Recyklace žárovek a dalších světelných zdrojů se v Evropě daří. Česko nezahálí

© Pixabay

Počet svítidel v domácnostech se zvyšuje, jejich životnost je ale delší, což má vliv na nižší recyklaci. Alespoň taková je situace v Česku.

Za posledních pět let se v 19 evropských zemích podařilo vysbírat a ekologicky zrecyklovat 2 miliardy úsporných žárovek. To znamená 250 tisíc tun svítidel.

Důvodem je nejen práce národních kolektivních systémů, které si platí výrobci za zpětný odběr elektroodpadu, ale také větší povědomí Evropanů o řádné likvidaci starých svítidel. Až 80 procent dotázaných Evropanů z pěti zemí ví, kam se má elektroodpad odevzdat.

Vyplývá to z dat evropské asociace EucoLight, která sdružuje organizace zabývající se sběrem a recyklací osvětlovací techniky z 19 členských zemí EU. Českou republiku zde zastupuje společnost Ekolamp. I z jejích loňských dat vyplývá, že český spotřebitel ví, jaký elektroodpad je nebezpečný včetně toho světelného.

„Podařilo se nám naplnit poslání organizace EucoLight, kterým je shromažďovat a recyklovat co nejvíce světelných zdrojů způsobem šetrným k životnímu prostředí,“ uvedl při únorové oslavě milníku Hervé Grimaud, předseda představenstva EucoLight.

Díky řádné recyklaci je možné z vysloužilého elektroodpadu vytěžit některé suroviny, které lze dále využívat. Žárovky různého typu, výbojky nebo LED světelné zdroje obsahují recyklovatelné plasty, kovy a sklo. Kromě toho se v nich ale vyskytuje i malé množství toxické rtuti, která musí být bezpečně odebrána a stabilizována.

„Díky ekologickému zpracování se v loňském roce podařilo opětovně využít přes 93 % materiálů ze světelných zdrojů. Limity dané zákonem se nám daří plnit na výbornou,“ uvedla Zuzana Adamcová z české společnosti Ekolamp, která coby kolektivní systém zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení od výrobců, s nimiž spolupracuje.

V elektroodpadu se ukrývají nebezpečné látky i vzácné kovy. V Tokiu z něj vyrábí olympijské medaile

Komponenty z elektrických a elektronických zařízení mohou znečišťovat přírodu. Při jejich řádné recyklaci a zpracování však některé z nich představují hodnotné suroviny, které lze dále využívat. Ty ostatní je pak nutné šetrně zlikvidovat. 

Český paradox: více svítidel, méně recyklace

Lidé mohou světelné zdroje odevzdat do sběrných míst. Nacházejí se ve sběrných dvorech obcí, v obchodech s elektrem, u prodejců světelných zdrojů, v supermarketech a nákupních centrech nebo na městských a obecních úřadech.

Jen za loňský rok se v České republice sesbíralo do těchto speciálních sběrných nádob 587 tun světelných zdrojů.

„To představuje zhruba čtyři miliony kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů,“ vysvětluje výsledky sběru Adamcová.

To, že má recyklace svůj význam, dokazuje i množství rtuti, které se v sesbíraných starých svítidlech nachází. Podle odhadů se v 587 tunách může nacházet až 20 kilogramů rtuti. Díky recyklaci dojde k její chemické stabilizaci a uložení ve speciálním úložišti nebezpečného odpadu.

„Takové množství by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu jedné lipenské přehrady či 63 Máchových jezer,“ upřesnila Zuzana Adamcová.

Ve srovnání s tím byl v uplynulém desetiletí objem sesbíraných a zrecyklovaných světelných zdrojů z domácností a firem mnohem vyšší. Dosahoval téměř 800 tun ročně. Číslo se ale postupně rok od roku snižovalo.

Vysloužilá zářivka může mít svůj „druhý život“

Co přinese nová legislativa sběru elektroodpadu v České republice? Jak jsme na tom ve srovnání s Evropou ve sběru vysloužilých osvětlovacích zařízení?

V loňském roce přitom lidé kvůli koronavirové pandemii a nutnosti pracovat z domova více svítili. Z dat Ekolampu nicméně vyplývá, že více domácnosti využívají úspornější zdroje, zvláště LED žárovky a kompaktní zářivky, které mají delší životnost. Nepotřebují tak častější výměnu.

Množství sesbíraného světelného elektra ale koneckonců může být vyšší. Kromě Ekolampu se tím zabývá i společnost Asekol. Ta svým partnerům nabízí kartonové krabice, kde mohou skladovat vysloužilé žárovky a zářivky, které si pak společnost odveze a řádně zrecykluje.

Asekol má svá sběrná místa na zářivky i v nákupních centrech, v budovách institucí nebo v prodejnách elektra. Právě dostupnost sběrných míst je pro úspěšnou recyklaci klíčová. Platí to jak pro zářivky, tak i drobná elektrozařízení.

Naděje do budoucna

Do budoucna je možné očekávat, že se objem světelného elektroodpadu může zvyšovat. Nově totiž bude možné ke zpětnému odběru odevzdávat i klasické přímo žhavené, wolframové, a halogenové žárovky. Ty se v EU přestaly postupně prodávat, v domácnostech ale mohou ještě zůstávat.

Halogenové žárovky v EU postupně zhasnou. Nastupují LEDky a další úsporné zářivky

Žárovky škodlivé k životnímu prostředí postupně zmizí ze světa a nahradí je energeticky účinnější a ekologičtější alternativy s delší životností. Stojacích lamp, designovaných lustrů, ručních svítidel a světýlek v troubě se změny pravidel EU nedotknou.

Sám spotřebitel se také už při samotné koupi dozví z ceny vybraného elektrozařízení jeho příspěvek k recyklaci. To dosud nebylo možné. Vyplývá to z revize směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízení, zavedené do českého právního řádu poslední novelou odpadových zákonů z přelomu roku.

„Spotřebitelé se tak hned při nákupu dozvědí, kolik za službu recyklace platí. To může řadu z nich motivovat k ekologickému chování,“ myslí si Adamcová z Ecolamp.

Odpad je surovinou budoucnosti, potenciál mají i stará elektrozařízení. Jak s nimi Evropa nakládá?

Vysloužilé spotřebiče, telefony a další zařízení mohou dobře posloužit i poté, co se jich původní majitelé zbaví. Vznikají z nich druhotné suroviny, čímž se šetří nejen peníze, ale také životní prostředí. Jak tento proces funguje a jakou roli v něm sehrává evropská legislativa?