Stát si posvítí na nelegální dovoz výrobků

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

[© Shutterstock/Blue Planet Studio]

Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Stále více evropských spotřebitelů si přes e-shopy sídlící v asijských a jiných, tzv. třetích zemích (tj. zemích mimo EU), nakupuje elektroniku, baterie, pneumatiky a jiné výrobky, které si nechávají zasílat přímo domů. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…

Článek původně vyšel v dubnovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.

Nízká cena je často vykoupena tím, že se jedná o produkty druhého, nebo dokonce třetího řádu. Výrobky jsou to často velmi nekvalitní a v řadě případů mohou obsahovat širokou škálu škodlivých látek či být jinak nebezpečné pro spotřebitele a životní prostředí. Evropští a ostatní poctiví výrobci naopak musí zajistit nejrůznější atesty a zkoušky či dokládat řadu potvrzení a homologací. Poctiví výrobci také ručí za kvalitu, poskytují garanci vrácení nefunkčního produktu a musí zajistit jak servis, tak následně ekologickou likvidaci svých použitých výrobků. U zboží zakoupeného přes e-shopy, usazené například v Číně, je cenová úspora často dosažena tím, že takoví prodejci nic ze zde vyjmenovaného ani zdaleka nesplní. V neposlední řadě nejsou často za tyto výrobky ani odvedeny daně a povinné příspěvky na ekologickou recyklaci.

Firmy a e-shopy z EU jsou naopak pod přísnou kontrolou a v drtivé většině splňují všechny náležitosti. Problematické jsou zejména e-shopy usazené mimo EU, které u nás (a často ani v EU) nemají žádné pobočky a jsou tedy prakticky nepostižitelné evropskými dozorovými orgány. Tento jev se anglicky nazývá „on-line free-riding“, což by se dalo přeložit do češtiny jako „povinnostem se vyhýbající prodejci na internetu“, s trochou kreativity také jednodušeji „černí pasažéři“. Zkrátka „vykukové“, kteří spoléhají na to, že na ně česká či evropská ruka zákona tak daleko do zahraničí nedosáhne.

Divoký internetový západ a jeho černí pasažéři. Problém „online černých pasažérů“ elektroodpadu se prohlubuje

EU již delší dobou hýbe téma tzv. „online černých pasažérů“ elektroodpadu, kteří zdarma využívají služeb, které jsou hrazeny těmi poctivě platícími. V posledních měsících se tento celoevropský problém stává stále palčivější a zjistilo se, že se netýká zdaleka jen elektroodpadu.

V západních zemích EU už dosahuje míra on-line free-ridingu ze zemí mimo EU 5 – 10% všech výrobků uvedených na trh, a tento trend se pomalu přesouvá i k nám. Řada zákazníků těchto „černých pasažérů“ si často ani není vědoma, že by něco dělali špatně. Prostě kliknou na košík v nabídce a zboží jim jednoduše z Číny přijde až domů.

Výsledkem on-line free-ridingu je pak následně také to, že na trhu vzrůstá objem odpadu (např. elektroodpadu, odpadních baterií či odpadních obalů), za který nebyly řádně odvedeny příspěvky na ekologickou likvidaci a jeho sběr a recyklaci budou muset nakonec zaplatit občané a firmy v České republice. Nejedná se o žádné malé částky, řádově to budou stovky milionů korun ročně.

Vysloužilá zářivka může mít svůj „druhý život“

Co přinese nová legislativa sběru elektroodpadu v České republice? Jak jsme na tom ve srovnání s Evropou ve sběru vysloužilých osvětlovacích zařízení?

V celé EU se nyní řeší, jaká opatření zavést, aby bylo tomuto on-line free-ridingu zamezeno. Nejčastěji zvažovaná možnost je přenést analogicky k odpovědnosti distributora rovněž odpovědnost na dopravce výrobků, kteří je doručují konečným uživatelům. Samotní provozovatelé e-shopů, kteří nejsou fyzicky umístěni v České republice (nebo EU), nejsou totiž nijak postižitelní českými orgány. Dopravci mohou svou případnou odpovědnost za on-line free-ridery pokrýt úpravou podmínek, za kterých jim poskytují dopravní/poštovní služby.

Toto opatření patří mezi řešení, jimiž se zabývá rovněž OECD. V jednom z posledních pracovních materiálů vzniklých na půdě této organizace je přitom autory studie doporučeno přenesení odpovědnosti na dopravce jako efektivní dlouhodobé opatření. Tato studie zmiňuje, že takové opatření již je testováno v Belgii v rámci pilotního projektu. Jak autoři uvádějí, doručovatelské společnosti typu DHL, FedEx apod. jsou v dobré pozici pro to, aby plnily povinnosti on-line výrobců neusazených v dané zemi. Dopravci tuto nově stanovenou povinnost budou mít možnost reflektovat ve svých obchodních podmínkách, respektive při vyjednávání podmínek doručení s výrobcem tak, aby finanční zátěž s tím spojenou přenesli v rámci smluvního vztahu na výrobce, respektive odesílatele. Tento postup navrhuje rovněž pracovní materiál OECD.

Oběhové hospodářství není jen o odpadech. Evropě má pomoci dosáhnout klimatické neutrality

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.

S jiným návrhem, jak řešit on-line free-riding, přišlo nedávno i české Ministerstvo životního prostředí. Tento návrh byl založen na myšlence, že webové stránky zahraničních e-shopů, které prodávají výrobky nesplňující místní zákonné podmínky, budou pro ČR blokované. Obdobné ustanovení už v ČR (a např. v Belgii, Dánsku, Estonsku, Francii, Itálii, Litvě a dalších zemích) několik let platí pro poskytovatele online hazardních her. Ti provozovatelé on-line hazardních her, kteří nesplňují předepsané zákonné podmínky, jsou jednoduše blokováni a jejich webové stránky se spotřebitelům nezobrazují.

Samozřejmě blokace není natrvalo. Povinnost zajistit blokaci ministerstvem určených stránek by měli podobně jako v případě hazardu jednotliví poskytovatelé připojení k internetu. Pokud by provozovatel daného e-shopu doložil, že již splňuje zákonné podmínky, byl by opět odblokován. Obdobný nápad měly i jiné členské země EU, a to zejména Německo a Francie. Tyto dvě země připravují právní úpravu, která by měla vstoupit v platnost v polovině roku 2020. S nějakou právní úpravou, která by potírala on-line free-riding v ČR lze počítat nejdříve v roce 2021 a to v souvislosti s novými odpadovými zákony.

Česká cirkulární ekonomika se pomalu roztáčí. Výzvou je skládkování

Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství?