Poplatek za plasty jako zdroj rozpočtu EU? V oběhovém hospodářství nedává smysl, říkají čeští europoslanci

[© Shutterstock/Rawpixel.com]

Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček. Jak těžké bude naplnit evropské cíle?

V ostře sledovaném návrhu evropského rozpočtu pro léta 2021 až 2017 se objevilo několik novinek, mezi které patří i nápad na zavedení nových vlastních zdrojů. Jedním z nich by mohl být poplatek členských států za množství nerecyklovaného odpadu z plastových obalů ve výši 0,80 eura za kilogram.

To by sice mohlo přinést další příjmy do unijní kasy, ale neovlivní to chování firem a spotřebitelů, tak aby vytvářeli méně odpadů. Alespoň si to myslí český europoslanec Miroslav Poche, který se problematice nakládání s odpady věnuje v Evropském parlamentu.

„Necílí na snížení množství plastového odpadu u zdroje, ani sám o sobě nemotivuje k větší recyklaci. Spíše než aby náklady nesli znečišťovatelé, poplatky budou hradit členské státy, tudíž daňoví poplatníci,“ upřesnil svou kritiku Poche. Naopak výrobci budou podle něho z platby poplatku vyloučeni.

Zlepšení odpadového hospodářství a přechod na takzvané hospodářství oběhové je přitom jednou z priorit EU.

Odpady totiž představují pro společnost stále větší výzvu. V roce 2014 EU vyprodukovala 2,5 miliard tun odpadu. Průměr komunálního odpadu na osobu činil 482 kilogramů. Během deseti let od roku 2004 do roku 2014 se podařilo v celé Unii snížit komunální odpad pouze o 3 % a míra recyklace dosahuje v EU necelé poloviny.

Přečtěte si také: Královnou skládek být ČR nechce. K oběhovému hospodářství má ale daleko >>>>

„Současný lineární model je spojen s plýtváním materiálu a je náročný na energii, což s sebou přináší vyšší přímé i nepřímé náklady,“ říká Poche.

V EU už byl schválen takzvaný balíček pro oběhové hospodářství, jehož cílem je maximalizovat opětovné využívání odpadů, předcházet jejich vzniku, a zabránit tak skládkování.

Návrh rozpočtu a s tím související nový zdroj však může narušovat odpadové cíle, které balíček přinesl. Upřednostňuje totiž recyklaci před prevencí vzniku odpadu a znovupoužitím, myslí si Poche i další český europoslanec Pavel Telička (nestr.), který se na vytváření balíčku podílel.

Cíle oběhového balíčku

Podle nového balíčku oběhového hospodářství by se v EU měla do roku 2025 zvýšit míra recyklace z dnešních 44 % na alespoň 55 % komunálního odpadu, následně na 60 % do roku 2030 a 65 % do roku 2035.

Co se obalových odpadů týče, v roce 2013 jich bylo v EU recyklováno 65 % – nejvíce papíru a krabic (85 %), kovu (74 %) nebo skla (73 %). V roce 2030 by se mělo podle nové legislativy v celé EU dosáhnout recyklace obalových materiálů v míře 70 %. Každý materiál má pak svůj specifický cíl.

Nebezpečný odpad z domácností se bude muset začít sbírat do roku 2022 odděleně, u textilu a odpadu z něj o tři roky později. Biologický odpad bude muset být rovněž tříděn odděleně nebo recyklován (pomocí domácího kompostování) od roku 2023.

Co s textilem jako odpadem? Přečtěte si komentář >>>>

Potravinový odpad by se měl v souladu s cíli OSN v oblasti trvale udržitelného rozvoje snížit o 30 % do roku 2025 a o polovinu do konce dalšího desetiletí. V této souvislosti by se také mělo snížit množství odpadů v mořích a oceánech.

Balíček rovněž zavádí opatření na podporu hierarchie způsobů nakládání s odpady. Má se tím rozšířit odpovědnost výrobců za své výrobky, když se stanou odpady. Do roku 2024 by se tato rozšířená odpovědnost výrobců měla vztahovat na všechny obaly.

Hory skládek mají skončit

Jedním z hlavních cílů oběhového hospodářství je vypořádat se s ukládáním odpadu na skládky. To je problém i v ČR.

„Každý den evidujeme jeden až dva požáry skládek, na likvidaci starých skládek jsou investovány miliony z fondů pro likvidaci starých ekologických zátěží, díky skládkování bioodpadů do ovzduší uniká metan, rozšiřování skládek souvisí se záborem zemědělských půd a nekontrolované jsou i úniky toxických látek do půd a vody,“ upozorňuje na vážnou situaci v ČR Soňa Jonášová, zakladatelka a ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN.

Jonášová: Jedině dražší skládkování umožní vybudovat kapacity na sofistikovanou recyklaci a budou stimulem pro rozvoj cirkulární ekonomiky.

Do roku 2035 se má na skládky vyvážet pouze desetina komunálního odpadu. Některé země již takovou hodnotu dosahují, jiné ji překračují až o sedmkrát. Jonášová si myslí, že je nezbytné také zvýšit skládkovací poplatky.

„Jedině dražší skládkování umožní vybudovat kapacity na sofistikovanou recyklaci a budou stimulem pro rozvoj cirkulární ekonomiky,“ dodala.

Vyšší poplatky za skládkování by podle europoslance Pocheho navíc zvýšily recyklaci, protože tím bude pro spotřebitele, firmy i obce výhodnější opětovně užívat odpad než ho ukládat na skládky.

Rozhovor se Soňou Jonášovou: Oběhové hospodářství vyžaduje spolupráci, ne boj různých lobby >>>>

Sjednocení definic pomůže

Podle europoslance Teličky má balíček pomoci hlavně zemím, kterým se stále nedaří bojovat s odpadem, což je případ i Česka a jiných států střední, východní nebo jižní Evropy.

„Díky sjednocení definic a statistik bude možné lépe sledovat a porovnávat situaci v jednotlivých státech,“ ocenil přínosy balíčku Telička. „Na základě mého návrhu unijní legislativa obsahuje seznam doporučených pobídek, které by mohly pozitivní změny zejména v průmyslu nastartovat,“ dodává.

Europoslanec Poche dodává, že „nová legislativa bude mít přínos například ve snížení nákladů na dovoz primárních surovin ze třetích zemí, povede k vytvoření nových lokálních pracovních míst a může přispět k rozvoji nových odvětví v oblasti zpracování odpadu.“

Podstatné bude, aby se v EU více recyklovalo místo toho, aby se odpad vozil do mimoevropských zemí, hlavně do Číny, jako se tak nyní děje.

Bude to stačit?

Výsledná podoba balíčku je však méně ambiciózní než se očekávalo.

„V balíčku se upustilo od velmi důležitých témat jako je ekodesign, ekotoxicita materiálů, opravitelnosti či kvalita materiálů a stejně tak vypadly cíle pro potravinové odpady, které jsou velmi diskutovaným tématem,“ vysvětlila serveru EURACTIV Jonášová.

Přečtěte si také: Opravitelnost zboží je pro Česko i EU hospodářská výzva >>>>

Vzhledem k menším ambicím balíčku europoslanec Telička předpokládá, že stanovené cíle budou ve stanoveném čase dosaženy. Jonášová zase věří, že se cílů dosáhne mnohem dříve, než je stanoveno, třeba i o 10 let.

Bude ale potřeba dostatek financí na vybudování odpadové infrastruktury, nebo zařízení pro třídění a recyklaci, které v některých členských státech stále chybí. Komise plánuje dát na inovace v recyklaci 100 milionů eur.