Téměř poslední šance na podporu projektů v oblasti odpadového hospodářství

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

[© Pixabay]

Programové období 2014 – 2020 se neúprosně blíží ke konci. V rámci odpadového hospodářství již probíhají poslední, nebo téměř poslední výzvy na podporu vybudování či modernizace odpadové infrastruktury. O tom, jak budou vypadat dotační tituly v dalších letech, probíhají jednání.

Článek původně vyšel v lednovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.

Martin Veverka je Specialistou na dotace v oblasti životního prostředí Ernst & Young, s.r.o.

Co přinese budoucnost?

Pro programové období 2021 – 2027 je dle strategie Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 jednou z českých priorit „Nízkouhlíková ekonomika a odpovědné využívání zdrojů“. Podpora tedy bude mířit například do úspor energií a dále na projekty naplňující myšlenky cirkulární ekonomiky. Bude tak prostor pro podporu technologií, které pomohou roztočit cirkulární kolo. Rovněž by mohly být tímto způsobem podpořeny investice do nových technologií nakládání s odpadem.

Nicméně pro Českou republiku je alokován nižší rozpočet než v období 2014 – 2020, proto i v dotačních programech určených pro odpadové hospodářství může být méně finančních prostředků, než je tomu ve stávajícím programovém období. Rovněž prosakují informace, že míra podpory bude nižší. Mohla by být na úrovni 65%, nebo dokonce jen 55%, místo stávajících 85% pro veřejné subjekty. Pokud tedy připravujete projekty, je ekonomicky výhodné stihnout výzvy vyhlášené v letošním nebo v příštím roce.

Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci

Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.

Co lze tedy podpořit z těchto posledních výzev?

Obce a veřejnoprávní subjekty mohou stále žádat o finanční prostředky na sběrné nádoby a sběrné dvory. Projektů tohoto typu však již bylo podpořeno hodně a tedy není jisté, že se na všechny nové projekty dostane. Právě z tohoto důvodu je potřeba mít projekt kvalitně připravený. Již není prostor pro projekty šité horkou jehlou na poslední chvíli. Je nutné mít vše dobře rozmyšlené a co nejefektivněji vše naprojektovat. Aktuální výzva může být vhodná pro zajištění si vybavení kvůli povinnosti celoročního sběru bioodpadu a také použitých jedlých olejů.

Veřejné i soukromé subjekty mohou dále budovat například třídicí a dotříďovací linky. Rovněž lze pořídit jakýkoli technologický celek na recyklaci odpadů. Je možné podpořit i jen části technologie, jako jsou například lisy, drtiče, nůžky, stacionární i mobilní manipulační technika a mnoho dalších součástí recyklačních linek. V minulosti byly nejvíce podpořeny projekty na recyklaci plastů, a to včetně polystyrenu. Dále také například projekty na recyklaci papíru a dalších druhů odpadů.

Recyklační technologie mohou být podpořeny i z programu OPPIK Nízkouhlíkové technologie. Tento program nabízí podporu na inovativní způsoby získávání druhotných surovin. Výhoda programu OPPIK oproti programu OPŽP je v tom, že zde není omezení vstupujícího odpadu do zařízení (kovy, sklo, skupina odpadů 16 a 17, kompostárny). Avšak na druhou stranu se musí jednat o inovativní technologie, tedy nikoliv o běžně dostupnou technologii.

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

Dotace pro vodohospodáře a energetické využití odpadů

Majitelé ČOV mohou získat dotaci na technologie v oblasti kalového hospodářství. Oproti klasickým výzvám v prioritní ose 1 OPŽP, se u těchto projektů neřeší vlastnicko-provozovatelské vztahy.

Dalším nemalým pozitivem je skutečnost, že oprávněnými žadateli jsou i ti vlastníci, kteří nemohli žádat v prioritní ose 1 OPŽP. Podporu je možné získat na technologie sušení kalů. V České republice se již hodně mluví o připravovaných projektech sušáren kalů. Takový projekt lze podpořit. Aktuálně jsou minimálně dva modely možné podpory a v jednom případě i s poměrně zajímavou mírou podpory.

Je otázka, za jakých podmínek a jestli vůbec budou tyto technologie podpořitelné i po roce 2020, kdy se ukazuje, že přechodné období dané vyhláškou je pro realizaci složitých investic velmi krátké.

U menších ČOV lze podpořit i technologie na odvodnění kalů, například odstředivky, kalolisy, a to i mobilní, nikoli však přímo vozidla. Ve výzvě je sice omezení na ČOV do 2 000 EO, ale po upřesnění se SFŽP se nám podařilo ověřit, že existuje i cesta, jak za určitých podmínek dotovat i některé větší ČOV. Zařízení však musí být provozováno dle zákona o odpadech.

Česko vysychá, pomoci mohou přehrady dotované EU. Je to zdlouhavé, tvrdí kritici z Bruselu

Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích, ať už na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.

V rámci energetického využití odpadu je možné získat podporu například na výrobu tuhého alternativního paliva (TAP). Vstupní odpad může být v podstatě jakýkoli, jen je potřeba dodržet všechny podmínky zákona o odpadech, vyhlášky č. 294/2005 Sb., případně dalších zákonů a nařízení.

Kromě toho lze podpořit například i projekty na tepelné využití kalů z ČOV, ZEVO na ostatní i nebezpečné odpady (kromě SKO), technologie pyrolýzy, termolýzy, plazmového zplyňování a dalších technologie.

Zásadním bodem u těchto energetických projektů je najít soulad mezi veřejnou podporou a programem OPŽP. Program umožňuje podporu na relativně široké spektrum projektů, avšak je nutné najít i co nejvhodnější režim veřejné podpory, díky němuž by projekt skutečně mohl být podpořen. Pro mnohé projekty v oblasti energetického využití odpadů je možná vyšší podpora než dle regionální výjimky.

Špatný vzduch zabíjí. Pomoci má lepší kontrola kotlů i aut

Znečištění ovzduší má celou řadu viníků – od domácností přes dopravu a průmysl až po zemědělství. V Česku má pomoci výměna kotlů, lepší kontrola aut nebo ukončování výroby elektřiny z uhlí. Snažit by se ale mělo i sousední Polsko, odkud k nám část znečištění přichází.

Nové výzvy v harmonogramu

V harmonogramu na rok 2019 se objevily i dvě další výzvy. První z nich je podpora na rekultivace starých skládek s alokací přibližně 200 mil. Kč. Objevila se však informace, že ne všechny skládky, které splní kritéria přijatelnosti, tedy že byly uzavřeny v souladu se zákonem č. 238/1991 Sb., budou oprávněné k získání dotace. Je tedy potřeba již na začátku projektu dobře zhodnotit, zda případná skládka bude oprávněná, či nikoli.

Druhou výzvou je chystaná výzva pro zařízení, která nakládají se zdravotnickým odpadem. Půjde o výzvu průběžnou a žadatelé tak mají podstatně více času na přípravu žádostí. Nicméně vzhledem k náročnosti přípravy a podmínkám veřejné podpory by žadatelé neměli přípravu podcenit a i zde se vzhledem k náročnosti přípravy žádosti nabízí jako vhodné řešení využití kvalitní poradenské společnosti se zkušenostmi s podobnými projekty.

V4 v koši? Region trpí nelegálními skládkami i nespolehlivými statistikami odpadů

Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.

Jak je důležité mít kvalitní poradenskou společnost pro administraci žádosti o dotaci?

Pokud žadatel nemá dostatek zkušeností, je vhodné se obrátit na zkušeného projektanta a rovněž i na kvalitní poradenskou společnost, která chce opravdu žadateli pomoci se žádostí o dotaci. Především v poslední době, kdy finančních prostředků ve vybraných podporovaných aktivitách rapidně ubývá, je velice důležité mít projekt kvalitně připraven a zajistit vysoké bodové hodnocení projektu.

V nedávné době jsme se setkali s několika žadateli, kteří si na spolupráci přizvali poradenskou společnost bez relevantních zkušeností nebo zkušených konzultantů a výsledkem bylo nepodpoření jejich žádosti o dotaci, a to ani při opakovaném podání žádosti. Pro ilustraci přikládám dva příklady:

  • Slib 85% dotace na projekt se svozovým prostředkem – poradenská společnost slíbila žadateli 85% dotaci. Součástí projektu bylo i pořízení svozového prostředku. Při hodnocení žádosti o dotaci byla žadateli kvůli autu automaticky snížena míra podpory na 25%. Jelikož žadatel nemohl v určeném čase doplnit přílohy, které si SFŽP vyžádal, byl nucen od žádosti o dotaci odstoupit.
  • Nezkušenost při práci s ISKP – poradenská společnost vyplnila žádost, finalizovala a podepsala. Bohužel ale vybrala možnost ručního podání žádosti o dotaci a tento krok již neučinila. Žadatel tak tři čtvrtě roku žil v přesvědčení, že se žádost hodnotí, aby pak zjistil, že vůbec nebyla podána. Nehledě na to, že rozsah připravených příloh vůbec neodpovídal požadavkům OPŽP.

Především žadatelé z řad veřejných subjektů jsou nuceni chovat se s péčí řádného hospodáře. Bohužel ušetřených pár korun při výběru poradenské společnosti se může v budoucnu nevyplatit. Neznalost nebo nekompetentnost takové poradenské společnosti má v konečném důsledku negativní dopad na finanční a časovou stránku projektu. Někdy může být ohrožena i samotná realizace projektu. Proto by kritériem výběru poradenské společnosti neměla být jen cena.

Mnoho poradenských společností rovněž usiluje pouze o svůj zisk a jde jim pouze o co největší počet podaných žádostí o dotaci a o kvalitu se nezajímají. To, že žadatel bude následně bojovat s plněním monitorovacího indikátoru, to už neřeší. Přitom se může stát, že některý projekt k podání žádosti o dotaci prostě není vhodný.

Čerpání evropských dotací se v ČR zlepšuje, stále však zůstává pod průměrem EU

Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 25 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 145,6 miliardy korun z celkově přidělených 582,9 miliardy.

Jsou všechny projekty vhodné k podpoře?

Žadatel by si měl uvědomit, nebo by mu to poradenská společnost měla umět říct, že nelze podpořit každý projekt a ne každý projekt jde přizpůsobit (přísným) dotačním podmínkám. Žadatel by měl usilovat o takovou investici, která je pro něj efektivní a pokud na ni půjde získat dotace, je to bonus.

Rovněž je důležité promyslet i provozní stránku projektu. Mnozí žadatelé, typicky veřejné subjekty, vidí, že dostanou dotaci 85% a tedy že je jejich investice nebude „skoro nic“ stát. Avšak provozním nákladům věnují už jen malou pozornost, a tak mnohdy špatně vyhodnotí, že jejich investice je vlastně nenávratná a mnohdy i zbytečně zatěžují své rozpočty.

Závěrečné shrnutí

Dotace v rámci odpadového hospodářství nabízí podporu širokému spektru projektů. Dotační programy pomáhají zlepšovat stav odpadového hospodářství v ČR. Nicméně administrace dotací není pro administrativní náročnost jednoduchá a nevyplatí se vybrat si méně zkušeného poradce. Rovněž by žadatelé měli velice pečlivě zvažovat logiku investice a také provozních nákladů.

Roztočení „cirkulárního kola“

Podle našeho názoru musíme recyklaci chápat jako nedílnou a zodpovědnou součást našeho života, ne pouze jako prostý byznys.