Ve veřejných zakázkách nemá rozhodovat jen cena, ale i dopad na životní prostředí. Usiluje o to EU i ČR

© Pixabay

Veřejné zakázky by měly v následujících letech zezelenat. V Česku ale zatím o udržitelné či cirkulární zakázky není zájem ani ze strany zadavatelů, ani dodavatelů.

Zelené, odpovědné či udržitelné veřejné zakázky, ať už na zboží, služby či stavební práce, znamenají, že při jejich zadávání, hodnocení a výběru dodavatele nebude zohledněna jen cena, ale také environmentální a sociální či inovativní aspekty.

Může se jednat o nákup energeticky účinné elektroniky či nákup nábytku vyrobeného ze dřeva pocházejícího ze šetrně obhospodařovaného lesa. Může se jednat také o výběr zboží s minimem nebezpečných látek či s vyšším obsahem recyklátu, které navíc nemuselo putovat přes půl světa, ale bylo vyrobeno v místě jeho zužitkování či spotřeby.

Nejnovějším trendem je tzv. cirkulární zadávání, které myslí nejen na samotnou výrobu produktu, ale i na jeho případnou likvidaci či další využití.

„Je třeba vidět klíčový rozdíl mezi cirkulárním a odpovědným zadáváním. Zatímco v druhém případě poptáváme šetrné produkty, v rámci cirkulárního zadávání je brán v potaz ještě další aspekt – a to jakým způsobem bude s daným výrobkem naloženo na konci jeho životnosti, nebo až ho jako spotřebitel nebudu potřebovat, ideálně díky analýze životního cyklu – LCA – life cycle analysis,“ vysvětlila pro redakci EURACTIV.cz Dagmar Milerová Prášková, manažerka programu Cirkulární zadávání & INCIEN Akademie.

V Česku je zelené veřejné zadávání zatím v plenkách

S novým typem nakupování mají podle publikace advokátní společnosti KroupaHelán širší zkušenost v severských státech či v Nizozemí. V Česku podle poradenské společnosti EY i nedávného výzkumu DATLAB zatím zelené či přímo cirkulární veřejné zakázky nejsou příliš rozšířené. Rozhodujícím kritériem stále zůstává cena, a nikoliv kvalita.

„Dosud se do této oblasti pouštěli hlavně zadavatelé vybavení interním týmem nadšenců schopným prosadit si inovativní postupy v rámci jak vlastní organizace, tak i vůči kontrolním orgánům včetně poskytovatelů dotace či financování. Mezi tyto průkopníky patří například Masarykova univerzita, Jihomoravský kraj, Nejvyšší kontrolní úřad, Povodí Vltavy, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Správa železnic a řada dalších, i menších organizací a měst,“ uvádějí ve svém článku v dubnovém čísle časopisu Odpadové fórum Adéla Havlová a Anna Černá z advokátní kanceláře Havel a Partners.

Menší povědomí nebo zájem o udržitelnosti veřejných zakázek nezměnila zatím ani novela českého zákona o zadávání veřejných zakázek platná od počátku tohoto roku. Ta zavedla požadavek, aby se ve veřejných i soukromých zakázkách zohlednily environmentální a sociální aspekty a inovace. Udržitelné zásady by se měly uplatnit ve všech typech zakázek, včetně těch malého rozsahu, „pokud je to vzhledem k jejich povaze a smyslu možné“.

Právě tato formulace ale může být podle odborníků sporná a vést k různým výkladům. Otevřenou otázkou také zůstává kontrola a vynucení nových pravidel.

Praha chce naskočit do cirkulárního kola. Chystá vlastní bioplynovou stanici a biofarmy na střechách

Farmy na přažských střechách, hromadná doprava poháněná biometanem z gastroodpadu nebo využívání tepla z odpadních vod pro vytápění a chlazení. To je jen zlomek opatření, jakými chce hlavní město Praha roztočit svou cirkulární ekonomiku.

Změny v zelenějším zadávání se očekávají i na evropské úrovni. Dosavadní unijní iniciativy k zohledňování environmentálních a sociálních aspektů ve veřejných zakázkách fungovaly na dobrovolném základě. To se ale může změnit. Z loňského akčního plánu EU pro oběhovou ekonomiku vyplývá, že Evropská komise hodlá usilovat o povinné zohledňování zelených a sociálních kritérií ve veřejných zakázkách. Zpřísnění požadavků na zelené zakázky podpořil i Evropský parlament ve svém únorovém usnesení k unijnímu cirkulárnímu plánu.

Zadavatelé nemají dostatek znalostí a zkušeností

Podle Milerové Práškové však regulace zelených zakázek „shora“ nepomůže, pokud jí nebude předcházet změna myšlení a transformace ekonomiky směrem k cirkulárním zásadám.

„Cirkulární zadávání může fungovat pouze tehdy, rozběhne-li se cirkulární ekonomika v praxi. Je například skvělé poptávat recyklovaný a rozmontovatelný nábytek, ale musí k tomu být dodavatelé, kteří takovou možnost nabídnou. Zároveň je třeba nastartovat recyklaci dřeva a zvýšit osvětu o poptávce po recyklátech, protože ty svou kvalitou musejí odpovídat všem nastaveným standardům,“ vysvětlila odbornice z INCIENu, proč odpovědné zadávání nemusí hned nastartovat cirkulární ekonomiku.

Doporučuje proto veřejné zadavatele nejprve motivovat a edukovat, jak by cirkulární zadávání mělo vypadat a jak ho realizovat.

Právě v nedostatku zkušeností či politické podpoře vězí nižší zájem o zelené zakázky. Na dotaz redakce to uvedla Lucie Martincová, expertka na ekologické a sociální řízení (ESG) z české pobočky poradenské společnosti PwC.

„Řídící úředníci ve veřejném sektoru často nemají vysoké povědomí o důležitosti zelené agendy. To se pak odráží v nedostatku praktických nástrojů, informací a školení pro zaměstnance, kteří jsou zodpovědní za zadávání veřejných zakázek. Mimo to, mezi jednotlivými úřady panuje nedostatek spolupráce,“ vysvětlila Martincová.

„Rizika plynou i z určité složitosti problematiky odpovědných veřejných zakázek, která může být pro zadavatele začínající s konceptem odpovědných veřejných zakázek těžko srozumitelná a hůře uchopitelná. To se může projevit například děravými či slepými formulacemi zadávacích podmínek,“ dodala pro květnové číslo časopisu Odpadové fórum Natálie Polášková z Asociace pro veřejné zakázky.

Evropský průmysl čeká revoluce. Nesmíme rezignovat na energeticky náročná odvětví, zní z Česka

Jak by měl vypadat evropský průmysl budoucnosti? To načrtla Komise loni v březnu v průmyslové strategii a dotáhla letos v květnu v její postcovidové aktualizaci. Hlavní zpráva? Průmysl má být zelený, digitální a odolnější vůči krizím. Jak na změny nahlíží ČR?

Kromě nedostatku zkušeností brání v rozvoji zelených zakázek také obava z toho, že alternativní zadávání bude dražší. Podle Martincové je nicméně potřeba si uvědomit, že vyšší počáteční pořizovací náklady na zelené zboží a služby budou později kompenzovány nižšími náklady na jejich provoz, údržbu nebo likvidaci.

Cirkulární zakázky totiž šetří nejen finance, ale i přírodní zdroje, protože by měly klást mnohem větší důraz na opravování, recyklaci, renovace či servis. Navíc mohou pomoci znevýhodněným lidem či podnikům více se prosadit na trhu práce či v podnikatelském sektoru.

„Zelené zadávání veřejných zakázek je jedním z účinných způsobů, jak zajistit efektivní a odpovědné nakládání s veřejnými prostředky a jak přitom motivovat další segmenty ekonomiky ke společenské odpovědnosti,“ zdůraznila ESG expertka.

Vyhodit, či opravit? Zájem o opravárenství v Česku roste, přispívá k němu i nová evropská legislativa

Pro přechod k uhlíkově neutrální a udržitelné ekonomice není potřeba jen snížení emisí různých druhů skleníkových plynů, ale i odpovědnější nakládání s výrobky, které by měly mít delší životnost a být lépe opravitelné či recyklovatelné.

Nutné je posílit spolupráci a změnit dosavadní zadávací návyky

Aby mohlo udržitelné zadávání v praxi fungovat, je podle odborníků potřeba zejména spolupráce mezi zadavateli a dodavateli či mezi veřejným a soukromým sektorem.

„Pomoci může vědomé zařazování zelených zakázek, kdy zadavatelé provedou analýzu plánovaných veřejných zakázek na nejbližší období a identifikují příležitosti pro realizaci pilotních projektů zeleného zadávání. Do přípravy projektu doporučujeme od začátku v široké míře zapojit dodavatele, kteří zadavateli poskytnou zpětnou vazbu,“ doporučila dále Lucie Martincová.

Klíčovou výzvou je podle ní změna chování v zadávacích odděleních.

„Jedním z řešení může být uplatňování metody Best Value při zadávacích postupech, kde se hledí především na kvalitu řešení než na cenu. Pokud jsou ovšem ceny pro zadavatele problém, posloužit by mohly dlouhodobé smlouvy spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem (Public Private Partnership – PPP),“ dodala ESG expertka.

Jak správně zeleně zadávat radí řada publikací, ať už z pera Evropské komise či národních orgánů, příkladem je ministerstvo práce a sociálních věcí či ministerstvo životního prostředí. Metodiku pro cirkulární zadávání připravuje dle slov Milerové Práškové také INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky). Hotová by měla být v říjnu.

Český institut cirkulární ekonomiky zároveň už druhým rokem organizuje kurz o cirkulárním zadávání pro veřejné i soukromé zadavatele, kterým chce tento zelený kurz v Česku podpořit a rozšířit. Tuto misi stvrdilo loni v září také podpisem memoranda o cirkulárním veřejném a soukromém zadávání, k němuž se připojily české asociace firem či jednotlivé podniky působících v sektoru stavebnictví nebo textilního či dřevozpracujícího průmyslu, které se dlouhodobě potýkají s množstvím často těžko zrecyklovatelných materiálů.

Investice přestávají být jen o zisku. Ty ohleduplné ke klimatu mají oporu v evropské legislativě

Směrem k zelené budoucnosti se vydává i finanční a bankovní sektor. Nová legislativa EU, tzv. taxonomie, není jen o tom, jaké zdroje nebo činnosti budou považovány za ohleduplné k životnímu prostředí. Má zejména podpořit zelené investice.

Svůj díl budou muset odvést i firmy

V nedostatečném využívání zeleného veřejného zadávání nelze křivdit pouze veřejným orgánům, krajům či městům. Ruku v ruce s trendem zeleného nakupování bude potřeba i transformace podnikání ve směru větší udržitelnosti a cirkulárního řízení, aby se principům zelených zakázek nedostávalo jen v zadávacích dokumentacích, ale také v nabídkách firem.

I v tomto případě má ČR ještě co dohánět. Průzkumy napovídají, že české firmy při své činnosti environmentální či sociální aspekty zatím příliš nezohledňují.

Mnoho firem koncept cirkularity zná, ale má problém s jeho aplikací. Každý takový přechod by měl začít robustním plánem, který povede k transformaci současného obchodního modelu a implementaci nového. Dále je nutné počítat s tím, že cirkularita změní firmu jak horizontálně, tak vertikálně, a je nutné tuto změnu podpořit, a ne se jí bránit. Je také třeba implementovat adekvátní procesy na reporting a řízení celé transformace,“ uvedla Lucie Martincová.

S přechodem společností na udržitelné fungování může pomoci například metoda zhodnocení cirkularity podniku, tzv. Quick Check, kterou v Česku začala provádět poradenská firma CIRA Advisory (CIRAA). Pomáhá tak firmám najít správný model udržitelnosti, od nakládání s odpady přes spotřebu energie a vody až po komunikaci se zaměstnanci.

Na podobném principu funguje v ČR také Cyrkl, který mj. pomáhá velkým společnostem analyzovat odpadové toky a následně zavádět principy cirkulární ekonomiky do výrobních procesů.

Podcast: Chci, aby ozelenění průmyslu bylo pro české firmy nejen výzvou, ale i příležitostí, říká Alena Mastantuono

Evropský průmysl čeká vzhledem ke klimatickým ambicím EU zelená a digitální revoluce. Vůle k transformaci ze strany podniků je, musíme být však realističtí a přizpůsobit ambiciózní plány aktuální koronavirové situaci, říká Alena Mastantuono.

Zelené zakázky jako kritérium pro rozdělování dotací

Již dnes mají velké firmy s více než 500 zaměstnanci, a také úvěrové instituce a pojišťovny, povinnost na základě směrnice EU o nefinančním reportingu zveřejňovat informace o tom, jak ve svém působení zohledňují environmentální či sociálních dopady. Kritéria pro toto měření jsou však různorodá, a tedy těžko porovnatelná. Evropská komise se je snaží postupně sjednocovat, povinné ale zatím nejsou.

To by se mělo změnit revizí směrnice, kterou Komise navrhla letos v dubnu. Podle ní by se hodnocení dopadu podnikatelské činnosti na životní prostředí a společnost měla od roku 2023 vztahovat na větší počet firem, konkrétně na velké firmy nad 250 zaměstnanců s ročním obratem přes 40 milionů eur.

Informace z těchto zpráv se navíc mohou do budoucna stát podkladem pro získání zelených investic.

Na základě české novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která zavedla environmentální, sociální a inovativní zadávací kritéria, by se již toto mělo aplikovat při rozdělování dotací z evropských fondů.

„Příjemci EU dotací, kteří jsou nebo budou zadavateli dle zákona o zadávání veřejných zakázek, mají povinnost se tímto zákonem řídit. Příjemci, jejichž zakázky nejsou regulovány zákonem, mají povinnost dodržovat závazná pravidla pro tyto zakázky. V nich povinnost dodržovat nové zásady není,“ potvrdil na dotaz redakce Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.

S finanční bonifikací pro žadatele o evropské dotace, kteří budou využívat recyklované výrobky, počítá do budoucna dle dubnového vyjádření Richarda Brabce i ministerstvo životního prostředí, které spravuje Operační program Životního prostředí financovaný z evropských strukturálních a investičních fondů.

„Stále užší EU“ se mění ve „stále zelenější EU“. Co na to říká střední Evropa?

Nový legislativní balíček Fit for 55 je dalším pokračováním trendu započatého již v roce 2018, kdy se EU a její členské státy, včetně Visegrádu, zavázaly k uhlíkové neutralitě a dalším klimatickým cílům. Jakým příležitostem a výzvám bude nyní čelit středoevropský region?

Zelené veřejné zadávání je dlouhodobě v zájmu EU

Odpovědné zadávání veřejných zakázek není žádnou novinkou. V jejich prosazování hraje značnou roli Evropská unie. Evropská komise již v roce 2003 doporučila členským státům definovat národní akční plán pro ozeleňování veřejných zakázek. Ty dnes existují v 23 členských státech včetně Česka, chybí naopak v Estonsku, Lucembursku, Maďarsku a Rumunsku. V České republice jej nejnověji definuje usnesení vlády z roku 2017 o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy.

Od roku 2008 pak unijní exekutiva vydefinovala a postupně rozvinula environmentální kritéria pro dnešních celkem 20 skupin výrobků a služeb, která mají pomoci veřejným zadavatelům při určování a pořizování zelenějších výrobků, služeb a prací. Týká se to například kancelářského IT vybavení a jeho energetické účinnosti, silničních vozidel a jejich spotřebě energie či dopadu na životní prostředí nebo budov a jejich energetické účinnosti. S upřesňováním kritérií pro zelené veřejné zakázky pomáhá Komisi Institut pro perspektivní technologická studia při Společném výzkumném středisku (JRC).

O zohlednění environmentálních a sociálních aspektů ve veřejných zakázkách usiluje dále směrnice EU z roku 2014 o zadávání veřejných zakázek. V roce 2015 pak zelené veřejné zakázky vyzdvihl akční plán EU pro oběhové hospodářství, který byl loni aktualizován.