Staré mobily se často hromadí v domácnostech, jejich sběr přitom pomáhá přírodě i potřebným

© Pixabay

Co se starým a nepotřebným mobilním telefonem, který v sobě skrývá nebezpečné látky i vzácné kovy a citlivá data? Pomoci může český neziskový projekt Remobil a další iniciativy, které mají nejen ekologický, ale také společenský rozměr.

Mobilní telefon se řadí mezi nejprodávanější elektrozařízení v České republice. Každý rok se jich zde prodá zhruba 3 miliony kusů. Patří mezi nejčastěji obnovované elektrozařízení, protože má krátkou životnost. Spotřebitelé si nový telefon pořizují většinou každé dva až čtyři roky.

Řádně zrecyklována je však jen menšina (kolem 6 procent), většina zůstává ležet v šuplíku nebo skončí na skládce, kde ze starých elektrozařízení unikají do rostlin i živých organismů škodlivé látky, jako je kadmium či rtuť. V českých domácnostech a firmách lze podle odhadu spolku Remobil nalézt okolo 12 milionů odložených a nepotřebných mobilů.

„Přesto, že je mobil velmi drobné zařízení v porovnání s jinými elektrospotřebiči, zanechává jeho výroba výraznou ekologickou stopu. Spotřeba materiálů a energie je při výrobě mobilů enormní. Smartphone obsahuje přes 50 různých kovů často ve stopovém množství, včetně takových, jako je neodym, praseodym, gadolinium nebo dysprosium,“ upozornil na negativní důsledky rostoucího množství mobilů Daniel Šafář ze společnosti Asekol.

V Evropě se každý rok vytřídí zhruba 40 % elektrozařízení. Mezi zeměmi EU však panují značné rozdíly

Zatímco v Chorvatsku se zrecykluje každý rok až 80 procent veškerého elektronického a elektrického odpadu, na Maltě tomu je jen kolem 20 procent. Co se nejčastěji vytřídí a proč mezi členskými státy existují takové rozdíly?

Z každého telefonu lze dále využít až 95 procent částí. Staré tlačítkové mobily jsou přitom z pohledu recyklace drahých kovů mnohem vhodnější než nové smart telefony.

To lidé často nevědí, a proto staré mobily řádně nerecyklují. Místo toho jim zbytečně zůstávají doma. Jen menšina lidí (zhruba každý šestý člověk) se podle loňského průzkumu společnosti 02 Czech Republic zamýšlí nad jeho ekologickou likvidací.

Přestože v součtu prodaných a vysbíraných elektrozařízení představují mobily jen menšinu, jejich řádný sběr přesto může, byť jen malou měrou, přispět k recyklačním cílům, prodlužování živnosti výrobků či předcházení vzniku odpadů, o což usiluje i legislativa EU.

Odpad je surovinou budoucnosti, potenciál mají i stará elektrozařízení. Jak s nimi Evropa nakládá?

Vysloužilé spotřebiče, telefony a další zařízení mohou dobře posloužit i poté, co se jich původní majitelé zbaví. Vznikají z nich druhotné suroviny, čímž se šetří nejen peníze, ale také životní prostředí. Jak tento proces funguje a jakou roli v něm sehrává evropská legislativa?

Pomoci má projekt Remobil

V Česku v minulosti i dnes běží řada projektů, která se snaží s problémem nedostatečné recyklace mobilů zatočit. Jedním z nich je český neziskový projekt Remobil, který si stanovil cíl sesbírat 100 tisíc nepoužívaných telefonů a řádně je zlikvidovat. Od roku 2016, kdy svou misi započal, se mu doposud podařilo sesbírat téměř polovinu z cílové mety, přesněji něco přes 48 tisíc mobilních telefonů. Ambicí je dosáhnout cílové hodnoty do konce roku 2022.

Mobilní telefony, které se v projektu nashromáždí, pak putují do odborných firem, jež zajistí řádné naložení s daty, správnou demontáž a recyklaci. Přitom se oddělí nebezpečné látky, které jsou odborně odstraněny, a další materiál, který může být dále využíván. Šetří to nejen přírodu, ale také rozpočet. Díky odpovědnému a opětovnému využívání surovin není potřeba těžit nové, což přispívá k významným úsporám vody a snížení produkce oxidu uhličitého.

„Aby mohl být mobil opětovně použit, musí být pečlivě otestován. U každého mobilu se sledují parametry jako nabíjení, volání, audiotest, wi-fi, síla signálu, LCD svítivost, stav baterie, stav krytu, funkčnost tlačítek atd. Každý mobil s operačním systémem určený k opětovnému použití prochází procesem mazání dat, kdy se použije speciální software, který 2x přemaže záznamové zařízení, a tím dojde k úplnému a jednoznačnému smazání všech dat,“ popsal již dříve proces recyklace zástupce projektu Remobil Miloš Polák pro časopis Odpadové fórum.

Podle jeho nedávného vyjádření však lze využít pro náhradní díly či opravit pouze 10 procent sesbíraných starých mobilů, většina se předává pouze k recyklaci.

„Při recyklaci se nejprve oddělí kryt telefonu a baterie, která se pak předává další specializované recyklační firmě. Zbytek telefonu jde na „drtičku“, kde dojde k oddělení jednotlivých částí. Vyseparují se kovy (železné/neželezné), plasty a desky plošných spojů. S každou z těchto separovaných částí se pak dále obchoduje a následovně bývá použita v dalším zpracovatelském průmyslu. Celý okruh se tím uzavírá a 90 % materiálů se opětovně využije,“ upřesnil jeden z procesů zpracování a recyklace mobilních telefonů další zástupce projektu Remobil Jiří Šmejkal v rozhovoru pro E.ON.cz.

V elektroodpadu se ukrývají nebezpečné látky i vzácné kovy. V Tokiu z něj vyrábí olympijské medaile

Komponenty z elektrických a elektronických zařízení mohou znečišťovat přírodu. Při jejich řádné recyklaci a zpracování však některé z nich představují hodnotné suroviny, které lze dále využívat. Ty ostatní je pak nutné šetrně zlikvidovat. 

Sběr starých mobilů pomáhá znevýhodněným lidem

Projekt Remobil má nejen ekologický rozměr, ale také sociální. Z každého odevzdaného telefonu jde 10 korun na Jedličkův ústav a školy pro děti s tělesným postižením či na Mobilní hospic Ondrášek a další dobročinné činnosti. Doposud se tak podařilo vybrat přes 482 tisíc korun, cílem je 1 milion.

Ve firmách, které zpracovávají staré telefony, jsou zároveň zaměstnáni handicapovaní lidé. Ti tak mají díky odevzdaným telefonům další práci a tedy i přivýdělek.

Do projektu Remobil se mohou zapojit jednotlivci, instituce, školy či firmy, které mohou odesílat jednotlivé telefony poštou či je sbírat do zapůjčeného boxu, pro nějž si na konci sběru přijedou zástupci projektu. Do projektu se během posledních 4 let zapojilo 976 subjektů. Jsou jimi například pojišťovny, magistráty krajských měst, knihovny či výrobci elektroniky nebo prodejci oblečení. Podle manažera projektu Jiřího Šmejkala se velká většina subjektů zapojuje opakovaně nebo sbírají mobily průběžně.

Mezi úspěšné sběrače se řadí například Komerční banka, které se podařilo sesbírat 1906 firemních mobilů a mobilů odevzdaných do boxů na pobočkách banky. Česká pošta byla ještě úspěšnější, té se podařilo sesbírat až 2707 kusů.

Elektrospotřebičů na trhu přibývá. Česko při jejich recyklaci odvádí dobrou práci, říká expert

Sběr a recyklace elektroodpadu se v EU zlepšuje, novější a vyšší unijní cíle však 25 členských států zatím neplní. Mezi nimi je i Česko, které je na tom v některých oblastech dobře, v jiných ale má ještě co dohánět.

V rámci projektu pak probíhají dílčí kampaně a akce pro hromadné sesbírání telefonů, například ve školách. Díky tomu se v roce 2019 povedlo například dosáhnout rekordu, když se během dvou týdnů podařilo sesbírat téměř 4,5 tisíce mobilů.

„Při letošní jarní sběrové kampani Čas pro přírodu se podařilo nasbírat 5 670 nepotřebných mobilních telefonů, přispět tak Jedličkově ústavu a školám 56 700 korun a recyklací starých mobilů uspořit 169 533 litů pitné vody,“ upřesnil pro EURACTIV.cz Šmejkal.

Další iniciativy pro boj se starými mobily

Hlavním partnerem projektu je Asekol zabývající se zpětným sběrem elektroodpadů. I do jejich červených stacionárních kontejnerů na drobné elektrozařízení lze vyhodit nepoužívané mobilní telefony. Podle Daniela Šafáře z Asekolu se tímto způsobem ročně sesbírá až 80 tisíc kusů mobilů.

Také Asekol v minulosti organizoval charitativní projekt s názvem Koruna za kilo, v němž za každý kilogram sesbíraného starého elektra, mobily nevyjímaje, poskytla společnost jednu korunu české Národní radě osob se zdravotním postižením. Během šesti let trvání projektu se tímto způsobem vybraly 4 miliony korun.

Zodpovědně se chovají i operátoři či prodejci mobilů, kteří se různými projekty snaží zákazníky motivovat k recyklaci. Například pokud v kamenných O2 prodejnách zákazník odevzdá starý telefon, zašle společnost za každý kus 25 korun na provoz Linky bezpečí.

Evropský elektroodpad mnohdy končí v zahraničí. Pomoci by mohla přísnější legislativa

Vývoz nebezpečného elektroodpadu do třetích zemí zakazují mezinárodní i evropská pravidla. Přesto se stále děje. Proč a co s tím?

Podobnou cestou charitativního sběru se vydávají i v zahraničí, přestože podle Šmejkala z projektu Remobil takových projektů není mnoho.

„Jedním z nejúspěšnějších projektů, které známe, je charitativní sběr v Rakousku, kde již patnáct let úspěšně sbírají staré mobily,“ dodal na dotaz redakce.