Polemika: Koronakrize a odpadové hospodářství

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

[© Shutterstock/Robert Kneschke]

Pandemie COVID-19 dolehla v mnoha směrech i na sektor odpadového hospodářství. To je mj. důležitým článkem k udržení chodu státu zejména z pohledu udržení hygieny a ochrany  obyvatelstva. Řetězec pandemie bude mít pochopitelně dopady i na zpracovatele druhotných surovin.

Článek původně vyšel v květnovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborném měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.

Redakce Odpadového fóra se ptá: „Jak se vás konkrétně „koronakrize“ dotkla, kde se ukázala slabá/silná místa, co bylo nejtěžší, jaká vyplývají ponaučení, měla by na krizi reagovat nově  připravovaná odpadová legislativa a jaké očekáváte zásadní dopady?“

Josef Eder, SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o.

Vývoj situace ukázal, jak je pro chod státu důležité zachování běžného svozu odpadů

Společnost provozuje mnoho činností, z nichž některé byly pandemií postiženy více, některé méně. Pokud se zaměřím na oblast odpadového hospodářství, pak došlo k jednoznačnému růstu svážených komunálních odpadů, zároveň k mírnému poklesu podnikatelských odpadů, to je dáno strukturou našich zákazníků.

Vývoj situace však ukázal, jak je pro chod státu důležité zachování běžného svozu odpadů. Nejen my jsme naráželi na naprostý nedostatek ochranných pomůcek a nepřipravenost nás samotných, dodavatelů, ale také státu k řešení této situace. Byli jsme nuceni přijímat preventivní opatření, abychom zabránili případnému šíření nemoci mezi jednotlivými svozovými osádkami. Zároveň se v plné nahotě ukázalo, jak nedostatečnou infrastrukturou pro energetické využití komunálních odpadů disponuje Česká republika.

Máme obrovské štěstí, že pandemie uzavřela pouze kolem 20 obcí, ze kterých měl následně veškerý odpad končit v ZEVO. Otázkou je, jak bychom postupovali, pokud by se zde situace vymkla kontrole jako v jiných státech a najednou by bylo nutné „spalovat“ odpady z poloviny republiky? Věřím, že tento naprosto nečekaný výchovný políček uspíší změnu odpadové legislativy směrem k energetickému využití, a především k nalezení způsobu financování krajských ZEVO tak, aby tato kritická infrastruktura byla v době další krize pod kontrolou veřejných rozpočtů.

Pro naši společnost tyto události znamenají impuls pro stanovení minimálních firemních zásob ochranných pomůcek a také poznání, že naši zaměstnanci jsou schopni improvizovat a táhnout za jeden provaz právě v době, kdy je to potřeba nejvíce.

Jan Prejda, Obecní služby Lipová-lázně, p. o.

Trh s vytříděnými odpady se zastavil

Coronovirová krize se dotkla a dotýká všech obyvatel, institucí, organizací i firem. Ekonomický boom, který trval několik let nás nasměroval zejména na finanční stránku a zapomnělo se jak fungovat s rozvahou, efektivitou (ne finanční) a soběstačností.

Naše organizace provádí pro obec Lipovou-lázně veškerou údržbu obce a také částečně nakládání s odpady. Coronakrize se projevila v obci dost výrazně – není žádný turistický ruch, nefungují žádné hotely, penziony, ubytovny, restaurace. Obyvatelé opravdu vychází jen minimálně a tak je obec téměř bez pohybu. Naše organizace však nadále provádí veškeré úklidové práce a opravy majetku obce, údržbu atd.

Největší problém jsou nedostupné ochranné pomůcky pro zaměstnance. Denně se nakládá s odpady v koších, na stanovištích s tříděnými odpady, na sběrném dvoře, v autobusových zastávkách a na místech, kde lidé odkládají odpady. Nastavený systém samostatného shromažďování využitelných odpadů je velice složitý a také finančně náročný. Ukazuje se, že je až idealistický v představě jak vše třídit, separovat, oddělovat, lisovat, převážet apod. Nyní se trh s vytříděnými odpady zastavil, a to již před touto krizí. Jak bude naloženo s tímto draze vytříděným odpadem? Pravděpodobně skončí na skládce, nejsou totiž kapacity v republice a je pochybnost o možném znečistění novým coronavirem.

Nová odpadová legislativa by měla celý systém zjednodušit. Využívat by se měly jen odpady, které se dají znovu zpracovat, a v to v republice. Nebude již asi možné vozit odpady po celém světě. Toto vidím jako zlomový bod pro nastartování jiného pohybu v odpadech.

Jednoznačné je vhodné odpady využít energetiky, pokud se to vyplatí, tak materiálově. Trh si sám určí, co se vyplatí a co je výhodnější využít energeticky a co materiálově. Samozřejmě, že by skládkování mělo fungovat dále, ale jen odpadů, které se nedají takto využít. Toto vidím jako správný směr, který by změnil hierarchii v odpadech.

Oběhové hospodářství není jen o odpadech. Evropě má pomoci dosáhnout klimatické neutrality

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.

Michal Polanecký, Technické služby Tábor, s.r.o.

Coronakrize na nás dolehla hlavně ekonomicky

„Coronakrize“ na nás dolehla hlavně ekonomicky, tedy rozsahem zakázek, nutností zavírat některé provozy s návštěvní dobou pro veřejnost a významně se projevil vládní zákaz výběru parkovného na ulicích.

A co nám „coronakrize“ přinesla? Velmi dobrou spolupráci s krizovým řízením města, otestování technického vybavení pro možnost tzv. home office, kde se ukázalo velmi prozřetelné rozhodnutí nákladné modernizace softwarového i hardwarového vybavení a v neposlední řadě uvědomění si důležitosti městské firmy pro zajištění chodu města v oblasti úklidu, odpadů, zeleně, osvětlení a mnoho dalších činností, které zajišťujeme.

Alžběta Maryšková, Bezobalu, z.s.

Krizi jsme přijali jako velkou výzvu

Coronakrize nás zasáhla stejně jako mnoho dalších obchodů, ale jsme rádi, že můžeme fungovat a být pro zákazníky zdrojem kvalitních potravin. Krizi jsme přijali jako velkou výzvu, a i když jsme museli udělat mnoho těžkých rozhodnutí, našli jsme i sílu naše podnikání posunout dál.

Během nouzového stavu naše tržby rapidně klesly a objem práce vzrostl. Naším úkolem je udržet organizaci i prodejny naživu. Nejtěžším bylo nastavení stupňů krizového úsporného opatření závislého na tržbách, včetně nejsmutnější varianty, která by mohla vést až k uzavření některé z prodejen. Mezi způsoby úspor jsme zahrnuli snížení mezd, úlevy z nájmů, pozastavili jsme výdaje na rozvoj a poprosili jsme o shovívavost u obchodních partnerů.

Co se týče chodu prodejen, hygienická opatření jsou u nás běžně na velmi vysoké úrovni. Pravidelně dezinfikujeme veškeré plochy a předměty používané zákazníky. Povinné roušky, dezinfekční gel nebo jednorázové rukavice byly samozřejmostí ještě před nařízením vlády.

I když používání jednorázových obalů nebo rukavic není v souladu s našimi hodnotami, vnímáme nutnost tyto požadavky nyní překročit, abychom zamezili šíření viru v maximální možné míře. Je to pro nás dočasné řešení a víme, že nákupem u nás lidé i tak ušetří nesrovnatelné množství obalů oproti nákupu v běžném obchodu nebo supermarketu.

Tato krize nás ovšem dokázala povzbudit do nových aktivit, které bychom jinak dlouho rozmýšleli a odkládali. V neziskovém týmu jsme se pustili do on-line přednášek i školení. Pro zákazníky jsme připravili výdejnu, kdy si z domova mohou objednat zboží, my ho přichystáme a zákazník už si jej pouze vyzvedne. Další novinkou je rozvoz nákupů až do domu, který je perfektním řešením pro lidi, kteří patří mezi ohroženou skupinu.

Nejsilnější stránkou je náš tým. Mnozí pracují v první linii v obchodě, kde zodpovědně plní hygienické požadavky, učí zákazníky, jak za zpřísněných podmínek nakupovat a dokážou nacházet způsoby, jak předcházet nákaze v provozu prodejny. Během veškerého stresu a nouzových opatření kvůli coronaviru jsme dokázali 1. dubna otevřít novou prodejnu na Florenci, ze které se těšíme a doufáme, že si ji oblíbí i naši zákazníci.

V této době potřebujeme stálé i nové zákazníky víc, než kdy dřív. Nabádáme veřejnost, aby podporovala své oblíbené organizace, obchody a podniky, aby se nám nestalo, že jednou vyjdeme ze dveří našeho domu a ve své ulici už nenajdeme oblíbenou pekárnu s nejchutnějším chlebem, hospodu s kamarádským výčepním nebo obchod se zdravými kvalitními potravinami. Právě teď se navzájem potřebujeme více, než kdy dřív!

Lenka Novotná, PLASTIA, s.r.o.

Lidé by měli začít preferovat produkty lokálně recyklované a recyklovatelné

Krize nás v současné době nezasáhla tolik, jako retail a služby, protože jsme v sektoru výroby. Nadto vyrábíme potřeby pro pěstitele, které se nyní těší zvýšené poptávce. Jedná se zřejmě o jednu z obranných reakcí na krizovou situaci, kdy se lidé snaží připravit se na případné problémy se zásobováním produkcí vlastních potravin, případně alespoň zeleninou a bylinkami.

Pokud by současná krize měla ukázat na nějaké silné místo v Plastii, tak je to jednoznačně lokace výroby do České republiky. Řada obchodníků v Evropě nyní čelí situaci pozdržených nebo nedodaných zakázek, především od mimoevropských výrobců. Do budoucna si myslím, že význam lokálních/evropských dodavatelů poroste, obchodníci se budou snažit diversifikovat riziko.

Nejtěžší pro nás bylo zajistit dostatek ochranných pomůcek a desinfekce tak, aby bylo možné eliminovat možnost zavlečení nákazy. S tím souvisí veškeré organizační potíže, způsobené úbytkem pracovníků z důvodu péče o děti, případně obavami o vlastní zdraví.

Neumím expertně posoudit, jak by měla reagovat legislativa. Dá se však říci, že současná krize spustila spontánní reakci ve vyhledávání lokálních dodavatelů, podpory lokálních firem a obecně se lidé zamýšlí nad tím, odkud zboží pochází a jak vlastně přispívá k udržení práce a vytvářené hodnoty v místě produkce.

Vyrábíme 20 % naší produkce z recyklovaných materiálů, konkrétně post-consumer a post-factory plastu. V současné době není zvýšený zájem o tyto produkty, ale nastartované projekty běží a není vidět snaha o jejich rušení. Dá se očekávat, že zájem o zdravý životní styl a lokální produkci po skončení krize poroste. Je to samozřejmě náš subjektivní odhad.

Jeden z důsledků bude také ohromný nárůst home-made produkce jídla, potravin, oblečení atd. O tuto činnost se začali zajímat i lidé, pro které to dříve nebylo atraktivní, a tím pádem vznikne i dostatek informací, článků a tím i mediální zájem. Čistě teoreticky by mohli lidé začít preferovat produkty lokálně recyklované a recyklovatelné, ale bude nutné s tím mediálně pracovat.

Oběhové hospodářství a zdraví, příležitosti a rizika

Evropská komise v roce 2015 zveřejnila ambiciózní balíček týkající se oběhového hospodářství, jehož cílem je stimulovat přechod k oběhovému hospodářství, podpořit globální konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst.

ARETEX, Pavel Hendrichovský a Lenka Harcubová

Nedostatek finančních prostředků prohloubil již dříve avizovaný problém s ekonomickou udržitelností sběrů použitého textilu

Boj s koronavirem a preventivní opatření vlády proti nákaze se odrazily ve velmi vážné až kritické situaci všech členů ARETEXu (Asociace recyklace použitého textilu, z.s.), a tím současně k ohrožení celé oblasti sběru použitého textilu v České republice.

Nejvýraznějšími negativní dopady jsou:

  • propad tržeb způsobený uzavřením maloobchodních prodejen s použitým textilem,
  • propad tržeb způsobený omezením či zastavením výroby z důvodu nepřítomnosti zaměstnanců,
  • druhotná platební neschopnost tuzemských odběratelů,
  • zastavení svozu textilu od občanů či sbírek z měst a obcí,
  • zastavení jakýchkoli odběrů materiálu ze zahraničí,
  • zastavení veškerých plateb ze strany zahraničních odběratelů,
  • výrazný nárůst cen přepravy zboží.

Nedostatek finančních prostředků, způsobený aktuálním výpadkem tržeb, prohloubil již dříve ARETEXem avizovaný problém s ekonomickou udržitelností sběrů použitého textilu v České republice.

Zásadní problém v oblasti sběru, třídění, recyklace a likvidace odpadního textilu vznikal již před krizí s koronavirem. Firmy, zabývající se sběrem, tříděním a recyklací použitého textilu, sdružené v Asociaci recyklace použitého textilu, z. s. výrazně a opakovaně upozorňovaly na ekonomickou neudržitelnost této činnosti bez pomoci státu. Pokud firmy svezou z republiky textil, přetřídí ho, část zrecyklují, ale likvidaci nepoužitelného textilu musí zaplatit z vlastní „kapsy“. Za svou ekologicky prospěšnou činnost jsou potrestány nálepkou „původce odpadu“. Celá činnost od sběru, výběru kontejnerů, odvoz, skladování a veškeré další zpracování jsou závislé na velkém objemu lidské manuální práce a i z tohoto důvodu velmi nákladné.

Sběrové firmy nejsou schopny tedy tvořit finanční rezervy, které by mohly použít v případě výpadku příjmů, což nastalo nyní s pandemií koronaviru. V současné chvíli se kvůli chybějícím odběrům firmy ocitají na pokraji skladových kapacit a pokud nedojde k oživení trhu, budou muset dočasně přestat obsluhovat kontejnery, přelepit je a pak zřejmě v brzké době ukončit svoji činnost.

Nově připravovaná odpadová legislativa musí na problematiku likvidace textilního odpadu reagovat výraznou podporou svozu, třídění, zavádění nových technologií recyklace a jejich produktů.

Jana Sovová, Asociace českého papírenského průmyslu

Hodnota sběrového papíru rychle roste

Na konci minulého roku a ještě i počátkem letošního trh se sběrovým papírem procházel krizí z přebytku. Z důvodů omezování importu Čínou zůstával sběrový papír v Evropě a jeho nabídka postupně převyšovala poptávku. Česká republika nemá dostatek vlastních kapacit pro zpracování veškerého sebraného sběrového papíru a je tedy závislá na exportu (z 1 mil. tun sběru se u nás recykluje cca 200 tisíc). Některé české firmy, které se zabývají sběrem a jsou závislé pouze na příjmu z prodeje papíru, se dostaly v minulém roce do problémů. O materiál, který jindy končil v Číně, téměř nikdo nejevil za stávajících podmínek zájem a jeho hodnota prudce klesala.

S příchodem koronaviru se začala situace rychle měnit. Kvůli prevenci byly uzavřeny školy. Především základní školy vedou své žáky ke sběru použitého papíru a pořádají během roku sběrové akce (nejvíce v posledních měsících školního roku). Tyto akce tvoří významnou část sběru použitého papíru. Dále byly uzavřeny nebo omezily provoz některé průmyslové podniky. Jsme si vědomi, jak velký vliv na trh se sběrovým papírem má např. automobilový průmysl. Stejně tak i obchody s nepotravinářským sortimentem. Ze dne na den byly uzavřeny také výkupny druhotných surovin a sběrné dvory. Podobná situace nastala v celé Evropě a přísun materiálu pocházel převážně z obecních zdrojů (kontejnerový sběr) a z obchodů s potravinovým sortimentem.

Sběr papíru začal klesat a obavy společností recyklujících sběrový papír se stupňovaly. Poptávka papíren po sběrovém papíru se udržela vysoká a vzhledem k omezené nabídce jeho hodnota rychle roste. Po naléhání českého papírenského průmyslu ve spolupráci s dalšími profesními svazy bylo dosaženo alespoň to, že 7. dubna znovu otevřely výkupny odpadů a sběrné dvory. Pro výkupny odpadu, které se z větší části zaměřují na výkup papíru, je teď situace přínosnější. Jsou poměrně dlouhou dobu v nelehké situaci a zvýšení hodnoty prodávaného materiálu alespoň částečně sníží nepříznivé dopady již několik měsíců trvající krize.

Otázkou je, jak dlouho tento stav potrvá, protože stále hrozí silné omezení výroby papíru a lepenky z důvodů probíhající a zesilující ekonomické recese. Pak by naopak mohlo dojít k rychlému propadu a návratu do stavu ke konci minulého roku. Na odpověď si budeme muset ještě ale chvíli počkat.

Karel Jelínek, SAKO Brno, a.s.

Ukázalo se, že ZEVO má v této kritické situaci jedinečnou roli

Pro městskou společnost SAKO Brno je zásadní pokračovat v poskytování služeb, které jsou pro město nezastupitelné a musí fungovat kontinuálně. Jde zejména o sběr a svoz odpadu a provoz zařízení na energetické využívání odpadu, které dodává elektřinu a teplo do brněnských domácností.

Společnost dokázala rychle reagovat na situaci, byl sestaven krizový operační plán a přijata řada opatření vedoucích k ochraně zdraví zaměstnanců, k zajištění vysokých hygienických standardů a zamezení sdružování lidí. Jedním z přijatých opatření bylo pozastavení provozu ruční dotřiďovací linky, kde by hrozilo vysoké riziko přenosu nákazy. Pracovníci sběru odpadu denně přicházejí do kontaktu s odpadky neznámého původu, které mohou být kontaminované. Větší počet těchto pracovníků v karanténě by mohl ohrozit sběr a svoz odpadu, mohlo by dojít k přeplňování odpadových nádob a tím k zvýšení rizika šíření nákazy.

Jedním z prvních úkolů bylo zajištění ochranných pomůcek, které byly v počátku nouzového stavu nedostupné, objevila se řada spekulantů, a tak nezbývalo než respirátory a desinfekci nakoupit za mimořádně vysoké ceny. S dodávkou ochranných pomůcek pomohlo MŽP, společnost EKOKOM a odbor životního prostředí JMK.

Silnou stránkou společnosti je provoz zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO). Ukázalo se, že zařízení má v této kritické situaci jedinečnou roli. Teplota ve spalovací komoře kotlů dosahuje až 900 °C, čímž dochází k stoprocentní hygienizaci a inertizaci odpadu. Jde tedy o okamžitou likvidaci případného zdroje nákazy. Díky provozu ZEVO je umožněno Hasičskému záchrannému sboru JMK přivážet kontaminovaný odpad ze zdravotnických zařízení do spalovny, kde je odpad ihned zlikvidován a dále neohrožuje občany ani životní prostředí.

Očekáváme snížení plánovaného výsledku hospodaření, především z důvodu nižšího množství produkce odpadu a svozu odpadu od firem, které zastavily svůj provoz. Další dopady nelze prozatím definovat, neboť tato mimořádná situace ještě není u konce.

Boj proti odpadům: bez obalů, nebo v chytrém balení?

Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat.

Radim Mana, Pražské služby, a.s.

Nezkušenost s obdobnou krizí se jeví jako slabá stránka

Podobně jako pro ostatní, tak i pro naši společnost znamenala koronakrize v první fází zejména zajištění potřebného množství ochranných pomůcek pro naše zaměstnance. Není žádným tajemstvím, že na samém začátku to bylo notně komplikované vlivem celosvětové obrovské poptávky a nízké nabídky na trhu. Díky enormní snaze a usilovné práci všech zainteresovaných kolegů jsme nakonec potřebné množství zajistili svépomocí. Pro všechny to byla nová situace. Nezkušenost s obdobnou krizí se jeví jako slabá stránka. Ukázala se ale vysoká míra kolegiality uvnitř PSAS a schopnost řešit dílčí problémy vyvolané koronakrizí.

Mimo zabezpečení ochranných pomůcek jsme se museli více zaměřit na interní i externí krizovou komunikaci. U našich zaměstnanců jsme z kraje nouzového stavu evidovali mírnou nejistotu v kontextu výkonu práce během koronavirové pandemie a také obavy, zda budou vybaveni dostatečným množství roušek, desinfekcí či jednorázových rukavic apod. V kooperaci HR úseku a marketingu jsme spustili interní a externí výzvu Rouška pro popeláře – Rouška pro metaře, kdy jsme žádali o pomoc se zajištěním těchto pomůcek. Spuštění této akce a souběžné zabezpečení ochranných pomůcek svépomocí vedlo k uklidnění situace uvnitř firmy.

U externí komunikace jsme na úplném začátku řešili negativní podněty ze strany veřejnosti směrem k našim lidem pracujícím venku, a to že nenosí roušky atd. I zde nám pomohla naše inciativa Rouška pro popeláře – Rouška pro metaře a celková komunikace na našich sociálních sítích. Nakonec jsme veřejnost získali na naši stranu a věřím, že se nám podařilo vysvětlit, jak důležitá je práce našich lidí právě v době ovlivněné krizí.

Dopady budou samozřejmě ekonomické. Kromě zvýšených výdajů spojených s pandemií koronaviru (ochranné pomůcky, náklady na nemocenskou, vybudování náhradních pracovišť atd.) se do hospodaření společnosti promítne pokles tržeb za odvoz odpadu od klientů z oblasti HORECA, školských zařízení a provozovatelů drobných služeb obyvatelům města. V žádném případě přijatá opatření nezpůsobí zrušení některých činností společnosti.

Zdeněk Horsák, SUEZ CZ a.s.

V krizi se ukáže, že jsme schopni si pomoci z vlastních zdrojů

Plán zajištění kontinuity provozu a služeb SUEZ zafungoval. Chci poděkovat všem našim zaměstnancům za jejich každodenní nasazení a také děkuji všem lidem, kteří jim projevují podporu. Jsme tu pro zákazníky i přes nutná opatření a snažíme se pomáhat tam, kde je to třeba: dezinfikujeme, zapůjčujeme kontejnery k distribuci ochranných prostředků, přispěli jsme k distribuci ochranných prostředků do odpadového sektoru v ČR.

Dlouhodobě upozorňuji na to, jak zranitelná je ČR v oblasti dovozu surovin. Přitom v krizi se ukáže, že jsme schopni si pomoci z vlastních zdrojů. Surovinová bezpečnost znamená, že využijeme stávající vlastní zdroje surovin z odpadů, a alespoň částečně se tak zbavíme závislosti na dovozu.

Vedle zvolnění pracovního tempa pozorujeme například snížené emise. Urychleme taková řešení, která planetě pomáhají: elektromobilita, zahrnutí nákladů na životní prostředí do posuzování všech investic, sdílení, pečlivé vyhodnocování dopadů výroby na životní prostředí v celém životním cyklu vyráběné produkce (LCA), ecodesign apod.

Například SMART metering se v době karantény ukázal jako správná cesta – odečty vody na dálku bez nutnosti výjezdu a fyzické přítomnosti zaměstnanců vodáren. Je třeba akcelerovat digitalizaci.

V horizontu 3 let bude k dispozici norma ISO/TC 323 pro oběhové hospodářství. Do praxe přichází pojem účetnictví pro oběhové hospodářství s cílem identifikovat všechny prvky podnikání, které jsou v rozporu s udržitelností. Průmyslové podniky mají příležitost se díky těmto dobrovolným nástrojům připravit na další případné krize.

Jak v odpadech, tak ve vodárenství jsme v první linii, jsme součástí kritické infrastruktury a proto v první řadě chráníme zdraví našich zaměstnanců. Zaměstnanci našich společností se denně starají o dodávky pitné vody a čištění odpadních vod. Denně jsou ve městech a obcích a zajišťují svoz odpadů. V našich technologiích se termicky bezpečně odstraňují infekční odpady. Alternativní technologie dekontaminace infekčních odpadů jsou jen krokem navíc. Nakonec stejně musí být odpad odstraněn termicky. Tak tomu je i v Číně. Obávám se, že u nás by odpad skončil na skládkách.

K návrhu nového zákona o odpadech

Během prosince a ledna proběhlo na půdě Poslanecké sněmovny několik seminářů k vyjasnění některých základních otázek. V diskusních příspěvcích převažoval požadavek neodkládání úplného zákazu skládkování komunálních odpadů z roku 2024 až na rok 2030 a na rychlejší zvyšování skládkovacích poplatků.

Zbyněk Kozel, EKO-KOM, a.s.

Nakládání s odpady je kritická infrastruktura pro fungování společnosti

První prioritou, jako v každé organizaci, bylo zajistit provoz s minimálním rizikem toho, že by jej znemožnila karanténní opatření. U nás to je práce z domova, rozdělení pracovních týmů tak, aby se do případné karantény nedostali všichni najednou, on-line komunikace namísto osobní atd.

Druhou prioritou je zajištění provozu. U nás to znamená zajištění chodu tříděného sběru. Chápeme svou úlohu jako stabilizačního prvku odpadového hospodářství, který musí být předvídatelný a pomáhá překlenout problémy. Ta první podmínka je splněna tím, že po dobu krizového stavu neprovádíme žádné systémové změny, zejména sazeb finanční podpory. Ta druhá je aktivní spolupráce s odpadovými firmami, městy a obcemi na zajištění potřeb pro provoz, distribuce ochranných prostředků a dezinfekce zejména.

V přístupu k nim nám hodně pomohlo MŽP, v distribuci pak několik odpadových firem, na prvním místě SUEZ. Dále je to komunikace hygienických pravidel tříděného sběru odpadů v době epidemie. A konečně řada ad hoc činností, jako například zajištění pytlů pro shromažďování odpadů v uzavřených oblastech s plnou karanténou. Nakonec jsou to činnosti běžné pro AOS, které však probíhají v hekticky se proměňujícím prostředí a s rychle se měnícími prioritami.

Kde se ukázala slabá či silná místa? Nejvíce pomohlo něco, co jsme si předtím ani neuvědomovali, skutečnost, že naše společnost v jistém smyslu působí jako komunikační a koordinační síť odpadového hospodářství. Do značné míry se tak daří sladit postup obcí i odpadových firem. Překvapivá byla schopnost odpadových firem chovat se vzájemně solidárně ve snaze udržet v provozu celý sektor. Výhodou tohoto odpadového sektoru se ukázala jeho schopnost pružně reagovat a zachovat klid. Stejný klid a cílevědomost v udržování normálního fungování tříděného sběru projevují města a obce.

Zpočátku epidemie se projevila překvapivá slabina, nakládání s odpady nebylo z hlediska krizového štábu považováno za kritickou infrastrukturu, ale to se díky iniciativě naší a odpadových asociací záhy změnilo, když MŽP přimělo štáb ke změně postoje. Pro nás, ale nepřímo i pro obce, města a odpadové firmy, se také ještě více zdůraznila potřeba finanční rezervy, kterou jsme léta budovali. Ta nám dnes umožňuje sehrát roli stabilizačního prvku, na který je finančně navázána řada procesů v odpadech. A to i v situaci, kdy naše vlastní příjmy jsou hodně nejisté.

Ponaučení pro odpady je prosté. Nakládání s odpady je kritická infrastruktura pro fungování společnosti, proto musí být součástí krizových plánů na všech úrovních a krizové plány musejí mít i samotné firmy. Druhé poučení je skutečný význam tříděného sběru odpadu ze systémového, ne jen environmentálního hlediska.

V jedné fázi vývoje nouzové situace se totiž na různých úrovních uvažovalo o zastavení tříděného sběru z hygienických důvodů. Až v tom okamžiku jsme si uvědomili, že tříděný sběr již dávno není jen nějakým zeleným doplňkem svozu odpadu. Objemově jím totiž prochází okolo poloviny veškerého odpadu z domácností. Zastavit tříděný sběr by tedy znamenalo skokově zdvojnásobit objem směsného odpadu a na to už dnes infrastruktura směsného odpadu není připravená.

Měla by na krizi reagovat nově připravovaná odpadová legislativa? Krize je to, co přichází neočekávaně a vždy jiným způsobem, na to nemůžete připravovat legislativu. Jediné, co by snad bylo možné, je dát vládě, či ministerstvu, zmocnění k tomu, aby v krizových situacích směly některá ustanovení odpadové legislativy pozastavit nebo změkčit, když je obtížné je naplnit. A zásadní dopady? Nemám křišťálovou kouli, ale kouzelné zrcadlo říká, že odpadové hospodářství je v něm vždy odrazem spotřeby domácností a průmyslu, protože pomyslně stojí na konci všech činností.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková je podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.