Oběhové hospodářství a zdraví, příležitosti a rizika

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

[© Shutterstock/Mark Agnor]

Evropská komise v roce 2015 zveřejnila ambiciózní balíček týkající se oběhového hospodářství, jehož cílem je stimulovat přechod k oběhovému hospodářství, podpořit globální konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst.

Ke klíčovým opatřením patří zejména následující – opatření pro omezení potravinového odpadu, vytváření norem kvality druhotných surovin, opatření pracovního plánu pro ekodesign, revidované nařízení o hnojivech, strategie pro plasty v oběhovém hospodářství. Řada opatření je pro opětovné využívání vody, včetně legislativního návrhu týkajícího se minimálních požadavků na opětovné využití odpadních vod.

Koncepce oběhového hospodářství nabízí cestu k udržitelnému růstu, dobrému zdraví, pracovním místům při zachování životního prostředí a jeho přírodních zdrojů. Je předpoklad, že přechod z lineární ekonomiky k oběhovému hospodářství významně podpoří dosažení cílů udržitelného rozvoje (SDG), zejména SDG 12 o odpovědné spotřebě a výrobě. Zatím však nebyly řešeny u tohoto přechodu ekonomiky jeho možné zdravotní důsledky.

WHO v roce 2018 vydalo zprávu, která usiluje o to, aby se tento nedostatek začal řešit. Měly by být vytvořeny podmínky pro další rozvoj politiky, posuzování potřeb výzkumu a zapojení zúčastněných stran do klíčových důsledků přechodu k oběhovému hospodářství pro zdraví.

Ukazuje se, že přechod na oběhové hospodářství představuje významnou příležitost k dosažení významných přínosů pro zdraví, ale také existují rizika nepříznivých a nezamýšlených účinků na zdraví, například v procesech, které zahrnují například nebezpečné materiály.

Na základě realizace přechodu EU k oběhovému hospodářství vyzvalo WHO všechny státy i zapojené účastníky k nutnosti řešení problematiky možných zdravotních rizik i benefitů v tomto procesu.

Konec jednorázových plastů v Evropě se blíží. Firmy jsou připravené, pivo bude stát o korunu víc

Státy Evropské unie se dohodly na zákazu plastových výrobků na jedno použití. Firmy už nyní postupně přecházejí na ekologičtější varianty.

Je dostatečně známo, že nakládání s odpady je náročný proces s významnými důsledky pro lidské zdraví a ochranu životního prostředí. Zařízení pro zpracování odpadů jsou často převážně hodnocena jako zdroje negativního vlivu na životní prostředí a obyvatele ve svém nejbližším okolí, ale i na pracovní prostředí a pracovníky.

Jde o různé negativní faktory fyzikálního, chemického i biologického charakteru podle druhu technologií zpracování odpadů. Zatímco zdravotní důsledky týkající se skládkování a spalování v zařízeních, které se obvykle používají v západní Evropě, jsou známé, postupy vedoucí k cílům k omezování vzniku odpadu, jeho opětovnému využití a jeho recyklaci nejsou dostatečně zhodnoceny z hlediska zdravotních rizik.

Některé technologie pro recyklaci a využívání odpadů tak mohou být zdrojem rizik pro veřejné zdraví i zdraví zaměstnanců. Vzhledem k předpokládanému masivnímu nárůstu technologií pro recyklaci a využití odpadů, v důsledku plnění cílů oběhového hospodářství, je u nich nezbytné identifikovat a zhodnotit zdravotní rizika. Identifikace možných rizik pro zdraví v celém cyklu nakládání s odpady od jejich vzniku, shromažďování, úpravy až po jejich odstranění nebo využití jsou nezbytné pro vytvoření technických a administrativních opatření pro minimalizaci zdravotních a ekologických rizik.

Potenciální negativní dopady na zdraví se týkají i recyklace, opětovného použití výrobků, součástí a materiálů. Jde zejména o nebezpečné chemické látky, například ty, které se vyskytují v elektronickém odpadu, v obalech potravin, různých výrobcích, ale i v emisích při kompostování odpadu.

Výzvou pro oběhové hospodářství v tomto kontextu je vývoj bezpečnějších, efektivnějších a ekonomicky životaschopných náhradních materiálů a provozování technologií odpovídající BAT technologiím.

Nebezpečný sliz, problematická žába. Unie chce trh zbavit hraček, které ohrožují děti

Některé hračky na evropském trhu obsahují takzvané perzistentní organické znečišťující látky (POPs). Ty jsou pro děti závadné. Europoslanci nyní usilují o to, aby zboží vyrobené z těchto recyklovaných látek, a to nejen hračky, zmizelo z trhu.

Na základě našich dosavadních zkušeností je jisté, že při zavádění recyklačních technologií v ČR není dosud možným rizikům pro zdraví věnovaná patřičná pozornost. Týká se to jak třídění odpadů, tak vlastních technologií recyklace, ale i kvality recyklovaných výrobků. Konkrétně jde například o třídicí linky plastů, kde dosud není řešena kontaminace pracovního prostředí biologickým agens, využití recyklované pryže na výstavbu dětských a sportovních hřišť, náhrada jednorázových obalů apod.

V ČR například u výrobků z recyklované pryže nemáme data, která by potvrdila, že riziko expozice karcinogeny PAU pro ty, kteří přicházejí do kontaktu s granulemi, mulčovacími materiály nebo s výrobky na povrchu dětských hřišť, je nízké a nemá negativní vliv na zdraví způsobené PAU nebo i jinými látkami SVHC. Vzhledem k tomu, že většinou jde o dětskou populaci, jde o závažný problém z hlediska ochrany zdraví dětí.

Dlouhotrvající problém aplikace neupravených kalů na zemědělskou půdu v rozporu se Směrnicí EU a zákonem o odpadech se místo technického řešení posunuje na další roky politickým tlakem na trvání stávajícího nevyhovujícího stavu a tím se lišíme od vyspělých států. Právě v této oblasti odpadového hospodářství jsou podceňována závažná zdravotní rizika, kterými je přítomnost patogenních a rezistentních bakterií.

V případě aplikace kalů (s antibiotiky a rezistentními bakteriemi) na zemědělskou půdu se geny rezistence snadno šíří v životním prostředí. Z půdy se pak mohou dostávat rezistentní bakterie i do potravního řetězce a představují tichou hrozbu sníženého účinku antibiotik v boji s lidskými patogeny. Nikdo nebere v úvahu zprávu WHO, že rezistence bakteriálních infekcí na antibiotika v současnosti je vůbec nejhorší hrozbou pro veřejné zdraví.

Brusel omezuje používání antibiotik. Bakterie jsou vůči nim čím dál odolnější

Antibiotiky se dnes léčí i nemoci, které se jimi účinně neodstraní. Navíc se ve velkém podávají hospodářským zvířatům. Zdraví škodlivé bakterie se kvůli tomu stávají rezistentními, což může v budoucnu ohrožovat více lidských životů než třeba rakovina.

Dosavadní poznatky nejen v ČR jasně indikují zdravotní rizika u nových technologií, recyklovaných výrobků i některých náhrad obalů, a proto je nezbytné při přechodu na oběhové hospodářství brát v úvahu rizika pro zdraví a přijímat dostatečná preventivní opatření na jeho ochranu.

Opatření zaměřená na řešení problémových oblastí jsou naléhavá a je proto nutné problematiku zdraví urychleně zapojit do politických diskusí o oběhovém hospodářství, strategií, akčních plánů a to na národní i regionální úrovni.

Za tímto účelem by podle WHO měly být vedle zdravotnictví, aktivní všechny klíčové zainteresované strany při podpoře procesu přechodu ekonomiky na oběhové hospodářství. Tento úkol není jen pro zdravotníky, ale pro všechny subjekty, které se budou podílet na naplnění cílů oběhového hospodářství v ČR. Cíl oběhového hospodářství by měl maximalizovat přínosy pro zdraví a životní prostředí a nesmí být cílem sám o sobě.

Problematika cirkulární ekonomiky a účinného využívání zdrojů

Téma cirkulární ekonomiky, nebo-li oběhového hospodářství, je v současnosti komunikováno v mnoha oblastech. Celý proces přechodu k cirkulární ekonomice je potřeba vnímat v širším kontextu.

Článek původně vyšel v květnovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.