Farmaceutický průmysl potřebuje patenty, Bill Gates všechno nezaplatí, říká Fusek

Prof. Martin Fusek - kulatý stůl na téma IP Rights, 6. dubna 2022 © Jirka Koťátko

Ústav organické chemie a biochemie měl díky osvícenému vedení a mimořádnému úspěchu licencovaných látek náskok, další česká výzkumná centra ho ale dohnala a teď dělají stejně kvalitní farmaceutický výzkum, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz zástupce ředitele ústavu Martin Fusek.

Prof. Ing. Martin Fusek, CSc. je zástupce ředitele pro strategický rozvoj na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, zároveň je jednatelem techtransferové firmy IOCB Tech vlastněné zmíněným ústavem. Předsedá výzkumné radě Technologické agentury ČR. Rozhovor vznikl při příležitosti kulatého stolu Zdravotnického deníku na téma „Ochrana práv k duševnímu vlastnictví“ dne 6. dubna 2022.

Právě jste vystoupil na kulatém stolu k tématu ochrany práv duševního vlastnictví při vývoji nových léčiv. Proč jsou vlastně patenty tohoto typu důležité?

Tyto patenty dávají naději tomu, kdo něco vyvíjí a vkládá do toho obrovské peníze, že bude mít na určitou omezenou dobu monopol, díky kterému bude mít možnost získat vložené prostředky zpět. Nevím, jak jinak by to mohlo fungovat, protože dělat to z čistého altruismu, jak jsme si vyzkoušeli za socialismu, nefunguje.

Ochrana duševního vlastnictví je úhelným kamenem celého vývoje léčiv. V některých oborech nemusíte podávat žádost o patent a můžete fungovat skrze obchodní tajemství, což ale v případě léčiv nelze, protože proces jejich schvalování zahrnuje i to, že musíte odtajnit, o jakou látku se jedná. Pokud ji neochráníte patentem, tak kdokoliv, třeba z Číny nebo Indie, začne léčivo vyrábět také, a vám se tím pádem obrovské prostředky na klinické studie nevyplatí.

Chápu roli patentů pro inovativní farmaceutický průmysl, který přichází s novými nápady. Jak velkou překážkou jsou ale pro generický farmaceutický průmysl, který pak na jejich základě vyrábí léky pro masy?

Myslím si, že systém je relativně spravedlivě nastavený. Pokud jsou výrobci originálního léku schopni během omezené doby, řekněme 8 až 10 let, vygenerovat zisky v takové výši, že pokryjí výdaje na další vývoje a zaplacení všech zapojených lidí, tak pak je dobře, že cena po vypršení patentu klesne o 70 nebo 80 procent. Tímto způsobem se pak léky dostanou všude, kde jsou potřeba. Určitě ale není pravda, že by byly originální léky nedostupné kvůli ceně, to se až na výjimky neděje.

Není možné očekávat, že někdo bude vyvíjet léčivo za 1,5 miliardy dolarů, a pak ho dá jen tak volně k dispozici. To možná udělá Bill Gates, ale takových lidí není tolik, aby pokryli světovou potřebu.

Státy EU se na uvolnění vakcínových patentů neshodnou

Země EU jsou rozdělené v pohledu na možné uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19. Zatímco například Francie, Itálie či Španělsko jsou pro návrh podporovaný stovkou zemí světa včetně USA, zejména Německo se k němu staví skepticky.

Malinkatý ústav, mimořádný úspěch

Z debaty jsem měl dojem, že Váš Ústav organické chemie a biochemie je z hlediska kvality výzkumu a počtu držených patentů v Česku špička a jeho velký úspěch zatím nikdo nezopakoval. Jak jste se do tak silného postavení dostali?

Snažíme se dělat to nejlepší. Okolo roku 2007, 2008 přišel tehdejší osvícený ředitel ústavu pan doktor (Zdeněk) Havlas s požadavkem na vytvoření profesionálního transferu technologií, což tehdy nebylo zvykem. Tam vznikl určitý náskok. Transfer technologií je zjednodušeně řečeno přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.

Druhá obrovská výhoda, kterou máme, jsou finanční prostředky, které nám přicházejí z licencí. Můžeme pružně investovat a ze svého zafinancovat vývoj, aniž bychom museli čekat na granty. To samé platí o nákupu špičkového vybavení.

V tomto ohledu je potřeba si uvědomit, že úspěch látek profesora (Antonína) Holého je něco mimořádného, a to nejen v České republice, ale i v Evropě a ve světě. Co do objemu příjmů z licencí jsme na úrovni top desítky na světě, a to jsme malinkatý ústav.

Myslím si, že transferové kanceláře (zajišťují komplexní podporu při ochraně duševního vlastnictví a při implementaci výsledků výzkumu a vývoje do praxe, pozn. red.) na Karlově univerzitě i na Masarykově univerzitě fungují v současné době minimálně stejně dobře, jako fungujeme my. Postupem času se na tuto úroveň dostaly.

Pracovišť, které jsou špička, je v Česku opravdu více, jen nejsou tak vidět, protože tam netečou tak velké peníze. I tak produkují skvělé věci, stejně kvalitní jako my. Je to trochu nespravedlivé, a to i kvůli PR. Musím ale dodat, že se na druhou stranu velmi snažíme všem okolo pomáhat, a to především našimi zkušenostmi.

Důležitou součástí práce ÚOCHB jsou partnerství s inovativními farmaceutickými firmami. Můžete být konkrétnější, jak ta spolupráce probíhá?

V současné chvíli máme například velmi širokou spolupráci s (americkou) společností Gilead Sciences, připravuje se nový pětiletý cyklus, kdy nám poskytují finance na exploratorní výzkum.

Další spolupráce probíhá s (dánskou) společností Novo Nordisk, která se týká jednoho konkrétního projektu především v oblasti látek pro léčbu obezity a diabetu. Spolupracujeme už pět let, některé látky jsme jim patentovali, trošku se tedy podílíme i na vývoji. Právě tohle je myslím velmi důležité pro studenty a studentky, kteří tak vidí pohled farmaceutického průmyslu a nejen ten výzkumný.

Relativně novou věcí je odborná podpora, podle mého často důležitější než ta finanční, ze strany (britsko-švédské) společnosti AstraZeneca. Tento projekt směřuje do onkologie.

Ta finanční stránka by mě přece jen zajímala. Nevytváří peníze od průmyslu nějaká dilemata, například že nemáte úplnou svobodu ve směřování svého výzkumu?

Ne, nijak nás to neomezuje. Velké prostředky k nám přicházejí na bázi licenčních smluv, což je platba za něco, co se stalo dávno – po nás se už nic nechce, jsme čistý příjemce. Jsou to peníze, které budou chodit až do doby vypršení patentů a žádné dodatečné podmínky s tím spojené nejsou.

Rakovina, bolest, záněty

Můžete zmínit některé zajímavé a slibné výzkumy, kterým se ÚOCHB v současné době věnuje?

Zajímavý je rozhodně projekt pana doktora (Miloslava) Poláška, už podepsaný s americkou společností Shine, který se týká vývoje látek pro přípravu a využití některých radioizotopů k léčbě rakoviny.

Kromě přibližně stovky projektů, které spadají do vědecké oblasti, rozvíjíme také 14 projektů zaměřených více na aplikaci. Ty se soustředí například na centrální nervový systém, konkrétně na epilepsii nebo bolest, nebo na protizánětlivé léky či zmíněnou onkologii. V současné době máme asi tři projekty v takové fázi, že je nabízíme komerčním partnerům pro další rozvoj a licencování.

Ještě mě napadá otázka k patentovaným léčivům. Když dnes přijdu do lékárny, které pro veřejnost dostupné léky, tedy generika, tam můžu najít díky výzkumu Vašeho ústavu?

Tak to bychom museli vyhledat, protože každý generický výrobce si volí vlastní jméno. Poměrně rozšířené budou asi léky s aktivní látkou tenofovir od profesora Holého, vyrábí je například Teva, zvažovala to myslím i Zentiva. (Pozn. red.: Jeden lék se zmíněnou látkou se používá k prevenci a léčbě HIV/AIDS a k léčbě chronické hepatitidy B.)

Na závěr trochu odbočím. Zaujal mě nový akademický fond, kde je pro zdravotní vědecké startupy k dispozici více než miliarda korun. Podílí se na něm právě i  ÚOCHB. Můžete mi o něm říct více?

Naše společnost i&i Prague začala v malém investovat prostředky v rámci českého prostředí, což se osvědčilo, a tak jsme začali komunikovat s Evropským investičním fondem (EIF) ohledně nápadu vytvořit něco většího. Jeho prostředky nyní tvoří polovinu nového fondu i&i Bio, který jsme spustili v září.

Myslím, že zatím funguje dobře, což znamená, že provedl několik investic do startupů. Vyhodnocení ale přijde až za 10 let. Nicméně je to velká šance a podpora zejména pro českou vědu.

Plán obnovy podpoří i výzkum a vývoj. Univerzity chtějí zkoumat viry, firmy inovovat

Výzkum a vývoj v Česku už brzy „nakopnou“ mimořádné miliardy z evropského post-pandemického fondu obnovy. Podpory se dočkají univerzitní výzkum kardiovaskulárních nemocí, prohloubení spolupráce mezi vědci a podniky nebo inovace ve firmách.