Německá poslankyně: Maďarsko-polské veto rozpočtu EU poškodilo renomé V4

Německá poslankyně se slovenskými kořeny Renata Alt [© Wikimedia Commons 2020]

„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru pro slovenský server EURACTIV Renata Alt z Německa, která je původem Slovenka. Slovensko by podle ní mělo V4 opustit.

Renata Alt je poslankyní německého Bundestagu za opoziční liberální stranu FDP. Pochází ze Skalice. Předsedá parlamentní skupině pro vztahy se Slovenskem, Českou republikou a Maďarskem a zasedá také ve výboru pro zahraniční věci.

Naposledy jsme spolu hovořily před dvěma lety. Tehdy jste mi řekla, že jednou z hlavních obav Německa v souvislosti se střední Evropou je to, že se tyto země začínají distancovat od západní Evropy, a naopak se začínají otevírat Rusku. Je toto tvrzení  stále platné, nebo se během uplynulých dvou let něco změnilo?

Domnívám se, že mé obavy byly opodstatněné, protože situace se ještě zhoršila. Aktivně se snažím o rozšíření spolupráce mezi Německem a V4. Proto jsem také předložila návrh zákona, který obsahuje jednotlivé kroky ke zintenzivnění spolupráce.

První vlna pandemie ukázala, jak jsou naše ekonomiky na sobě závislé. Zároveň vidíme, jak se Rusko a Čína chovají. Například Čína se snažila jarní vlnu využít ve svůj prospěch, když do regionů dodávala tehdy velmi potřebné roušky. Z informací ze západního Balkánu a dalších zemí však vyplynulo, že celá akce sloužila jen jako propaganda, která měla ukázat, že Evropa se o sebe nedokáže postarat a je závislá na pomoci ze zahraničí. První stát, který nám ochotně pomohl, byla právě Čína, která se v Evropě snaží získat čím dál větší vliv.

Týká se to i kandidátských zemí. Například Černá Hora je ve velmi nebezpečné situaci. Po tamějších parlamentních volbách, které se konaly na konci srpna, chybí ve státním rozpočtu peníze. Země nicméně uzavřela s Čínou zvláštní dohodu o stavbě dálnice, která se po dokončení stane nejdražší dálnicí na evropském kontinentě. Vláda má zaplatit 21 milionů eur za jeden kilometr silnice. Pokud Černá Hora nebude schopná zaplatit splátky, tak Čína získá nárok na převzetí pozemků, infrastruktury a přístavů. Proto je důležité, abychom v rámci EU zintenzivnili vzájemnou spolupráci mezi Německem a Visegrádskou čtyřkou.

Když Evropa váhá, Rusko sílí: Kdo těží z chyb EU na západním Balkáně

Je jasné, že stagnaci rozšiřování EU nelze připsat pouze balkánským státům nebo ruskému vlivu. Váhavý přístup EU narušil politickou vůli obou stran, co se procesu rozšiřování EU týče. Mimoděk se tak otevřely příležitosti i pro novou světovou mocnost – Čínu

Co přesně je obsahem Vašeho návrhu? Jakým způsobem by měl prohloubit spolupráci Německa se zeměmi V4?

Část návrhu zákona apeluje na častější mezivládní konzultace, jako jsou například zasedání parlamentních skupin. Doposud jsme se setkávali jako skupina jen jednou za rok. Minulý rok se mi však díky tomuto návrhu podařilo získat povolení na zorganizování dalších dvou setkání poslanců tady v Německu. Těšila jsem se, že přijedou poslanci z Česka a Slovenska. My jsme se zase chystali do Maďarska. Bohužel, kvůli pandemii nic z toho neproběhlo. Proto doufám, že se nám podaří tyto cesty zrealizovat do konce října, tedy do konce mého současného poslaneckého mandátu.

Máme sice možnost komunikovat online, ale pro účely spolupráce, tedy vymezování iniciativ nebo definování cíle a strategie, je mnohem lepší, když se setkáváme osobně.

Německo se chce zasadit o reformu systému přerozdělování běženců, V4 je nadále proti

Německo chce jako nová předsednická země Evropské unie přesvědčit členské země, aby se více angažovaly v přebírání běženců zachráněných ve Středozemním moři. Řada států ze západní a jižní Evropy se k návrhům staví kladně. Visegrádská čtyřka je ale nadále proti jakékoli …

Společné nákupy vakcín v rámci EU

V Německu se teď hojně skloňují společné evropské nákupy vakcín. Jaký na ně máte názor? Byl společný nákup v rámci EU správným krokem?  

Myslím si, že zajištění vakcín pro německé občany neprobíhalo dobře. Stejný názor na to má i celá naše frakce FDP. Je velmi znepokojující, že země jako Izrael nebo Spojené státy mají mnohem více vakcín v přepočtu na obyvatele.

Na druhou stranu, firma BioNTech vyvíjela vakcínu velmi rychle, s čímž nikdo na světě nepočítal. I německou vládu to velmi překvapilo, nebyla na to připravená.

Dalo se nicméně předpokládat, že schvalování vakcíny od firmy BioNTech/Pfizer dopadne dobře. Německá vláda se proto velmi rychle začala zabývat dodatečným zajišťováním vakcín nezávisle na Evropské unii. Při samotném jednání s farmaceutickými firmami mohlo Německo dbát na to, aby zajistilo přístup k této vakcíně i pro další země. Vím, že zrovna středoevropské státy se velmi obávaly, zda nákup vakcín dokážou finančně zvládnout. Právě v této oblasti by bylo Německo určitě schopné pomoci jiným zemím, které si vakcínu nemohou dovolit. Myslím si, že způsob, jakým to nakonec dopadlo, představuje jeden z negativních výsledků německého předsednictví v Radě EU.

Spolupráce EU se společností AstraZeneca drhne. Výrobce není schopen uspokojivě vysvětlit omezení dodávek vakcíny

Evropskou komisi neuspokojilo vysvětlení firmy AstraZeneca, proč v prvním období dodá zemím Evropské unie méně vakcíny, než se obě strany dohodly.

Takže si nemyslíte, že společný postup EU byl na škodu?

Ne. Přesně tohle vždy kritizuji, když se řada zemí snaží hrát jen ve svůj vlastní prospěch. To je patrné na vyjednávání Polska a Maďarska při rozhodování EU. Ukázalo to třeba hlasování o novém víceletém rozpočtu EU.

Z toho důvodu bylo důležité, aby EU držela pospolu při zajišťování vakcín a byla tak schopna objednat vakcíny pro všechny.

Je neuvěřitelné, že co nevidět budeme mít na trhu EU a ve Velké Británii už čtyři typy vakcín. Doufám, že se ruku v ruce s tím začnou zvyšovat kapacity produkce a že co nejdříve budou uspokojeny potřeby všech států Evropské unie.

Rozpory mezi zeměmi Visegrádu

Připomněla jste německé předsednictví. Jedna z nejproblematičtějších věcí, které německé předsednictví muselo řešit, bylo veto Maďarska a Polska vůči rozpočtu a plánu obnovy. Výsledkem byl kompromis v podobě závěrů Evropské rady ohledně mechanismu, který má podmiňovat čerpání evropských fondů dodržováním principů právního státu. Jak hodnotíte tento kompromis?

Ze strany Maďarska a Polska bylo nezodpovědné, že v době krize zablokovaly pokrizové financování Evropy. Oceňuji však, že po politickém tlaku se našlo řešení, které propojuje právní stát s vyplácením financí z evropských fondů. Doplňkové prohlášení zemí EU však celý mechanismus oslabilo.

Nyní bude zajímavé sledovat, jak budou tento mechanismus využívat evropské instituce. Pokud se tento proces ukáže jako neefektivní, tak může přijít další odpor ze strany členských států a tím i krize podobného rázu. Tohoto scénáře se velmi obávám, protože, jak už jsem zmínila, Rusko a Čína mají stále velmi intenzivní zájmy destabilizovat Evropu a Evropskou unii. Někdy mám pocit, že si členské státy neuvědomují, že je potřeba držet v rámci EU pohromadě a vystupovat tak i vůči okolnímu světu. Rozpolcený kontinent je slabý kontinent.

Je důležité nadále apelovat na země, jako jsou Polsko nebo Maďarsko, ale i na Slovensko nebo Česko. Právě Češi a Slováci nedávno stáli za zablokováním závěrů Rady k otázce rozšíření EU. Je nezbytné neustále zdůrazňovat, jakou strategii chceme mít do budoucna.

Kompromis ohledně rozpočtu a právního státu je na stole. Podle diplomatů má šanci na úspěch

Na vrcholné schůzce lídrů, která začíná dnes, se pravděpodobně podaří překonat rozpočtový pat. Na stole je slibný kompromis ohledně mechanismu, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním principů právního státu. Podle kompromisu by měl o mechanismu nejprve rozhodnout Soudní dvůr EU.

Všimlo si Německo, že ve sporu o právní stát se Slovensko a Česko snažily od Maďarska a Polska, a tedy i od značky V4, distancovat? Nebo ještě jinak – zaregistrovalo Německo, že Slovensko usilovalo o to, aby V4 nebyla vnímána jako jednolitý celek?

Ano, všimla jsem si toho. Na našich zasedáních se na to snažím upozorňovat, protože ostatní tolik nesledují středoevropské země jako já. Zablokování návrhu evropského rozpočtu i fondu obnovy ze strany Maďarska a Polska velmi poškodilo renomé Visegrádské čtyřky.

Když jsem poprvé slyšela prezidentku Zuzanu Čaputovou mluvit o snaze vyčlenit se z Visegrádské skupiny, hodnotila jsem to velmi kladně. Myslím si, že tento krok by byl strategicky velmi správný. V současné době je to Maďarsko, kdo ve Visegrádské čtyřce sehrává vedoucí úlohu. Polsko často následuje maďarské kroky. Slovensko a Česko by proto měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde.

Slovensko získalo velmi dobré renomé po prezidentských volbách, ve kterých vyhrála Zuzana Čaputová, hned bylo považováno za úplně jinou zemi. Pokud by se Slovensko chtělo z Visegrádské čtyřky vyčlenit, bylo by to jen dobře.

Mluvila jste o vetu Slovenska a Česka k závěrům Rady ohledně rozšíření EU. Pokud tomu správně rozumím, tak nesouhlasíte s vysvětlením slovenské a české strany, že v zásadě další rozšiřování podporují, ale nesouhlasí s bilaterálními neshodami, které mají negativní dopad na celý proces. Myslíte si, že toto zdůvodnění neplatí?

Veto České republiky a Slovenska není logické z toho důvodu, že obě země tradičně podporují další rozšiřování EU. Z toho důvodu mě jejich krok překvapil, protože brání pokračování procesu rozšiřování a přispívá k destabilizaci EU. Nesouhlas ze strany Bulharska i námitky Česka a Slovenska nejsou dobrým signálem pro integraci západního Balkánu.

Je potřeba si na to dávat pozor, protože jen menšina obyvatelstva má představu, pod jak velkým vlivem Ruska a Číny se západní Balkán nachází. Měli bychom proto dát západobalkánským zemím najevo, že je podporujeme na cestě k demokracii a v boji proti korupci. Rozšíření EU o západní Balkán by nás jen posílilo. V opačné případě dojde k oslabení a destabilizaci.

Český postoj k Rusku a Číně se od polského liší. Staví ekonomické zájmy na první místo, říká polský expert

Přístup Česka k Rusku a Číně je jiný než ten polský. Premiér Babiš je byznysmen, k přírodním zdrojům přistupuje transakčně a ekonomické zájmy staví na první místo i ve vztazích s Ruskem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.pl Łukasz Ogrodnik.

Obnova Evropy po pandemii

Je podle Vás 750-miliardový plán obnovy tím nejlepším možným řešením, který pomůže obnovit evropskou ekonomiku po pandemii? Předpokládám, že Vaše strana nesouhlasila s tím, že zdroje budou vůbec poprvé pocházet ze společného zadlužování EU.

Ano, nesouhlasím s tím. Už při krizi eurozóny v letech 2009-2010, kdy se navrhoval fond na záchranu eura, jsem byla k podobným krokům kritická. Současná situace je ale jiná.

Pokud chceme plnit stanovené cíle vyplývající ze zelené dohody a zabezpečit tak budoucnost Evropy, je důležité investovat do nových technologií, kvůli kterým bude chtít mladá generace zůstat na tomto kontinentu.

Navíc ani v tuto chvíli nevíme, jak se bude pandemie dále vyvíjet, zejména s ohledem na nové mutace viru, a kolik financí budeme na zmírnění následků potřebovat. Sama jsem biochemička a inženýrka biotechnologií a proto vím, že mutace jsou velmi nebezpečné. Řada států i firem se spoléhala na to, že od dubna nebo května se rozjede výroba, ale nemusí tomu vůbec tak být.

Největší část plánu obnovy tvoří tzv. Mechanismus na podporu obnovy a odolnosti, v rámci kterého mohou členské státy čerpat dotace na základě národního plánu obnovy. V současné době je každá země předkládá Evropské komisi k připomínkování. Bude podle Vás EU schopna dohlížet na to, jak země jako Slovensko nebo ostatní státy Visegrádské čtyřky tyto prostředky využívají na potřebné reformy a investice, které mají pomoci ve strukturálních změnách po pandemii? Nebo je nutné se připravit na nějaká rizika?

Jsem zvědavá, zda Komise bude schopna kontrolovat, jak se finanční prostředky čerpají. Každý členský stát by si měl přitom uvědomit, za jakých podmínek vstoupil do Evropské unie a k čemu se přitom zavázal. To je potřeba plnit. Evropská komise by měla mnohem přísněji a intenzivněji kontrolovat, kam směřuje každé euro.

Plány obnovy zemí EU jsou nedostatečné, upozorňuje Komise. Neplní stanovená kritéria

Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země EU zasílají Komisi k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Upozornil na to dnes komisař Dombrovskis.

Tento nástroj má pomáhat v řešení následků pandemie a ve financování dvou velkých priorit EU – zelené dohody a digitalizace. Co se týče zelené dohody a dosahování uhlíkové neutrality do roku 2050, tak ze zemí tohoto regionu často zaznívá, že jejich startovací pozice je jiná a potřebují více času a finanční podpory, aby mohly plnit evropské cíle. Jsou to podle Vás oprávněné argumenty?

Ano, jsou oprávněné. Sama často připomínám, že země střední Evropy jsou sice členy EU, ale nadále procházejí transformací. Jejich vstup do EU kompletně neukončil reformní proces.

Některé členské státy nadále přijímají nová opatření, která se však někdy ubírají špatným směrem. To je případ Polska a Maďarska a problém nezávislosti médií, divadel či univerzit. Zákonodárná moc v Polsku navíc směřuje do stavu, v němž se země nacházela před vstupem do EU. Signalizuje to, že takové země potřebují na transformaci více času.

Evropský průmysl není připraven na vyšší klimatické cíle do roku 2030. Některé státy včetně Česka na tom budou hůře

Svaz průmyslu a dopravy se obává navýšení evropského klimatického cíle na 55 procent, o kterém by ve čtvrtek a pátek měla rozhodovat Evropská rada. Zvýšení klimatických ambicí přinese nejen příležitosti, ale také větší rizika a náklady pro řadu odvětví.

Další velké téma je digitalizace. I pro tento region je to velká výzva. Co v této oblasti přinesla Německu pandemie?

Pandemie ukázala, že je potřeba investovat do digitalizace a do optických vláken, které jsou důležité při telekomunikaci. Některé středoevropské země jsou v tomto dokonce pokrokovější než jejich západní soused, protože v Německu jsme řadu let využívali pro telekomunikaci měděné kabely.

Karanténní opatření nám také ukázala, jak důležité je mít stabilní internet. Často totiž docházelo k výpadkům. Kromě toho krize upozornila i na to, že některá zdravotnická zařízení či úřady pracují pomalu, protože jejich jediným komunikačním prostředkem je nadále fax. To je v době emailů a aplikací nepochopitelné. Navíc se tato zařízení a úřady potýkají s velkou byrokracií. Podobně i některé městské radnice nejsou dostatečně technologicky vybavené.

Je velmi důležité podporovat digitalizaci. Některé firmy nebyly vůbec připraveny na práci z domu. Kromě technického vybavení se potýkaly také s morálkou svých zaměstnanců – někteří z nich si jednoduše z home office udělali dovolenou. Během pracovní doby tak například natírali plot.

Naše budoucnost je velmi závislá na nových technologiích, digitalizaci i umělé inteligenci. Ta by mohla v budoucnu nahradit i chybějící pracovní sílu v sociálních službách, které se starají o nemocné nebo seniory. To se během krize ukázalo jako velký problém.

Odborník z Harvardu: Maďarsko se z krize dostane díky investicím do vzdělávání, veřejných služeb a digitálu

V roce 2021 bude maďarská vláda muset najít způsob, jak postavit ekonomiku zpět na nohy. Investovat by měla zejména do lidí, veřejných služeb i podnikatelského prostředí včetně digitální infrastruktury, píše Daniel Prinz z Harvard University. 

Rozhovor vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.