Problematika cirkulární ekonomiky a účinného využívání zdrojů

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

[© Shutterstock/279photo Studio]

Téma cirkulární ekonomiky, nebo-li oběhového hospodářství, je v současnosti komunikováno v mnoha oblastech. Jedním z velkých témat je připravovaná regulace používání vybraných jednorázových výrobků z plastů, které je celospolečensky velmi sledované. Celý proces přechodu k cirkulární ekonomice je potřeba vnímat v širším kontextu.

Článek původně vyšel v prosincovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.

Ing. Pavlína Kulhánková je ředitelkou odboru průmyslové ekologie MPO

Udržitelné nakládání s přírodními zdroji a přechod od lineární ekonomiky k cirkulární je jediným způsobem, jak řešit celosvětový enormní nárůst spotřeby. International Resource Panel při UNEP ve své zprávě z konce roku 2017 uvedl, že celková spotřeba obnovitelných a neobnovitelných surovinových zdrojů od roku 1970 vzrostla více než trojnásobně a bude činit v roce 2017 odhadem téměř 90 miliard tun. Spotřeba surovinových zdrojů se do roku 2050 více než zdvojnásobí. Podle této zprávy je spotřeba zdrojů každého Evropana v průměru 20,6 tun.

Na druhé straně dle údajů EUROSTAT byl podíl zpětně navrácených surovin na celkové spotřebě surovin v roce 2014 v průměru v EU 11,3% a pro ČR je tento ukazatel pod průměrem Evropy, pouhých 6,9%. Tato čísla ukazují, že se svými zdroji neumíme dobře hospodařit.

Infografika: Oběhové hospodářství EU je tady

Odpad nemusí vždy nutně končit v koši, ve spalovnách nebo na skládkách, ale může se recyklovat a znovuužívat. 4. července vstupují v platnost v celé EU nová pravidla a cíle, kterými mají členské státy přeměnit své hospodářství na oběhové.

Proto cirkulární ekonomiku vnímám především jako skvělou příležitost pro nezbytnou změnu a výzvu k racionálnímu jednání v podnikání, státní správě a obecně ve společnosti. Jak prezentuje dokument Akční plán EU pro oběhové hospodářství, je nezbytné zaměřit se na všechny oblasti životního cyklu výrobků a materiálů, na podnikatelské prostředí, ale rovněž na spotřebitele, kteří hrají v tomto úsilí významnou roli.

Musíme začít u designu výrobků, zajistit opravitelnost a eliminaci umělého zastarávání a snadnou demontáž výrobků po ukončení životnosti. Tím se prodlouží životnost výroků a zvýší podíl recyklovaných materiálů, které se vrátí zpět do výroby. Zásadní bude realizace inovativních technologií, výrobních postupů a procesů i nových modelů podnikání. Důležité je i budování důvěry celé společnosti ve výrobky s obsahem druhotných surovin, např. šířením osvěty, sdílením informací a spoluprací podnikatelů, veřejné správy, výzkumných institucí a vysokých škol.

Poplatek za plasty jako zdroj rozpočtu EU? V oběhovém hospodářství nedává smysl, říkají čeští europoslanci

Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se problematice udržitelného a účinného využívání zdrojů intenzivně věnuje. Potěšilo mne, že v poslední době jsem z úst zástupců Evropské komise opakovaně slyšela jednoznačné sdělení, že musíme přestat hovořit o odpadech a vše chápat jako zdroje, druhotné suroviny. A to je našim cílem.

Už několik let plníme úkoly pro realizaci strategických cílů Politiky druhotných surovin ČR, které jsou zaměřeny na podporu uzavírání materiálových toků. MPO v operačním programu OP PIK má programy zaměřené na podporu inovativních technologií pro získávání, zpracování a využívání druhotných surovin. V současné době je připravena již IV. výzva na podporu druhotných surovin s alokací 500 mil. Kč (přihlášky budou přijímány do konce května 2019).

Jan Maršák: Pro oběhové hospodářství potřebuje ČR nové zákony. Už může být ale pět minut po dvanácté

Výše recyklace komunálních odpadů, textilu nebo cíl pro hliníkové obaly v rámci balíčku oběhového hospodářství, který EU letos přijala, budou pro Českou republiku nové. Naopak třídění bioodpadu již v Česku známe. Jak si ČR stojí v oblasti cirkulární ekonomiky EU?

Velmi důležitá, stále poněkud opomíjená, je osvěta odborné i občanské veřejnosti. MPO uspořádalo národní soutěž „Přeměna odpadů na zdroje“ a jsem velmi potěšena zájmem o tuto soutěž. Nyní je vyhlášen již 3. ročník určený pro výrobní podniky, stavební společnosti, obce, města, studenty vysokých a středních škol, i žáky ZŠ.

Výsledky předcházejících ročníků soutěže jsou na webu MPO. Jsou to skvělé příklady dobré praxe pro podnikatele. Naším cílem a přáním je ukázat, že udržitelné nakládání se zdroji a úspěšné podnikání může jít ruku v ruce, že máme obrovský potenciál ve všech výrobních oblastech, ale i ve stavebnictví a na úrovni veřejné správy. O některé projekty studentů VŠ byl zájem ze strany podnikatelů a dohodli se na spolupráci, několika firmám vítězství v soutěži pomohlo získat zajímavé zahraniční zakázky. Těší mne, že řada pedagogů se tímto tématem nadchla a umí své nadšení přenášet na děti.

Dalším výsledkem je vydání Katalogu výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví, který poskytne projektantům a stavebním firmám přehled o výrobcích, včetně norem a doporučení, kde je vhodné jejich použití. Orgánům samosprávy i státní správy usnadní orientaci ve stavebních výrobcích při zadávání veřejných zakázek.

Užitečným počinem je i návrh vyhlášky o asfaltových směsích, na které spolupracovalo MPO s MŽP a celá řada profesních odborníků. Účelem je stanovení doplňujících kritérií, při jejichž splnění bude možné bezpečně nakládat se znovuzískanou asfaltovou směsí mimo odpadový režim a tím podpořit vyšší využívání těchto materiálů. To vše jsou konkrétní příklady, jak může státní správa přispět k oběhovému hospodářství.

Roztočení „cirkulárního kola“

Podle našeho názoru musíme recyklaci chápat jako nedílnou a zodpovědnou součást našeho života, ne pouze jako prostý byznys.

Cirkulární ekonomika není produktem EU, je to závažné celosvětové téma, což potvrdilo nedávno konané světové fórum cirkulární ekonomiky v Jokohamě v Japonsku. Čeká nás spousta práce, ale já věřím, že se nám podaří držet krok a chopit se této příležitosti jako impulsu pro rozvoj podnikání i celé společnosti a přispět k dobré věci s pocitem, že nám snad tentokrát vlak ještě neujel.