Pandemie neprospívá třídění odpadu, jeho množství roste

© Pixabay

Množství komunálního odpadu během koronavirové pandemie roste, jen za rok 2020 to bylo o 20 procent. Třídění odpadu však kvůli restrikcím vázne. 

Pandemie sice pozastavila dopravu, čímž srazila emise škodlivých látek, vedla však k nárůstu netříděného odpadu. Příčinou jsou nejen mnohem častější dovážkové služby z restaurací či zavřených obchodů, které pro přepravu využívají plastové nebo kartonové obaly, ale také nová třídící pravidla.

Aby se minimalizoval přenos nákazy, ministerstvo životního prostředí nařídilo nakaženým na počátku pandemie netřídit odpad do barevných kontejnerů, ale vyhazovat vše do běžného komunálního odpadu.

Použité roušky, respirátory či rukavice navíc musí jejich majitelé, ať jsou nakažení nebo zdraví, vložit před jejich vyhozením do směsné popelnice do dvou plastových sáčků. Podobný postup doporučilo také Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).

Přestože je na přesné vyčíslení podle odborníků ještě brzo, experti už dnes hodnotí situaci kriticky.

„Sběr dat a jejich verifikace v odpadovém hospodářství trvá řadu měsíců. Je evidentní, že pokud se nakaženým lidem a lidem v karanténě zakazuje třídit odpad, tak to musí na separaci odpadů mít negativní vliv. Je to trochu přísné opatření, protože covid-19 přežije na plastech maximálně 72 hodin a na ostatních materiálech ještě kratší dobu,“ upřesnil Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

ECDC rovněž specifikovalo, že neexistují jasné důkazy o přenosu nákazy z odpadků.

Polemika: Koronakrize a odpadové hospodářství

Pandemie COVID-19 dolehla v mnoha směrech i na sektor odpadového hospodářství. To je mj. důležitým článkem k udržení chodu státu zejména z pohledu udržení hygieny a ochrany  obyvatelstva. Řetězec pandemie bude mít pochopitelně dopady i na zpracovatele druhotných surovin.

Kvůli množství využívaných obalů lze nicméně podle Kropáčka očekávat, že množství použitých obalů naroste a částečně se omezí jejich třídění. „V absolutních číslech dojde zřejmě k nárůstu vytříděných obalových odpadů,“ dodal odborník na odpadové hospodářství.

Velký problém je podle Jiřího Dlouhého, předsedy Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj, také ve větším množství nebezpečného odpadu z nemocnic, který by se měl správně spalovat. Hovořil o tom v polovině února v pořadu ČT24 Události, komentáře.

Více odpadu z domácností, zejména sklo a kov

Vzhledem k tomu, že značná část lidí musela pracovat z domova, je pravděpodobné, že se zvýší odpad z domácností.

„Lidé produkovali doma více odpadu, ať už plastových, papírových či hliníkových. I z hlediska konzumace nápojů se přesunuli Češi z hospod a restaurací do svých domovů, což se odrazilo na množství vytříděného skla,“ upřesnila Lucie Müllerová, mluvčí odpadové společnosti EKO-KOM.

Odhaduje se, že komunální odpad vzrostl za rok 2020 o 20 procent. V roce 2019 podle údajů Eurostatu dosahoval objem komunálního odpadu v Česku 500 kg na osobu.

https://twitter.com/EU_Eurostat/status/1361616310245810181

Dynamiku růstu vytříděného množství odpadů na obyvatele lze podle mluvčí EKO-KOM vysledovat na meziročním srovnání druhého a třetího čtvrtletí let 2019 a 2020.

„K nejvýraznějšímu růstu, o více než 56 procent, došlo u kovů vytříděných do barevných kontejnerů. Papíru vytřídili lidé o 14 procent více než ve stejném období roku 2019, plastů o 8 procent více a množství vytříděného skla se zvýšilo o více než 7 procent,“ vysvětlila.

Infografika: Jak na klimatické výzvy? Klíčem je změna chování lidí, ve V4 to zatím drhne

Občané zemí V4 si rizika spojená s klimatickou změnou uvědomují, řada z nich podporuje cíl dosažení klimatické neutrality. Na druhou stranu, někteří z nich nejsou připraveni změnit své spotřebitelské chování a zmírnit tak negativní dopady na životní prostředí a klima.

Nejvíce se podle Müllerové v Česku zvýšilo třídění skla. „Pokud bychom srovnali tříděný sběr v systému obcí, tj. včetně sběru prostřednictvím výkupen a sběrných dvorů, pak se v meziročním srovnání nejvíce zvýšilo, o více než 8,5 procenta, tříděné sklo. Tříděné plasty dosáhly meziročně 7,5procentního růstu,“ upřesnila.

K mírnému propadu či stagnaci došlo u papíru, který klesl o 3,6 procenta a objem vytříděných kovů se v meziročním srovnání nezměnil. Oba materiály se totiž sbírají zejména přes výkupny a sběrné dvory, které lidé navštěvují v době pandemie méně než dřív.

Evropané se více zajímají o třídění odpadu. Češi na tom nejsou vůbec špatně, ukazuje průzkum

Česko je dlouhodobě jedním z evropských premiantů v oblasti třídění odpadu. Proč tomu tak je a jak k tomu přispívají fondy EU?

Třídění elektra poštou 

Pandemie zasáhla i třídění vysloužilého elektra. Aby lidé nemuseli s odpadem navštěvovat sběrné dvory, stará elektrická zařízení či baterie mohou poslat poštou nebo kurýrem.

„V roce 2019 jsme v rámci kolektivních systémů REMA vysbírali téměř 21 tisíc tun vysloužilého elektrozařízení, což je vůbec nejlepší výsledek v naší historii a meziroční zlepšení o celou čtvrtinu. Rok 2020, alespoň dle dat za prvních 11 měsíců roku, zaznamená drobný pokles, a to díky vlivu pandemie, kdy se načas uzavřely sběrné dvory a jiná sběrná místa,“ uvedl David Vandrovec, ředitel kolektivního systému REMA.

„Podle našich zjištění se však jedná pouze o posunutí v čase, neboť vysloužilé výrobky se postupně do sběrné sítě opět vracejí, doplnil Vandrovec.

Protikoronavirová řešení nicméně nestačila a podle předběžných údajů došlo k mírnému propadu v objemu vytříděného vysloužilého elektrozařízení.

Třídění se týká i baterií. Společnost EKOBAT, která se přímo zaměřuje na třídění a recyklaci baterií, na počátku pandemie v loňském roce doporučila, aby si lidé schraňovali baterie třeba v zavařovacích sklenicích. Na správná místa je mohou odnést až poté, co situace kolem onemocnění covid-19 povolí.

Odpad je surovinou budoucnosti, potenciál mají i stará elektrozařízení. Jak s nimi Evropa nakládá?

Vysloužilé spotřebiče, telefony a další zařízení mohou dobře posloužit i poté, co se jich původní majitelé zbaví. Vznikají z nich druhotné suroviny, čímž se šetří nejen peníze, ale také životní prostředí. Jak tento proces funguje a jakou roli v něm sehrává evropská legislativa?