Oběhové hospodářství není jen o odpadech. Evropě má pomoci dosáhnout klimatické neutrality

[© European Union, 2020]

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radikálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život. Počítá s tím nový plán pro oběhové hospodářství.

V Evropské unii se každoročně vyprodukuje 500 kilogramů komunálního odpadu, 173 kilogramů obalů a téměř 200 kilogramů plastů na osobu. 20 procent vyprodukovaných potravin se v EU vyhodí. Průměrný Evropan spotřebuje každý rok zhruba 26 kilogramů textilu. Zároveň se stále celá řada lidí řídí pravidlem vyprodukovat, rychle spotřebovat a vyhodit.

Jen budovy spotřebují 40 procent veškeré energie a jsou odpovědné za 36 procent emisí oxidu uhličitého. Při jejich vybudování se 80 procent stavebního odpadu dále nevyužívá. A jen 12 procent materiálů a zdrojů se podaří zrecyklovat a vrátit zpět do oběhu. Uvádí tak unijní zdroje.

S tím musí být podle Evropské komise (EK) konec, jinak nebude možné do poloviny století dosáhnout uhlíkové neutrality. V novém akčním plánu pro oběhové hospodářství proto navrhuje efektivnější nakládání s materiálovými zdroji včetně jejich opětovného užívání a navracení zpět do systému. Cílem má být posílení evropského průmyslu, práv spotřebitelů a ochrany životního prostředí a snížení uhlíkové stopy. Právě cirkulární ekonomika se má téměř z poloviny podílet na realizaci Zelené dohody.

Taková transformace si nicméně vyžádá změny ve způsobu produkce, prodeje, konzumace, obchodu i nakládání s odpady.

„O oběhové ekonomice se často mluví pouze v souvislosti s odpady. Ve skutečnosti má ale mnohem širší základy. Je třeba myslet na každou část systému – od těžby surovin, přes jejich zpracování, výrobu až po spotřebu. Ve všech těchto fázích se musíme snažit snížit svou ekologickou stopu, tedy nakládat s materiály efektivněji, lépe je využívat, používat primárně ty, které v ekonomice už jsou, recyklovat a samozřejmě neplýtvat,“ vysvětlila smysl oběhové ekonomiky pro EURACTIV.cz expertka Kateřina Novotná z Hnutí Hlas.

Nový plán pro oběhové hospodářství chce množství komunálního odpadu snížit na polovinu

Serveru EURACTIV.com se podařilo získat návrh plánu, díky kterému se má EU stát přeborníkem v oběhovém hospodářství.

Cirkulární kroky

Pro přechod na cirkulární ekonomiku bude potřeba několik dílčích kroků v několika oblastech, s čímž Komise v plánu počítá.

Na evropském trhu by se už měly objevovat jen výrobky, které splní minimální environmentální  požadavky včetně tzv. eko-designu. Zvýšit by se měl podíl recyklovatelné (plastové) složky v obalech a naopak snížit podíl nebezpečných látek ve výrobcích. Komise proto plánuje navrhnout principy pro udržitelné výrobky a služby, které by byly založeny na směrnici o eko-designu a nenechávaly by za sebou velkou uhlíkovou stopu. Vytratit by se naopak měly jednorázové obaly, například na jídlo. Veškeré obaly by pak měly být do roku 2030 zcela recyklovatelné.

Produkty by do budoucna také měly mít jednotná označení a měly by být opatřeny elektronickým pasem s parametry výrobku. Kromě větší informovanosti spotřebitelů o environmentálním vlivu výrobků je v zájmu Komise do jednoho roku zavést nové právo na opravu tak, aby výrobky neskončily po jejich užití či neprodání v koši, ale aby byly využity pro další účely. Pomoci může i  jejich sdílení nebo přetvoření na druhotné suroviny.

Zlepšit a prodloužit by se podle akčního plánu měla i životnost a sběr elektroniky, jako jsou mobily, notebooky nebo tablety. Nových opatření by se měly dočkat i nabíječky, které by měly být jednotné a nemusely by se tak prodávat s každým novým telefonem. To už v minulosti několikrát požadoval Evropský parlament. Vzniknout by mohl také systém odměn za třídění starých zařízení.

Životnost výrobků jako budoucí kritérium pro spotřebitele při výběru zboží

Na výrobku a jeho obalu či v reklamě nachází spotřebitel řadu informací, které mu mají pomoci při nákupu a orientaci v nabídce zboží. Jedna podstatná informace dnes ale stále chybí, a to je „přímá“ informace o životnosti daného výrobku.

Nový legislativní rámec by měl být navržen rovněž pro biologicky rozložitelné plasty a plasty na biologickém základě. Zatočit by se mělo také s mikroplasty nebo vývozem odpadů do třetích zemí. Do roku 2021 by mohla vzniknout platforma pro sledování exportu odpadů mimo Evropu. A nezapomíná se ani na cirkulární potenciál baterií, tedy jejich složení, sběr a recyklaci, dále na recyklovatelné složky ve vozidlech s ukončenou životností nebo na řádné nakládání s odpadním olejem.

Komise chce také zapracovat na harmonizovaném rámci pro oddělený sběr odpadů jednotlivých materiálů nebo závazném cíli pro snížení a předcházení vzniku komunálního odpadu. Zavázala se do roku 2030 omezit komunální odpad na polovinu.

Plán dále počítá s revizí strategií pro udržitelný stavební sektor, což vítají především odborníci. Dosud totiž tento sektor nebyl na úrovni EU v případě cirkulární ekonomiky zohledněn, podobně jako textil či elektronická zařízení.

„Díky náhradě primárních zdrojů ve stavebnictví můžeme významně pomoci k naplňování klimatických závazků a navíc je řešení v souladu s krizí zdrojů, na které se musíme v České republice připravit již do pěti let, kdy začnou docházet základní stavební materiály a dřevo, které dnes naprosto hystericky a v panice prodáváme do Číny totálně pod cenou,“ vysvětlila Soňa Jonášová, ředitelka Institutu pro cirkulární ekonomiku INCIEN.

Stavební odpad tvoří více než polovinu veškerého odpadu v Česku

Téma environmentálně šetrných a udržitelných budov je v mezinárodním měřítku atraktivní a i v České republice se této oblasti začíná věnovat jak veřejnost, tak samotní developeři. Dobrou zprávou je, že i veřejná podpora se zaměřuje na tuto oblast.

Komise dále navrhuje zavést cirkulární textilní systém, díky němuž by nedocházelo k produkci nevyužitého textilu a jeho hromadění, ale naopak k jeho opětovnému užívání.

To vše bude mít výrazný dopad na chování občanů. Změnu myšlení a spotřebitelské návyky považuje místopředsedkyně Hnutí Hlas a odbornice na oběhovou ekonomiku Novotná za první krok jakékoliv změny.

„Primárním cílem by mělo být zajištění bezpečného nakládání s odpady, zamezení pronikání odpadu a nebezpečných látek do životního prostředí a maximální využití materiálu, který v ekonomice máme,“ uvádí Novotná k potřebě vypořádat se nejen s komunálním odpadem, který představuje pouze 10 procent celkového objemu odpadu vyprodukovaného v EU, ale i dalšími typy odpadů, jako je těžební a stavební odpad. Ty představují cca 60 procent celkové hmotnosti vyprodukovaného odpadu. Další kategorií je průmyslový odpad, z velkoobchodu i produkce, který má přibližně 16procentní podíl, dále odpad z vodního hospodářství a nakonec také odpad z produkce elektrické energie.

Nový akční plán je rovněž provázaný s dalšími strategiemi EK, jako je strategie pro zachováni biodiverzity nebo tzv. strategie Z farmy na vidličku (F2F), které by měly spatřit světlo světa v nadcházejících týdnech. K cirkulárním technologiím má dále pomoci i již zveřejněná průmyslová a digitální strategie. Podle Jonášové by důležitou roli měla hrát také bioekonomika, s čímž plán počítá.

V několika strategiích, programech a iniciativách EU se rovněž počítá s podporou měst a regionů, vývoje nových inovací nebo posílení dovednosti spojených s cirkulární ekonomikou.

Bioekonomika a cirkulární ekonomika

Minulý týden představila Evropská komise strategii pro rozvoj bioekonomiky. Co je základem tohoto odvětví a čím se zabývá? Jaká je vazba mezi bioekonomikou, cirkulární ekonomikou, zemědělstvím, udržitelným rozvojem a obnovitelnými zdroji?

Principy cirkulární ekonomiky EU se mají také odrazit v zahraniční politice EU a jejím partnerství se třetími zeměmi. Uvažuje se nad uzavřením mezinárodní dohody o nakládání s přírodními zdroji, celosvětové dohody o plastech nebo globální aliance pro cirkulární ekonomiku. Cirkularita má hrát roli i v dalších bilaterálních, regionálních a multilaterálních dohodách EU a také v procesu rozšiřování a sousedské politice.

Samotné instituce EU mají jít zároveň členským státům a dalším podnikům příkladem v cirkulárních řešeních. EK chce také založit metodologii pro měření vlivu cirkulární ekonomiky na zmírnění a adaptaci klimatických změn. Vzniknout by mohl také certifikační systém pro odstraňování uhlíku.

Podle plánu by mohlo být zavedeno i povinné zelené kritérium pro veřejné zakázky. V ČR je na veřejné cirkulární zakázky vynaloženo každoročně 600 miliard korun. Cirkulární veřejné zakázky budou brzy v ČR podpořeny prostřednictvím tzv. Cirkulární dohody založené na testování inovativních udržitelných řešení v praxi díky vzniku unikátních konsorcií.

Cirkulární opatření ale budou něco stát. K tomu by měly pomoci komunitární programy a kohezní fondy. Již nyní jsou například z evropských financí pořizovány kompostéry či kontejnery na tříděný odpad.

Cirkularita by se měla objevit také v budoucích novelách Národních energetických a klimatických plánech.

H2020 nejen pro cirkulární ekonomiku

Program Horizont 2020 (H2020) – největší evropský program na podporu výzkumu, vývoje a inovací – se blíží ke svému závěru a v této chvíli je k předkládání projektů otevřena většina posledních výzev ve všech tematických oblastech.

Strastiplná cirkulární cesta

Nový plán navazuje na ten předchozí z roku 2015 a navrhuje několik iniciativ na nadcházejících 10 let. Konkrétní cíle i samotná legislativa budou po podrobné analýze nákladů a výhod teprve předmětem jednání, i když právě chybějící detailnost plánu je řadou  zástupců environmentálních skupin kritizována.

Cesta k plné cirkularitě nicméně sama o sobě nebude jednoduchá. Odborníci na oběhové hospodářství se domnívají, že dosažení plného přechodu od lineární k cirkulární ekonomice bude nějakou dobu trvat, vzhledem k nynějšímu nastavení hospodářství.

„Musíme vycházet z toho, že v současném systému je již mnoho věcí ne zcela ‚cirkulárně‘ navrženo, a tak můžeme spíše diskutovat postupný přechod a nástroje k němu vedoucí než termíny transformace. Ta bude trvat desítky let,“ upozornila na dotaz redakce Jonášová z institutu INCIEN.

Unijní návrhy jsou podle Novotné prvními kroky správným směrem.

„Cíle, které očekáváme v rámci nového návrhu balíčku oběhové ekonomiky, mohou být ve výsledku velmi ambiciózní, ale zároveň mohou být hnacím motorem inovací a změn. Posun k oběhové ekonomice bude znamenat vznik nového průmyslového odvětví. Vysoké cíle by ovšem rozhodně neměly vést k tomu, že některé státy budou své výsledky falšovat, jen aby ‚papírově‘ obstály,“ upozornila včera Novotná.

Rámec pro přechod na oběhovou ekonomiku proto musí podle ní respektovat národní specifika. Například v Česku se už od roku 2018 pracuje na prvním strategickém rámci pro oběhové hospodářství (tzv. Cirkulární Česko 2040). Od podzimu loňského roku s tím Ministerstvu pro životní prostředí pomáhají jak finance z EU, tak i experti z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). A rozdíly jsou patrné i jinde.

„Například v České republice skvěle funguje zálohový systém na skleněné pivní lahve. V jiných zemích fungují stejné systémy pro plastové lahve či plechovky. Záleží na chuti a zvyku zákazníka a legislativa by toto měla reflektovat. Základem úspěchu je ale předvídatelnost, investiční jistota a dobře nastavená legislativa, která nebude podniky svazovat,“ popsala nezbytnost jednotného rámce, do něhož budou moci členské státy včlenit svá opatření, Novotná.

Česká cirkulární ekonomika se pomalu roztáčí. Výzvou je skládkování

Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství?

Postupná harmonizace napříč EU proto pomůže sjednotit definice a statistiky ohledně odpadového hospodářství, jejichž různorodost dnes podle Novotné ztěžuje fungování jednotného trhu EU.

Kromě environmentálních aspektů však bude mít nový hospodářský styl pozitivní dopad na ekonomiku a společnost. Podle studie od McKinsey & Company z roku 2015 pomůže cirkulární ekonomika uspořit Evropě 1,8 bilionu eur ročně a rovněž vytvoří nová pracovní místa. Podle Komise přispěje přechod na cirkulární ekonomiky ke zvýšení HDP EU o půl procentního bodu a pomůže vytvořit až 700 tisíc nových pracovních míst.

Cirkulární Česko

Výhody pocítí i Česká republika. Posun od lineární k cirkulární ekonomice by totiž podle odhadů Komise z nedávného Country Reportu přispěl v zemi jednoprocentním bodem k růstu HDP a půl procentním bodem k zaměstnanosti během nadcházejících 10 let. Podle zprávy globálního think-tanku Římský klub zde může vzniknout až 150 tisíc nových pracovních míst.

„Dopad na ČR je možné vidět zejména pozitivní – snížení skládkování a veškerých negativních externalit kolem něj a naopak vytvoření nových pracovních míst a příležitostí pro byznys pramenící z posilněné recyklace,“ vysvětlila dopad navržených opatření na ČR Jonášová s tím, že už dnes se v tuzemsku realizuje mnoho projektů, jež za pomoci nových digitálních technologií přispívají k budování cirkulární ekonomiky.

Málo obnovitelných zdrojů, závislost na uhlí a špatné silnice. Komise vystavila Česku vysvědčení

Česko bude mít s přechodem ke klimaticky neutrální ekonomice problém. Málo využívá obnovitelné zdroje energie a je stále silně závislé na uhlí.

Stále to však nestačí. Podle Country Reportu, který Komise vystavila Česku ke konci února, má tuzemská oběhová ekonomika ještě co dohánět. Zlepšit by se měla produkce i efektivní využívání přírodních zdrojů. Unijní exekutiva se také obává, zda Česko bude schopné dosáhnout svých recyklačních cílů v oblasti komunálního odpadu, obalů, plastových lahví a skládkování do roku 2030, které vyplývají s končícího plánu oběhové ekonomiky.

Aktuálně probíhá nesnadná transpozice právních předpisů EU o skládkování, odpadech, obalech a výrobcích s ukončenou životností do národních zákonů. Zejména útlum skládek je ožehavým tématem diskutovaným mezi vládou, obcemi a skládkařskou lobby.

Jan Maršák: Pro oběhové hospodářství potřebuje ČR nové zákony. Už může být ale pět minut po dvanácté

Výše recyklace komunálních odpadů, textilu nebo cíl pro hliníkové obaly v rámci balíčku oběhového hospodářství, který EU letos přijala, budou pro Českou republiku nové. Naopak třídění bioodpadu již v Česku známe. Jak si ČR stojí v oblasti cirkulární ekonomiky EU?

Kroky Komise nicméně nevítají pouze obhájci cirkulárních řešení, ale podporu mají i u samotných občanů, včetně těch českých. Z prosincového průzkumu Eurobarometr vyplynulo, že pro Čechy je nejpalčivějším problémem v ochraně životního prostředí právě rostoucí množství odpadu a znečištění ovzduší. Uvedlo tak 58 procent dotázaných, zatímco v EU jako celku je odpad problém pro 46 procent. Většina dotazovaných Evropanů se zároveň domnívá, že nejúčinnějším způsobem řešení environmentálních problémů je „změnit způsob spotřeby“ a „změnit způsob výroby a obchodu“.

K tomu už se na konci minulého týdne zavázalo na osm desítek evropských firem a nevládních organizací v novém Evropském paktu o plastech, který iniciovala francouzská a nizozemská vláda. Pakt požaduje po svých signatářích dosažení stoprocentní recyklace či opětovného užívání plastových obalů do roku 2025, což má výrazným způsobem přispět k přechodu na cirkulární ekonomiku.