Problém mikroplastů v životním prostředí a hledání řešení v EU

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

[© Shutterstock/Unkas Photo]

Výskyt mikroplastů ve vodě a v životním prostředí vůbec je velmi aktuálním problémem, na který se v současné době upírá pozornost v celosvětovém měřítku. Je důsledkem již několik desetiletí rostoucí křivky výroby plastů při současném nedostatečném řešení nakládání s plastovými odpady.

Článek původně vyšel v zářijovém čísle časopisu Odpadového fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.

Impulsem pro legislativní akci na úrovni EU byla zjištění o masivním výskytu plastových odpadů v oceánech. Přítomnost plastů a jejich následný rozpad v mikroplasty může mít závažné důsledky pro mořskou faunu a flóru. Mikroplasty byly však prokázány i v povrchových vodách, v některých balených vodách i dalších nápojích a potravinách.

Vliv mikroplastů na lidské zdraví při jejich požití není ještě dostatečně znám, avšak rozsah problému i tak již nyní vyžaduje odpověď, a to ve dvou směrech: je třeba hledat způsoby čištění vod od plastů, a zároveň je naprosto nezbytné předcházet jejich další kontaminaci. Prevence se musí zaměřit na celý životní cyklus plastů: na výrobu plastů a plastových výrobků, jejich používání, sběr plastových odpadů a jejich recyklaci.

Z hlediska mikroplastů je podstatné, že do některých výrobků se přidávají záměrně (např. do řady kosmetických přípravků), ale většina se jich do prostředí dostává při používání a opotřebování plastových výrobků (například praním syntetických textilií, obrušováním pneumatik atd.).

Poplatek za plasty jako zdroj rozpočtu EU? V oběhovém hospodářství nedává smysl, říkají čeští europoslanci

Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.

Paleta dílčích opatření proto musí být široká a zahrnovat například následující cíle: složení výrobků, které umožní účinnou recyklaci; eliminace záměrného přidávání mikroplastů do výrobků; vývoj technologií, které omezí vznikání „plastového prachu“ při použití plastových produktů; eliminace plastových výrobků na jedno použití; účinnější sběr plastových odpadů od spotřebitelů; efektivnější recyklace plastových odpadů nebo vývoj takových technologií pro úpravu pitné vody a pro čištění odpadních vod, které budou schopny zachytit i částice mikroplastů.

Dokument EU z ledna 2018 s názvem Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství se zaměřuje na všechny zmíněné oblasti. Komise v něm zdůrazňuje, že problémy v oblasti plastových odpadů je třeba zároveň chápat jako příležitost k posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a k nastolení vůdčího postavení Evropy v jejich globálním řešení.

Koncepce vytyčuje cíle v jednotlivých sektorech a nastiňuje opatření, která budou následně rozpracována do právních předpisů. Například u jednorázových plastových lahví od nápojů má být do r. 2025 dosaženo 90% úspěšnosti sběru, do r. 2030 pak mají být všechny plastové obaly uváděné na trh v EU buď opětovně použitelné, nebo vysoce efektivně recyklovatelné, plánují se změny v oblasti designu obalů.

Kohoutkovka: už za ni kope i Evropská komise

Pití balené vody se domácnostem prodražuje, a ještě produkuje zbytečný plast. Navíc je potřeba zlepšit přístup ke kvalitní pitné vodě i pro obyvatele unijních zemí, kteří s tím dnes mají problém. Změnu mají přinést nová evropská pravidla.

Podobně v oblasti pitné vody má být zavedeno důslednější monitorování přítomnosti mikroplastů a zavedena další opatření, která zvýší důvěru spotřebitelů ke kohoutkové pitné vodě. Komise předpokládá, že tím by se mohla snížit spotřeba balené vody o cca 17%.

Oblastmi, v nichž jsou kroky Evropské komise zatím nejdále, jsou plastové výrobky na jedno použití a záměrné přidávání mikroplastů do výrobků. K urychlení přípravy směrnice o jednorázových plastových výrobcích přispěla studie z roku 2017, podle níž 50% odpadků nalezených na plážích v EU tvoří plastové předměty na jedno použití. Navrhovaná směrnice proto hodlá zakázat ty plastové výrobky na jedno použití, u nichž existují dostupné a cenové přijatelné alternativy (zejména vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům). U jednorázových plastových výrobků, které nelze snadno nahradit, mají postup jejich omezování určit členské státy.

Komise chce zakázat jednorázové plastové výrobky

Ve snaze lépe chránit životní prostředí a omezit znečištění oceánů dnes Evropská komise navrhla zákaz jednorázových plastových brček, nádobí i některých dalších plastových výrobků na jedno použití.

Záměrné přidávání mikroplastů do výrobků se netýká jen kosmetiky. Proto Evropská komise zvolila pro zákaz přidávání mikroplastů proceduru podle nařízení o chemických látkách REACH směřující k zákazu výroby a uvádění na trh a do oběhu jakýchkoli výrobků s obsahem mikroplastů. V této proceduře nyní Evropská chemická agentura shromažďuje údaje dokládající vliv těchto částic na lidské zdraví a životní prostředí. Následně bude provedena analýza rizik, konzultace s členskými státy a veřejností a rozhodnutí Komise.

Souběžně s úpravami evropské legislativy probíhají rovněž změny v členských státech. Několik států EU například přistoupilo k přípravě zákazu přidávání mikroplastů do kosmetiky. Vedle legislativních opatření je kladen důraz rovněž na výzvy k dobrovolným závazkům průmyslových sdružení a velkých podniků a působení na spotřebitele. Na základě všech těchto vývojových trendů je proto třeba v následujících letech předpokládat změny i v České republice.