem, chová se k ní trochu jiným způsobem. K odpovědnému přístupu k půdě ho musíme donutit tím, že čerpání dotací podmíníme právě prováděním retenčních a protierozních opatření. Klíčovým zájmem ČR je zadržet co nejvíce vody na svém území.

Vojtěch Kotecký: Velkopodnikový model českého zemědělství vážně poškozuje půdu

Velkofarma je pro většinu lidí v Česku synonymem devastace a často tomu tak skutečně je. Na druhou stranu se ale farmáři začínají zajímat o to, jak svou půdu lépe chránit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vojtěch Kotecký.

Střet zájmů českého premiéra

Prosincové plénům Evropského parlamentu projednávalo střet zájmů Andreje Babiše. Jaká je vlastně role EP v již zahájeném prověřování toho, zda Agrofert čerpá dotace skutečně dle pravidel? 

Role je dvojí. Evropský parlament je odpovědný za rozpočtovou kontrolu prostřednictvím výboru pro rozpočtovou kontrolu. Uděluje například auditorium za dodržení rozpočtové kázně. Jestliže je někde systémový problém, přičemž střet zájmů patří mezi hlavní systémové problémy v evropském právu, tak to vyvolává velmi vážné otázky. Pokud někdo čerpá z evropského rozpočtu a zároveň rozhoduje a má nepřímý vliv na určování podmínek, tak to je věc, která je v Evropě nevídaná, nežádoucí a je popsaná v legislativě a musí se řešit.

Nereagují jen čeští europoslanci, to je úplně směšný argument, který používá pan premiér. Reaguje naprosto drtivá většina evropských poslanců, která je přesvědčena o tom, že postavení českého premiéra je v ohromujícím, v evropské historii dosud nevídaném střetu zájmů. Tady nejde pouze o to, že má nárok na přímé platby zemědělců, protože je pravda, že ve stávajícím volebním období je nevyjednával, ale je jejich příjemcem. Problém je v tom, že on čerpá i tzv. nenárokové dotace. Proč by měl švédský, francouzský nebo španělský daňový poplatník posílat své peníze do evropského rozpočtu, aby je dostával v nenárokových dotacích český miliardář? Nemá to žádnou logiku. My máme podporovat soudržnost území, aby se znevýhodněné regiony přibližovaly k průměru. Jaké znevýhodnění má miliardář? To nepochopím. Že to nechápe pan premiér, nechci ani komentovat. Jenže oni tomu nerozumí české úřady, respektive se o tom bojí mluvit, protože se jedná o premiéra, který je urputný. Prokázal to už ve své podnikatelské historii, když řadu svých konkurentů podnikatelů zničil nebo velmi razantním způsobem odstavil od jejich další podnikatelské budoucnosti.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

Jestli to nejsme schopni vyřešit na národní úrovni, tak úlohou europoslanců a Evropské komise je ohlídat finanční zájmy Evropské unie a zaručit, že pravidla budou dodržovány všemi – ať je to malý zemědělec nebo gigantický miliardář, všichni musí dodržovat stejná pravidla. Střet zájmů musí být vyřešen co nejdříve. Dostali jsme ujištění, že v dubnu získáme konečné stanovisko Evropské komise a pak se rozhodne, jaké to bude mít důsledky na národní úrovni, a kolik za tento drahý špás zaplatíme.

Může tato kauza poškodit ČR při vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu EU?

Ona už ji poškozuje teď. Evropští premiéři, kteří sedí u jednoho stolu, moc dobře vědí, že český premiér je trestně stíhaný za to, že podle Policie ČR spáchal podvod na evropských dotacích, že je rozkrádal. To je kauza Čapí hnízdo. A pak jsou si vědomi, že čerpá miliardy korun na přímých i nenárokových dotacích. Takže když český premiér hájí například nezastropování přímých plateb zemědělcům, tak všichni vědí, že hají především své vlastní majetkové zájmy. Premiér Babiš se velmi často smál panu Sobotkovi, že se v Evropě nedomluví. Pan Babiš se nepochybně domluví, ale je otázka, kdo mu za této situace naslouchá.

Může to nějakým způsobem poškodit mínění Čechů o evropské dotační politice? Mohou mít například pocit, že peníze jdou jen velkým podnikům, nikoli na malé smysluplné projekty…

Ano, je to tak. Musíme podporovat lokální ekonomiku, lokální produkci, místní společnost lidí a skutečně na regionalismus, protože Evropa má být především Evropou regionů. Musíme se zaměřit na dvě priority. Zaprvé jde o vnitřní a vnější bezpečnost. Musíme mít bezpečí v našem sousedství, musíme si být jisti, že Rusko nezneužije své dominance v ozbrojené síle a nezabere kus Pobaltí nebo Polska. Co se týče té vnitřní bezpečnosti, tak potřebujeme mít zabezpečené hranice a umožnit fungování základních svobod evropského práva. Druhou prioritou pro následující období je zaměřit se na evropskou kvalitu života občanů. To znamená zajistit jim přiměřený standard vzdělávání, přístup k sociálním službám a samozřejmě občanskou vybavenost, dopravní propojování. Toto jsou výzvy, před kterými bude Evropa stát celé 21. století a myslím si, že na to musí Evropská komise a Rada zareagovat velmi razantně. Evropský parlament je určitě připraven spolupracovat.