Tento článek je součástí Special reportu: Obaly: Je lepší jejich opětovné používání nebo recyklace?
Místo zlepšení recyklace chce Evropská komise zakázat obnovitelné a recyklovatelné obaly na bázi papíru, čímž přinutí lidi používat tvrdé plastové obaly pro opakované použití, které jsou dražší, obtížně recyklovatelné a často nedostatečně čištěné, varuje Matti Rantnen.
Autorem komentáře je Matti Rantanen, generální ředitel Evropské aliance pro papírové obaly (EPPA).
Revize nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) se dostala do světla reflektorů a vrhá stíny široko daleko. Legislativní návrh vzbudil citelnou pozornost nejen v sálech Evropského parlamentu, ale i ve skladových prostorách kaváren a restaurací.
V jádru debaty, na kterou poukazují mnohé hlasy, stojí nedostatek solidních, vědecky podložených důkazů, které by podpořily mnohé z rozsáhlých změn, jež nová pravidla pro obaly mají zavést. Snaha PPWR o stanovení vysokých cílů pro opakovaně použitelné obaly se jeví jako ambiciózní, ale chybná, pokud se posuzuje podle měřítek environmentální udržitelnosti. Přechod na opakovaně použitelné obaly paradoxně povede k nárůstu tvrdých plastových obalů, které se obtížně recyklují, zvyšují zátěž vody, emise CO2 a přinášejí řadu dalších negativních dopadů na životní prostředí.
Posouzení dopadů, které doprovázelo původní návrh nařízení, bylo široce kritizováno za to, že postrádá vědeckou důkladnost a neprovádí jediné posouzení životního cyklu (LCA) žádných z obalů, které nařizuje nebo se snaží omezit. Aby to Komise kompenzovala, plánuje její vlastní Společné výzkumné středisko (JRC) zveřejnit vlastní LCA, v němž porovná papírové obaly a obaly pro opakované použití.
Přesto je při pohledu na první výsledky, které unikly zúčastněným stranám, dosti znepokojující, že specifikace papírových obalů použité pro hodnocení nejsou reprezentativní. Údaje použité pro papír také nejsou aktualizované, což vede k mnohem vyšším výsledkům dopadu na změnu klimatu a spotřebu vody, než jaké jsou k dispozici ve zveřejněných zprávách. Vzhledem k tomu, že tato studie ještě není dokončena, musí výzkumní pracovníci tyto nedostatky odstranit, aby nová pravidla pro obaly vycházela z přesných a aktualizovaných informací o obalových materiálech a jejich dopadech na životní prostředí.
Naopak dvě nezávislé a třetí stranou recenzované studie společnosti Ramboll pro restaurace rychlého občerstvení (Quick Service Restaurants – QSR) s možností stravování a jídla s sebou splňují osm kategorií, které akademici uvádějí jako potřebné pro spolehlivou analýzu LCA. Z těchto studií LCA vyplývá, že zavedení opakovaně použitelných obalů namísto papírových v restauracích rychlého občerstvení téměř ztrojnásobuje emise CO2 a spotřebuje 3,4krát více sladké vody. Přitom se zohledňuje energie spotřebovaná během cyklů předmytí doma a sušení i zpětné přepravy.
Například ve Francii, která od začátku roku 2023 nařídila opakované použití, nedosahují restaurace rychlého občerstvení požadovaného počtu opakovaných použití, které by mělo pozitivní dopad na životní prostředí oproti jednorázovému použití. Podle předběžných údajů jednoho restauračního řetězce je průměrný počet opakovaných použití 29, což je hluboko pod jakýmkoli číslem, které by je činilo ekologicky výkonnějšími než jednorázové použití.
Papírová vlákna lze recyklovat až 25krát a jejich recyklace je mnohem snazší než u plastových alternativ. V současné době se recykluje v míře 82 %, přičemž průmysl se zavázal do roku 2030 dosáhnout 90 %, což je více než cíl EU, který činí 85 %. Tento cíl byl v některých členských státech, například v Itálii (kde míra recyklace papírových obalů v roce 2021 dosáhla 86 %), překročen již s devítiletým předstihem. Odvětví navíc změnilo své postupy, aby usnadnilo recyklaci, například papírové kelímky se 100% papírovými a vláknitými víčky a krabičky na jídlo s sebou, které neobsahují žádnou plastovou výstelku.
Zaměření na zlepšení recyklačních systémů by nám pomohlo míru recyklace ještě zvýšit. Místo zlepšení recyklace chce ale Evropská komise v mnoha souvislostech zakázat obnovitelné a recyklovatelné obaly na bázi papíru, čímž přinutí lidi používat tvrdé plastové obaly pro opakované použití, které jsou dražší, obtížně recyklovatelné a často nedostatečně čištěné. Navíc velká část těchto plastů skončí na skládkách nebo znečistí naše vodní toky.
Zjednodušeně řečeno, návrh Komise by potlačil cenné inovace probíhající v systémech recyklace papíru a zároveň by vytvořil pobídky pro podniky, aby přešly na plasty. To je opak toho, o co bychom měli usilovat v rámci Zelené dohody, a zároveň to podkopává celý evropský hodnotový řetězec od lesa až po spotřebitele v době, kdy EU usiluje o strategickou autonomii.
Je zásadní zdůraznit, že my v EPPA neobhajujeme vyloučení jakéhokoli obalového řešení. Naším posláním je zajistit, aby obaly na bázi vláken byly uznány pro své přednosti a ekologické vlastnosti, a to na základě fundovaných a vědecky podložených hodnocení.
Když se tvůrci politik připravují na rozhodující hlasování, musí kriticky posoudit všechny důkazy předložené všemi, kterých se návrh týká. Kontrola zaměřená na PPWR není jen otázkou legislativní pečlivosti; ztělesňuje hazard s budoucností environmentální udržitelnosti, ekonomické životaschopnosti a dokonce i veřejného zdraví.