Protievropský postoj V4 je ve skutečnosti protiukrajinský, říká ukrajinská analytička

© Shutterstock

Pro Ukrajinu má velký význam, že se Polsko, Česká republika a Maďarsko postupně odklánějí od EU a posouvají se až na samotný okraj Unie. Kyjev by chtěl být co nejblíže sjednocené Evropě, říká Kateryna Zarembo.

Kateryna Zarembo je zástupkyní ředitele kyjevského think tanku New Europe Center. Rozhovor vznikl jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Vnímá Ukrajina Visegrádskou skupinu jako důležitého partnera?

Visegrádská skupina není vnímána jako soudržný mezinárodní hráč nebo jeden homogenní spolupracující partner. Tento termín se samozřejmě používá a objevuje se ve veřejném prostoru, ale spolupráce s V4 není vnímána jako nějaký model efektivní spolupráce s Evropou a ještě méně jako model efektivního partnerství. Současně má každá ze zemí Visegrádské skupiny ve vztazích s Ukrajinou různé priority. Bohužel, například vztahy mezi Ukrajinou a Polskem nebo Maďarskem se v poslední době výrazně zhoršily.

Proč se to stalo? V minulém desetiletí a zejména po Oranžové revoluci se zdálo, že země Visegrádské skupiny si budou s Ukrajinou blízké.

Myslím si, že existuje mnoho důvodů. Zaprvé, v posledních letech jsme zaznamenali různé změny v politice zemí V4. Například v Maďarsku premiér Viktor Orbán stále více zdůrazňuje národní problémy a v této souvislosti také spory s Ukrajinou. V Polsku jsou také stále silněji zdůrazňovány národní záležitosti, a to už od první chvíle, kdy se moci ujala pravicová vláda strany Práva a spravedlnosti (PiS). A v České republice byl v roce 2013 zvolen proruský prezident. A tak se názory visegrádských zemí ohledně vztahů s Ukrajinou změnily.

Za druhé, v každé ze zemí V4 existuje jiná agenda pro dvoustranné vztahy s Ukrajinou, a zejména v případě Polska a Maďarska je tato agenda nabitá konfliktními problémy. Jsou proto velmi zapotřebí dlouhodobá řešení a systematický dialog, neboť situace nebude vyřešena na jednom summitu, ať už sebeúspěšnějším. Mám na mysli problémy související s historií či historickou pamětí, které nyní hrají významnou roli v ukrajinsko-polských vztazích nebo v otázkách nového ukrajinského vzdělávacího zákona a národnostních menšin v ukrajinsko-maďarských vztazích.

A co vztahy s Ruskem? Jak důležitý je tento faktor? Země Visegrádské skupiny přistupují ke vztahu s Ruskem velmi odlišně. Polsko je země, která za posledních dvacet let hodnotila kroky Ruska velmi negativně. Maďarsko se na druhé straně sbližuje více s Ruskem a Budapešť dokonce nahlas mluví o nutnosti zrušit sankce EU namířené proti Rusku. Zmínila jste i proruský postoj českého prezidenta. A Slovensko je v této problematice někde mezi Polskem a Maďarskem.

Samozřejmě, vztahy s Ruskem jsou velmi důležité. Ukrajina hodnotí své zahraniční vztahy, přinejmenším ty v euroatlantické oblasti, také pokud jde o vztahy mezi zahraničními partnery a Ruskem. Ukrajina nyní hledá na mezinárodní scéně přátele, spojence a partnery, kteří budou pomáhat Kyjevu odolávat ruské agresi a podporovat jednotu EU vůči sankcím proti Rusku. Takže vztahy dané země s Ruskem jsou velmi důležitým faktorem.

Polsko je zvláštní případ. Na jedné straně je silně protiruské, ale pokud jde o Ukrajinu, konzervativní ideologie současných polských orgánů je pro Rusko skutečně příhodná, protože se shoduje s ruským tradicionalistickým pohledem na svět.

Visegrádská čtyřko, jsi připravena na kyberútok?

Kybernetický prostor rozhodně není bezpečný. S útoky se setkávají firmy, úřady, ale také média. Země Visegrádu se proto vyzbrojily odborníky a novými strategiemi, které je mají ochránit. 

Ukrajina už ve V4 nenachází pocit jednoty ohledně toho, že jsou všichni aktéři skeptičtí ohledně politiky Ruska. Kyjev už nevidí Visegrádskou skupinu – jak tomu bylo v první dekádě 21. století – jako bojovníky, kteří se nebojí dostat do rozporů s Ruskem ve jménu principů. Namísto toho se Maďarsko, Slovensko nebo Česká republika raději chtějí s Ruskem usmířit. A to také ovlivňuje vnímání Visegrádské skupiny. Ale to není to nejdůležitější.

Zaujímat anti-ruský postoj koneckonců nemusí nutně znamenat podporovat ukrajinské zájmy. Zvláště pokud jste také anti-evropští. Protievropský postoj je ve skutečnosti protiukrajinský. Pokud jsou čelní představitelé země nebo její elity protievropské, tak to pro Ukrajinu neznamená nic dobrého.

Je transformační model visegrádských zemí pro Ukrajinu stále atraktivní? Ukrajina dříve zdůrazňovala ochotu těžit ze zkušeností Polska, České republiky, Slovenska či Maďarska. Už tomu tak není?

Je pravda, že došlo ke změně. Záleží však na tom, z jakého úhlu pohledu se podíváte. V „odborných kruzích“ jsou neliberální tendence v zemích střední a východní Evropy pozorovány s obavami. A skutečnost, že se Polsko, Česká republika nebo Maďarsko odklonily od EU a posunuly na samotný okraj Unie, má pro Ukrajinu velký význam. Koneckonců, Kyjev by chtěl být co nejblíže sjednocené Evropě. Demokracie, právní stát nebo proevropské cítění jsou hodnoty, které jsou pro Ukrajinu velmi důležité. Avšak z pohledu obyčejných občanů je střední a východní Evropa stále velmi atraktivním modelem hodným následování, zejména v ekonomické oblasti. Ukrajinci vidí, jak se Polsko za posledních dvacet let změnilo, jak se vyvinulo a stalo se silnou ekonomikou. Visegrádské země tak jsou z pohledu životní úrovně pro Ukrajinu velmi atraktivní.

EU tlačí na Ukrajinu, aby lépe bojovala s korupcí

EU po společném summitu apeluje na Ukrajinu, aby přitvrdila v boji s korupcí. Evropská finanční pomoc se bude podle Evropské komise odvíjet od úspěchu sektorových reforem. Unie také prodloužila sankce vůči Rusku.

Máte na mysli také ty Ukrajince, kteří odjíždějí do Polska za prací? V posledních letech se jedná o masový jev. A jejich přínos pro polskou ekonomiku je velmi pozitivní. Mnoho Ukrajinců zaplňuje mezery na trhu práce, které se zde vyskytly poté, co místní občané emigrovali do západní Evropy. Také v ostatních zemích V4 existují sektory, které zaznamenávají nedostatek pracovní síly. Nemohla by tato ekonomická realita pomoci k tomu, aby se Ukrajina se zeměmi V4 opět sblížila?

Statistiky ukazují, že v zemích EU pracuje mnoho Ukrajinců. V roce 2017 vydalo Polsko více než milion pracovních povolení pro občany Ukrajiny. Neznamená to však, že všichni tito lidé ve skutečnosti do Polska odešli nebo že tam zůstali, protože získání pracovního povolení v Polsku neznamená trvalé usazení v zemi. Z údajů vyplývá, že dopad na polskou ekonomiku je skutečně velmi pozitivní: polské noviny Dziennik Gazeta Prawna zveřejnily hodnocení osob, které nejvíce ovlivňují  polskou ekonomiku – a Ukrajinci jsou kolektivně zařazeni na druhém místě, těsně za předsedou vlády a dokonce před polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Zároveň ale v polské společnosti existuje vůči Ukrajincům napětí a averze. Někteří Ukrajinci se bojí předsudků, mají strach nahlas mluvit ukrajinsky na veřejnosti. Jejich přítomnost v Polsku má sice pozitivní vliv na tamější ekonomiku, ale zatím nezlepšuje jejich vnímání nebo způsob, jakým se s nimi zachází.

Visegrádu chybí pracovníci, otevírá proto dveře cizincům

Akutní nedostatek zaměstnanců nutí Visegrádskou čtyřku ke zjednodušování procesu zaměstnávání cizinců, byť jsou tyto státy většinou k migraci skeptické. Zároveň chtějí země střední a východní Evropy motivovat své obyvatele k návratu do vlasti, což zatím přináší smíšené výsledky.

V jakých oblastech nyní podle Vašeho názoru existuje největší potenciál pro spolupráci mezi zeměmi V4 a Ukrajinou?

To je důležitá otázka. Analytici a odborníci hledají právě takové možné oblasti spolupráce. Jednou z oblastí je jistě bezpečnost a odolnost vůči hybridním hrozbám. Další je například ekonomika, jelikož hospodářské otázky jsou klíčové jak pro lidi na východě, tak na západě. Ekonomická pověst Ukrajiny na Západě není moc dobrá, a proto ji chceme změnit a ukázat její potenciál. V4 jako ekonomický partner by v tom mohla být velmi nápomocná. Dalším důležitým tématem je plynovod Nord Stream 2, který ohrožuje celý region. Chápeme, že práce na něm již značně pokročily, ale společně můžeme dokázat, jak je tato investice nebezpečná.

V neposlední řadě je zde něco, co je podle mého názoru úkolem nejen pro vládu, ale také pro opozici a i celou společnost obecně. Nyní, když se EU mění, musíme podporovat demokratické hodnoty, právní stát a pragmatické přínosy evropské integrace, a to i v zemích V4. Pokud tomu tak nebude, pak se Ukrajina žádné evropské integrace nedočká. Jak můžeme vidět, lidé po celém světě musí být neustále přesvědčováni, aby věřili v demokracii, a její výhody, které musíme stále ospravedlňovat.

Od střední Evropy jsme očekávali až moc. Původní představy Václava Havla se nenaplnily

Střední Evropa již nenaplňuje ty stejné ideály o pluralismu a liberální demokracii, ke kterým se visegrádský spolek hlásil po pádu železné opony. I přes nebývalou prosperitu a růst, vzniká ve středoevropském prostoru zcela nová politická kultura.