Miláno na cestě sběru a využívání gastroodpadu

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

[© Shutterstock/M. Schuppich]

Bioodpady v současné době představují pro Českou republiku velkou výzvu. Dle posledních analýz se jich stále ve směsném komunálním odpadu nachází až 40 %. Město Miláno je tak pro nás zajímavým příkladem, jak se s odděleným sběrem bioodpadu, lidově řečeno, můžeme poprat.

Článek původně vyšel v lednovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii. 

Miláno je druhým největším italským městem, které čítá 1,34 milionu obyvatel s hustotou vyšší než 7 000 obyvatel na kilometr čtvereční. Více než 80 % domácností žije ve výškových vícegeneračních budovách. Kromě potravinového odpadu, na který jsou určené hnědé nádoby, mají místní obyvatelé k dispozici, podobně jako v Česku, bílé nádoby na papír a karton, zelené na sklo. Plasty a kovy se soustřeďují do žlutých sáčků (pytlů), zbytkový odpad pak do průhledných.

V roce 2011 se v Miláně pohybovala celková míra odděleného sběru na hodnotě 35 % (papír, sklo, plasty a kovy). Potravinový odpad (gastroodpad) se tehdy svážel jen z komerčních prostor, jako jsou restaurace, supermarkety, hotely anebo školy. To se však nové městské radě nelíbilo a rozhodla o zavedení celoplošného odděleného sběru potravinového odpadu přímo z domácností, který by se následně zpracovával v bioplynové stanici a kompostárně.

V roce 2012 byla požádána milánská společnost zabývající se sběrem odpadu a úklidem ulic (AMSA), aby do června 2014 naplánovala a realizovala sběr potravinových odpadů z domácností, který by pokryl celé město.

Město je rozděleno do čtyř oblastí sběru, z nichž každá zahrnuje přibližně 320 000 obyvatel. Po plánovací fázi byl sběr zahájen v listopadu 2012 v jihozápadní čtvrti a postupně se do roku 2014 přidávaly i ostatní části až sběr dosáhl celkového pokrytí.

Jak systém funguje?

Každá domácnost obdržela odvětrávaný (děrovaný) kuchyňský koš o objemu 10 l spolu s ruličkou 25 kompostovatelných pytlů vyrobených z bioplastu, které jsou certifikované podle mezinárodní normy EN13432 (Požadavky na obaly využitelné ke kompostování a biodegradaci).

Další nové pytle si mohou lidé zakoupit v obchodech nebo použít kompostovatelné nákupní tašky, které jsou dostupné v italských supermarketech. Je nutné poznamenat, že v Itálii je zákaz prodeje nekompostovatelných plastových sáčků na jedno použití, a lze prodávat pouze kompostovatelné nebo opakovaně použitelné nákupní tašky.

Jakmile domácnost sáčky naplní, je potravinový odpad shromažďován ve 120litrových nádobách na bioodpad. Ty pak správce nemovitosti nebo úklidová služba dvakrát týdně v den sběru brzy ráno vyveze před dům.

Do domácích košů lze sbírat všechny kousky jídla, vařené nebo nevařené. Kromě ovoce, zeleniny, masa, ryb, kostí a dřevěných odřezků lze sbírat i papírové ručníky, anebo ubrousky znečištěné potravinami.

V4 v koši? Region trpí nelegálními skládkami i nespolehlivými statistikami odpadů

Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.

Logistika a ekonomika

Jak bylo řečeno výše, sběr probíhá dvakrát týdně ze všech domácností a z komerčních provozů a škol každý den. Aby se minimalizovaly dopady na městský provoz, byly harmonogramy svozu stanoveny mezi 5.30 a 11.30 hod., přičemž pro centrum byla doručena doba před 8. hodinou.

V centru města je potravinový odpad sbírán zejména pomocí vozidel s kapacitou 6 m3 bez lisování, zatímco na okraji města sbírají odpad vozidla s větší kapacitou (20 – 23 m3) a lisováním.

Potravinový odpad shromážděný v kompostovatelných pytlích je následně soustřeďován do dvou předávacích stanic, odkud je ve stejný den přepravován do anaerobní digesce a kompostovacího zařízení Montello, kde z něho vzniká bioplyn a kompost.

Zařízení Montello kombinuje mokrou anaerobní digesci s aerobním kompostováním. Organický odpad je nejdříve zpracován pomocí mísicího a rozvlákňovacího zařízení a pak je podroben anaerobní digesci. Výsledný digestát je poté smíchán se zeleným odpadem a kompostován. Kompost se pak prodává zemědělcům pro aplikaci na půdu.

Z pohledu nákladů se zpracování organického odpadu vyplatí. Odstranění zbytkového odpadu stojí přibližně 100 – 170 EUR/tuna (v závislosti skládka / spalovna), naproti tomu organický odpad vychází přibližně 75 – 80 EUR/t. Z výše uvedeného tak jasně vyplývá, že odkloněný potravinový odpad má kromě environmentálních přínosů i přínos ekonomický!

Bez pokut to nejde!

Aby se maximalizovala účinnost nového povinného odděleného sběru organického odpadu, jak z pohledu zvyšování čistoty, tak maximalizace jeho třídění, byl zaveden mechanismus pokut. V praxi to funguje tak, že vyhrazená posádka inspektorů provádí rychlou vizuální kontrolu na rozsáhlém vzorku budov ráno hodinu před sběrem a uděluje pokuty v případě, že najde nečistoty, např. plasty v koši na bioodpad. Je nutné dodat, že v oblastech, kde se vyskytuje nižší kvalita sebraného bioodpadu, tam se pořádají další osvětové akce.

Komunikace základem

Hlavním faktorem úspěchu jakéhokoli programu ovlivňujícího spotřebitele je využití účinných komunikačních a vzdělávacích iniciativ. Vzhledem k důležitým změnám v nakládání s odpady měla komunikace a vzdělávání vysokou prioritu.

Společnost AMSA tak vytvořila interní komunikační tým, který vytvořil a zrealizoval mnohostrannou komunikační kampaň o nakládání s odpady a recyklaci. Ta se týkala například správného používání kompostovatelných sáčků i sběrných domácích košů na potravinový odpad.

Jako komunikační nástroje byly použity letáky, samolepky, plakáty na autobusových zastávkách a ve veřejných budovách, aplikace pro chytré telefony, nový web, novinové články, rozhlasová a televizní reklama. Miláno je kosmopolitní město, tudíž se musely řešit i multikulturní a mnohojazyčné potřeby obyvatel. Byla zřízena i bezplatná telefonní informační linka.

V každé oblasti se konaly také veřejné informační schůzky s cílem představit a vysvětlit nový odpadový systém a řešit případné obavy. Byli taktéž kontaktováni správci nemovitostí a všechny domácnosti dostaly dopisy. Nový přístup byl i ve městě začleněn do stávajícího vzdělávacího programu pro školy.

AMSA také organizuje speciální dny, aby občanům ukázala, jak se z potravinového odpadu stává kompost. Kompost si pak občané mohou vzít domů pro své květiny a rostliny.

Ve využívání bioodpadu Česko pokulhává, i když se čísla zlepšují

Biologicky rozložitelný odpad může najít uplatnění v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. V Česku ale častěji míří na skládky, a jeho využívání se tak drží na nízké úrovni.

Výsledky

Od listopadu 2012 město Miláno shromažďuje v průměru 1,75 kg potravinového odpadu na obyvatele za týden s ročním průměrem asi 90 kg na osobu, což ve srovnání s ostatními evropskými městy představuje velmi vysokou hodnotu. Celková dosažená míra odděleného sběru potravinového odpadu činila v roce 2015 53,5 % a aktuálně se pohybuje okolo 62 %. Přitom asi 25 % tohoto odpadu pochází z komerčního sektoru a škol, což znamená, že většina pochází od občanů města. Připomínáme, že před započetím projektu míra separace zdrojů činila 35 %. Celkem se sbírá 130 000 tun organického odpadu.

Uvedené údaje nezahrnují bioodpad z parků a zahrad. Tento nelze ukládat do speciálních nádob pro sběr organického odpadu a musí být odevzdáván do městských sběrných středisek. Nicméně je nutné dodat, že vzhledem k městské struktuře Milána je jeho množství poměrně nízké. V roce 2012 odpovídalo jeho množství hodnotě 0,6 kg na obyvatele.

Kvalita bioodpadu

AMSA neustále sleduje kvalitu sebraného potravinového odpadu. Vzorky pocházející ze čtyř oblastí sběru a jsou analyzovány každých šest měsíců. Analýzy od prvního zavedení nového systému ukazují, že sebraný organický odpad se téměř výhradně skládá z potravinového odpadu. Přítomnost papíru, lepenky a zahradního odpadu je menší než 3 %. Analýzy také vykazují průměrný obsah nekompostovatelného materiálu (4,06 %).

Závěry

Jednou z největších logistických výzev byla příprava, koordinace a dodávka odvětrávaných (děrovaných) kuchyňských nádob, kompostovatelných tašek a informací, jakož i 120litrových nádob pro více než půl milionu domácností. Jasně se ukazuje, že zapojení města a společností nakládající s odpady je klíčovým aspektem úspěchu programu. Dobrou zprávou je, že podle spokojenosti domácností se do programu pravidelně zapojuje velká většina populace. Zkušenosti v Miláně tak ukazují, že intenzivní a rozsáhlý oddělený sběr organického odpadu lze zrealizovat.

A na úplný závěr uvádíme, že magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s Pražskými službami, a.s. spustilo v prosinci 2019 pilotní projekt na svoz gastroodpadu. Ve vybraných přibližně 70 domech budou moci lidé po dobu jednoho roku zdarma třídit zbytky jídla do hnědých nádob na odpad s oranžovým víkem. Obsah pak Pražské služby budou svážet do bioplynky v Přibyšicích. Do budoucna chce město Praha zbytky využívat pro bioplynovou stanici, která je přemění na biometan. Ten je pak možné využít jako palivo pro městské autobusy nebo jiná vozidla. Projekt bioplynové stanice vznikl jako jeden z výstupů Cirkulárního Scanu, který realizoval INCIEN.