Senátoři vrátili odpadovou legislativu poslancům. Účinnost zákonů chtějí odložit o rok

© Pixabay

Evropská odpadová legislativa stále nemá svou českou podobu. Senátoři vrátili zpátky do Poslanecké sněmovny dva klíčové zákony – zákon o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností. Třetím projednávaným zákonem byl zákon o obalech, který Senát zamítl.

V České republice měla od ledna 2021 platit nová odpadová legislativa. Senát ale se zněním zákonů nesouhlasí, a vrátil je proto poslancům k přepracování.

„Balíček ‚odpadových‘ zákonů sice transponuje evropské směrnice, ale jinak má řadu nesrovnalostí a zejména chybí všechny prováděcí předpisy,“ upozornila místopředsedkyně Senátu ČR Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Zákonodárci se obávají, že se obce a firmy nestihnou na novou legislativu připravit. Zákony totiž často odkazují na dosud neexistující vyhlášky. Horní komora proto požaduje, aby legislativa začala platit až od ledna 2022.

„Pan ministr Brabec s tímto odkladem nesouhlasí, já však pevně doufám, že poslanci tento návrh podpoří,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).

Nová odpadová legislativa míří do finále. Čeká se na rozhodnutí Senátu ČR

Česká republika schvaluje novou legislativu, která do tuzemského právního řádu zakotvuje tzv. odpadový balíček Evropské unie. Poslanecká sněmovna již svou práci odvedla, nyní je na řadě Senát.

Senátoři jednali o nové legislativě ve čtvrtek 12. listopadu. Největší vášně budil zákon o odpadech, který má do roku 2030 ukončit v ČR skládkování. Senátoři při jeho projednávání například upozornili, že ČR je sice mistrem ve třídění odpadu, v recyklaci ale pokulhává. Odpad totiž často končí právě na skládkách, spaloven je v ČR málo a legislativa podle nich nepřinese v následujících letech zlepšení. ČR spolu s dalšími zeměmi EU se přitom zavázala k tomu, že do roku 2035 bude recyklovat 65 procent veškerého komunálního odpadu.

Mění se také pravidla pro sběr elektroodpadu

Diskuse se vedla také o novém zákoně o výrobcích s ukončenou životností, tedy o výrobcích, které nelze „jen tak vyhodit“. Jedná se o různá elektrozařízení, pneumatiky, stará vozidla nebo baterie, za jejichž zpětný odběr odpovídají výrobci.

Odpad je surovinou budoucnosti, potenciál mají i stará elektrozařízení. Jak s nimi Evropa nakládá?

Vysloužilé spotřebiče, telefony a další zařízení mohou dobře posloužit i poté, co se jich původní majitelé zbaví. Vznikají z nich druhotné suroviny, čímž se šetří nejen peníze, ale také životní prostředí. Jak tento proces funguje a jakou roli v něm sehrává evropská legislativa?

Senátoři požadují roční odklad i pro zákon o výrobcích s ukončenou životností. S tím souhlasí i společnost REMA, která je jedním z českých kolektivních systémů. Jejich úkolem je právě zpětný odběr výrobků s ukončenou životností.

„Předložená legislativa nemá žádnou vlastní strategii a tu evropskou nijak nenásleduje. Současně značná část povinností má být určena vyhláškami, které z naprosté většiny do těchto dnů nikdo neviděl a není tedy možné se na platnost legislativy v navrhovaném termínu jakkoli připravit,“ sdělil redakci EURACTIV.cz David Vandrovec, ředitel kolektivního systému REMA.

Podle Vandrovce by si celá legislativa zasloužila přepracovat, a zejména zjednodušit. Na složitost zákona upozornili i senátoři, kteří ale nakonec podpořili kromě odkladu jen dva další pozměňovací návrhy týkající se hustoty sběrné sítě. Senátoři chtějí, aby výrobci, respektive jejich kolektivní systémy pověřené sbíráním elektroodpadu, vytvořili odběrné místo v každé obci či městské části s 10 000 obyvateli. V případě odběrného místa pro baterie se má jednat o jedno sběrné místo na 8 000 tisíc obyvatel. Sněmovna přitom požadovala jedno místo na 2 000 obyvatel pro elektroodpad a na 1 500 obyvatel pro baterie.

Zákon o obalech zapadl pod stůl

Třetím důležitým zákonem je zákon o obalech, díky kterému by měla ČR dosáhnout ambiciózních evropských cílů pro zpětný sběr plastových obalů. EU chce již do roku 2025 dosáhnout cíle 77procentního zpětného sběru plastových nápojových obalů, do roku 2029 dokonce 90procentního sběru. V souvislosti s obalovým zákonem se zvažovalo zavedení záloh na PET lahve, podle ministerstva životního prostředí ale ČR může cíl zvládnout i bez tohoto opatření.

Důležitým tématem byla autorizace nových obalových společností. Od nové legislativy se očekávalo větší otevření trhu a zajištění soutěžního prostředí mezi jednotlivými společnostmi. Zákon odsouhlasený poslanci ale toto zadání podle senátorů nesplnil.

„Zákon o obalech jsme zamítli. Tvářil se, že buduje konkurenční prostředí pro firmy, které zpětně odebírají obalový odpad, ale ve skutečnosti jen potvrzoval současný monopol jedné firmy. Podmínky pro vstup jiných firem byly legislativně i věcně naprosto nesplnitelné,“ uvedla senátorka Seitlová.

Zpracovatelé elektroodpadu se obávají nové legislativy. Hrozí monopol jedné organizace?

Česká republika v současné době implementuje balíček evropské legislativy zaměřené na odpadové hospodářství. Kolem jednoho ze zákonů se však vyrojily kontroverze. 

Legislativa je stále ambicióznější

Nová česká odpadová legislativa se připravuje již od roku 2014, kdy ministerstvo životního prostředí představilo věcný záměr zákona. Rok na to se ale v EU začal připravovat nový celoevropský odpadový balíček, ČR se proto rozhodla počkat na výsledné směrnice, které by pak přijala do svého právního řádu. Ani dva roky od schválení směrnice na evropské úrovni však ČR nemá novou legislativu hotovou.

„Doslova pod rukama se nám v průběhu času měnila i evropská legislativa,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec na půdě Senátu při projednávání odpadové legislativy. „Je stále ambicióznější, což je u oběhové ekonomiky určitě správné,“ dodal ministr.